EUR-Lex Přístup k právu Evropské unie
Tento dokument je výňatkem z internetových stránek EUR-Lex
Dokument 32014R1374
Regulation (EU) No 1374/2014 of the European Central Bank of 28 November 2014 on statistical reporting requirements for insurance corporations (ECB/2014/50)
Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1374/2014 ze dne 28. listopadu 2014 o statistické zpravodajské povinnosti pojišťovacích společností (ECB/2014/50)
Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1374/2014 ze dne 28. listopadu 2014 o statistické zpravodajské povinnosti pojišťovacích společností (ECB/2014/50)
Úř. věst. L 366, 20.12.2014, s. 36—76
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
platné
|
20.12.2014 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 366/36 |
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) č. 1374/2014
ze dne 28. listopadu 2014
o statistické zpravodajské povinnosti pojišťovacích společností
(ECB/2014/50)
RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,
s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na článek 5 tohoto statutu,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou (1), a zejména na čl. 5 odst. 1 a čl. 6 odst. 4 uvedeného nařízení,
s ohledem na stanovisko Evropské komise (2),
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) č. 2533/98 stanoví, že pro splnění statistické zpravodajské povinnosti vůči Evropské centrální bance (ECB) má ECB ve spolupráci s národními centrálními bankami právo shromažďovat statistické informace v rámci referenčního souboru zpravodajských jednotek a v mezích toho, co je nutné k provádění úkolů Evropského systému centrálních bank (ESCB). Z čl. 2 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 2533/98 vyplývá, že pojišťovací společnosti jsou součástí referenčního souboru zpravodajských jednotek pro účely plnění statistické zpravodajské povinnosti vůči ECB mimo jiné v oblasti měnové a finanční statistiky. Čl. 2 odst. 4 nařízení (ES) č. 2533/98 kromě toho stanoví, že v řádně odůvodněných případech má ECB právo shromažďovat statistické informace na konsolidovaném základě. Článek 3 nařízení (ES) č. 2533/98 vyžaduje, aby ECB blíže určila skutečný soubor zpravodajských jednotek v rámci referenčního souboru zpravodajských jednotek, a opravňuje ji, aby některé kategorie zpravodajských jednotek zčásti nebo zcela zprostila statistické zpravodajské povinnosti vůči ECB. |
|
(2) |
Účelem uložení statistické zpravodajské povinnosti pojišťovacím společnostem je poskytnout ECB přiměřenou statistiku o finanční činnosti subsektoru pojišťovacích společností v členských státech, jejichž měnou je euro (dále jen „členské státy eurozóny“), na které se hledí jako na jediný hospodářský prostor. Shromažďování statistických informací o pojišťovacích společnostech je nezbytné pro uspokojení potřeby pravidelných i ad hoc analýz, k podpoře ECB při provádění měnové a finanční analýzy a pro příspěvek ESCB ke stabilitě finančního systému. |
|
(3) |
Národní centrální banky by měly mít pravomoc shromažďovat informace o pojišťovacích společnostech od skutečného souboru zpravodajských jednotek v rámci širšího statistického zpravodajského rámce, pokud tím není ohroženo plnění statistických požadavků ECB. V těchto případech je vhodné v zájmu transparentnosti informovat zpravodajské jednotky o různých statistických účelech, pro něž jsou údaje shromažďovány. |
|
(4) |
S cílem minimalizovat zpravodajskou zátěž pro pojišťovací společnosti by národní centrální banky měly být oprávněny sloučit zpravodajskou povinnost podle tohoto nařízení se zpravodajskou povinností podle nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1011/2012 (ECB/2012/24) (3). |
|
(5) |
Údaje, které národní centrální banky na základě tohoto nařízení shromažďují pro statistické účely, úzce souvisejí s údaji, které shromažďují příslušné vnitrostátní orgány pro účely dohledu na základě rámce zavedeného směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES (4). S ohledem na obecný mandát ECB, zakotvený v článku 5.1 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB“), spolupracovat v oblasti statistiky s ostatními orgány a s cílem omezit administrativní zatížení a zamezit duplicitnímu provádění úkolů mohou národní centrální banky odvozovat údaje, které mají být vykazovány podle tohoto nařízení, z údajů shromažďovaných podle směrnice 2009/138/ES (včetně vnitrostátních právních předpisů, kterými se tato směrnice provádí), a to s náležitým ohledem na podmínky jakékoli dohody o spolupráci mezi příslušnou národní centrální bankou a příslušným vnitrostátním orgánem. Podle článku 70 směrnice 2009/138/ES mohou příslušné vnitrostátní orgány předávat informace potřebné pro plnění svých úkolů na základě uvedené směrnice národním centrálním bankám nebo jiným subjektům s funkcí podobnou měnovým institucím. |
|
(6) |
Evropský systém účtů zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 (5) (dále jen „ESA 2010“) vyžaduje, aby byla aktiva a pasiva institucionálních jednotek vykazována v zemi, v níž jsou tyto jednotky rezidenty. Pokud národní centrální banky odvozují údaje, které mají být vykazovány podle tohoto nařízení, z údajů shromažďovaných podle směrnice 2009/138/ES, mohou být aktiva a pasiva poboček pojišťovacích společností, jejichž ústředí se nachází v Evropském hospodářském prostoru (EHP), v zájmu minimalizace zpravodajské zátěže sloučena s aktivy a pasivy ústředí. O pobočkách pojišťovacích společností by měly být shromažďovány omezené informace pro účely sledování jejich velikosti a případných odchylek od systému ESA 2010. |
|
(7) |
Na shromažďování statistických informací podle tohoto nařízení by se měla vztahovat pravidla ochrany a využití důvěrných statistických informací stanovená v článku 8 nařízení Rady (ES) č. 2533/98. |
|
(8) |
Přestože se uznává, že nařízení přijatá ECB podle článku 34.1 statutu ESCB nezakládají práva ani neukládají povinnosti členským státům, jejichž měnou není euro (dále jen „členské státy mimo eurozónu“), článek 5 statutu ESCB se vztahuje jak na členské státy eurozóny, tak na členské státy mimo eurozónu. V 17. bodu odůvodnění nařízení (ES) č. 2533/98 se uvádí, že z článku 5 statutu ESCB spolu s čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii vyplývá povinnost členských států mimo eurozónu přijmout a provést na vnitrostátní úrovni veškerá opatření, která tyto členské státy považují za vhodná pro shromažďování statistických informací nezbytných ke splnění statistické zpravodajské povinnosti vůči ECB a pro včasnou přípravu v oblasti statistiky na to, aby se mohly stát členskými státy eurozóny. |
|
(9) |
Podle čl. 7 odst. 1 nařízení (ES) č. 2533/98 má ECB pravomoc uložit sankce zpravodajským jednotkám, které poruší statistickou zpravodajskou povinnost stanovenou nařízeními nebo rozhodnutími ECB. |
|
(10) |
Rada guvernérů by měla nejpozději do roku 2020 posoudit přínosy a náklady: a) zvýšení pokrytí čtvrtletního vykazování z 80 % na 95 % celkového tržního podílu pojišťovacích společností v každém členském státě eurozóny; b) odděleného vykazování aktiv a pasiv poboček pojišťovacích společností v případech, kdy jsou pobočky rezidenty členských států eurozóny, a mateřské společnosti těchto poboček jsou rezidenty v EHP, a c) dalšího zkrácení lhůty pro předávání údajů zpravodajskými jednotkami na čtyři týdny po skončení čtvrtletí, k němuž se údaje vztahují, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Definice
Pro účely tohoto nařízení:
|
1. |
„pojišťovací společností“ (S.128, ESA 2010) se rozumí finanční instituce nebo kvazikorporace, která se převážně zabývá finančním zprostředkováním v důsledku sdílení rizik, hlavně ve formě přímého pojištění nebo ve formě zajištění. Tato definice zahrnuje:
Tato definice nezahrnuje:
|
|
2. |
„pobočkou“ se rozumí v obchodním rejstříku nezapsané zastoupení nebo pobočka (nikoli však ústředí) pojišťovací společnosti nebo zajišťovny; |
|
3. |
„dceřinou společností“ se rozumí subjekt zapsaný v obchodním rejstříku, v němž jiný subjekt drží většinový podíl nebo všechny podíly; |
|
4. |
„zpravodajská jednotka“ má stejný význam jako v definici v článku 1 nařízení (ES) č. 2533/98; |
|
5. |
„rezident“ má stejný význam jako v definici v článku 1 nařízení (ES) č. 2533/98. Pro účely tohoto nařízení se rezidentská příslušnost právnické osoby, která nemá fyzický rozměr, určí podle hospodářského prostoru, podle jehož práva je zapsána do obchodního rejstříku. Není-li právnická osoba zapsána do obchodního rejstříku, její rezidentská příslušnost se určí podle jejího sídla, a to země, jejímž právním řádem se řídí vznik a pokračující existence této osoby; |
|
6. |
„příslušnou národní centrální bankou“ se rozumí národní centrální banka členského státu eurozóny, v němž je pojišťovací společnost rezidentem; |
|
7. |
„příslušným vnitrostátním orgánem“ se rozumí příslušný vnitrostátní orgán členského státu eurozóny, v němž je pojišťovací společnost rezidentem; |
|
8. |
„údaji podle jednotlivých cenných papírů“ se rozumí údaje členěné podle jednotlivých cenných papírů; |
|
9. |
„údaji podle jednotlivých položek“ se rozumí údaje členěné podle jednotlivých aktiv nebo pasiv; |
|
10. |
„agregovanými údaji“ se rozumí údaje, které nejsou členěny podle jednotlivých aktiv nebo pasiv; |
|
11. |
„finančními transakcemi“ se rozumí transakce, které vyplývají ze vzniku, zániku nebo změny vlastnictví finančních aktiv nebo pasiv, jak je podrobně uvedeno v části 5 přílohy II; |
|
12. |
„přeceněním v důsledku změn cen a směnných kurzů“ se rozumí změny ocenění aktiv a pasiv, k nimž dochází v důsledku změn v cenách aktiv a pasiv a/nebo vlivu směnných kurzů na hodnoty aktiv a pasiv denominovaných v cizí měně, vyjádřené v eurech, jak je podrobně uvedeno v části 5 přílohy II. |
Článek 2
Skutečný soubor zpravodajských jednotek
1. Shromažďují-li národní centrální banky údaje podle systému ESA 2010, který vyžaduje, aby byla aktiva a pasiva institucionálních jednotek vykazována v zemi, v níž je daná jednotka rezidentem, sestává skutečný soubor zpravodajských jednotek z pojišťovacích společností, které jsou rezidenty na území příslušného členského státu eurozóny.
