Zeptejte se nás

Evropská centrální banka (ECB) je centrální bankou eurozóny a pozorně sleduje zásoby eurobankovek a euromincí a jejich oběh. Naším hlavním cílem je udržovat stabilní ceny. Ty zajišťujeme hlavně stanovováním vhodných úrokových sazeb.

V rámci jednotného mechanismu dohledu zodpovídáme také za dohled nad bankami.

Naše činnost se řídí zásadami transparentnosti, nezávislosti a odpovědnosti.

EU má v současné době 24 úředních jazyků. Komunikovat s námi můžete v kterémkoli z nich. Jazyky, které používáme ke komunikaci s občany, závisí na cílovém publiku a konkrétních okolnostech. ECB zveřejňuje právní akty ve všech úředních jazycích EU a jejím pracovním jazykem je angličtina.

Vlastníkem ECB jsou společně centrální banky všech zemí EU. Podíl každé země na základním kapitálu ECB je odvozen od jejího počtu obyvatel a hrubého domácího produktu (HDP), přičemž oba parametry mají stejnou váhu. Země, které používají euro, přispívají do základního kapitálu více než země EU, které euro nemají. Tyto faktory vytvářejí tzv. klíč pro upisování základního kapitálu. Ten určuje částku, kterou jednotlivé národní centrální banky platí.

ECB vytváří zisk a vzniká jí ztráta stejně jako v případě ostatních institucí. Čistý zisk a ztráta ECB se rozdělují mezi národní centrální banky eurozóny. Statut ESCB uvádí, že až 20 % případného zisku lze ponechat jako rezervní fondy, zbývající zisk se pak rozdělí jednotlivým bankám s podílem v ECB v poměru odpovídajícím jejich splaceným podílům. Případnou ztrátu lze vykompenzovat ze všeobecného rezervního fondu, z příjmů za daný rok nebo z částek připadajících jednotlivým národním centrálním bankám.

Rada guvernérů vyjádřila ukrajinskému lidu svoji plnou podporu.

Zavedli jsme sankce, které uložily EU a evropské vlády, a jsme připraveni přijmout jakákoli opatření nezbytná k zajištění cenové a finanční stability v eurozóně.

Více informací:

Měnová politika ECB zahrnuje všechna opatření přijatá s cílem ovlivňovat cenu peněz a přístup k nim v rámci plnění našeho cíle v oblasti cenové stability. Naším hlavním měnověpolitickým nástrojem je soubor základních úrokových sazeb ECB. Jakákoli změna těchto sazeb ovlivňuje – s časovým odstupem několika měsíců – úrokové sazby v celé ekonomice, včetně sazeb, za které komerční banky půjčují peníze jednotlivcům a podnikům. Podle potřeby můžeme využívat také další nástroje, jež nám pomáhají dosahovat našeho hlavního cíle, tedy cenové stability.

Cenová stabilita je prvořadým cílem ECB, stanoveným v článku 127 Smlouvy o fungování Evropské unie. Rada guvernérů se domnívá, že cenovou stabilitu lze nejlépe zajišťovat cílením inflace ve střednědobém horizontu na 2 %, měřeno harmonizovaným indexem spotřebitelských cen (HICP).

Stabilní ceny motivují podniky k investicím a jednotlivcům usnadňují plánování výdajů. Pomáhají také zachovávat důvěru v naši měnu udržováním neměnného objemu zboží a služeb, jež lze za dané množství eur koupit.

Pro účinné udržování cenové stability potřebujeme spolehlivý ukazatel inflace. Abychom jej získali, díváme se na ceny stovek věcí, za které lidé obvykle utrácejí své peníze, včetně zboží, jako jsou potraviny, oblečení nebo automobily, a služeb, jako jsou tarify mobilních operátorů, vlakové jízdenky a nájemní bydlení. Všechny tyto věci dohromady nám dávají představu o tom, nakolik se ceny v ekonomice celkově mění.

Tyto širší souvislosti poskytuje harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP), který považujeme za nejvhodnější hodnocení toho, zda je dosahován náš cíl cenové stability. HICP měří růst spotřebitelských cen – to znamená, že s postupem času sledují změny cen spotřebního zboží a služeb, které nakupují domácnosti v eurozóně.

Tento index se označuje za „harmonizovaný“, protože všechny země EU používají stejnou metodiku. Tím je zajištěna srovnatelnost údajů mezi zeměmi.

HICP sestavují Eurostat a národní statistické úřady v souladu s harmonizovanými statistickými metodami. 

