TISKOVÁ KONFERENCE

Christine Lagardeová, prezidentka ECB,
Luis de Guindos, viceprezident ECB,
Frankfurt nad Mohanem, 16. července 2020

Dámy a pánové, panu viceprezidentovi i mně je velkým potěšením vás přivítat na této tiskové konferenci. Nyní vás budeme informovat o výsledcích dnešního zasedání Rady guvernérů, kterého se účastnil také výkonný místopředseda Komise Valdis Dombrovskis.

Aktuální informace dostupné od našeho minulého měnověpolitického zasedání počátkem června ukazují na zotavení hospodářské aktivity v eurozóně, i když její úroveň zůstává výrazně pod hodnotami z doby před koronavirovou pandemií (COVID-19) a výhled je nadále velmi nejistý. Jak vysokofrekvenční ukazatele, tak ukazatele z výběrových šetření se v dubnu odrazily ode dna a ukazují na výrazné i když nerovnoměrné a dílčí oživení v květnu a červnu v prostředí probíhajícího omezení šíření viru a s tím spojeného rozvolňování restrikcí. Současně skutečné i očekávané ztráty pracovních míst a příjmů a mimořádně zvýšená nejistota ohledně vývoje pandemie a hospodářského výhledu nadále tlumí výdaje spotřebitelů a podnikatelské investice. Celková inflace je tlumena nižšími cenami energií a cenové tlaky by měly zůstat velmi slabé v důsledku prudkého poklesu růstu reálného HDP a souvisejícího výrazného rozšíření nevyužité kapacity.

Pro podporu hospodářského oživení a zajištění cenové stability ve střednědobém horizontu zůstává za této situace nezbytný výrazný měnový stimul. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli opětovně potvrdit naše velmi akomodační nastavení měnové politiky.

Rozhodli jsme ponechat základní úrokové sazby ECB beze změny. Očekáváme, že zůstanou na současné nebo nižší úrovni do doby, než zaznamenáme, že inflační výhled v horizontu našich projekcí výrazně konverguje k úrovni dostatečně blízké 2 %, ale pod touto hodnotou a že se tato konvergence konzistentně promítá do vývoje jádrové inflace.

Budeme pokračovat v našich nákupech v rámci nouzového pandemického program nákupu aktiv (angl. pandemic emergency purchase programme – PEPP) s celkovým krytím 1 350 mld. EUR. Tyto nákupy přispívají k uvolnění celkového nastavení měnové politiky a pomohou tak kompenzovat pokles očekávaného trendu vývoje inflace v souvislosti s pandemií. Nákupy budou nadále prováděny pružným způsobem z hlediska času, jednotlivých tříd aktiv i jurisdikcí. To nám umožňuje účinně tlumit rizika pro hladkou transmisi měnové politiky. Budeme provádět čisté nákupy aktiv v rámci PEPP alespoň do konce června 2021 a v každém případě, dokud Rada guvernérů neusoudí, že etapa koronavirové krize skončila. Budeme reinvestovat jistiny ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci PEPP alespoň do konce roku 2022. Budoucí postupné ukončování portfolia PEPP bude v každém případě řízeno tak, aby nenarušilo odpovídající nastavení měnové politiky.

V rámci našeho programu nákupu aktiv (angl. asset purchase programme – APP) budou pokračovat čisté nákupy v měsíčním objemu 20 mld. EUR společně s nákupy v rámci dočasného krytí ve výši dodatečných 120 mld. EUR do konce roku. Nadále očekáváme, že měsíční čisté nákupy aktiv v rámci APP budou probíhat tak dlouho, jak bude nezbytné, aby podpořily akomodační dopad sazeb naší měnové politiky, a že skončí krátce před tím, než zahájíme zvyšování základních úrokových sazeb ECB. Hodláme nadále v plném rozsahu reinvestovat jistiny ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci programu APP po delší dobu od chvíle, kdy začneme zvyšovat základní úrokové sazby ECB, a v každém případě tak dlouho, jak to bude nezbytné k udržení příznivých podmínek likvidity a výrazné míry měnové akomodace.

Budeme nadále rovněž poskytovat výrazný objem likvidity prostřednictvím našich refinančních operací. Zejména v rámci nejnovější operace třetí série cílených dlouhodobějších refinančních operací (angl. targeted longer-term refinancing operations – TLTRO III) byl zaznamenán velmi vysoký objem čerpaných prostředků, což podporuje poskytování bankovních úvěrů podnikům a domácnostem.