2. Pokud národní centrální banky odvozují údaje, které mají být vykazovány podle tohoto nařízení, z údajů shromážděných na základě ustanovení směrnice 2009/138/ES nebo vnitrostátních právních předpisů, kterými se tato směrnice provádí, sestává skutečný soubor zpravodajských jednotek z:
|
a) |
pojišťovacích společností, které jsou zapsány v obchodním rejstříku v příslušném členském státě eurozóny a které jsou rezidenty na tomto území, včetně dceřiných společností, jejichž mateřské společnosti se nacházejí mimo toto území; |
|
b) |
poboček pojišťovacích společností uvedených v písmenu a), které jsou rezidenty mimo území příslušného členského státu eurozóny, a |
|
c) |
poboček pojišťovacích společností, které jsou rezidenty na území příslušného členského státu eurozóny, avšak jejichž ústředí se nachází mimo EHP. |
Pobočky pojišťovacích společností, které jsou rezidenty na území členského státu eurozóny a jejichž ústředí se nachází v EHP, nejsou součástí skutečného souboru zpravodajských jednotek.
3. Pojišťovací společnosti ve skutečném souboru zpravodajských jednotek mají úplnou statistickou zpravodajskou povinnost, pokud se na ně nevztahuje výjimka podle článku 7.
Článek 3
Seznam pojišťovacích společností pro statistické účely
1. Výkonná rada vytváří a vede pro statistické účely seznam pojišťovacích společností, které tvoří skutečný soubor zpravodajských jednotek podle tohoto nařízení. Tento seznam může vycházet ze seznamů pojišťovacích společností, které v současné době sestavují vnitrostátní orgány (pokud jsou takové seznamy k dispozici), a mohou jej doplňovat další seznamy pojišťovacích společností spadajících pod definici „pojišťovací společnosti“ v článku 1.
2. Příslušná národní centrální banka může po zpravodajské jednotce uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. a) požadovat poskytnutí nezbytných informací o jejích pobočkách, pokud jsou tyto informace zapotřebí pro účely seznamu.
3. Národní centrální banky a ECB tento seznam a jeho aktualizace vhodným způsobem zpřístupní, zejména pomocí elektronických prostředků, prostřednictvím internetu nebo pokud o to dotčené zpravodajské jednotky požádají, v tištěné podobě.
4. Je-li nejnovější elektronická verze seznamu podle tohoto článku nesprávná, ECB neuloží sankci zpravodajské jednotce, která řádně nesplnila zpravodajskou povinnost, pokud v dobré víře spoléhala na tento nesprávný seznam.
Článek 4
Statistická zpravodajská povinnost
1. Zpravodajské jednotky poskytují příslušné národní centrální bance přímo nebo prostřednictvím příslušného vnitrostátního orgánu podle místních ujednání o spolupráci a v souladu s přílohami I a II:
|
a) |
čtvrtletně údaje o stavech aktiv a pasiv pojišťovacích společností ke konci čtvrtletí a v souladu s článkem 5 případně údaje o čtvrtletních úpravách z přecenění nebo finančních transakcích; |
|
b) |
čtvrtletně údaje o stavu technických rezerv neživotního pojištění ke konci čtvrtletí v členění podle druhu pojištění; |
|
c) |
ročně údaje o stavu technických rezerv neživotního pojištění ke konci roku v členění podle druhu pojištění a zeměpisné oblasti; |
2. Kromě požadavků uvedených v odstavci 1 zpravodajské jednotky, které jsou pojišťovacími společnostmi zapsanými v obchodním rejstříku v členském státě eurozóny a rezidenty na jeho území, poskytují příslušné národní centrální bance (buď přímo, nebo prostřednictvím příslušného vnitrostátního orgánu v souladu s místními ujednáními o spolupráci) informace o předepsaném pojistném, nákladech na pojistná plnění a zaplacených provizích. Tyto informace se poskytují jednou ročně v souladu s přílohami I a II.
3. Národní centrální banky mohou údaje, které mají být vykazovány podle tohoto nařízení, získat z následujících údajů shromažďovaných na základě rámce zavedeného směrnicí 2009/138/ES:
|
a) |
údajů obsažených v kvantitativních výkazech pro účely dohledu, které příslušné vnitrostátní orgány předávají národním centrálním bankám (ať už jsou národní centrální banka a příslušný vnitrostátní orgán zřízeny samostatně nebo integrovány v rámci téže instituce) v souladu s podmínkami místních ujednání o spolupráci mezi oběma subjekty; nebo |
|
b) |
údajů obsažených v kvantitativních výkazech pro účely dohledu, které zpravodajské jednotky předávají přímo a současně národní centrální bance a příslušnému vnitrostátnímu orgánu. |
Jestliže kvantitativní výkaz pro účely dohledu obsahuje údaje nezbytné ke splnění statistické zpravodajské povinnosti podle tohoto nařízení, mají národní centrální banky přístup k celému výkazu a ke všem souvisejícím výkazům potřebným pro účely zajištění kvality údajů.
Členské státy mohou zavést mechanismy spolupráce, které umožní, aby příslušný vnitrostátní orgán centralizovaně shromažďoval informace jak v souvislosti s požadavky na shromažďování údajů na základě rámce zavedeného směrnicí 2009/138/ES, tak i v souvislosti s dodatečnými požadavky na shromažďování údajů stanovenými tímto nařízením, a to v souladu s vnitrostátním právem a harmonizovanými podmínkami, které může vymezit ECB.
4. Národní centrální banky uvědomí zpravodajské jednotky o různých účelech, pro něž jsou jejich údaje shromažďovány.
Článek 5
Úpravy z přecenění a finanční transakce
Informace o úpravách z přecenění a finančních transakcích, které jsou podrobně vymezeny v příloze I a popsány v příloze II, se získávají takto:
|
a) |
zpravodajské jednotky vykazují agregované údaje o úpravách z přecenění a/nebo finančních transakcích podle pokynů příslušné národní centrální banky; |
|
b) |
Národní centrální banky buď odvozují přibližné odhady hodnoty obchodů s cennými papíry z údajů podle jednotlivých cenných papírů, nebo shromažďují údaje o těchto obchodech přímo od zpravodajských jednotek podle jednotlivých cenných papírů. Národní centrální banky mohou postupovat obdobně v případě aktiv, která nejsou cennými papíry, shromažďují-li údaje podle jednotlivých položek; |
|
c) |
přibližné odhady hodnoty finančních transakcí týkajících se pojistných technických rezerv v držení pojišťovacích společností odvozují:
|
Článek 6
Účetní pravidla
1. Nestanoví-li toto nařízení jinak, používají pojišťovací společnosti pro účely vykazování podle tohoto nařízení účetní pravidla stanovená v příslušných vnitrostátních předpisech, kterými se provádí směrnice 2009/138/ES, nebo v jakýchkoli jiných vnitrostátních či mezinárodních normách, kterými se mají pojišťovací společnosti řídit na základě pokynů poskytnutých národními centrálními bankami.
2. Kromě požadavků na používání účetních pravidel pojišťovacími společnostmi v souladu s odstavcem 1 se vklady a úvěry v držení pojišťovacích společností, které jsou v tabulce 2.1 a 2.2 přílohy I označeny jako vedené v „nominální hodnotě“, vykazují v zůstatkové hodnotě částky jistiny ke konci čtvrtletí. Tato částka nezahrnuje odpisy a snížení hodnoty podle příslušných účetních postupů.
3. Aniž jsou dotčeny účetní postupy a možnosti vzájemného započtení běžné v členských státech eurozóny, jsou veškerá finanční aktiva a pasiva pro statistické účely vykazována v hrubém vyjádření.
Článek 7
Výjimky
1. Výjimky lze udělit malým pojišťovacím společnostem, a to v následujících případech:
|
a) |
národní centrální banky mohou udělit výjimky nejmenším pojišťovacím společnostem z hlediska podílu na trhu ve smyslu čl. 35 odst. 6 směrnice 2009/138/ES, a to za předpokladu, že pojišťovací společnosti přispívající ke čtvrtletní agregované rozvaze představují alespoň 80 % celkového tržního podílu pojišťovacích společností v každém členském státě eurozóny; |
|
b) |
pojišťovací společnost, které byla udělena výjimka podle písmene a), plní zpravodajskou povinnost stanovenou v článku 4 na roční bázi, tak aby pojišťovací společnosti přispívající k roční agregované rozvaze představovaly alespoň 95 % celkového tržního podílu pojišťovacích společností v každém členském státě eurozóny; |
|
c) |
pojišťovací společnost, která není povinna vykazovat žádné údaje podle písmen a) a b), vykazuje omezený soubor informací, který vymezí příslušná národní centrální banka. |
|
d) |
národní centrální banky každoročně kontrolují plnění podmínek uvedených v písmenech a) a b), a to včas tak, aby mohly udělit nebo v případě nutnosti zrušit výjimku s účinností od počátku následujícího kalendářního roku. |
2. Národní centrální banky mohou udělit výjimky pojišťovacím společnostem, pokud jde o vykazování držby oběživa a vkladů v nominální hodnotě.
Pokud údaje shromážděné na vyšší úrovni agregace ukazují, že rezidentské pojišťovací společnosti drží oběživo a vklady představující méně než 10 % celkového národního úhrnu rozvah pojišťovacích společností a méně než 10 % celkového objemu oběživa a vkladů držených pojišťovacími společnosti eurozóny z hlediska stavů, může příslušná národní centrální banka rozhodnout, že nebude vyžadovat vykazování držby oběživa a vkladů v nominální hodnotě. Příslušná národní centrální banka oznámí každé takové rozhodnutí zpravodajským jednotkám.
3. Pojišťovací společnosti se mohou rozhodnout, že výjimky nevyužijí a že budou namísto toho plnit úplnou statistickou zpravodajskou povinnost uvedenou v článku 4. Pokud pojišťovací společnost zvolí tuto možnost, musí před každým následným využitím této výjimky obdržet souhlas příslušné národní centrální banky.
