Rok ve zkratce

V boji proti inflaci v eurozóně ECB v roce 2023 konsolidovala dosažený pokrok. Začátkem roku se celková inflace stále ještě pohybovala blízko rekordních hodnot. Negativní dopady dřívějších nabídkových a poptávkových šoků, přestože již docházelo k jejich odeznívání, dále způsobovaly růst cen. Během roku však připravil půdu pro prudký pokles inflace vývoj ve dvou klíčových oblastech.

Zaprvé začaly slábnout efekty minulých šoků. Ceny energií, které strmě vzrostly v důsledku neoprávněné války Ruska proti Ukrajině, prudce klesly a problémy ve světových dodavatelských řetězcích dále polevily. Především snížení tempa růstu cen energií se podílelo z poloviny na poklesu inflace v roce 2023. Zadruhé ECB nadále zpřísňovala měnovou politiku, což přispělo k dalšímu snížení inflace utlumením poptávky. Celkově jsme od ledna do září zvýšili úrokové sazby o dalších 200 bazických bodů.

Nadále jsme přitom vzhledem k velmi nejistému prostředí uplatňovali při rozhodování o úrokových sazbách přístup založený na údajích. Aby bylo možné přesně určit rozsah nezbytného zvyšování sazeb, zavedli jsme tři kritéria, kterými jsou: výhled inflace, dynamika jádrové inflace a síla transmise měnové politiky. Do září se výhled inflace zlepšil a docházelo k mohutné transmisi měnové politiky. Jádrová inflace však zůstávala zvýšená a domácí cenové tlaky byly silné.

S ohledem na to jsme rozhodli, že základní úrokové sazby ECB dosáhly úrovně, která dostatečně dlouhým působením výrazně přispěje k včasnému návratu inflace k našemu cíli. Zároveň jsme se zavázali udržovat sazby na těchto úrovních tak dlouho, jak to bude nutné, přičemž budeme nadále uplatňovat přístup založený na údajích na základě stejných kritérií, abychom určili vhodnou úroveň restrikce a jejího trvání.

Souběžně jsme pokročili v normalizaci rozvahy Eurosystému, abychom i do budoucna zajistili její soulad s celkovým nastavením naší měnové politiky. V roce 2023 se bilanční suma snížila o více než 1 bilion EUR, přičemž velká část tohoto poklesu byla důsledkem splatných a předčasně splacených částek v rámci našich cílených dlouhodobějších refinančních operací. V průběhu roku jsme také ukončili reinvestice v rámci našeho programu nákupu aktiv. A v prosinci jsme oznámili postupné ukončování reinvestic v rámci nouzového pandemického programu nákupu aktiv.

Zatímco jsme konsolidovali pokrok v boji proti inflaci, posunuli jsme věci kupředu, pokud jde o zohledňování klimatických rizik v rámci našich úkolů. V březnu jsme zveřejnili první finanční informace související s klimatem týkající se aktiv Eurosystému v podnikovém sektoru. Uhlíková náročnost našich reinvestic do podnikových aktiv poklesla během 12 měsíců počínaje říjnem 2022, kdy jsme započali s procesem přiklánění k emitentům s lepší klimatickou výkonností, přibližně o dvě třetiny.

V roce 2023 jsme zaznamenali značný pokrok v další oblasti, která má pro naši práci zásadní význam. V březnu jsme spustili náš nový systém velkoobjemových plateb T2. T2 přispívá k harmonizaci a účinnosti evropských finančních trhů, zavádí nový systém brutto zúčtování plateb v reálném čase – který nahrazuje systém TARGET2, jenž fungoval od roku 2007 – a zefektivňuje řízení likvidity peněz centrální banky.

Zahájili jsme také přípravnou fázi projektu digitálního eura. Tato fáze byla zahájena v listopadu po plodné dvouleté průzkumné fázi a položí základy pro případnou emisi digitálního eura. Digitální euro by hotovost nenahrazovalo, nýbrž doplňovalo. Hotovost zůstává mezi občany eurozóny nejčastěji používaným platebním prostředkem a jejich jasná většina pokládá za důležité mít možnost platit v hotovosti.

Částečně z tohoto důvodu ECB připravuje novou sérii eurobankovek, které jsou nejhmatatelnějším a nejviditelnějším symbolem evropské jednoty. Na základě výsledku dvou veřejných šetření provedených v létě roku 2023 vybrala Rada guvernérů pro tuto novou sérii dva možné náměty „Evropská kultura“ a „Řeky a ptáci“. Do budoucna budou mít evropští občané možnost vyjádřit se, kterému z možných návrhů na užším seznamu dávají přednost, přičemž se očekává, že o konečných návrzích ECB rozhodne v roce 2026.