Inflace se v posledních měsících snížila, zůstává však stále příliš vysoká. Pokles inflace je způsoben snižováním cen energií, které vzrostly na velmi vysokou úroveň poté, co Rusko zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu. Ceny potravin a služeb však nadále výrazně rostou. Cenový tlak v mnoha sektorech zůstává vysoký kvůli zpožděnému vlivu nedávného prudkého růstu cen energií a dalších vstupních nákladů. K růstu cen zboží a služeb přispívá také odkládaná poptávka po pandemii, zpožděný vliv překážek v dodávkách a rostoucí ziskové marže a mzdy.

Jsme centrální banka pro euro a v rámci našeho mandátu máme udržovat stabilní ceny. Když ceny rostou příliš rychle – tedy když je inflace příliš vysoká – pomáhá nám zvyšování úrokových sazeb vrátit ve střednědobém horizontu inflaci zpět k našemu 2% cíli.

Také pozorně sledujeme inflační očekávání – v současné době vytváří inflace na lidi tlak a mnozí z nich mají obavy, že je zde natrvalo. Zvyšování úrokových sazeb nám pomáhá vyslat poselství, že inflaci nenecháme nad 2 %, což pomáhá udržet inflační očekávání pod kontrolou.

Centrální banky někdy nakupují aktiva, např. státní nebo podnikové dluhopisy, protože chtějí snížit dlouhodobější úrokové sazby, pokud existuje riziko, že inflace zůstane nízká. Tyto nákupy aktiv pomáhají ekonomice, neboť pak roste spotřeba a investice a v konečném důsledku tento vývoj pomáhá zvyšovat cenové tlaky a dosáhnout našeho 2% inflačního cíle.

Z důvodu růstu inflace již ECB od července 2022 neprovádí čisté nákupy a od července 2023 se rozhodla ukončit reinvestice v rámci programu nákupu aktiv.  

Novou strategii naší měnové politiky jsme zveřejnili 8. července 2021. Od předchozího přezkumu strategie v roce 2003 prošla ekonomika v eurozóně i ve světě rozsáhlými změnami. Důsledky snížení produktivity a změněné demografické situace a dědictví finanční krize nám omezily schopnost dosahovat našich cílů pouhou změnou základních úrokových sazeb. Výzvu pro provádění měnové politiky kromě toho představují i globalizace, digitalizace, faktory ohrožující udržitelnost životního prostředí a změny ve finančním systému.

Náš mandát je sice zakotven ve Smlouvách, ale tvorba strategie naší měnové politiky je na nás. Tato strategie stanovuje, jak pomocí vhodného souboru nástrojů měnové politiky hodláme dosáhnout našeho prvořadého cíle, tedy cenové stability v eurozóně. Nová strategie uvádí, že snahou ECB je dosáhnout symetrického inflačního cíle na úrovni 2 %, a inflace nižší než tento cíl je podle ní stejně nežádoucí jako příliš vysoká inflace.

Chtěli byste se dozvědět více o našich nástrojích, opatřeních a rozhodnutích v oblasti měnové politiky?

Chtěli byste se dozvědět více o hlavních aspektech přezkumu strategie?

Cílem evropského bankovního dohledu je zajistit bezpečnost a odolnost evropského bankovního systému, posílit finanční integraci a stabilitu a zajistit konzistentní dohled.

Jednotný mechanismus dohledu (SSM) je systém bankovního dohledu v Evropě. Tvoří jej bankovní dohled ECB a vnitrostátní orgány dohledu zúčastněných zemí.

Vybízíme všechny, aby nám podezření na porušení příslušných právních předpisů Unie hlásili přímo prostřednictvím naší platformy pro oznámení porušení. ECB zajišťuje odpovídající ochranu těm, kdo porušení oznámí, i těm, kteří jsou z něj obviněni, včetně ochrany všech příslušných osobních údajů.

Pro ECB je důležité, aby informace byly přístupné. Snažíme se být co nejtransparentnější a zároveň zajištovat důvěrnost informací, pokud jde o způsob plnění našich úkolů.

Informace o jednotlivých bankách podléhajících dohledu jsou specificky chráněny řadou požadavků na zachovávání služebního tajemství, stanovených v evropském právu (např. ve směrnici o kapitálových požadavcích).

Přístup k dokumentům ECB se řídí rozhodnutím ECB/2004/3 ze dne 4. března 2004, v platném znění. V souladu s naší zásadou otevřenosti a transparentnosti jsme vytvořili veřejný registr dokumentů, který umožní rešerše a usnadní je.

Banky, nad nimiž vykonává dohled ECB, se označují jako významné instituce, zatímco ty, nad nimiž vykonává nepřímý dohled, se nazývají méně významné instituce.

Orgány dohledu posuzují rizika, jimž banky čelí, a kontrolují, zda jsou banky vybaveny k řádnému řízení těchto rizik. Tato činnost se nazývá proces dohledu a hodnocení orgány dohledu (angl. Supervisory Review and Evaluation Process – SREP) a jejím účelem je umožnit konzistentně posuzovat rizikové profily bank a přijímat rozhodnutí o případných nezbytných dohledových opatřeních.