Článek 8
Lhůty
1. Za rok 2016 předávají zpravodajské jednotky příslušné národní centrální bance a/nebo příslušnému vnitrostátnímu orgánu v souladu s místními ujednáními o spolupráci požadované čtvrtletní údaje nejpozději osm týdnů po skončení čtvrtletí, ke kterému se údaje vztahují. Tato lhůta se v každém následujícím roce zkracuje o jeden týden a v případě čtvrtletí končících v roce 2019 činí pět týdnů.
2. Za rok 2016 předávají zpravodajské jednotky příslušné národní centrální bance a/nebo příslušnému vnitrostátnímu orgánu v souladu s místními ujednáními o spolupráci požadované roční údaje nejpozději 20 týdnů po skončení roku, ke kterému se údaje vztahují. Tato lhůta se v každém následujícím roce zkracuje o dva týdny a v v roce 2019 činí 14 týdnů.
Článek 9
Minimální standardy a vnitrostátní zpravodajské postupy
1. Zpravodajské jednotky plní statistickou zpravodajskou povinnost v souladu s minimálními standardy pro přenos, přesnost, pojmovou shodu a opravy, jak jsou stanoveny v příloze III.
2. Národní centrální banky stanoví a zavedou zpravodajské postupy, kterými se mají řídit zpravodajské jednotky, v souladu s vnitrostátními požadavky. Národní centrální banky zabezpečí, aby tyto zpravodajské postupy poskytovaly požadované statistické informace a umožňovaly přesnou kontrolu dodržování minimálních standardů pro přenos, přesnost, pojmovou shodu a opravy, jak jsou uvedeny v příloze III.
Článek 10
Fúze, rozdělení a reorganizace
V případě fúze, rozdělení nebo reorganizace, která by mohla ovlivnit splnění jejich statistických povinností, informují dotčené zpravodajské jednotky příslušnou národní centrální banku, buď přímo nebo prostřednictvím příslušného vnitrostátního orgánu v souladu s místními ujednáními o spolupráci, jakmile byl záměr takovou operaci provést zveřejněn a před jejím uskutečněním, o postupech, které plánují použít ke splnění statistické zpravodajské povinnosti stanovené tímto nařízením.
Článek 11
Ověřování a nucené shromažďování
Národní centrální banky vykonávají právo ověřovat nebo vynuceně shromažďovat informace, které jsou zpravodajské jednotky povinny poskytovat podle tohoto nařízení, aniž je dotčeno právo ECB ověřovat nebo vynuceně shromažďovat tyto informace sama. Národní centrální banky vykonávají toto právo zejména tehdy, jestliže některá zpravodajská jednotka neplní minimální standardy pro přenos, přesnost, pojmovou shodu nebo opravy stanovené v příloze III.
Článek 12
První vykazování
1. Poprvé se vykazují čtvrtletní údaje za první čtvrtletí roku 2016 a roční údaje za rok 2016.
2. Pojišťovací společnosti uvedené v čl. 7 odst. 1 písm. b) vykazují roční údaje od referenčního roku 2016. Kromě toho tyto pojišťovací společnosti vykáží úplný soubor údajů v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. a) za první čtvrtletí roku 2016, aby bylo možné sestavovat statistické informace o subsektoru pojišťovacích společností od počátku roku 2016.
Článek 13
Závěrečné ustanovení
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.
Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 28. listopadu 2014.
Za Radu guvernérů ECB
prezident ECB
Mario DRAGHI
(1) Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 8.
(2) Úř. věst. C 427, 28.11.2014, s. 1.
(3) Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1011/2012 ze dne 17. října 2012 o statistice držby cenných papírů (ECB/2012/24) (Úř. věst. L 305, 1.11.2012, s. 6).
(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii (Úř. věst. L 174, 26.6.2013, s. 1).
(6) Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1073/2013 ze dne 18. října 2013 o statistice aktiv a pasiv investičních fondů (ECB/2013/38) (Úř. věst. L 297, 7.11.2013, s. 73).
(7) Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1075/2013 ze dne 18. října 2013 o statistice aktiv a pasiv účelových finančních společností zapojených do sekuritizačních transakcí (ECB/2013/40) (Úř. věst. L 297, 7.11.2013, s. 107).
(8) Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1071/2013 ze dne 24. září 2013 o rozvaze sektoru měnových finančních institucí (ECB/2013/33) (Úř. věst. L 297, 7.11.2013, s. 1).
PŘÍLOHA I
STATISTICKÁ ZPRAVODAJSKÁ POVINNOST
ČÁST 1
Obecná statistická zpravodajská povinnost
|
1. |
Skutečný soubor zpravodajských jednotek musí čtvrtletně poskytovat tyto statistické informace:
|
|
2. |
Agregované údaje musí být poskytnuty jako stavové údaje a v souladu s pokyny příslušné národní centrální banky buď: a) jako přecenění v důsledku změn cen a směnných kurzů, nebo b) jako finanční transakce. |
|
3. |
Pojišťovací společnosti, které jsou zapsány v obchodním rejstříku v členském státě eurozóny a jsou rezidenty na jeho území, jsou rovněž povinny každoročně poskytovat údaje o pojistném, pojistných plněních a provizích, přičemž musí rozlišit činnost vykonávanou v tuzemsku a prostřednictvím poboček v zahraničí, a to v členění podle jednotlivých zemí, jedná-li se o země Evropského hospodářského prostoru (EHP). |
|
4. |
Údaje, které mají být poskytovány příslušné národní centrální bance podle jednotlivých cenných papírů, jsou uvedeny v tabulce 2.1, pokud jde o cenné papíry s kódy ISIN, a v tabulce 2.2, pokud jde o cenné papíry bez kódů ISIN. Agregovaná čtvrtletní statistická zpravodajská povinnost, pokud jde o stavové údaje, je uvedena v tabulkách 1a a 1b; pokud jde o přecenění v důsledku změn cen a směnných kurzů nebo finanční transakce, je tato povinnost uvedena v tabulkách 3a a 3b. Roční zpravodajská povinnost týkající se pojistného, pojistných plnění a provizí je uvedena v tabulce 4. |
ČÁST 2
Pojistné technické rezervy
|
1. |
Co se týče pojistných technických rezerv, pro účely níže uvedené čtvrtletní zpravodajské povinnosti odvozují zpravodajské jednotky přibližné hodnoty, nelze-li údaje přímo zjistit, v souladu s pokyny příslušné národní centrální banky na základě osvědčených postupů vymezených na úrovni eurozóny:
|
|
2. |
Národní centrální banky mohou rovněž rozhodnout, že požadované informace odvodí z údajů, o nichž mají za to, že je třeba je pro účely této části vyžadovat od zpravodajských jednotek. |
ČÁST 3
Vykazovací tabulky
Tabulka 1a
Čtvrtletní stavy
|
|
Celkem |
Eurozóna |
Zbytek světa |
||||||
|
Tuzemsko |
Členské státy eurozóny kromě tuzemska |
Členské státy eurozóny kromě tuzemska (informace podle jednotlivých zemí) |
Celkem |
Nezúčastněné členské státy (informace podle jednotlivých zemí) |
Hlavní protistrany mimo Evropskou unii (informace podle jednotlivých zemí – Brazílie, Kanada, Čína, Hongkong, Indie, Japonsko, Rusko, Švýcarsko a USA) |
||||
|
AKTIVA (F) |
|||||||||
|
SUM |
SUM |
SUM |
|
SUM |
|
|
||
|
do 1 roku (zbývající doba splatnosti) |
SUM |
|
|
|
|
|
|
||
|
do 1 roku (zbývající doba splatnosti) |
SUM |
|
|
|
|
|
|
||
|
SUM |
|
|
|
|
|
|
||
|
SUM |
|
SUM |
|
|
|
|
||
|
SUM |
SUM |
SUM |
SUM |
SUM |
SUM |
|
||
|
emitované měnovými finančními institucemi |
|
SUM |
SUM |
|
|
|
|
||
|
emitované vládními institucemi |
|
SUM |
SUM |
|
|
|
|
||
|
emitované ostatními finančními zprostředkovateli |
|
SUM |
SUM |
|
|
|
|
||
|
emitované pojišťovacími společnostmi |
|
SUM |
SUM |
|
|
|
|
||
|
emitované penzijními fondy |
|
SUM |
SUM |
|
|
|
|
||
|
emitované nefinančními podniky |
|
SUM |
SUM |
|
|
|
|
||
|
emitované domácnostmi a neziskovými institucemi sloužícími domácnostem |
|
SUM |
SUM |
|
|
|
|
||
|
do 1 roku (původní doba splatnosti) |
SUM |
SUM |
SUM |
|
|
|
|
||
|
emitované měnovými finančními institucemi |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
emitované vládními institucemi |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
emitované ostatními finančními zprostředkovateli |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
emitované pojišťovacími společnostmi |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
emitované penzijními fondy |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
emitované nefinančními podniky |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
emitované domácnostmi a neziskovými institucemi sloužícími domácnostem |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
od 1 roku do 2 let (původní doba splatnosti) |
SUM |
SUM |
SUM |
|
|
|
|
||
|
emitované měnovými finančními institucemi |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
emitované vládními institucemi |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
emitované ostatními finančními zprostředkovateli |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
emitované pojišťovacími společnostmi |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
emitované penzijními fondy |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
emitované nefinančními podniky |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
emitované domácnostmi a neziskovými institucemi sloužícími domácnostem |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
nad 2 roky (původní doba splatnosti) |
SUM |
SUM |
SUM |
|
|
|
|
||
|
emitované měnovými finančními institucemi |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
emitované vládními institucemi |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
emitované ostatními finančními zprostředkovateli |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
emitované pojišťovacími společnostmi |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
emitované penzijními fondy |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
emitované nefinančními podniky |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
emitované domácnostmi a neziskovými institucemi sloužícími domácnostem |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
do 1 roku (zbývající doba splatnosti) |
SUM |
SUM |
SUM |
|
|
|
|
||
|
emitované měnovými finančními institucemi |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
emitované vládními institucemi |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
emitované ostatními finančními zprostředkovateli |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
emitované pojišťovacími společnostmi |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
emitované penzijními fondy |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
emitované nefinančními podniky |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
emitované domácnostmi a neziskovými institucemi sloužícími domácnostem |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
od 1 roku do 2 let (zbývající doba splatnosti) |
SUM |
SUM |
SUM |
|
|
|
|
||
|
emitované měnovými finančními institucemi |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
emitované vládními institucemi |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
