Úvodní prohlášení na tiskové konferenci

Mario Draghi, prezident ECB,
Vítor Constâncio, viceprezident ECB,
15. dubna 2015

Dámy a pánové, panu viceprezidentovi i mně je potěšením Vás přivítat na této tiskové konferenci.

Na základě pravidelné hospodářské a měnové analýzy a v souladu s naší signalizací budoucí měnové politiky jsme rozhodli ponechat základní úrokové sazby ECB beze změny.

Pokud jde o mimořádná opatření měnové politiky, 9. března jsme jako součást našeho rozšířeného programu nákupu aktiv, který zahrnuje také nákupy cenných papírů krytých aktivy a krytých dluhopisů, zahájili nákupy cenných papírů veřejného sektoru denominovaných v eurech. Záměrem je, aby tyto nákupy probíhaly do konce září 2016 a v každém případě, dokud nezaznamenáme udržitelnou korekci vývoje inflace, která je v souladu s naším cílem udržet míru inflace ve střednědobém horizontu pod 2 %, ale blízko této úrovně. Při svém hodnocení se Rada guvernérů bude držet své měnověpolitické strategie a zaměří se na inflační trendy, přičemž odhlédne od neočekávaných výsledků měřené inflace oběma směry, pokud budou tyto výsledky vyhodnoceny jako přechodné a bez dopadu na střednědobý výhled cenové stability.

Realizace našich programů nákupu aktiv probíhá hladce a objemy cenných papírů odpovídají oznámené hodnotě 60 mld. EUR měsíčně. Je také jednoznačné, že opatření měnové politiky, která jsme zavedli, jsou účinná. Podmínky na finančních trzích a náklady vnějšího financování pro soukromý sektor se během posledních měsíců výrazně uvolnily a citelně se zlepšily výpůjční podmínky pro podniky a domácnosti, což vedlo k oživení poptávky po úvěrech.

Z hlediska dalšího vývoje se zaměříme na důsledné zavádění našich opatření měnové politiky. Jejich prostřednictvím přispějeme k dalšímu zlepšení hospodářského výhledu, k zúžení mezery výstupu a oživení růstu peněžní zásoby a úvěrů. To vše povede k udržitelnému návratu inflace ve střednědobém horizontu k úrovni pod 2 %, ale blízko této hodnoty, a podpoří pevné ukotvení střednědobých až dlouhodobých inflačních očekávání.

Nyní bych rád podrobněji vysvětlil naše hodnocení, nejprve pokud jde o hospodářskou analýzu. Reálný HDP v eurozóně v posledním čtvrtletí roku 2014 vzrostl mezičtvrtletně o 0,3 %. Hlavním faktorem probíhajícího oživení byla nadále domácí poptávka a především soukromá spotřeba. Poslední hospodářské ukazatele, včetně údajů z průzkumů do března, naznačují, že dynamika hospodářství eurozóny od konce roku 2014 dále posilovala. Z hlediska dalšího vývoje očekáváme, že hospodářské oživení bude postupně získávat plošnější charakter a posilovat. Domácí poptávku by mělo dále podpořit probíhající zlepšování podmínek financování i pokrok dosažený v oblasti fiskální konsolidace a strukturálních reforem. Navíc by nižší cena ropy měla nadále podporovat reálný disponibilní důchod domácností a ziskovost podniků a tedy soukromou spotřebu a investice. Také poptávka po vývozu z eurozóny by měla těžit ze zlepšování cenové konkurenceschopnosti. Je však pravděpodobné, že oživení v eurozóně bude nadále tlumeno nezbytnou korekcí rozvah v řadě sektorů a pomalým tempem provádění strukturálních reforem.

I když rizika spojená s hospodářským výhledem v eurozóně zůstávají na straně zpomalení, jsou vyváženější z důvodu nedávných měnověpolitických rozhodnutí, poklesu cen ropy a nižšího kurzu eura.

Podle předběžného odhadu Eurostatu dosahovala v březnu 2015 meziroční inflace v eurozóně měřená HICP úrovně ‑0,1 %, přičemž v únoru činila ‑0,3 % a v lednu ‑0,6 %. Tento vývoj z velké míry odráží nárůst cen ropy vyjádřených v eurech od poloviny ledna. Na základě dostupných údajů a současných cen futures na ropu se očekává, že meziroční inflace měřená HICP bude v následujících měsících nadále na velmi nízké nebo stále záporné úrovni. Díky příznivému dopadu našich opatření měnové politiky na agregátní poptávku, dopadu slabšího kurzu eura a předpokladu vlivu srovnávací základny a mírně vyšších cen ropy v dalších letech by měla míra inflace později v roce 2015 vzrůst a během roku 2016 a 2017 růst ještě vyšším tempem.

