Možnosti vyhledávání
Home Média ECB vysvětluje Výzkum a publikace Statistika Měnová politika Euro Platební systémy a trhy Kariéra
Návrhy
Třídit podle

Úvodní prohlášení na tiskové konferenci

Mario Draghi, prezident ECB,
Vítor Constâncio, viceprezident ECB,
Frankfurt nad Mohanem, 16. července 2015

Dámy a pánové, panu viceprezidentovi i mně je potěšením Vás přivítat na této tiskové konferenci. Nyní Vás budeme informovat o výsledcích dnešního zasedání Rady guvernérů, kterého se účastnil také místopředseda Komise Valdis Dombrovskis.

Na základě naší pravidelné hospodářské a měnové analýzy a v souladu s naší signalizací budoucí měnové politiky jsme rozhodli ponechat základní úrokové sazby ECB beze změny.

Pokud jde o mimořádná opatření měnové politiky, programy nákupu aktiv nadále postupují hladce. Jak již bylo uvedeno při předchozích příležitostech, záměrem je, aby naše měsíční nákupy aktiv ve výši 60 mld. EUR probíhaly do konce září 2016 a v každém případě, dokud nezaznamenáme udržitelnou korekci vývoje inflace, která je v souladu s naším cílem dosáhnout míru inflace ve střednědobém horizontu pod 2 %, ale blízko této úrovně. Při svém hodnocení se Rada guvernérů bude držet své měnověpolitické strategie a zaměří se na inflační trendy a střednědobý výhled cenové stability.

Celkově jsou informace, které byly zveřejněny po zasedání Rady guvernérů počátkem června, víceméně v souladu s našimi očekáváními. Nedávný vývoj na finančních trzích, který částečně odráží větší nejistotu, nezměnil hodnocení Rady guvernérů, že hospodářské oživení v eurozóně bude v příštích letech získávat plošnější charakter a že míra inflace poroste. Nastavení měnové politiky ECB zůstává akomodační a tržní ukazatele inflačních očekávání se od našeho zasedání počátkem června celkově stabilizovaly nebo dále zotavily. Nejnovější informace také nadále odpovídají pokračujícímu promítání našich měnověpolitických opatření do nákladů a dostupnosti úvěrů pro firmy a domácnosti. Naše opatření tedy nadále přispívají k hospodářskému růstu, zužování mezery výstupu a růstu peněžní zásoby a úvěrů. Řádné uplatňování veškerých našich měnověpolitických opatření povede k udržitelnému návratu míry inflace ve střednědobém horizontu k úrovni pod 2 %, ale blízko této hodnotě a podpoří pevné ukotvení střednědobých až dlouhodobých inflačních očekávání.

V nadcházejícím období budeme pečlivě sledovat situaci na finančních trzích i potenciální dopady na nastavení měnové politiky a výhled cenové stability. Pokud by jakékoli faktory vedly k nežádoucímu zpřísnění měnové politiky nebo pokud by se podstatně změnil výhled cenové stability, Rada guvernérů by na takovou situaci reagovala využitím všech nástrojů, které má v rámci svého mandátu k dispozici.

Nyní bych rád podrobněji vysvětlil naše hodnocení dostupných údajů, nejprve pokud jde o  hospodářskou analýzu. Mezičtvrtletní růst reálného HDP eurozóny v prvním čtvrtletí 2015 byl potvrzen na úrovni 0,4 %, přičemž jej podpořily příspěvky soukromé spotřeby a investic. Poslední údaje z průzkumů, které byly k dispozici do června, nadále odpovídají pokračování trendu mírného růstu ve druhém čtvrtletí. Z hlediska dalšího vývoje očekáváme, že hospodářské oživení bude dále získávat plošnější charakter. Domácí poptávku by měla dále podpořit naše měnověpolitická opatření a jejich příznivý dopad na podmínky financování a dále pokrok dosažený v oblasti fiskální konsolidace a strukturálních reforem. Navíc by měl nedávný pokles cen ropy poskytnout dodatečnou podporu reálnému disponibilnímu důchodu domácností a ziskovosti podniků a tím také soukromé spotřebě a investicím. Navíc by měla poptávka po vývozu z eurozóny těžit ze zlepšování cenové konkurenceschopnosti. Stávající zpomalení rozvíjejících se tržních ekonomik však nadále zhoršuje celosvětový výhled a hospodářský růst v eurozóně bude pravděpodobně nadále tlumen nezbytnou korekcí rozvah v řadě sektorů a pomalým tempem provádění strukturálních reforem.

Rizika spojená se slabším hospodářským výhledem v eurozóně jsou celkově mírná díky našim měnověpolitickým rozhodnutím a vývoji cen ropy a směnných kurzů.