emitované ostatními finančními zprostředkovateli |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
emitované pojišťovacími společnostmi |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
emitované penzijními fondy |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
emitované nefinančními podniky |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
emitované domácnostmi a neziskovými institucemi sloužícími domácnostem |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
od 2 do 5 let (zbývající doba splatnosti) |
SUM |
SUM |
SUM |
|
|
|
|
||
|
emitované měnovými finančními institucemi |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
emitované vládními institucemi |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
emitované ostatními finančními zprostředkovateli |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
emitované pojišťovacími společnostmi |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
emitované penzijními fondy |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
emitované nefinančními podniky |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
emitované domácnostmi a neziskovými institucemi sloužícími domácnostem |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
nad 5 let (zbývající doba splatnosti) |
SUM |
SUM |
SUM |
|
|
|
|
||
|
emitované měnovými finančními institucemi |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
emitované vládními institucemi |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
emitované ostatními finančními zprostředkovateli |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
emitované pojišťovacími společnostmi |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
emitované penzijními fondy |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
emitované nefinančními podniky |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
emitované domácnostmi a neziskovými institucemi sloužícími domácnostem |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
SUM |
SUM |
SUM |
|
SUM |
|
|
||
|
původní doba splatnosti do 1 roku – reálná hodnota |
SUM |
SUM |
SUM |
|
|
|
|
||
|
měnovým finančním institucím |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
vládním institucím |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
investičním fondům |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
ostatním finančním zprostředkovatelům |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
pojišťovacím společnostem |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
penzijním fondům |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
nefinančním podnikům |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
domácnostem a neziskovým institucím sloužícím domácnostem |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
původní doba splatnosti od 1 roku do 5 let – reálná hodnota |
SUM |
SUM |
SUM |
|
|
|
|
||
|
měnovým finančním institucím |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
vládním institucím |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
investičním fondům |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
ostatním finančním zprostředkovatelům |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
pojišťovacím společnostem |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
penzijním fondům |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
nefinančním podnikům |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
domácnostem a neziskovým institucím sloužícím domácnostem |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
původní doba splatnosti nad 5 let – reálná hodnota |
SUM |
SUM |
SUM |
|
|
|
|
||
|
měnovým finančním institucím |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
vládním institucím |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
investičním fondům |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
ostatním finančním zprostředkovatelům |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
pojišťovacím společnostem |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
penzijním fondům |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
nefinančním podnikům |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
domácnostem a neziskovým institucím sloužícím domácnostem |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
zbývající doba splatnosti do 1 roku – reálná hodnota |
SUM |
|
|
|
|
|
|
||
|
zbývající doba splatnosti od 1 roku do 2 let – reálná hodnota |
SUM |
|
|
|
|
|
|
||
|
zbývající doba splatnosti od 2 do 5 let – reálná hodnota |
SUM |
|
|
|
|
|
|
||
|
zbývající doba splatnosti nad 5 let – reálná hodnota |
SUM |
|
|
|
|
|
|
||
|
SUM |
|
SUM |
|
|
|
|
||
|
SUM |
SUM |
SUM |
|
SUM |
|
|
||
|
původní doba splatnosti do 1 roku – nominální hodnota |
SUM |
|
|
|
|
|
|
||
|
původní doba splatnosti od 1 roku do 5 let – nominální hodnota |
SUM |
|
|
|
|
|
|
||
|
původní doba splatnosti nad 5 let – nominální hodnota |
SUM |
|
|
|
|
|
|
||
|
SUM |
SUM |
SUM |
SUM |
SUM |
SUM |
SUM |
||
|
SUM |
SUM |
SUM |
SUM |
|
SUM |
|
||
|
emitované měnovými finančními institucemi |
|
|
SUM |
|
|
|
|
||
|
emitované vládními institucemi |
|
|
SUM |
|
|
|
|
||
|
emitované ostatními finančními zprostředkovateli |
|
|
SUM |
|
|
|
|
||
|
emitované pojišťovacími společnostmi |
|
|
SUM |
|
|
|
|
||
|
emitované penzijními fondy |
|
|
SUM |
|
|
|
|
||
|
emitované nefinančními podniky |
|
|
SUM |
|
|
|
|
||
|
SUM |
SUM |
SUM |
SUM |
|
SUM |
|
||
|
emitované měnovými finančními institucemi |
|
|
SUM |
|
|
|
|
||
|
emitované vládními institucemi |
|
|
SUM |
|
|
|
|
||
|
emitované ostatními finančními zprostředkovateli |
|
|
SUM |
|
|
|
|
||
|
emitované pojišťovacími společnostmi |
|
|
SUM |
|
|
|
|
||
|
emitované penzijními fondy |
|
|
SUM |
|
|
|
|
||
|
emitované nefinančními podniky |
|
|
SUM |
|
|
|
|
||
|
SUM |
SUM |
SUM |
SUM |
|
SUM |
|
||
|
emitované měnovými finančními institucemi |
|
|
SUM |
|
|
|
|
||
|
emitované vládními institucemi |
|
|
SUM |
|
|
|
|
||
|
emitované ostatními finančními zprostředkovateli |
|
|
SUM |
|
|
|
|
||
|
emitované pojišťovacími společnostmi |
|
|
SUM |
|
|
|
|
||
|
emitované penzijními fondy |
|
|
SUM |
|
|
|
|
||
|
emitované nefinančními podniky |
|
|
SUM |
|
|
|
|
||
|
SUM |
SUM |
SUM |
|
SUM |
|
|
||
|
SUM |
|
|
|
|
|
|
||
|
SUM |
|
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
|
|
|
||
|
SUM |
|
SUM |
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
|
|
|
||
|
SUM |
|
|
|
|
|
|
||
|
SUM
Pole, která lze odvodit z podrobnějších členění |
|||||||||
Tabulka 1b
Čtvrtletní stavy (2)
|
|
Celkem |
Eurozóna |
Zbytek světa |
||||||
|
Tuzemsko |
Členské státy eurozóny kromě tuzemska |
Členské státy eurozóny kromě tuzemska (informace podle jednotlivých zemí) |
Celkem |
Nezúčastněné členské státy (informace podle jednotlivých zemí) |
Hlavní protistrany mimo Evropskou unii (informace podle jednotlivých zemí – Brazílie, Kanada, Čína, Hongkong, Indie, Japonsko, Rusko, Švýcarsko a USA) |
||||
|
PASIVA (F) |
|||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
|
|
|
||
|
emitované měnovými finančními institucemi (MFI) (3) |
SUM |
|
|
|
|
|
|
||
|
emitované institucemi jinými než MFI (3) |
SUM |
|
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
|
|
|
||
|
SUM |
|
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
|
|
|
||
|
SUM |
|
|
|
|
|
|
||
|
SUM |
|
SUM |
|
|
|
|
||
|
z toho spojené s investičním fondem |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
z toho nespojené s investičním fondem |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
z toho penzijní nároky |
SUM |
|
|
|
|
|
|
||
|
z toho příspěvkově definované programy |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
z toho dávkově definované programy |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
z toho hybridní programy |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
SUM |
|
SUM |
|
|
|
|
||
|
podle skupin pojištění |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
Pojištění léčebných výloh |
|
roční |
|
roční |
|
roční |
roční |
||
|
Pojištění ochrany příjmu |
|
roční |
|
roční |
|
roční |
roční |
||
|
Pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání |
|
roční |
|
roční |
|
roční |
roční |
||
|
Pojištění odpovědnosti za škodu z provozu motorových vozidel |
|
roční |
|
roční |
|
roční |
roční |
||
|
Ostatní pojištění motorových vozidel |
|
roční |
|
roční |
|
roční |
roční |
||
|
Pojištění námořní a letecké dopravy a pojištění přepravy |
|
roční |
|
roční |
|
roční |
roční |
||
|
Pojištění pro případ požáru a jiných škod na majetku |
|
roční |
|
roční |
|
roční |
roční |
||
|
Obecné pojištění odpovědnosti |
|
roční |
|
roční |
|
roční |
roční |
||
|
Pojištění úvěru a záruky |
|
roční |
|
roční |
|
roční |
roční |
||
|
Pojištění právní ochrany |
|
roční |
|
roční |
|
roční |
roční |
||
|
Pojištění asistence |
|
roční |
|
roční |
|
roční |
roční |
||
|
Pojištění různých finančních ztrát |
|
roční |
|
roční |
|
roční |
roční |
||
|
Zajištění |
|
roční |
|
roční |
|
roční |
roční |
||
|
|
|
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
|
|
|
||
Tabulka 2
Požadované údaje podle jednotlivých cenných papírů
Údaje v polích v tabulce 2.1 a tabulce 2.2 musí být vykazovány za každý cenný papír zatříděný do kategorií nástrojů „dluhové cenné papíry“, „účasti“ a „akcie/podílové listy investičních fondů“ (jak jsou vymezeny v tabulce A části 1 přílohy II). Zatímco tabulka 2.1. se týká cenných papírů, kterým byl přidělen kód ISIN, tabulka 2.2. se týká cenných papírů bez kódu ISIN.
Tabulka 2.1
Držba cenných papírů s kódem ISIN
Údaje v každém z polí musí být vykazovány za každý cenný papír podle následujících pravidel:
|
1. |
Údaje za pole 1 musí být vykázány. |
|
2. |
Pokud příslušná národní centrální banka neshromažďuje údaje o finančních transakcích podle jednotlivých cenných papírů přímo, musí být vykázány údaje za dvě ze tří polí 2, 3 a 4 (tj. pole 2 a 3, pole 2 a 4, nebo pole 3 a 4). Shromažďují-li se údaje za pole 3, musí být shromažďovány též údaje za pole 3b. |
|
3. |
Pokud příslušná národní centrální banka shromažďuje údaje o finančních transakcích podle jednotlivých cenných papírů přímo, musí být vykázány rovněž údaje za tato pole:
|
|
4. |
Příslušná národní centrální banka může také požadovat, aby zpravodajské jednotky vykazovaly údaje za pole 8, 9, 10 a 11.
|
Tabulka 2.2
Držba cenných papírů bez kódu ISIN
Údaje v každém z polí musí být vykazovány buď: a) za každý cenný papír, nebo b) jako jediná položka agregací libovolného počtu cenných papírů.
