Co je to inflace?

Obecný růst cen

V tržním hospodářství se ceny zboží a služeb mohou kdykoli měnit. Některé ceny rostou, jiné klesají. K inflaci dochází, pokud rostou ceny zboží a služeb celkově, tedy nejen ceny jednotlivých položek. To znamená, že za 1 euro si dnes koupíte méně, než byste si koupili včera. Jinými slovy, inflace v průběhu času snižuje hodnotu měny.

Některé změny cen jsou důležitější než jiné

Při výpočtu průměrného růstu cen mají ceny zboží a služeb, za které platíme více (např. elektřina), větší váhu než ceny zboží a služeb, za které platíme méně (např. cukr nebo poštovní známky).

Různí lidé – různé nákupy

Někdo má auto a jí maso, členové dalších domácností jezdí jen veřejnou dopravou nebo jsou vegetariáni. Průměrné nákupní zvyklosti všech domácností dohromady určují, jakou váhu má jednotlivé zboží a služby při měření inflace.

Pro měření inflace se používá všechno zboží a veškeré služby, které domácnosti spotřebovávají:

• zboží každodenní spotřeby (jako jsou potraviny, noviny a benzin)
• zboží dlouhodobé spotřeby (jako je oblečení, počítače a pračky)
• služby (jako je návštěva kadeřníka, pojištění a nájemní bydlení)

Porovnejte, jak se meziročně mění ceny v nákupním košíku

Veškeré zboží a služby, které domácnosti během roku spotřebují, jsou zastoupeny v pomyslném nákupním košíku. Každé zboží a každá služba v tomto koši má stanovenou cenu, která se může časem měnit. Meziroční míra inflace je celková cena koše v daném měsíci oproti jeho ceně ve stejném měsíci o rok dříve.

Inflace v eurozóně

V eurozóně se růst spotřebitelských cen měří tzv. harmonizovaným indexem spotřebitelských cen, často se používá jen jeho zkratka HICP. Pojem „harmonizovaný“ vyjadřuje skutečnost, že všechny země Evropské unie dodržují stejnou metodiku výpočtu. Tím je zajištěna srovnatelnost údajů mezi zeměmi.

Tímto měřítkem lze dobře sledovat, jak se ceny v ekonomice mění. Funguje jako mapa, která nám v ECB pomáhá přijímat správná rozhodnutí.

Naším úkolem je udržovat cenovou stabilitu. Zajišťujeme tedy, aby inflace – míra změny cen v průběhu času – zůstala nízká, stabilní a předvídatelná: 2 % ve střednědobém horizontu.

Proč je pro vás stabilita cen důležitá

Srovnání napříč zeměmi

Než se euro stalo naší společnou měnou, každá země měřila inflaci podle vlastních vnitrostátních metod a postupů. Jeho zavedením vznikla potřeba měřit inflaci v rámci celé eurozóny způsobem, který by byl mezi jednotlivými zeměmi navzájem srovnatelný, aniž by určité údaje chyběly nebo se překrývaly. To zabezpečuje právě index HICP opírající se o soubor právně závazných norem.

Váha zboží a služeb v indexu HICP

Vliv jedné změny v cenách na index HICP je závislý na tom, kolik domácnosti za daný výrobek nebo službu průměrně utratí.

Např. káva (společně s čajem a kakaem) má váhu 0,4 %. Jakákoli změna její ceny nebude mít tedy na celkový HICP velký vliv.

Např. benzin (společně s dalšími pohonnými hmotami a mazivy) má váhu 4,6 %, takže dojde-li u jeho ceny ke stejné procentní změně jako u ceny kávy, bude mít změna ceny benzinu zhruba desetkrát větší vliv na HICP než změna ceny kávy.

Jak se index HICP vypočítává?

1. Shromažďování údajů o cenách – každý měsíc jsou díky automatickému procházení internetu, pokladním čtečkám a průzkumům v obchodech i na internetu shromážděny miliony údajů o cenách. Jedná se o ceny za celou eurozónu a jsou rozděleny až do 295 kategorií produktů. Přesný počet vybraných položek se v jednotlivých zemích liší. U každého zboží či služby se shromažďuje několik cen z více prodejen v několika regionech. Např. ceny knih zohledňují různé literární žánry (beletrie, literatura faktu, informační publikace apod.), které se prodávají v knihkupectvích, nákupních střediscích nebo přes internet.
2. Vážené skupiny zboží a služeb – skupiny zboží a služeb se váží podle jejich významu v průměrných rodinných rozpočtech. Váhy se pravidelně aktualizují, aby index odpovídal měnícím se výdajovým vzorcům a zachoval si svou vypovídací hodnotu. Výpočet vah je založen na výsledcích průzkumů, v nichž domácnosti poskytují údaje o tom, na co vynakládají peníze. Váhy jsou celostátní průměry, které odrážejí výdaje všech druhů spotřebitelů (bohatších, chudších, mladších, starších apod.).
3. Váhy zemí – váhy jednotlivých zemí se počítají podle jejich podílu na celkových spotřebních výdajích v eurozóně.

V návaznosti na přezkum strategie v roce 2021 se Rada guvernérů rozhodla podpořit zahrnutí nákladů vlastnického bydlení do HICP, aby index lépe odrážel zkušenosti lidí s rostoucími cenami.

