Zveřejnění Konvergenční zprávy ECB 2008

Evropská centrální banka (ECB) dnes zveřejnila Konvergenční zprávu 2008, ve které hodnotí hospodářskou a právní konvergenci deseti členských států EU. Jedná se o Bulharsko, Českou republiku, Estonsko, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Švédsko. Tato zpráva vyhodnocuje, zda bylo v uvedených zemích dosaženo vysokého stupně udržitelné hospodářské konvergence, a dále posuzuje, jak národní centrální banky plní legislativní požadavky nezbytné k tomu, aby se mohly stát nedílnou součástí Eurosystému (právní konvergence).

Zpráva dospěla k závěru, že některé země dosáhly v posledních letech v oblasti hospodářské konvergence pokroku, ale v mnoha zemích se do popředí dostaly podstatné problémy, a to především v podobě rostoucí inflace. Podíváme-li se na jednotlivá kritéria konvergence, přináší Konvergenční zpráva 2008 následující výsledky.

Cenová stabilita

Během dvanáctiměsíčního referenčního období od dubna 2007 do března 2008 činila referenční hodnota pro kritérium cenové stability 3,2 %. Tato hodnota byla vypočtena přičtením 1,5 procentního bodu k neváženému aritmetickému průměru míry inflace měřené indexem HICP během těchto dvanácti měsíců na Maltě (1,5 %), v Nizozemsku (1,7 %) a v Dánsku (2,0 %). Ve sledovaném období byla průměrná míra inflace měřená indexem HICP pod referenční hodnotou na Slovensku a ve Švédsku, zatímco v Polsku dosáhla referenční hodnoty. V ostatních sedmi zemích dosahovala míra inflace měřená indexem HICP hodnot nad referenční hodnotou, přičemž se od této hodnoty výrazně vzdálila především v Bulharsku, Estonsku, Lotyšsku, Litvě a Maďarsku. K tomuto vývoji inflace došlo v kontextu dynamických hospodářských podmínek, zároveň ale odráží i vnější faktory. Pokud jde o vývoj domácí ekonomiky, přispěla k inflačním tlakům v mnoha sledovaných zemích silná domácí poptávka. Rychlé tempo růstu zaměstnanosti v kombinaci s odlivem pracovních sil do jiných členských států EU vedlo v mnoha sledovaných zemích k výraznému zvýšení napětí na trhu práce a tlaku na růst mezd. Nejdůležitějším vnějším faktorem podporujícím inflaci byl růst cen energií a potravin, který měl ve většině zemí střední a východní Evropy silný dopad.

Stav veřejných financí

Z deseti sledovaných členských států se v současnosti vztahuje rozhodnutí Rady EU o existenci nadměrného schodku na Českou republiku, Maďarsko, Polsko a Slovensko. V roce 2007 však bylo jedinou z těchto zemí, která zaznamenala schodek vyšší než 3 % HDP, Maďarsko, zatímco v České republice, Polsku a na Slovensku byl schodek pod hranicí 3 % HDP. Rozpočtový schodek vykázaly v roce 2007 rovněž Litva a Rumunsko. Naproti tomu Bulharsko, Estonsko a Švédsko zaznamenaly v roce 2007 rozpočtový přebytek a Lotyšsko předložilo vyrovnaný rozpočet. Pokud jde o veřejný dluh, vykázalo v roce 2007 míru dluhu přesahující referenční hodnotu 60 % HDP pouze Maďarsko, zatímco v ostatních zemích byla tato míra nižší.

Směnný kurz

Ze zemí sledovaných v této Konvergenční zprávě se ERM II v současné době účastní Estonsko, Lotyšsko, Litva a Slovensko. Měny všech těchto zemí se před hodnocením konvergence účastnily ERM II déle než dva roky a žádná jejich centrální parita nebyla ve sledovaném období devalvována. V březnu 2007 však došlo k revalvaci centrální parity slovenské koruny (viz níže).