V případě a) platí tato pravidla:
|
1. |
Údaje za pole 1, 12, 13, 14 a 15 musí být vykázány. |
|
2. |
Pokud příslušná národní centrální banka neshromažďuje údaje o finančních transakcích podle jednotlivých cenných papírů přímo, musí být vykázány údaje za dvě ze tří polí 2, 3 a 4 (tj. pole 2 a 3, pole 2 a 4, nebo pole 3 a 4). Shromažďují-li se údaje za pole 3, musí být shromažďovány též údaje za pole 3b. |
|
3. |
Pokud příslušná národní centrální banka shromažďuje údaje o finančních transakcích podle jednotlivých cenných papírů přímo, musí být vykázány rovněž údaje za tato pole:
|
|
4. |
Příslušná národní centrální banka může také požadovat, aby zpravodajské jednotky vykazovaly údaje za pole 3b, 8, 9, 10 a 11. V případě b) platí tato pravidla:
|
Tabulka 3a
Čtvrtletní úpravy z přecenění nebo finanční transakce
|
|
Celkem |
Eurozóna |
Zbytek světa |
||||||
|
Tuzemsko |
Členské státy eurozóny kromě tuzemska |
Členské státy eurozóny kromě tuzemska (informace podle jednotlivých zemí) |
Celkem |
Nezúčastněné členské státy (informace podle jednotlivých zemí) |
Hlavní protistrany mimo Evropskou unii (informace podle jednotlivých zemí – Brazílie, Kanada, Čína, Hongkong, Indie, Japonsko, Rusko, Švýcarsko a USA) |
||||
|
AKTIVA (F) |
|||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
||
|
do 1 roku (zbývající doba splatnosti) |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
do 1 roku (zbývající doba splatnosti) |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
|
|
|
||
|
emitované měnovými finančními institucemi |
|
|
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
||
|
emitované vládními institucemi |
|
|
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
||
|
emitované ostatními finančními zprostředkovateli |
|
|
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
||
|
emitované pojišťovacími společnostmi |
|
|
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
||
|
emitované penzijními fondy |
|
|
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
||
|
emitované nefinančními podniky |
|
|
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
||
|
emitované domácnostmi a neziskovými institucemi sloužícími domácnostem |
|
|
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
||
|
do 1 roku (původní doba splatnosti) |
|
|
|
|
MINIMUM |
|
|
||
|
emitované měnovými finančními institucemi |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
|
emitované vládními institucemi |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
|
emitované ostatními finančními zprostředkovateli |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
|
emitované pojišťovacími společnostmi |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
|
emitované penzijními fondy |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
|
emitované nefinančními podniky |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
|
emitované domácnostmi a neziskovými institucemi sloužícími domácnostem |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
|
od 1 roku do 2 let (původní doba splatnosti) |
|
|
|
|
MINIMUM |
|
|
||
|
emitované měnovými finančními institucemi |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
|
emitované vládními institucemi |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
|
emitované ostatními finančními zprostředkovateli |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
|
emitované pojišťovacími společnostmi |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
|
emitované penzijními fondy |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
|
emitované nefinančními podniky |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
|
emitované domácnostmi a neziskovými institucemi sloužícími domácnostem |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
|
nad 2 roky (původní doba splatnosti) |
|
|
|
|
MINIMUM |
|
|
||
|
emitované měnovými finančními institucemi |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
|
emitované vládními institucemi |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
|
emitované ostatními finančními zprostředkovateli |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
|
emitované pojišťovacími společnostmi |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
|
emitované penzijními fondy |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
|
emitované nefinančními podniky |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
|
emitované domácnostmi a neziskovými institucemi sloužícími domácnostem |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
|
do 1 roku (zbývající doba splatnosti) |
|
|
|
|
MINIMUM |
|
|
||
|
emitované měnovými finančními institucemi |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
|
emitované vládními institucemi |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
|
emitované ostatními finančními zprostředkovateli |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
|
emitované pojišťovacími společnostmi |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
|
emitované penzijními fondy |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
|
emitované nefinančními podniky |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
|
emitované domácnostmi a neziskovými institucemi sloužícími domácnostem |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
|
od 1 roku do 2 let (zbývající doba splatnosti) |
|
|
|
|
MINIMUM |
|
|
||
|
emitované měnovými finančními institucemi |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
|
emitované vládními institucemi |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
|
emitované ostatními finančními zprostředkovateli |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
|
emitované pojišťovacími společnostmi |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
|
emitované penzijními fondy |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
|
emitované nefinančními podniky |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
|
emitované domácnostmi a neziskovými institucemi sloužícími domácnostem |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
|
od 2 do 5 let (zbývající doba splatnosti) |
|
|
|
|
MINIMUM |
|
|
||
|
emitované měnovými finančními institucemi |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
|
emitované vládními institucemi |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
|
emitované ostatními finančními zprostředkovateli |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
|
emitované pojišťovacími společnostmi |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
|
emitované penzijními fondy |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
|
emitované nefinančními podniky |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
|
emitované domácnostmi a neziskovými institucemi sloužícími domácnostem |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
|
nad 5 let (zbývající doba splatnosti) |
|
|
|
|
MINIMUM |
|
|
||
|
emitované měnovými finančními institucemi |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
|
emitované vládními institucemi |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
|
emitované ostatními finančními zprostředkovateli |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
|
emitované pojišťovacími společnostmi |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
|
emitované penzijními fondy |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
|
emitované nefinančními podniky |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
|
emitované domácnostmi a neziskovými institucemi sloužícími domácnostem |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
|
|
|
||
|
původní doba splatnosti do 1 roku – reálná hodnota |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
|
||
|
měnovým finančním institucím |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
vládním institucím |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
investičním fondům |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
ostatním finančním zprostředkovatelům |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
pojišťovacím společnostem |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
penzijním fondům |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
nefinančním podnikům |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
domácnostem a neziskovým institucím sloužícím domácnostem |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
původní doba splatnosti od 1 roku do 5 let – reálná hodnota |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
|
||
|
měnovým finančním institucím |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
vládním institucím |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
investičním fondům |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
ostatním finančním zprostředkovatelům |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
pojišťovacím společnostem |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
penzijním fondům |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
nefinančním podnikům |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
domácnostem a neziskovým institucím sloužícím domácnostem |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
původní doba splatnosti nad 5 let – reálná hodnota |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
|
||
|
měnovým finančním institucím |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
vládním institucím |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
investičním fondům |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
ostatním finančním zprostředkovatelům |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
pojišťovacím společnostem |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
penzijním fondům |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
nefinančním podnikům |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
domácnostem a neziskovým institucím sloužícím domácnostem |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
zbývající doba splatnosti do 1 roku – reálná hodnota |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
|
||
|
zbývající doba splatnosti od 1 roku do 2 let – reálná hodnota |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
|
||
|
zbývající doba splatnosti od 2 do 5 let – reálná hodnota |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
|
||
|
zbývající doba splatnosti nad 5 let – reálná hodnota |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
|
||
|
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
|
||
|
|
|
|
|
|
|
|
||
|
původní doba splatnosti do 1 roku – nominální hodnota |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
|
||
|
původní doba splatnosti od 1 roku do 5 let – nominální hodnota |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
|
||
|
původní doba splatnosti nad 5 let – nominální hodnota |
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
|
||
|
|
|
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
||
|
emitované měnovými finančními institucemi |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
||
|
emitované vládními institucemi |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
||
|
emitované ostatními finančními zprostředkovateli |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
||
|
emitované pojišťovacími společnostmi |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
||
|
emitované penzijními fondy |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
||
|
emitované nefinančními podniky |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
||
|
|
|
|
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
||
|
emitované měnovými finančními institucemi |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
||
|
emitované vládními institucemi |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
||
|
emitované ostatními finančními zprostředkovateli |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
||
|
emitované pojišťovacími společnostmi |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
||
|
emitované penzijními fondy |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
||
|
emitované nefinančními podniky |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
||
|
|
|
|
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
||
|
emitované měnovými finančními institucemi |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
||
|
emitované vládními institucemi |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
||
|
emitované ostatními finančními zprostředkovateli |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
||
|
emitované pojišťovacími společnostmi |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
||
|
emitované penzijními fondy |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
||
|
emitované nefinančními podniky |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
||
|
|
|
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
|
|
|
||
|
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
|
||
|
|
|
|
|
|
|
|
||
|
|
MINIMUM |
MINIMUM |
|
MINIMUM |
|
|
||
|
MINIMUM |
|
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
|
|
|
||
|
Pojišťovací společnosti vykazují: pole označená výrazem „MINIMUM“, nejsou-li údaje o kategoriích nástrojů shromažďovány podle jednotlivých položek. Národní centrální banky mohou tento postup rozšířit i na pole, která neobsahují výraz „MINIMUM“. |
|||||||||
Tabulka 3b
Čtvrtletní úpravy z přecenění nebo finanční transakce
|
|
Celkem |
Eurozóna |
Zbytek světa |
||||||
|
Tuzemsko |
Členské státy eurozóny kromě tuzemska |
Členské státy eurozóny kromě tuzemska (informace podle jednotlivých zemí) |
Celkem |
Nezúčastněné členské státy (informace podle jednotlivých zemí) |
Hlavní protistrany mimo Evropskou unii (platí poznámky k předcházejícím tabulkám) (informace podle jednotlivých zemí – Brazílie, Kanada, Čína, Hongkong, Indie, Japonsko, Rusko, Švýcarsko a USA) |
||||
|
PASIVA (F) |
|||||||||
|
MINIMUM |
|
|
|
|
|
|
||
|
MINIMUM |
|
|
|
|
|
|
||
|
emitované měnovými finančními institucemi (MFI) (7) |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
emitované institucemi jinými než MFI (7) |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
MINIMUM |
|
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
|
|
|
||
|
z toho spojené s investičním fondem |
MINIMUM |
|
|
|
|
|
|
||
|
z toho nespojené s investičním fondem |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
z toho penzijní nároky |
MINIMUM |
|
|
|
|
|
|
||
|
z toho příspěvkově definované programy |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
z toho dávkově definované programy |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
z toho hybridní programy |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
|
|
|
||
|
podle skupin pojištění |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
Pojištění léčebných výloh |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
Pojištění ochrany příjmu |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
Pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
Pojištění odpovědnosti za škodu z provozu motorových vozidel |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
Ostatní pojištění motorových vozidel |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
Pojištění námořní a letecké dopravy a pojištění přepravy |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
Pojištění pro případ požáru a jiných škod na majetku |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
Obecné pojištění odpovědnosti |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
Pojištění úvěru a záruky |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
Pojištění právní ochrany |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
Pojištění asistence |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
Pojištění různých finančních ztrát |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
Zajištění |
|
|
|
|
|
|
|
||
|
MINIMUM |
|
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
|
|
|
||
|
Pojišťovací společnosti vykazují: pole označená výrazem „MINIMUM“, nejsou-li údaje o kategoriích nástrojů shromažďovány podle jednotlivých položek. Národní centrální banky mohou tento postup rozšířit i na pole, která neobsahují výraz „MINIMUM“. |
|||||||||
Tabulka 4
Roční pojistné, pojistná plnění a provize
|
|
Celkem (9) |
|
|
|
||
|
z toho: tuzemsko |
z toho: pobočky v rámci EHP (informace podle jednotlivých zemí) |
z toho: pobočky mimo EHP (celkem) |
||||
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
(1) Není-li zpravodajská jednotka schopna určit rezidentskou příslušnost protistrany přímo, může odvozovat přibližné hodnoty, popřípadě vykazovat jiné informace požadované příslušnou národní centrální bankou tak, aby tato národní centrální banka mohla přibližné hodnoty odvodit (v souladu s částí 2 přílohy I tohoto nařízení).
