Devizové operace

Všeobecné informace

Eurosystém provádí devizové operace v souladu s články 127 a 219 Smlouvy o fungování Evropské unie. Mezi devizové operace patří:

• devizové intervence,
• operace jako prodej úrokových výnosů z devizových rezerv a „obchodní transakce“.

Devizové intervence

Jednostranné nebo společné intervence

V případě, že nejsou k dispozici formální dohody nebo obecné pokyny, může se Eurosystém v případě potřeby rozhodnout, že bude provádět devizové intervence. Eurosystém může takové intervence provádět buď sám (tj. jednostranně), nebo jako součást koordinované intervence zahrnující jiné centrální banky (tj. společná intervence).

Centralizované nebo decentralizované intervence

Intervence může provádět buď přímo ECB (tj. centralizovaným způsobem), anebo národní centrální banky jednající jako zástupci ECB (tj. decentralizovaným způsobem), přičemž informace o zastupování jsou veřejně dostupné. Vzhledem k účelu intervence nehraje roli, zda je prováděna centralizovaně, nebo decentralizovaně.

Žádnými intervencemi týkajícími se měny jiné země EU není dotčen prvořadý cíl ECB udržovat cenovou stabilitu a Eurosystém je provádí v úzké spolupráci s příslušnou centrální bankou země mimo eurozónu, zejména pokud jde o financování intervence.

Mechanismus směnných kurzů II

Základní informace

Devizové intervence mohou probíhat také v rámci mechanismu směnných kurzů II (ERM II), který vznikl na začátku třetí etapy Hospodářské a měnové unie. ERM II je založen především na dvou právních dokumentech: usnesení Evropské rady ze 16. června 1997 a smlouvě z 1. září 1998 mezi ECB a národními centrálními bankami členských států mimo eurozónu, ve znění pozdějších předpisů.

Zásady a postupy v rámci ERM II

Účastníci

Dánsko se účastní ERM II od 4. ledna 1999 a jeho účast navazuje na členství v původním ERM. Bulharsko do ERM II vstoupilo 13. července 2020.

Povinné intervenční sazby pro měny účastnící se ERM II

Rada ECOFIN a její úloha

Devizové intervence mohou být také prováděny v rámci institucionálních kurzových vztahů mezi eurem a měnami zemí, které nejsou členy EU (např. americkým dolarem nebo japonským jenem). Ve vztahu k těmto měnám článek 219 Smlouvy stanoví dva možné typy spolupráce na institucionální úrovni:

• Rada ECOFIN může uzavírat formální dohody o systému směnných kurzů eura,
• Rada ECOFIN může formulovat obecné pokyny pro kurzové politiky Eurosystému.

Do dnešního dne nebyl ani jeden z těchto dvou postupů využit. V obou případech by se na rozhodování podílela ECB, a to tak, že by buď Radě ECOFIN poskytla doporučení, nebo by s ní Rada takové opatření konzultovala. Ani jeden z těchto institucionálních procesů však nesmí být v rozporu se základním cílem – udržováním cenové stability. Možnost ECB provádět devizové intervence není omezena objemem devizových rezerv. ECB může financovat intervence také z jiných zdrojů, například pomocí devizových swapů.