Dlouhodobé úrokové sazby

Během dvanáctiměsíčního referenčního období od dubna 2007 do března 2008 činila referenční hodnota pro dlouhodobé úrokové sazby 6,5 %. Tato hodnota byla vypočtena přičtením 2 procentních bodů k neváženému aritmetickému průměru dlouhodobých úrokových sazeb tří zemí, podle kterých se vypočítávala referenční hodnota pro kritérium cenové stability, tj. Malty (4,8 %), Nizozemska (4,3 %) a Dánska (4,3 %). Ve sledovaném období měly Bulharsko, Česká republika, Lotyšsko, Litva, Polsko, Slovensko a Švédsko průměrné dlouhodobé úrokové sazby pod referenční hodnotou. V Rumunsku a Maďarsku však byly během sledovaného období dlouhodobé úrokové sazby nad referenční hodnotou. Vzhledem k tomu, že v Estonsku neexistuje rozvinutý trh dluhopisů v estonských korunách, a s ohledem na nízkou úroveň veřejného dluhu není k dispozici žádná harmonizovaná dlouhodobá úroková sazba.

Právní konvergence

Z deseti sledovaných členských států je pouze litevská legislativa plně v souladu s požadavky, které Smlouva a Statut stanoví pro třetí etapu hospodářské a měnové unie. Slovenská legislativa odpovídá požadavkům na nezávislost centrální banky, zatímco právní integrace Slovenska do Eurosystému se v současné době dokončuje. Estonská legislativa odpovídá požadavkům na nezávislost centrální banky, pokud však jde o právní integraci Estonska do Eurosystému, existují problémy kvůli nekompatibilitě.

Legislativa Bulharska, České republiky, Lotyšska, Maďarska, Polska, Rumunska a Švédska nesplňuje veškeré požadavky týkající se nezávislosti centrální banky ani právní integrace do Eurosystému. Kromě toho nesplňuje legislativa Bulharska, České republiky, Lotyšska, Maďarska, Polska a Rumunska plně zákaz měnového financování.

Slovensko

V této zprávě je Slovensko hodnoceno o něco detailněji než ostatní sledované země. Je tomu tak proto, že slovenské státní orgány podaly dne 4. dubna 2008 žádost o posouzení konvergence vzhledem k záměru Slovenska přijmout euro k 1. lednu 2009.

Konvergenční zpráva ECB 2008 předkládá následující hodnocení Slovenska.

V referenčním období od dubna 2007 do března 2008 dosáhla na Slovensku dvanáctiměsíční průměrná míra inflace měřená indexem HICP úrovně 2,2 %, což je výrazně pod referenční hodnotou, která činí 3,2 %. Díky silnému růstu produktivity bylo tempo růstu jednotkových mzdových nákladů v posledních letech pomalé. Roční míra inflace však v posledních měsících rostla a v březnu 2008 dosáhla 3,6 %.

Na Slovensku existují proinflační rizika. Ta souvisejí zaprvé se skutečností, že vliv trendového nominálního posilování slovenské koruny vůči euru na tlumení inflace by vymizel, pokud by byl směnný kurz vůči euru pevně stanoven. Zadruhé, napjatá situace na trhu práce a vznikající nedostatky v některých regionech a segmentech trhu práce představují riziko zrychlení růstu mezd. Zatřetí, proinflační riziko představují ceny energií, neboť nedávný růst světových cen energií se dosud plně nepromítnul do spotřebitelských cen. Je pravděpodobné, že na inflaci bude mít v dalších letech vliv také vyrovnávání hospodářské úrovně. Celkově tedy existují značné obavy týkající se udržitelnosti inflační konvergence na Slovensku.

Na Slovensko se v současnosti vztahuje rozhodnutí Rady EU o existenci nadměrného schodku. V referenčním roce 2007 však Slovensko vykázalo rozpočtový schodek ve výši 2,2 % HDP, tedy méně, než je referenční hodnota 3 %. Prognóza Evropské komise pro rok 2008 předpokládá snížení schodku na 2,0 % HDP. Poměr veřejného dluhu k HDP klesl v roce 2007 na 29,4 %, a byl tedy hluboko pod referenční hodnotou 60 %. Má-li však Slovensko splnit střednědobý cíl stanovený v Paktu stability a růstu, je třeba provést další fiskální konsolidaci. Tento cíl je v konvergenčním programu kvantifikován jako cyklicky očištěný schodek (po odečtení opatření s přechodným vlivem) ve výši 0,8 % HDP do roku 2010.