Zavedení bude vyžadovat čas. Na zahrnutí nákladů vlastnického bydlení do indexu HICP pracuje Eurostat.

Do té doby budeme v ECB používat jiná měřítka inflace, která odrážejí náklady vlastnického bydlení, abychom lépe porozuměli tomu, jak se ceny v ekonomice mění.

Kdo vypočítává index HICP...

... v jednotlivých zemích? Každá země eurozóny má národní statistický úřad. Ten vypočítává index HICP za svou zemi.

... za eurozónu? Jednotlivé národní statistické úřady posílají své údaje Eurostatu, Statistickému úřadu Evropské unie. Eurostat pak vypočítává index HICP za celou eurozónu. Eurostat také zajišťuje kvalitu údajů jednotlivých zemí tím, že sleduje, zda dodržují právně závazné normy. Více informací viz Eurostat.

Vnímaná inflace

Spotřebitelské průzkumy často ukazují, že lidé „pociťují“ inflaci vyšší, než jakou ji uvádějí právě cenové indexy. Podle čeho si tedy lidé vytvářejí představu o inflaci? Několik odborných studií došlo k těmto závěrům:

• Naši pozornost upoutají spíše ceny, které rostou, než ty, jež se nemění nebo klesají – růst cen si také déle pamatujeme. Máme sklon méně si všímat stabilních nebo klesajících cen, ačkoli tyto ceny jsou do výpočtu průměrné míry inflace zahrnovány také.
• Více si všímáme běžných nákupů za hotové – v posledních letech ceny některých často kupovaných položek zboží a služeb vzrostly nadprůměrně. Patří k nim např. benzin, pečivo nebo doprava. Při hodnocení inflace často věnujeme změnám cen těchto položek příliš velkou pozornost. To může znamenat, že skutečnou míru inflace nakonec nadhodnotíme.
• Méně běžných nákupů a přímého inkasa si všímáme méně – značná část našeho rodinného rozpočtu se utratí za zboží a služby, které nenakupujeme tak často. Příkladem mohou být motorová vozidla a dovolené. Dále existují položky, které hradíme automatickým bankovním převodem (přímé inkaso a trvalý příkaz), jako je nájemné a účty za telefon. Takových výdajů a jejich měnících se cen si lidé při hodnocení inflace tolik nevšímají.

• „Osobní“ inflace – harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP) vychází z průměrného koše zboží a služeb. Tento průměrný koš představuje nákupy všech domácností. Domácnosti, které mají nadprůměrnou míru inflace, ji však mohou vnímat intenzivněji v porovnání s těmi, u nichž je inflace podprůměrná.

  Příklad: Pokud se cena benzinu zvýší mnohem více než ceny ostatního zboží a služeb, lidé, kteří často používají vůz, mohou „mít pocit“, že míra inflace je ve skutečnosti vyšší než inflace podle indexu HICP, protože jejich osobní výdaje na benzin převyšují průměr. Naopak lidé, kteří auto používají jen málo nebo jej nepoužívají vůbec, budou pociťovat „osobní“ inflaci jako nižší.

• Míra inflace je meziroční, naše paměť jde však dále do minulosti – index HICP se zpravidla vykazuje jako meziroční tempo růstu. To znamená, že celková úroveň cen za určité období – například v lednu 2009 – se srovnává se stejným obdobím o rok dříve – v tomto případě s lednem 2008. Lidé však mohou uvažovat v cenách, které platily před několika lety. Během delší doby ceny většinou výrazněji vzrostou i při nízké meziroční míře inflace. Pokud je například meziroční tempo růstu HICP 2 %, po deseti letech se celková hladina cen zvýší o více než 20 %.

• Změny cen a změny kvality – často považujeme změny na cenovce výrobku za inflaci. Ale někdy se současně mění i kvalita zboží nebo služby. Index HICP toto řeší odečtením takové změny ceny, která souvisí s kvalitou.

  Příklad: Ačkoli ceny vozů vzrostly, jejich nové modely mají v základní výbavě to, co se dříve prodávalo za příplatek (např. systémy satelitní navigace, klimatizaci a airbagy). V takových případech je vyšší cena způsobena také růstem kvality, nikoli jen inflací. Pokud tedy ceny osobních vozů průměrně vzrostly například o 5 %, ale 1 % připadne na růst kvality, pak index HICP u takového výrobku vykáže růst na úrovni 4 %.

Přehled údajů

Růst spotřebitelských cen v eurozóně od r. 1961

V 70. a 80. letech 20. stol. byla inflace v řadě evropských zemí vysoká. Od poloviny 90. let však byla míra inflace značně nižší, a to díky zemím, které se připravovaly na zavedení eura, a díky měnové politice ECB.

Velmi nedávno se míra inflace značně zvýšila, hlavně kvůli prudce stoupajícím cenám za energie a potraviny.

Co ovlivňuje současnou míru inflace?

Nejsou to vždy položky s největšími změnami cen, které mají největší dopad na index. Míra inflace závisí také na podílu každého druhu zboží či služeb na průměrných výdajích domácností, tedy na jeho „váze“.

Podívejte se na nejnovější údaje o inflaci pomocí jejich interaktivního zobrazení

Zde jsou uvedeny aktuální a historické údaje. Podívejte se na jednotlivé země a na jednotlivé skupiny zboží a služeb. Po výběru časové řady se vývoj inflace zobrazí po jednotlivých měsících.