Inflace se na začátku roku odlepila ode dna a v posledních měsících dosahuje opět kladných hodnot. Podle Eurostatu dosáhla v červnu 2015 meziroční inflace v eurozóně měřená HICP úrovně 0,2 %, přičemž v květnu byla na mírně vyšší úrovni 0,3 %. Na základě dostupných údajů a současných cen futures na ropu se očekává, že meziroční inflace měřená HICP bude v následujících měsících nadále na nízké úrovni a že koncem roku vzroste – také v důsledku vlivů srovnávací základny v souvislosti s poklesem cen ropy koncem roku 2014. Díky očekávanému hospodářskému oživení, dopadu slabšího kurzu eura a předpokladu mírně vyšších cen ropy v dalších letech na trzích futures na ropu by měla míra inflace v roce 2016 a 2017 dále oživit.

Rada guvernérů bude tato rizika cenového výhledu ve střednědobém horizontu nadále pečlivě sledovat. V této souvislosti se soustředíme zejména na promítání našich měnověpolitických opatření do ekonomiky a dále na geopolitický vývoj a vývoj cen energií a směnných kurzů.

Pokud jde o měnovou analýzu, aktuální údaje potvrzují, že dochází k robustnímu růstu širokých peněz (M3). Meziroční tempo růstu agregátu M3 dosáhlo v květnu 2015 úrovně 5,0 %, zatímco v dubnu činilo 5,3 %. Meziroční růst M3 je nadále silně podporován jeho nejlikvidnějšími složkami, přičemž meziroční tempo růstu úzkého peněžního agregátu M1 dosáhlo v květnu hodnoty 11,2 %.

Dynamika úvěrů se nadále zlepšovala. Meziroční tempo růstu úvěrů nefinančním podnikům, očištěné o prodej a sekuritizaci úvěrů, se v květnu zvýšilo na 0,1 %, oproti ‑0,1 % v dubnu, přičemž se nadále postupně zotavuje z nejnižší hodnoty ‑3,2 % v únoru 2014. Tento vývoj odpovídá kladným údajům v průzkumu bankovních úvěrů za druhé čtvrtletí 2015. Banky vykázaly pokračující čisté uvolnění úvěrových standardů u úvěrů podnikům, které bylo silnější, než se očekávalo v předchozím kole průzkumu. Čistá poptávka po úvěrech podnikům, podporovaná poptávkou po úvěrech souvisejících s fixními investicemi, nadále rostla. Fragmentace poptávky po úvěrech v jednotlivých zemích klesla a cílené dlouhodobější refinanční operace přispěly ke zlepšení podmínek pro poskytování úvěrů. I přes tato zlepšení zůstává dynamika úvěrů nefinančním podnikům utlumená. Nadále přitom odráží zpožděnou reakci na hospodářský cyklus, úvěrové riziko, faktory nabídky úvěrů a probíhající korekci rozvah ve finančním i nefinančním sektoru. Meziroční tempo růstu úvěrů domácnostem, očištěné o prodej a sekuritizaci úvěrů, vzrostlo v květnu 2015 na 1,4 %, oproti 1,3 % v dubnu. Celkově opatření měnové politiky, která jsme zavedli od června 2014, jasně přispívají ke zlepšování situace v oblasti úvěrových podmínek pro podniky a domácnosti i v oblasti úvěrových toků v celé eurozóně.

Porovnání výsledků hospodářské analýzy se signály z měnové analýzy tedy potvrzuje nezbytnost zachovávat ustálený směr měnové politiky při současném důsledném uplatňování rozhodnutí Rady guvernérů z oblasti měnové politiky. Řádné uplatňování veškerých našich měnověpolitických opatření poskytne nezbytnou podporu ekonomickému oživení v eurozóně a povede k udržitelnému návratu míry inflace ve střednědobém horizontu k úrovni pod 2 %, ale blízko této hodnotě.

Měnová politika se zaměřuje na zachování cenové stability ve střednědobém horizontu a její akomodační nastavení přispívá k podpoře hospodářské aktivity. Mají-li však naše měnověpolitická opatření přinést užitek v maximální míře, musí rozhodným způsobem přispět také ostatní oblasti politiky. Vzhledem k přetrvávající vysoké strukturální nezaměstnanosti a nízkému tempu růstu potenciálního produktu v eurozóně by mělo být pokračující cyklické oživení podpořeno účinnými strukturálními politikami. V zájmu zvýšení investic, podpoření tvorby pracovních míst a růstu produktivity je zejména nezbytné, aby se v několika zemích zvýšila dynamika provádění reforem na trhu zboží a služeb a trhu práce a přijímání opatření ke zlepšení podnikatelského prostředí pro firmy. Rychlé a účinné provádění těchto reforem v prostředí akomodační měnové politiky nejen povede k vyššímu udržitelnému hospodářskému růstu v eurozóně, ale také zvýší očekávání trvale vyšších příjmů. Fiskální politiky by měly podpořit hospodářské oživení, aniž by se dostaly do rozporu s Paktem stability a růstu. Úplné a konzistentní uplatňování tohoto paktu má klíčový význam, pokud jde o důvěru v náš fiskální rámec.

Nyní rádi zodpovíme Vaše dotazy.

Přesné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.

KONTAKT

Evropská centrální banka

Generální ředitelství pro komunikaci

Reprodukce je povolena pouze s uvedením zdroje.

Kontakty pro média