Slovenská koruna se před hodnocením konvergence účastnila ERM II déle než dva roky. Centrální parita slovenské měny v rámci ERM II byla původně stanovena na 38,4550 korun za euro se standardním fluktuačním pásmem ±15 %. V průběhu referenčního období slovenská koruna vykazovala trend posilování vůči euru a její centrální parita byla s účinností od 19. března 2007 revalvována o 8,5 % na 35,4424 korun za euro, což odráželo příznivé základní ekonomické veličiny. Poté se koruna trvale obchodovala nad novou centrální paritou a začátkem května přesahovala svoji centrální paritu o přibližně 9 %. Trendové posilování měny v posledních letech znesnadňuje analýzu toho, jak by slovenská ekonomika mohla fungovat za podmínek neodvolatelně stanovených směnných kurzů.

Průměrná úroveň dlouhodobých úrokových sazeb na Slovensku v referenčním období od dubna 2007 do března 2008 činila 4,5 %, a byla tedy značně pod referenční hodnotou pro kritérium úrokových sazeb, která činí 6,5 %. Dlouhodobé úrokové sazby během referenčního období v zásadě kopírovaly vývoj odpovídajících dlouhodobých úrokových sazeb eurozóny.

Pro vytvoření prostředí podporujícího udržitelnou konvergenci na Slovensku je mimo jiné nutné nastoupit udržitelnou a důvěryhodnou cestu fiskální konsolidace. To by pomohlo snížit riziko posilování inflačních tlaků vyvolaných poptávkou a tlaků běžného účtu a ochránit proces fiskálních reforem i současnou příznivou dynamiku hospodářství. Pokud jde o strukturální politiku, bude nutné zlepšit fungování trhu práce, který se vyznačuje trvale vysokou strukturální nezaměstnaností, nesouladem v kvalifikaci pracovních sil a jejich nedostatečnou mobilitou. Dále je třeba, aby růst mezd nadále reagoval na změny růstu produktivity práce, podmínek na trhu práce a vývoj v konkurenčních zemích. Slovensko bude muset znovu zahájit liberalizaci své ekonomiky a dále posilovat konkurenci na trzích zboží a služeb, především pak v sektoru energetiky. Takováto opatření spolu s makroekonomickou politikou, která se zaměřuje na dosažení stability, pomohou vytvořit prostředí posilující udržitelnou cenovou stabilitu a podpořit konkurenceschopnost i růst zaměstnanosti.

Slovenské ministerstvo financí konzultovalo 20. července a 24. září 2007 s ECB návrh zákona o zavedení eura na Slovensku a o změnách a doplněních některých zákonů. V tomto kontextu a s ohledem na Konvergenční zprávu ECB 2004 a stanovisko ECB CON/2007/43 ze dne 19. prosince 2007 na žádost slovenského ministerstva financí k návrhu zákona o zavedení eura na Slovensku a o změnách a doplněních některých zákonů přijal slovenský parlament dne 28. listopadu 2007 zákon (novelu zákona), kterým se odpovídajícím způsobem upravuje zákon o Národní bance Slovenska. Některá ustanovení novely zákona vstoupila v platnost 1. ledna 2008 a zbylá ustanovení vstoupí v platnost v den zavedení eura na Slovensku. Zpráva rovněž poznamenává, že Slovensko provedlo novelizaci své legislativy, a tím od Konvergenční zprávy z prosince 2006 zajistilo, že je jeho legislativa plně v souladu se zákazem měnového financování.

***

Vypracováním konvergenční zprávy splňuje ECB požadavky článků 122 odst. 2 a 121 odst. 1 Smlouvy o založení Evropského společenství, podle nichž je povinna nejméně jednou za dva roky nebo na žádost členského státu s dočasnou výjimkou podat Radě Evropské unie zprávu „o pokroku dosaženém členskými státy při plnění jejich závazků týkajících se uskutečňování hospodářské a měnové unie“.

V současné době se hospodářské a měnové unie neúčastní plně 12 členských států EU. Dvě z těchto zemí, konkrétně Dánsko a Spojené království, mají v souladu s podmínkami příslušných protokolů přiložených ke Smlouvě zvláštní postavení. V důsledku toho musejí být konvergenční zprávy pro tyto dva členské státy zhotoveny pouze tehdy, pokud o to požádají.

Konvergenční zprávu ECB je možné získat ve 22 jazycích Společenství na internetových stránkách ECB ( http://www.ecb.europa.eu).