(2) Není-li uvedena roční periodicita.
(3) V případě členských států mimo eurozónu se měnovými finančními institucemi rozumí banky a institucemi jinými než měnové finanční instituce se rozumí nebankovní subjekty.
(4) Není-li zpravodajská jednotka schopna určit informaci přímo, může odvozovat přibližné hodnoty, popřípadě vykazovat jiné informace požadované příslušnou národní centrální bankou tak, aby tato národní centrální banka mohla přibližné hodnoty odvodit (v souladu s částí 2 přílohy I tohoto nařízení).
(5) Příslušná národní centrální banka může vyžadovat, aby zpravodajské jednotky odděleně rozlišovaly subsektory „domácností“ (S.14) a „neziskových institucí sloužících domácnostem“ (S.15).
(6) Není-li zpravodajská jednotka schopna určit rezidentskou příslušnost protistrany přímo, může odvozovat přibližné hodnoty, popřípadě vykazovat jiné informace požadované příslušnou národní centrální bankou tak, aby tato národní centrální banka mohla přibližné hodnoty odvodit (v souladu s částí 2 přílohy I tohoto nařízení).
(7) V případě členských států mimo eurozónu se měnovými finančními institucemi rozumí banky a institucemi jinými než měnové finanční instituce se rozumí nebankovní subjekty.
(8) Není-li zpravodajská jednotka schopna určit rezidentskou příslušnost protistrany přímo, může odvozovat přibližné hodnoty, popřípadě vykazovat jiné informace požadované příslušnou národní centrální bankou tak, aby tato národní centrální banka mohla přibližné hodnoty odvodit (v souladu s částí 2 přílohy I tohoto nařízení).
(9) Položka „celkem“ zahrnuje činnost vykonávanou na základě volného pohybu služeb podle článku 56 Smlouvy.
PŘÍLOHA II
POPIS
ČÁST 1
Popis kategorií nástrojů
|
1. |
Tabulka A uvádí podrobný standardní popis kategorií nástrojů, které musí národní centrální banky v souladu s tímto nařízením převést na kategorie použitelné na vnitrostátní úrovni. V tabulce uvedený seznam jednotlivých finančních nástrojů ani jejich příslušný popis se nepovažuje za vyčerpávající. Popisy odkazují na Evropský systém účtů zavedený nařízením (EU) č. 549/2013 (dále jen „ESA 2010“). |
|
2. |
V případě některých kategorií nástrojů se vyžaduje členění podle splatnosti. Jedná se o:
|
|
3. |
Finanční pohledávky lze rozlišovat podle toho, zda jsou převoditelné, či nikoli. Pohledávka je převoditelná, pokud lze její vlastnictví snadno převést z jedné jednotky na jinou jednotku prostřednictvím dodání nebo rubopisu nebo, v případě finančních derivátů, pokud lze snadno vyrovnat jí vytvořenou pozici. Je sice možné obchodovat s jakýmkoli finančním nástrojem, avšak převoditelné nástroje jsou určeny k tomu, aby se s nimi obchodovalo na organizované burze nebo na mimoburzovním trhu, i když skutečné obchodování není nezbytnou podmínkou převoditelnosti. |
Tabulka A
Popis kategorií nástrojů aktiv a pasiv pojišťovacích společností
AKTIVA
|
Kategorie nástrojů |
Popis hlavních znaků |
||||||||||||||
|
Držba bankovek a mincí v eurech a jiných měnách uvedených do oběhu, které se běžně používají k provádění plateb, a vklady pojišťovacích společností u měnových finančních institucí. Mohou zahrnovat jednodenní vklady, vklady s dohodnutou splatností a vklady s výpovědní lhůtou, jakož i pohledávky z reverzních rep nebo výpůjčky cenných papírů proti hotovostnímu zajištění. |
||||||||||||||
|
Převoditelné vklady jsou vklady, které jsou na žádost přímo převoditelné za účelem provedení plateb ve prospěch jiných hospodářských subjektů pomocí běžně užívaných platebních prostředků, jako jsou úhrady a inkasa, případně též pomocí kreditních či debetních karet, transakcí s elektronickými penězi, šeků nebo obdobných prostředků, a to bez výrazného zpoždění, omezení nebo sankce. Do převoditelných vkladů se nezahrnují vklady, které slouží pouze pro výběr hotovosti, nebo vklady, z nichž lze prostředky vybrat nebo převést prostřednictvím jiného účtu téhož majitele. |
||||||||||||||
|
Držba dluhových cenných papírů, které jsou obchodovatelnými finančními nástroji sloužícími jako důkaz dluhu, obvykle obchodovanými na sekundárních trzích. Lze jimi rovněž vyrovnávat pozici na trhu a nezaručují držiteli žádná vlastnická práva k instituci, která je vydala. Tato kategorie nástrojů zahrnuje:
Cenné papíry zapůjčené v rámci půjček cenných papírů nebo prodané v rámci repo operace zůstávají v rozvaze původního majitele (a nezaznamenávají se v rozvaze dočasného nabyvatele) v těch případech, kdy existuje pevný příslib provedení zpětné operace, a nejen pouhá možnost tak učinit. V případě, kdy dočasný nabyvatel získané cenné papíry prodá, je nutné tento prodej vykázat jako přímou transakci s cennými papíry a zaznamenat v rozvaze dočasného nabyvatele jako negativní pozici v portfoliu cenných papírů. |
||||||||||||||
|
Pro účely výkaznictví tato kategorie sestává z finančních prostředků půjčených pojišťovacími společnostmi dlužníkům nebo z úvěrů poskytnutých pojišťovacím společnostem, které jsou buď podloženy neobchodovatelnými dokumenty, nebo nejsou podloženy žádnými dokumenty. Zahrnuty jsou tyto položky:
Tato kategorie nezahrnuje aktiva v podobě vkladů pojišťovacích společností (která jsou zahrnuta do kategorie 1). |
||||||||||||||
|
Depozita složená zajišťovnami jako kolaterál ve prospěch pojišťovacích společností, které vystupují jako společnosti postupující rizika při zajišťovacích operacích. |
||||||||||||||
|
Finanční aktiva, která představují vlastnická práva na korporace nebo kvazikorporace. Tato finanční aktiva obecně dávají držitelům právo na podíl ze zisků korporací nebo kvazikorporací a v případě likvidace na podíl z jejích čistých aktiv. Tato kategorie zahrnuje kótované a nekótované akcie a ostatní účasti. S majetkovými cennými papíry zapůjčenými v rámci půjček cenných papírů nebo prodanými v rámci repo obchodů se zachází podle kategorie 2 „dluhové cenné papíry“. |
||||||||||||||
|
Majetkové cenné papíry kótované na burze. Touto burzou může být uznaná burza cenných papírů nebo jakákoli jiná forma sekundárního trhu. Kótované akcie se v anglickém jazyce označují jako „listed shares“ i jako „quoted shares“. |
||||||||||||||
|
Nekótované akcie jsou majetkové cenné papíry, které nejsou kótované na burze. |
||||||||||||||
|
Ostatní účasti zahrnují všechny formy účastí jiné než kótované a nekótované akcie. |
||||||||||||||
|
Tato kategorie zahrnuje držbu akcií nebo podílových listů vydaných fondy peněžního trhu a investičními fondy jinými než fondy peněžního trhu (tj. investičními fondy, které nejsou fondy peněžního trhu), které jsou zahrnuty do seznamů měnových finančních institucí a investičních fondů, které ECB vede pro statistické účely. |
||||||||||||||
|
Držba akcií nebo podílových listů vydaných fondy peněžního trhu ve smyslu článku 2 nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33). |
||||||||||||||
|
Držba akcií nebo podílových listů vydaných investičními fondy (které nejsou fondy peněžního trhu) ve smyslu článku 1 nařízení (EU) č. 1073/2013 (ECB/2013/38). |
||||||||||||||
|
Finanční deriváty jsou finanční nástroje vázané na určený finanční nástroj, ukazatel nebo komoditu, jejichž prostřednictvím lze na finančních trzích samostatně obchodovat s konkrétními finančními riziky. Tato kategorie zahrnuje:
Finanční deriváty se rozvaze zaznamenávají v tržní hodnotě v hrubém vyjádření. Jednotlivé derivátové smlouvy s kladnými tržními hodnotami se v rozvaze zaznamenávají na straně aktiv a smlouvy se zápornými tržními hodnotami se v rozvaze zaznamenávají na straně pasiv. Hrubé budoucí závazky vyplývající z derivátových smluv by neměly být zachycovány jako rozvahové položky. Tato kategorie nezahrnuje finanční deriváty, které se v rozvaze neevidují podle vnitrostátních pravidel. |
||||||||||||||
|
Finanční pohledávky pojišťovacích společností vůči zajišťovnám vyplývající z životního a neživotního zajištění. |
||||||||||||||
|
Hmotná a nehmotná aktiva s výjimkou finančních aktiv. Tato kategorie zahrnuje obydlí, ostatní budovy a stavby, stroje a zařízení, cennosti a produkty duševního vlastnictví, jako jsou počítačové programové vybavení (software) a databáze. |
||||||||||||||
|
Toto je zbytková kategorie rozvahy na straně aktiv, která je definována jako „aktiva nezahrnutá jinde“. Národní centrální banky mohou vyžadovat vykazování určitých dílčích pozic, které jsou v této kategorii zahrnuty. Ostatní aktiva mohou zahrnovat:
|
PASIVA
|
Kategorie nástrojů |
Popis hlavních znaků |
||||||||||
|
Cenné papíry emitované pojišťovacími společnostmi (jiné než účasti), které jsou obvykle obchodovatelnými nástroji a obchodovanými na sekundárních trzích nebo kterými lze vyrovnávat pozici na trhu a které nezaručují držiteli žádná vlastnická práva vůči vydávající instituci. |
||||||||||
|
Částky, které pojišťovací společnost dluží věřitelům a které nevznikají z emise obchodovatelných cenných papírů. Tato kategorie zahrnuje:
|
||||||||||
|
Depozita přijatá postupujícími pojišťovnami jako kolaterál od zajišťoven. |
||||||||||
|
Viz kategorie 4. |
||||||||||
|
Viz kategorie 4.1. |
||||||||||
|
Viz kategorie 4.2. |
||||||||||
|
Viz kategorie 4.3. |
||||||||||
|
Výše kapitálu, který pojišťovací společnost drží na úhradu budoucích pojistných nároků pojistníků. |
||||||||||
|
Výše kapitálu, který pojišťovací společnost drží na úhradu budoucích pojistných nároků pojistníků z titulu životního pojištění. |