Rada guvernérů bude tato rizika cenového výhledu ve střednědobém horizontu nadále pečlivě sledovat. V této souvislosti se soustředíme zejména na promítání opatření naší měnové politiky do ekonomiky a dále na geopolitický vývoj a vývoj směnných kurzů a cen energií.

Pokud jde o měnovou analýzu, aktuální údaje potvrzují, že dochází k postupnému zrychlování tempa růstu širokých peněz (M3). Meziroční tempo růstu agregátu M3, které v lednu 2015 dosahovalo 3,7 %, vzrostlo v únoru na úroveň 4,0 %. Meziroční růst M3 je nadále podporován jeho nejlikvidnějšími složkami, přičemž meziroční tempo růstu úzkého peněžního agregátu M1 dosáhlo v únoru hodnoty 9,1%.

Postupně se dále zlepšovala také dynamika úvěrů. Meziroční tempo růstu úvěrů nefinančním podnikům (očištěné o prodej a sekuritizaci úvěrů) dosáhlo v únoru úrovně ‑0,4 %, oproti -0,9 % v lednu, přičemž se nadále postupně zotavuje z nejnižší hodnoty ‑3,2 % v únoru 2014. V této souvislosti potvrzuje průzkum bankovních úvěrů z dubna 2015, že zlepšování podmínek při poskytování úvěrů podporuje další oživení tempa růstu úvěrů, zejména firmám. I přes tato zlepšení zůstává dynamika úvěrů nefinančním podnikům utlumená a nadále odráží zpožděnou reakci na hospodářský cyklus, úvěrové riziko, faktory nabídky úvěrů a probíhající korekci rozvah ve finančním i nefinančním sektoru. Meziroční tempo růstu úvěrů domácnostem, očištěné o prodej a sekuritizaci úvěrů, dosáhlo v únoru 2015 úrovně 1,0 %, přičemž v lednu činilo 0,9 %. Opatření měnové politiky, která jsme zavedli, by měla podpořit další zlepšování situace v oblasti nákladů firem a domácností na čerpání úvěrů i v oblasti úvěrových toků v celé eurozóně.

Porovnání výsledků hospodářské analýzy se signály z měnové analýzy tedy potvrzuje nezbytnost důsledného provádění nedávných rozhodnutí Rady guvernérů. Řádné uplatňování veškerých opatření naší měnové politiky poskytne nezbytnou podporu oživení v eurozóně a ve střednědobém horizontu přiblíží míru inflace úrovni pod 2 %, ale blízko této hodnotě.

Měnová politika se zaměřuje na zachování cenové stability ve střednědobém horizontu a její akomodační nastavení přispívá k podpoře hospodářské aktivity. Mají‑li však opatření naší měnové politiky přinést užitek v maximální míře, musí rozhodným způsobem přispět také ostatní oblasti hospodářské politiky. Vzhledem k přetrvávající vysoké strukturální nezaměstnanosti a nízkému tempu růstu potenciálního produktu v eurozóně by mělo být pokračující cyklické oživení podpořeno účinnými opatřeními na straně nabídky. V zájmu zvýšení investic, tvorby pracovních míst a růstu produktivity je zejména nezbytné, aby se v několika zemích zvýšila dynamika provádění reforem na trhu zboží a služeb a trhu práce a přijímání opatření ke zlepšení podnikatelského prostředí pro firmy. Rychlé a účinné provádění těchto reforem nejen povede k vyššímu udržitelnému růstu v eurozóně, ale také zvýší očekávání trvale vyšších příjmů a povzbudí domácnosti k vyšší spotřebě i firmy k posílení investic ještě dnes, což posílí současné hospodářské oživení. Fiskální politiky by měly podpořit hospodářské oživení, aniž by se dostaly do rozporu s Paktem stability a růstu. Úplné a konzistentní uplatňování tohoto paktu má klíčový význam, pokud jde o důvěru v náš fiskální rámec. Vzhledem k nutnosti zintenzivnit provádění strukturálních reforem v řadě zemí je také důležité účelně uplatňovat postup při makroekonomické nerovnováze s cílem řešit nadměrné nerovnováhy v jednotlivých členských státech.

Nyní rádi zodpovíme Vaše dotazy.

Přesné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.