V roce, na který připadá 25. výročí ECB, jsme oslavili vstup Chorvatska do eurozóny. Tím, že tato země v lednu přijala euro, se počet členů eurozóny zvýšil na 20, což je téměř dvojnásobek jejich počtu v době, kdy jednotná měna vznikla. Toto další rozšíření eurozóny odráží skutečnost, že naše měnová unie ve stále nepředvídatelnějším světě nepřestává být atraktivní. V roce 2023 lidé podporovali euro nadále v téměř rekordní míře.

Nic z toho by nebylo možné bez usilovné práce a odhodlání zaměstnanců ECB plnit náš úkol: udržovat cenovou stabilitu v zájmu lidí v eurozóně. Je mi ctí je a tuto instituci vést.

Frankfurt nad Mohanem, duben 2024

Christine Lagarde

prezidentka

Rok v číslech

1 Inflace se prudce snižuje, neboť pokračuje výrazná transmise zpřísňování měnové politiky ECB

Světová ekonomika se v roce 2023 vyvíjela lépe, než se původně očekávalo, a nadále mírným tempem rostla. Růst byl tažen především hospodářským růstem v rozvíjejících se tržních ekonomikách a ve Spojených státech, zatímco většina ostatních vyspělých ekonomik byla výrazněji ovlivněna přísnými podmínkami financování a značnou geopolitickou nejistotou. Celosvětová inflace znatelně poklesla s tím, jak se snížily ceny energetických komodit, zatímco základní cenové tlaky zůstaly zvýšené. Euro posílilo v nominálním efektivním vyjádření i vůči americkému dolaru.

Hospodářský růst v eurozóně v roce 2023 oslabil. Průmysl byl zasažen zejména přísnějšími podmínkami financování, vysokými náklady na vstupy a slabou globální poptávkou, zatímco sektor služeb byl zpočátku stále podporován přetrvávajícími vlivy znovuotevření ekonomiky po pandemii. Zatímco se zpřísnění úrokových sazeb ECB razantně promítalo do ekonomické aktivity, trh práce zůstával poměrně odolný. Vlády zemí eurozóny pokračovaly v ukončování podpůrných opatření přijatých v reakci na pandemii, šoky v cenách energií i šoky způsobené inflací, a částečně tak korigovaly předchozí fiskální uvolňování. Celková inflace v eurozóně výrazně klesala, čemuž napomáhalo snižování energetické složky inflace do záporných hodnot spolu s tím, jak odezníval prudký růst cen energií z roku 2022. V důsledku slábnoucího dopadu předchozích šoků a rostoucího vlivu přísnější měnové politiky začala zvolňovat také jádrová inflace, což podpořilo celkový proces dezinflace. Nejdůležitějšími inflačními faktory se však staly domácí cenové tlaky, které nahradily vnější tlaky, neboť trh práce podporoval silný vývoj nominálních mezd, kdy se pracovníci snažili kompenzovat dřívější ztráty kupní síly vyvolané inflací.

1.1 Při poklesu celkové inflace rostla globální ekonomická aktivita mírným tempem

Světová ekonomika v roce 2023 nadále mírným tempem rostla, přičemž tempo růstu zůstalo oproti roku 2022 víceméně beze změny na úrovni 3,5 % (viz graf 1.1).^[1] Přestože v historickém srovnání byl růst nevýrazný, na začátku roku byl vyšší, než se očekávalo. Navzdory pokračujícímu zpřísňování měnové politiky jej podpořily silné trhy práce a robustní poptávka po službách.^[2] Za růstem světové ekonomiky stála především hospodářská aktivita v rozvíjejících se tržních ekonomikách a ve Spojených státech, zatímco poptávku ve většině ostatních vyspělých ekonomik mnohem výrazněji tlumily přísné podmínky financování a dlouhodobější dopady geopolitických faktorů na ceny energií. Ve Spojených státech byla ekonomika díky robustní domácí poptávce a silnému trhu práce odolnější, než se očekávalo. Turbulence ve finančním sektoru Spojených států na začátku roku neměly významný makroekonomický dopad. Oživení ekonomiky v Číně, které nastalo na začátku roku po uvolnění vysoce restriktivních pandemických opatření v prosinci 2022, bylo ukončeno opětovným propadem v odvětví bydlení, jakož i slabou domácí i zahraniční poptávkou. I přesto čínská ekonomika dosáhla deklarovaného cíle vlády pro růst ve výši přibližně 5 %.