||||||||||
|
Výše kapitálu, který pojišťovací společnost drží na úhradu budoucích nároků pojistníků z titulu životního pojištění spojeného s investičním fondem. Budoucí nároky pojistníka na základě smlouvy týkající se životního pojištění spojeného s investičním fondem závisí na výkonnosti souboru aktiv, do nichž jsou peněžní prostředky pojistníka investovány. |
||||||||||
|
Výše kapitálu, který pojišťovací společnost drží na úhradu budoucích nároků pojistníků z titulu životního pojištění nespojeného s investičním fondem. Budoucí nároky pojistníka na základě smlouvy týkající se životního pojištění nespojeného s investičním fondem nezávisí na výkonnosti žádného stanoveného souboru aktiv. |
||||||||||
|
Výše kapitálu, který pojišťovací společnost drží na úhradu budoucích nároků vyplývajících z jejích penzijních plánů. Tato kategorie se týká pouze zaměstnaneckých penzijních plánů. Individuální penzijní plány, které nejsou vázány na pracovní poměr, do této kategorie nespadají. |
||||||||||
|
Výše kapitálu, který pojišťovací společnost drží na úhradu budoucích pojistných nároků pojistníků z titulu jejího příspěvkově definovaného programu. U příspěvkově definovaného programu závisejí vyplácené dávky na vývoji hodnoty aktiv pořízených penzijním programem. Závazek příspěvkově definovaného programu má běžnou tržní hodnotu aktiv fondu. |
||||||||||
|
Výše kapitálu, který pojišťovací společnost drží na úhradu budoucích pojistných nároků pojistníků z titulu jejího dávkově definovaného programu. U dávkově definovaného penzijního programu je úroveň penzijních dávek slíbených zaměstnancům jako účastníkům programu stanovena podle předem dohodnutého vzorce. Závazek dávkově definovaného penzijního programu se rovná současné hodnotě slíbených dávek. |
||||||||||
|
Výše kapitálu, který pojišťovací společnost drží na úhradu budoucích pojistných nároků vyplývajících z jejích programů, které kombinují prvky dávkově a příspěvkově definovaného programu. |
||||||||||
|
Výše kapitálu, který pojišťovací společnost drží na úhradu budoucích pojistných nároků pojistníků z titulu neživotního pojištění. |
||||||||||
|
Závazky z pojištění léčebných výloh v případě, že předmětná činnost není provozována na podobném technickém základě jako životní pojištění, kromě závazků uvedených pod druhem pojištění 13.2.3. |
||||||||||
|
Závazky z pojištění ochrany příjmu v případě, že předmětná činnost není provozována na podobném technickém základě jako životní pojištění, kromě závazků uvedených pod druhem pojištění 13.2.3. |
||||||||||
|
Závazky ze zdravotního pojištění, které se vztahují na nehody na pracovišti, pracovní úrazy a nemoci z povolání, v případě, že předmětná činnost není provozována na podobném technickém základě jako životní pojištění. |
||||||||||
|
Pojistné závazky, které kryjí veškerou odpovědnost za škody vyplývající z používání motorových vozidel provozovaných na pozemních komunikacích (včetně odpovědnosti dopravce za škodu). |
||||||||||
|
Pojistné závazky, které kryjí veškeré poškození či ztrátu pozemních motorových vozidel (včetně železničních kolejových vozidel). |
||||||||||
|
Pojistné závazky, které kryjí veškeré poškození či ztrátu námořních, jezerních, říčních a průplavových plavidel, letadel a poškození či ztrátu přepravovaného zboží nebo zavazadel bez ohledu na způsob dopravy. Pojistné závazky, které kryjí odpovědnost za škody vyplývající z používání letadel, lodí, plavidel nebo člunů na moři, jezerech, řekách či v průplavech (včetně odpovědnosti dopravce za škodu). |
||||||||||
|
Pojistné závazky, které kryjí veškeré poškození či ztrátu majetku následkem požáru, výbuchu, přírodních živlů včetně vichřice (bouře), krupobití nebo mrazu, jaderné energie, sesuvu nebo poklesu půdy a jakékoli události, jako je krádež, kromě případů uvedených pod druhy pojištění 13.2.5 a 13.2.6. |
||||||||||
|
Pojistné závazky, které kryjí veškerou odpovědnost za škodu kromě odpovědností uvedených pod druhy pojištění 13.2.4 and 13.2.6. |
||||||||||
|
Pojistné závazky, které kryjí platební neschopnost, exportní úvěry, splátkové úvěry, hypotéky, zemědělské úvěry a přímé i nepřímé záruky (kauce). |
||||||||||
|
Pojistné závazky, které kryjí výdaje za právní ochranu a náklady vedení sporů. |
||||||||||
|
Pojistné závazky, které kryjí asistenční služby poskytované osobám, které se dostanou do nesnází na cestách, při pobytu mimo svůj domov nebo při pobytu mimo své bydliště. |
||||||||||
|
Pojistné závazky, které kryjí rizika z výkonu povolání, nedostatečný příjem, nepříznivé počasí, ušlé příjmy, trvalé běžné výdaje, nepředvídané obchodní výdaje, ztrátu tržní hodnoty, ztrátu příjmů z nájmu nebo jiných příjmů, nepřímé obchodní ztráty kromě výše uvedených, jiné finanční ztráty (neobchodní), jakož i veškerá další rizika neživotního pojištění, jež nejsou kryta druhy pojištění 13.2.1 až 13.2.11. |
||||||||||
|
Zajistné závazky |
||||||||||
|
Viz kategorie 6. |
||||||||||
|
Toto je zbytková položka rozvahy na straně pasiv, která je definována jako „pasiva nezahrnutá jinde“. Národní centrální banky mohou vyžadovat vykazování určitých dílčích pozic, které jsou v této kategorii zahrnuty. Ostatní pasiva mohou zahrnovat:
|
ČÁST 2
Popis atributů podle jednotlivých cenných papírů
Tabulka B
Popis atributů podle jednotlivých cenných papírů
|
Pole |
Popis |
|
Identifikační kód cenného papíru |
Kód, který jednoznačně identifikuje cenný papír, podle pokynů národní centrální banky (např. identifikační číslo národní centrální banky, CUSIP, SEDOL). |
|
Počet jednotek nebo agregovaná nominální hodnota |
Počet jednotek cenného papíru nebo agregovaná nominální hodnota, pokud je cenný papír obchodován v množství, a nikoli v jednotkách, bez naběhlého úroku. |
|
Cena |
Tržní cena za jednotku cenného papíru nebo procentní podíl agregované nominální hodnoty v případě, že je cenný papír obchodován v určitém množství, a nikoli v jednotkách. Národní centrální banky mohou v této pozici vyžadovat rovněž naběhlé úroky. |
|
Způsob kotace |
Označuje, zda cenný papír je zaznamenán v procentech nebo v jednotkách. |
|
Celková hodnota |
Celková tržní hodnota cenného papíru. V případě cenných papírů obchodovaných v jednotkách se tato hodnota rovná počtu cenných papírů vynásobenému cenou za jednotku. Jsou-li cenné papíry obchodovány v určitém množství, a nikoli v jednotkách, rovná se tato hodnota agregované nominální hodnotě vynásobené cenou, která je vyjádřena jako procento nominální hodnoty. Národní centrální banky musí zásadně vyžadovat, aby byl naběhlý úrok vykazován buď v rámci této pozice, nebo samostatně. Národní centrální banky však mohou dle svého uvážení vyžadovat údaje bez naběhlého úroku. |
|
Finanční transakce |
Suma nákupů po odečtení prodejů (cenné papíry na straně aktiv) nebo emisí po odečtení zpětných odkupů či splacení (cenné papíry na straně pasiv) cenného papíru zaznamenaná v hodnotě transakce vyjádřené v eurech. |
|
Cenné papíry koupené |
Suma nákupů cenného papíru zaznamenaná v hodnotě transakce. |
|
Cenné papíry prodané |
Suma prodejů cenného papíru zaznamenaná v hodnotě transakce. |
|
Měna zaúčtování cenného papíru |
Kód ISO nebo ekvivalentní kód měny používané k vyjádření ceny nebo zůstatkové hodnoty cenného papíru. |
|
Jiné změny objemu vyjádřeného v nominální hodnotě |
Jiné změny objemu drženého cenného papíru v nominální hodnotě vyjádřené v nominální měně/jednotce nebo v eurech. |
|
Jiné změny objemu vyjádřeného v tržní hodnotě |
Jiné změny objemu drženého cenného papíru v tržní hodnotě vyjádřené v eurech. |
|
Portfoliová investice nebo přímá investice |
Funkce investice podle její klasifikace ve statistice platební bilance (1). |
|
Země emitenta |
Rezidentská příslušnost emitenta. V případě akcií/podílových listů investičních fondů odkazuje země emitenta na místo, kde je investiční fond rezidentem, a nikoli na rezidentskou příslušnost správce fondu. |
ČÁST 3
Tabulka C
Popis pojistného, pojistných plnění a provizí
|
Kategorie |
Popis |
|
Předepsané pojistné |
Hrubá výše předepsaného pojistného zahrnuje veškeré částky, které se na základě pojistných smluv stanou splatnými v průběhu účetního roku, bez ohledu na skutečnost, že se tyto částky mohou vztahovat zcela nebo zčásti k příštímu účetnímu roku. |
|
Náklady na pojistná plnění |
Suma vyplacených náhrad za daný účetní rok a rezervy na pojistná plnění pro daný účetní rok po odečtení rezervy na pojistná plnění za předchozí účetní rok. |
|
Provize |
Získatelské provize, které pojišťovací společnosti platí jiným subjektům za prodej svých produktů. |
ČÁST 4
Popis sektorů
Klasifikace sektorů se řídí standardem ESA 2010. Tabulka D uvádí podrobný popis těch sektorů, které musí národní centrální banky v souladu s tímto nařízením převést na klasifikace použitelné na vnitrostátní úrovni. Protistrany, které jsou rezidenty na území členských států, jejichž měnou je euro, se rozlišují podle svého sektoru v souladu se seznamy, které Evropská centrální banka (ECB) vede pro statistické účely, a podle pokynů pro statistickou klasifikaci protistran obsažených v příručce ECB „Monetary Financial Institutions and Markets Statistics Sector Manual: Guidance for the Statistical Classification of Customers“ (2).
