Roční účetní závěrka Evropské centrální banky za rok končící 31. prosince 2010

Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) dnes schválila auditovanou účetní závěrku ECB za rok končící 31. prosince 2010.

ECB dosáhla v roce 2010 zisku 1 334 mil. EUR, přičemž v roce 2009 zaznamenala zisk ve výši 2 218 mil. EUR. ^[1] Faktory, které přispěly k nižšímu zisku v roce 2010, byly nižší úrokový výnos v důsledku nižších úrokových sazeb, a to jak z hlavních refinančních operací Eurosystému, tak z devizových rezerv v amerických dolarech, a skutečnost, že se v roce 2010 neprováděly žádné prodeje zlata.

Rada guvernérů se rozhodla k 31. prosinci 2010 převést 1 163 mil. EUR do rezervy na krytí rizik a zvýšila ji tak na její stávající maximální úroveň 5 184 mil. EUR. V důsledku toho vykázala ECB za rok 2010 čistý zisk 171 mil. EUR, který Rada guvernérů na svém dnešním zasedání rozhodla rozdělit v plném rozsahu mezi národní centrální banky zemí eurozóny.

Účelem rezervy na krytí rizik je pokrýt kurzové, úrokové a úvěrové riziko a riziko související s cenou zlata. Objem této rezervy a její další nutnost se každoročně posuzuje.

Zdrojem běžných příjmů ECB jsou zejména výnosy z investic jejích devizových rezerv a portfolia vlastních zdrojů a dále úrokový výnos z 8% podílu ECB na celkovém objemu eurobankovek v oběhu a čistý úrokový výnos z cenných papírů nakoupených pro účely měnové politiky na základě programu nákupu krytých dluhopisů (počínaje červencem 2009) a programu pro trhy s cennými papíry (počínaje květnem 2010).

Čistý úrokový výnos dosáhl v roce 2010 úrovně 1 422 mil. EUR (1 547 mil. EUR v roce 2009). Jeho součástí byl úrokový výnos 654 mil. EUR z podílu ECB na eurobankovkách v oběhu (787 mil. EUR v roce 2009), čistý úrokový výnos 140 mil. EUR (18 mil. EUR v roce 2009) z cenných papírů nakoupených pro účely měnové politiky na základě programu nákupu krytých dluhopisů a čistý úrokový výnos 438 mil. EUR z cenných papírů nakoupených na základě programu pro trhy s cennými papíry.

ECB uhradila částku 346 mil. EUR (443 mil. EUR v roce 2009) národním centrálním bankám za úročení jejich pohledávek z devizových rezerv, které převedly na ECB, zatímco úrokový výnos z devizových rezerv dosáhl 366 mil. EUR (700 mil. EUR v roce 2009). Realizované zisky z finančních operací poklesly z úrovně 1 103 mil. EUR v roce 2009 na 474 mil. EUR v roce 2010, kdy nebyly uskutečněny žádné prodeje zlata. Snížení hodnoty o 195 mil. EUR v roce 2010 vzniklo především v důsledku nerealizovaných ztrát z obchodovatelných cenných papírů odlišných od cenných papírů držených pro účely měnové politiky (snížení hodnoty v roce 2009 činilo 38 mil. EUR).

Správní náklady ECB na zaměstnance, nájem budov, odměny za odborné práce a na další zboží a služby dosáhly v roce 2010 úrovně 415 mil. EUR (včetně odpisů stálých aktiv ve výši 14 mil. EUR) v porovnání se 401 mil. EUR v roce 2009.

Roční účetní závěrka bude zveřejněna ve Výroční zprávě ECB 19. dubna 2011 společně se zprávou o činnosti za rok končící 31. prosince 2010.

Komentář

1. Účetní postupy ECB: Společné účetní postupy Eurosystému včetně ECB určila Rada guvernérů v souladu s článkem 26.4 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (statut ESCB). Tyto postupy byly zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie. ^[2] I když obecně vycházejí z mezinárodně přijatých účetních zásad, byly navrženy s ohledem na zvláštní postavení centrálních bank Eurosystému. Zahrnují tržní ocenění obchodovatelných cenných papírů klasifikovaných jako jiných než cenných papírů držených do splatnosti, zlata a všech ostatních rozvahových a podrozvahových aktiv a pasiv v cizí měně. Obchodovatelné cenné papíry klasifikované jako držené do splatnosti jsou oceňovány pořizovací cenou s ohledem na znehodnocení. Vzhledem k velké devizové angažovanosti většiny centrálních bank Eurosystému je věnována značná pozornost hledisku obezřetnosti. Tento obezřetný přístup se týká především rozdílného nakládání s nerealizovanými zisky a nerealizovanými ztrátami při zachycování výnosů a zákazu započítávat nerealizované ztráty z jednoho aktiva vůči nerealizovaným ziskům z jiného aktiva. Nerealizované zisky se převádějí přímo na účty přecenění, kdežto nerealizované ztráty, které na konci roku přesahují příslušné zůstatky na účtech přecenění, se vykazují jako náklady. Všechny národní centrální banky zemí eurozóny jsou povinny uplatňovat tyto postupy při vykazování svých operací v rámci Eurosystému, které jsou zahrnuty v jeho týdenní konsolidované rozvaze. Všechny národní centrální banky zemí eurozóny při sestavování svých vlastních ročních finančních výkazů také dobrovolně uplatňují obecně stejné zásady jako ECB.
2. Úročení devizových aktiv převedených na ECB: Každé národní centrální bance vzniká při převodu devizových aktiv na ECB po vstupu do Eurosystému úročená pohledávka vůči ECB odpovídající hodnotě převáděné částky. Rada guvernérů rozhodla, že tyto pohledávky budou denominovány v eurech a úročeny na denním základě poslední dostupnou mezní sazbou pro hlavní refinanční operace Eurosystému upravenou tak, aby zohledňovala nulovou návratnost složky zlato.
3. Rozdělení výnosu ECB z eurobankovek v oběhu a čistého výnosu ECB z cenných papíru nakoupených na základě programu pro trhy s cennými papíry: Rada guvernérů rozhodla, že tento výnos bude splatný národním centrálním bankám zemí eurozóny v účetním roce, kdy vznikl. Výnos z eurobankovek v oběhu se rozděluje ve druhý pracovní den následujícího roku, zatímco výnos z cenných papírů nakoupených na základě programu pro trhy s cennými papíry se rozděluje v poslední pracovní den v lednu následujícího roku. ^[3] Obě částky budou rozděleny v plném rozsahu, není-li čistý zisk ECB za daný rok nižší než její výnos z eurobankovek v oběhu a čistý výnos z cenných papírů nakoupených na základě programu pro trhy s cennými papíry a nerozhodne-li Rada guvernérů do konce účetního roku převést tento výnos nebo jeho část do rezervy na krytí kurzového, úrokového a úvěrového rizika a na krytí rizika souvisejícího s cenou zlata.
4. Rozdělení zisku / úhrada ztráty: Podle článku 33 statutu ESCB může být až 20 % čistého zisku za kterýkoli rok převedeno do všeobecného rezervního fondu až do výše 100 % základního kapitálu ECB. Zbývající čistý zisk se rozděluje národním centrálním bankám zemí eurozóny v poměru k jejich splaceným podílům. Zaznamená-li ECB ztrátu, může být schodek vyrovnán ze všeobecného rezervního fondu ECB, a bude-li to nezbytné, na základě rozhodnutí Rady guvernérů z měnových příjmů příslušného účetního roku, a to poměrně až do výše částek přidělených národním centrálním bankám podle článku 32.5 statutu ESCB.