Měnověpolitická opatření, která jsme přijali od počátku března, zásadním způsobem podporují oživení hospodářství eurozóny a zajišťování střednědobé cenové stability. Především podporují likviditu a podmínky financování v ekonomice, pomáhají udržet tok úvěrů do domácností a podniků a přispívají k zachování příznivých podmínek financování pro všechny sektory a jurisdikce. Zároveň v současném prostředí zvýšené nejistoty a výrazné nevyužité kapacity zůstává Rada guvernéru plně odhodlána učinit vše nezbytné v rámci svého mandátu, aby v této mimořádně náročné době podpořila všechny obyvatele eurozóny. To se týká především úlohy zajistit, aby se v rámci plnění našeho mandátu v oblasti cenové stability naše měnová politika promítala do všech oblastí ekonomiky a všech jurisdikcí. Rada guvernérů je proto nadále připravena všechny své nástroje náležitě přizpůsobit tomu, aby bylo zajištěno udržitelné směřování inflace k jejímu cíli, a to v souladu s jejím závazkem v oblasti symetrie.

Nyní bych ráda vysvětlila naše hodnocení podrobněji, nejprve pokud jde o ekonomickou analýzu. Aktuální údaje a výsledky výběrových šetření naznačují, že v květnu a červnu došlo oproti dubnovým nízkým hodnotám k výraznému zlepšení hospodářské aktivity v prostředí probíhajícího omezení šíření viru a s tím spojeného rozvolňování restrikcí. Zároveň zůstávají hospodářské ukazatele výrazně pod úrovní z doby před pandemií. Oživení je ve svých raných fázích a zůstává nerovnoměrné v jednotlivých sektorech a jurisdikcích. Po mezičtvrtletním poklesu o 3,6 % v prvním čtvrtletí 2020 se očekává, že reálný HDP eurozóny ve druhém čtvrtletí celkově dále klesal, což víceméně odpovídá makroekonomickým projekcím z června 2020, které sestavili odborníci Eurosystému. Objevily se náznaky oživení spotřeby a došlo i ke značnému oživení průmyslové výroby. Současně utlumené podmínky na trzích práce a opatrnostní úspory domácností omezují výdaje spotřebitelů. Slabý podnikatelský výhled a vysoká nejistota tlumí investice a současně oslabení světové ekonomiky narušuje zahraniční poptávku po zboží a službách z eurozóny.

Hospodářská aktivita eurozóny by měla ve třetím čtvrtletí oživit, neboť dochází k dalšímu rozvolňování restriktivních opatření. Podporovat by ji měly příznivé podmínky financování, expanzivní nastavení fiskální politiky a oživení aktivity ve světě, i když nejistota ohledně celkové rychlosti a rozsahu tohoto oživení zůstává vysoká. Obecně bude pro rozsah poklesu a oživení zásadní délka a účinnost bezpečnostních opatření, úspěšnost politik zaměřených na zmírnění negativního dopadu na příjmy a zaměstnanost a rozsah trvalých následků pro nabídkovou kapacitu a domácí poptávku. Rada guvernérů hodnotí bilanci rizik pro výhled hospodářského růstu nadále na straně zpomalení.

Podle předběžného odhadu Eurostatu vzrostla meziroční inflace v eurozóně měřená HICP ve srovnání s květnovou hodnotou 0,1 % v červnu na 0,3 %, což je především důsledkem méně záporného růstu cen energií. Na základě aktuálních cen ropy a futures na ropu a vzhledem k dočasnému snížení německé DPH bude celková inflace v nadcházejících měsících nejspíš nadále klesat a začátkem roku 2021 dojde k jejímu oživení. Ve střednědobém horizontu bude oslabená poptávka vyvíjet tlak na pokles inflace, který bude pouze částečně kompenzován tlakem na růst spojeným s omezeními na straně nabídky. Tržní ukazatele pro dlouhodobější inflační očekávání po dosažení historicky nejnižších hodnot v polovině března nadále rostou, nicméně zůstávají na celkově nižších hodnotách. Ukazatele inflačních očekávání z výběrových šetření od začátku pandemie poklesly, avšak očekávání v dlouhodobějším horizontu byla zasažena méně než ta v krátkodobém a střednědobém.