Tabulka D
Popis jednotlivých sektorů
|
Sektor |
Popis |
||
|
Měnové finanční instituce jsou definovány v článku 1 nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33). Sektor měnových finančních institucí sestává z národních centrálních bank, úvěrových institucí ve smyslu práva Unie, fondů peněžního trhu, ostatních finančních institucí, jejichž předmětem podnikání je přijímat vklady nebo prostředky velmi podobné vkladům od subjektů jiných než měnové finanční instituce a na vlastní účet (přinejmenším v ekonomickém smyslu) poskytovat úvěry nebo investovat do cenných papírů, a institucí elektronických peněz, které se převážně zabývají finančním zprostředkováním v podobě vydávání elektronických peněz. |
||
|
Sektor vládních institucí (S.13) zahrnuje institucionální jednotky, které jsou netržními výrobci, jejichž produkce je určena pro individuální a kolektivní spotřebu a které jsou financovány z povinných plateb jednotek patřících do jiných sektorů, a rovněž institucionální jednotky, které se převážně zabývají přerozdělováním národního důchodu a bohatství (ESA 2010, odstavce 2.111 až 2.113). |
||
|
Subsektor ostatních finančních zprostředkovatelů kromě pojišťovacích společností a penzijních fondů (S.125) zahrnuje všechny finanční instituce a kvazikorporace, které se převážně zabývají finančním zprostředkováním, a to tím, že od institucionálních jednotek přijímají závazky v jiné formě, než jsou oběživo, vklady (nebo vkladům velmi podobné prostředky), akcie/podílové listy investičních fondů, nebo závazky související s pojistnými, penzijními a standardizovanými záručními programy. Tento subsektor zahrnuje účelové finanční společnosti pro sekuritizaci ve smyslu nařízení (EU) č. 1075/2013 (ECB/2013/40) (ESA 2010, odstavce 2.86 až 2.94). Investiční fondy jiné než fondy peněžního trhu jsou definovány v článku 1 nařízení (EU) č. 1073/2013 (ECB/2013/38). Subsektor pomocných finančních institucí (S.126) zahrnuje všechny finanční instituce a kvazikorporace, které se zabývají převážně činnostmi, jež úzce souvisejí s finančním zprostředkováním, ale které samy finančními zprostředkovateli nejsou. Tento subsektor zahrnuje též vedení podniků (ústředí), jejichž všechny dceřiné společnosti nebo většina z nich jsou finančními institucemi (ESA 2010, odstavce 2.95 až 2.97). Subsektor kaptivních finančních institucí a půjčovatelů peněz (S.127) zahrnuje všechny finanční instituce a kvazikorporace, které se nezabývají finančním zprostředkováním ani neposkytují pomocné finanční služby, pokud se s většinou jejich aktiv nebo závazků neobchoduje na otevřených trzích. Tento subsektor zahrnuje holdingové společnosti, jejichž majetková účast ve skupině dceřiných společností umožňuje kontrolu této skupiny a jejichž hlavním předmětem činnosti je vlastnění skupiny, aniž poskytují jakékoli další služby podnikům, v nichž mají podíl na vlastním kapitálu, tzn. že nespravují ani neřídí jiné jednotky (ESA 2010, odstavce 2.98 a 2.99). |
||
|
Pojišťovací společnosti jsou definovány v článku 1 tohoto nařízení. |
||
|
Subsektor penzijních fondů (S.129) zahrnuje všechny finanční instituce a kvazikorporace, které se převážně zabývají finančním zprostředkováním v důsledku sdílení sociálních rizik a potřeb pojištěnců (sociální pojištění). Penzijní fondy jako programy sociálního pojištění poskytují příjmy v důchodu a často také dávky v případě smrti a invalidity (ESA 2010, odstavce 2.105 až 2.110). Tento subsektor nezahrnuje fondy sociálního zabezpečení spadající do sektoru vládních institucí. |
||
|
Sektor nefinančních podniků (S.11) je tvořen institucionálními jednotkami, které jsou samostatnými právnickými osobami a tržními výrobci a jejichž hlavní činností je výroba výrobků a nefinančních služeb. Tento sektor zahrnuje také nefinanční kvazikorporace (ESA 2010, odstavce 2.45 až 2.50). |
||
|
Sektor domácností (S.14) zahrnuje jednotlivce nebo skupiny jednotlivců jako spotřebitele a jako podnikatele vyrábějící tržní výrobky a poskytující nefinanční a finanční služby (tržní výrobci) za předpokladu, že výroba výrobků a služeb není prováděna samostatnými subjekty, které jsou kvazikorporacemi. Zahrnuje také jednotlivce nebo skupiny jednotlivců vyrábějící výrobky a nefinanční služby výlučně pro vlastní konečné užití. Do sektoru domácností patří podnikatelé (fyzické osoby) a společenství bez samostatné právní subjektivity – nepovažované za kvazikorporace – jež jsou tržními výrobci (ESA 2010, odstavce 2.118 až 2.128). Sektor neziskových institucí sloužících domácnostem (S.15) zahrnuje neziskové instituce, které jsou samostatnými právnickými osobami, poskytují služby domácnostem a jsou soukromými netržními výrobci. Jejich základní zdroje pocházejí z dobrovolných peněžních nebo naturálních příspěvků domácností jakožto spotřebitelů, z plateb poskytovaných vládními institucemi a z důchodů z vlastnictví (ESA 2010, odstavce 2.129 a 2.130). |
ČÁST 5
Popis finančních transakcí a úprav z přecenění pro účely tohoto nařízení
|
1. |
„Finanční transakce“ se měří jako rozdíl mezi stavovými pozicemi ve dnech na konci období, ke kterým se sestavují výkazy, od nějž se odečtou účinky změn, které vzniknou vlivem „úprav z přecenění“ (v důsledku změn cen a směnných kurzů) a „reklasifikací a ostatních úprav“. ECB požaduje statistické informace pro účely sestavování údajů o finančních transakcích ve formě úprav, které zahrnují „reklasifikace a ostatní úpravy“, jakož i „přecenění v důsledku změn cen a směnných kurzů“. |
|
2. |
„Přecenění v důsledku změn cen a směnných kurzů“ odráží změny v ocenění aktiv/pasiv, které vyplývají ze změn cen, v nichž jsou aktiva/pasiva evidována nebo za něž jsou obchodována, nebo ze změn směnných kurzů, jež ovlivňují hodnoty aktiv a pasiv denominovaných v cizí měně, vyjádřené v eurech. Přecenění v důsledku změny cen zohledňuje změny hodnoty stavů ke konci období, ke kterým průběžně dochází z důvodu změn referenčních hodnot, za které se tyto stavy vedou v účetnictví, tj. zisky či ztráty z držby. V důsledku pohybů směnných kurzů vůči euru, k nimž dochází mezi termíny vykazování ke konci období, se rovněž mění hodnota aktiv/pasiv v cizích měnách, pokud jsou vyjádřeny v eurech. Jelikož tyto změny představují zisky/ztráty z držby a nejsou způsobeny finančními transakcemi, musí se tyto vlivy z údajů o finančních transakcích odstranit. „Přecenění v důsledku změn cen a směnných kurzů“ v zásadě rovněž zohledňuje změny hodnoty, které vznikají v důsledku transakcí s aktivy/pasivy, tj. realizované zisky/ztráty; v tomto ohledu však v jednotlivých státech existuje různá praxe. |
(1) Obecné zásady ECB/2011/23 ze dne 9. prosince 2011 o statistické zpravodajské povinnosti stanovené Evropskou centrální bankou v oblasti externí statistiky (Úř. věst. L 65, 3.3.2012, s. 1).
(2) Březen 2007, k dispozici na internetových stránkách ECB https://www.ecb.europa.eu/.
PŘÍLOHA III
MINIMÁLNÍ STANDARDY ZÁVAZNÉ PRO SKUTEČNÝ SOUBOR ZPRAVODAJSKÝCH JEDNOTEK
Zpravodajské jednotky musí dodržovat tyto minimální standardy, aby splnily statistickou zpravodajskou povinnost vůči Evropské centrální bance („ECB“).
|
1. |
Minimální standardy pro přenos:
|
|
2. |
Minimální standardy pro přesnost:
|
|
3. |
Minimální standardy pro pojmovou shodu:
|
|
4. |
Minimální standardy pro opravy: Je nutné dodržovat metody a postupy pro opravy, které stanoví ECB a příslušná národní centrální banka. Opravy odchylující se od pravidelných oprav musí být doplněny vysvětlivkami. |