K posouzení toho, jak dobře se mohou banky vyrovnat s finančními a ekonomickými otřesy, používají orgány dohledu zátěžové testy. Výsledky zátěžových testů pomáhají orgánům dohledu identifikovat zranitelná místa bank a řešit je v raném stádiu. To je součást jejich dohledového dialogu.

Nedávné zkušenosti během pandemie a ruské invaze na Ukrajinu posílily význam ochrany kritických služeb před útoky a výpadky. V zájmu posílení finančního sektoru EU a zvýšení jeho digitální odolnosti zkoumá ECB expozice bank vůči rizikům v oblasti IT a hodnotí jejich schopnosti v oblasti řízení rizik. Děje se tak prostřednictvím rámce ECB pro podávání zpráv o kybernetických incidentech a formou přezkumu odpovědí bank na každoroční dotazník týkající se rizik v oblasti IT. ECB také zahajuje v roce 2024 tematický zátěžový test kybernetické odolnosti, jehož cílem je prověřit, jak jsou banky schopny reagovat na úspěšný kybernetický útok a zotavit se z něj.

ECB může významným bankám, které porušují přímo použitelné právní předpisy EU nebo rozhodnutí a nařízení ECB, ukládat peněžité sankce. V případě porušení vnitrostátních právních předpisů, které provádějí směrnice EU, porušení způsobených fyzickými osobami, nebo má-li být uložena nepeněžitá sankce, může ECB požádat náležitý vnitrostátní příslušný orgán dohledu, aby zahájil příslušné řízení. Vnitrostátní příslušný orgán tato řízení provádí a rozhoduje o výsledné sankci v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy.

Sankce, které ECB ukládá v rámci svých úkolů dohledu, jsou zveřejněny na internetových stránkách ECB:

Vytvoření eura bylo skvělým úspěchem ve sbližování evropských občanů. Umožnilo jim totiž mnohem snadněji a bezpečněji cestovat, studovat a pracovat v zahraničí. Jedním z nejdůležitějších milníků procesu evropské integrace byla Maastrichtská smlouva, která právě mimo jiné připravila půdu pro vytvoření společné měny.

ECB zkoumá možnost zavedení digitálního eura. Jednalo by se o elektronickou podobu peněz vydávaných Eurosystémem. Byly by to peníze centrální banky, a proto by s nimi nebylo spojeno žádné riziko. V současnosti jsou jedinými penězi centrální banky hotovostní peníze používané k malým platbám. Digitální euro by představovalo další způsob provádění plateb v eurech. Hotovost by nenahrazovalo, ale doplňovalo. Bylo by směnitelné (v poměru jedna ku jedné) za všechny další formy eura, například bankovky.

Digitální euro by spojovalo efektivitu digitálního platebního nástroje s bezpečností peněz centrální banky. Evropské unii by pomohlo zůstat nezávislou na digitálních platebních metodách vydávaných a kontrolovaných ze zemí mimo eurozónu. Rovněž by zajistilo finanční stabilitu a měnovou suverenitu a v digitálním věku by pomohlo zachovat důvěru v platby.

Kryptoaktiva jsou od základu odlišná od peněz centrální banky: jejich ceny výrazně kolísají, jejich používání jakožto platebního prostředku či účetní jednotky je tudíž obtížné. Kryptoaktiva nemají žádnou vnitřní hodnotu a nestojí za nimi žádná veřejná instituce. Podobné obavy vzbuzují stablecoiny – jejich spolehlivost v konečném důsledku závisí na vydávajícím subjektu a podkladových aktivech. Jejich majitel je rovněž odkázán na to, zda emitent dostojí svému příslibu uchovat jejich hodnotu v čase. Naopak digitální euro by byly peníze centrální banky. To znamená, že by je vydávala centrální banka a bylo by navrženo tak, aby splňovalo potřeby občanů – vedle respektování soukromí by bylo rovněž bezrizikové.

Odborníci Eurosystému stanovili řadu základních požadavků, aby nám pomohli porozumět, jak by digitální euro mohlo vypadat. K nim patří snadná dostupnost, spolehlivost, bezpečnost, efektivita, ochrana soukromí a soulad s právními předpisy. Digitální euro by bylo koncipováno tak, aby umožňovalo interoperabilitu se stávajícími platebními službami, což by usnadňovalo poskytování celoevropských plateb a dalších služeb spotřebitelům.

Eurosystém nemá zájem shromažďovat platební údaje jednotlivých uživatelů, sledovat jejich platební chování ani tyto údaje předávat vládním agenturám nebo jiným veřejným orgánům.