Pokud jde o měnovou analýzu, tempo růstu širokých peněz (M3) v květnu 2020 posílilo na 8,9 % poté, co v dubnu činilo 8,2 %. V silném růstu peněz se odráží tvorba bankovních úvěrů, která je nadále z velké míry způsobena náhlým nárůstem poptávky po likviditě v ekonomice. Kromě toho vlivem vysoké hospodářské nejistoty dochází k vyšší držbě peněž z opatrnostních důvodů. V tomto prostředí je úzký peněžní agregát M1, do kterého spadá většina likvidních forem peněz, nadále hlavním přispěvatelem tempa růstu širokých peněz.

Vliv koronaviru na hospodářskou aktivitu se nadále projevoval na vývoji v oblasti úvěrů poskytovaných soukromému sektoru. Roční tempo růstu úvěrů nefinančním podnikům v květnu 2020 dále vzrostlo na 7,3 % oproti 6,6 % v dubnu, což odráží potřebu podniků financovat přetrvávající výdaje a provozní kapitál při stále slabých výnosech. Přitom meziroční tempo růstu úvěrů poskytovaných domácnostem zůstalo v květnu na úrovni 3,0 %, poté co dva po sobě jdoucí měsíce klesalo vlivem omezení spotřeby.

Další poznatky k tomuto vývoji přinášejí výsledky průzkumu bankovních úvěrů v eurozóně za druhé čtvrtletí 2020. Co se týče podniků, výsledky ukazují nadále silný stimulující dopad pandemie na poptávku po úvěrech, který z velké části souvisí s potřebou likvidity v době krize. Na druhé straně poptávka po fixních investicích poklesla. Podmínky úvěrů podnikům zůstávají víceméně beze změny. Zpřísnění podmínek v důsledku zhoršení hospodářského výhledu a související pokles úvěruschopnosti podniků byly zhruba vyváženy zvolňujícím odpadem měnověpolitických opatření, zejména opatření ECB na podporu likvidity a vládních záruk na úvěry. Pokud jde však o další vývoj, banky očekávají zpřísnění podmínek úvěrů pro podniky, zčásti také důsledkem očekávaného ukončení programů vládních záruk. Co se týče úvěrů domácnostem, došlo ke zpřísnění podmínek, které odráží zejména pokles příjmů domácností a zhoršení výhledu zaměstnanosti s ohledem na pandemii.

V širším kontextu naše opatření společně s opatřeními, jež přijaly vlády jednotlivých zemí a evropské instituce, budou i nadále podporovat přístup k financování, zejména těm, kteří jsou dopady pandemie zasaženi nejvíce.

Porovnání výsledků ekonomické analýzy se signály z měnové analýzy tedy potvrdilo, že aby se míra inflace znatelně přibližovala ke střednědobým hodnotám pod 2 %, ale blízko této úrovně, je zapotřebí výrazný stupeň měnové akomodace.

Pokud jde o fiskální politiky, je vzhledem k prudkému útlumu hospodářství eurozóny nadále zapotřebí ambiciózní a koordinované nastavení fiskální politiky. Opatření přijatá v reakci na naléhavou pandemickou situaci by měla být svým charakterem v co největší míře cílená a dočasná. V tomto ohledu jsou významnou finanční podporou tři záchranné sítě schválené Evropskou radou pro pracovníky, podniky a vlády v celkovém objemu 540 mld. EUR. Současně Rada guvernérů dále vyzývá k výrazným a správně načasovaným krokům směřujícím k přípravě a podpoře hospodářského oživení. Proto velice vítáme návrh nástroje „Next Generation EU“ ze strany Evropské komise, který se zaměřuje na podporu regionů a sektorů, jež pandemie zasáhla nejhůře, s cílem posílit jednotný trh a dosáhnout trvalého a úspěšného zotavení. Je důležité, aby mezi sebou představitelé Evropy rychle ujednali ambiciózní soubor opatření.

Má-li evropská facilita na podporu oživení a odolnosti Evropské unie dosáhnout svého plného potenciálu, musí být pevně založena na správných strukturálních politikách, které jsou vytvářeny a prováděny na vnitrostátní úrovni. Dobře navržené strukturální politiky mohou přispět k rychlejšímu, silnějšímu jednotnějšímu zotavení z krize, a tudíž mohou podpořit efektivitu měnové politiky v eurozóně. Cílené strukturální politiky hrají důležitou roli zejména v oživení našich ekonomik, přičemž zásadní bude urychlení investic, a to přednostně v oblastech ekologie a přechodu na digitální technologie.

Nyní jsme připraveni na Vaše otázky.

Doslovné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.