Při prvním přístupu ke službám digitálního eura se uživatelé pravděpodobně budou muset identifikovat, při vlastních platbách však mohou být přesto garantovány vysoké úrovně ochrany jejich údajů.

Eurobankovky jsou hmatatelným a viditelným symbolem evropské jednoty a je naší povinností zajistit, aby nezastaraly. V rámci pravidelného vývoje bankovek a 20 let od zavedení prvního eura je načase změnit jejich podobu.

Jako první krok směrem k návrhu nové podoby eurobankovek se ECB v prosinci 2021 začala zabývat jejich možnými náměty tak, aby občany Evropy více oslovovaly a aby se na nových bankovkách a jejích ochranných prvcích uplatňovala nejlepší dostupná technická řešení.

Proces přípravy nové podoby eurobankovek se skládá ze dvou po sobě jdoucích fází: z výběru nového námětu a z přípravy nových návrhů. Do celého procesu je zapojena široká veřejnost, a to prostřednictvím veřejných průzkumů, které provádí ECB a samostatná výzkumná společnost.

V současnosti se předpokládá, že Rada guvernérů ECB rozhodné o nové podobě eurobankovek v roce 2026.

Bankovky 500 € již nebudou dále vydávány. Zůstávají však nadále zákonným platidlem, tzn. že je lze stále používat jako platební prostředek a uchovatele hodnoty.

Obrázky eurobankovek lze použít pro neprofesionální účely bez našeho předchozího povolení, pokud dodržíte všechna stávající pravidla (zejména článek 2 rozhodnutí ECB/2013/10), aby bylo zajištěno, že reprodukce nebude nikdy zaměněna za skutečnou bankovkou. To by totiž poškodilo důvěru v euro.

Chcete-li použít vyobrazení eurobankovek ve vysokém rozlišením pro profesionální účely, musíte nás kontaktovat na adrese Euro-Banknotes-Images@ecb.europa.eu, abychom mohli váš případ posoudit. Pokud bude vaše žádost schválena, zašleme vám příslušná elektronická vyobrazení.

Služby TARGET je řada služeb, které vyvinul a provozuje Eurosystém. Zajišťují volný tok hotovosti, cenných papírů a zajištění v rámci celé Evropy.

Mezi tyto služby infrastruktury finančního trhu patří T2 (pro vypořádání plateb vysokých hodnot), T2S (pro vypořádání cenných papírů), TIPS (služba malých okamžitých plateb) a ECMS (služba správy zajištění). Všechny tyto služby se vypořádávají v penězích centrální banky. T2 je nejběžnější platformou pro velkoobjemové platby centrálních i komerčních bank.

Upozorňujeme, že ECB a národní centrální banky nemohou poskytovat informace o stavu jednotlivých bankovních převodů. ať už v rámci eurozóny, či na mezinárodní úrovni. 

TIPS je služba systému TARGET, kterou spustila ECB a národní centrální banky v roce 2018. Umožňuje poskytovatelům platebních služeb nabízet zákazníkům 24 hodin denně převody finančních prostředků v reálném čase. TIPS tak umožňuje rychlé a bezpečné provádění okamžitých plateb.

Jaká je naše hotovostní strategie? Proč je hotovost důležitá? Jakému způsobu placení dávají lidé v eurozóně přednost?

Proč jsou platební systémy tak důležité?

V ECB máme velký zájem na řešení klimatických rizik v rámci našeho mandátu. Změna klimatu je pro nás důležitá, protože ovlivňuje ekonomiku, což zase ovlivňuje náš cíl udržovat stabilní ceny. Dále ovlivňuje také způsob našeho dohledu nad bankami a to, jak řídíme naši vlastní expozici vůči klimatickým rizikům.

Informace o tom, jak ECB přistupuje ke změně klimatu, pravidelně zveřejňujeme na našich internetových stránkách:

V letech 2020 a 2021 zavedla ECB soubor opatření měnové politiky a bankovního dohledu s cílem zmírnit dopad pandemie na hospodářství eurozóny a podpořit všechny evropské občany.

Tyto často kladené dotazy poskytují podrobnosti o opatřeních souvisejících s pandemií, která bankovní dohled ECB přijal v letech 2020 a 2021.

Jedním z těchto měnověpolitických opatření byl nouzový pandemický program nákupu aktiv (angl. pandemic emergency purchase programme – PEPP), který byl spuštěn v březnu 2020. Cílem PEPP bylo pomoci občanům, podnikům a vládám získat přístup k potřebným finančním prostředkům za příznivých podmínek, a pomoci tak ekonomice čelit výzvám, které pandemie přinesla.

Dne 10. února 2022 jsme oznámili ukončení posledních dočasných opatření ke zmírnění dopadů, která byla ještě bankám k dispozici.