Graf 1.1

Vývoj a složení globálního HDP

a) Růst globálního reálného HDP	b) Struktura globálního růstu
(meziroční změny v %)	(příspěvky v procentních bodech)

Světový obchod byl v roce 2023 slabý, neboť růst dovozu zpomalil na 1,2 %, což je výrazně nižší tempo ve srovnání s růstem v předchozím roce ve výši 5,5 % a průměrem před pandemií ve výši 3,1 %.^[3] Toto zpomalení odráželo tři hlavní trendy. Předně došlo k posunu v celosvětové poptávce od zboží zpět ke službám v důsledku úplného zrušení omezení souvisejících s pandemií. Dále se u domácí poptávky zvýšil podíl spotřeby, která se obecně vyznačuje menší intenzitou obchodu než investice. A v neposlední řadě se v roce 2023 zvýšil příspěvek k hospodářské aktivitě ve světě ze strany rozvíjejících se tržních ekonomik, v nichž obchod reaguje na změny hospodářské aktivity s menší intenzitou. Navzdory prohlubujícím se obchodním překážkám a výsledkům průzkumů mezi podniky, které naznačují možnou relokaci hodnotového řetězce, jsou ovšem důkazy o roztříštěnosti celkových obchodních toků stále jen omezené.

Celková meziroční inflace měřená indexem spotřebitelských cen (CPI) se ve všech členských zemích OECD kromě Turecka v průběhu roku 2023 snížila ze svých předchozích vysokých úrovní, a to v důsledku nižších cen energií. V prosinci klesla na 3,9 % a za celý rok 2023 činila 5,3 % oproti 7,3 % v roce 2022 (viz graf 1.2, panel a). Inflace bez započtení cen energií a potravin se rovněž snížila, ovšem v mnohem menší míře, což naznačovalo, že základní cenové tlaky zůstávají silné a plošné. Tento vývoj byl patrný zejména ve vyspělých ekonomikách, kde k vysokému tempu růstu mezd přispívaly napjaté trhy práce, což vedlo k trvalejšímu růstu cen služeb (viz graf 1.2, panel b).

Graf 1.2

Míra celkové a jádrové inflace v zemích OECD

a) Celková inflace a její složky	b) Inflace v hlavních ekonomikách
(meziroční změny v %; měsíční údaje)	(meziroční změny v %; měsíční údaje)

Ceny energetických komodit v průběhu roku 2023 klesaly v důsledku nižší poptávky. Ceny ropy poklesly o 4 %, neboť slabá poptávka po ropě ve vyspělých ekonomikách převážila nad růstem poptávky po uvolnění uzavírek v Číně. Nízká poptávka po ropě také více než kompenzovala dopady snížení produkce skupiny OPEC+ i rizika pro dodávky vyplývající z geopolitických faktorů, a to včetně sankcí vůči Rusku a konfliktu na Blízkém východě. Pokles evropských cen plynu byl podstatně větší, neboť ceny plynu pokračovaly v poklesu, který započal koncem roku 2022, a během roku 2023 se snížily o dalších 58 %. V důsledku nižší průmyslové poptávky, snížené spotřeby plynu v domácnostech a mírného počasí v zimních měsících zůstávala evropská spotřeba plynu i nadále pod historicky obvyklou úrovní. Stabilní nabídka zkapalněného zemního plynu (LNG) rovněž umožnila evropským zemím zahájit topnou sezónu s naplněnými zásobníky plynu. Přestože byl evropský trh s plynem ve srovnání s předchozím rokem stabilnější, vedla rizika spojená s dodávkami, jako byly například stávky v australských terminálech LNG, i nadále k obdobím vysoké cenové volatility, což ilustrovalo citlivost evropského trhu s plynem během jeho odklonu od dovozu ruského plynu.

Euro na základě údajů z konce roku posílilo v nominálním efektivním vyjádření (+3,9 %) i vůči americkému dolaru (+3,4 %), přičemž během roku zaznamenalo výrazné výkyvy. Dynamika směnného kurzu byla ovlivněna především vývojem tržních očekávání v důsledku změn v měnových politikách a volatilních výhledů ekonomiky. Euro bylo v první polovině roku nejprve podpořeno zlepšením makroekonomických podmínek v eurozóně a rychlejším tempem zpřísňování měnové politiky, od poloviny července ovšem začalo vůči americkému dolaru oslabovat. Posilování dolaru, které bylo plošné, bylo přisuzováno překvapivě pozitivním ekonomickým údajům a tržním očekáváním déletrvajícího přísnějšího nastavení měnové politiky ve Spojených státech. Přehodnocení tohoto nastavení ke konci roku vedlo v prostředí klesající inflace k opětovnému posílení eura. Pokud jde o měny hlavních obchodních partnerů, euro výrazně posílilo vůči turecké liře, ruskému rublu, japonskému jenu a norské koruně, avšak oslabilo vůči libře šterlinků, švýcarskému franku a polskému zlotému.

K hlavním rizikům spojeným s výhledem růstu světové ekonomiky na konci roku 2023 patří další eskalace geopolitického napětí, výraznější zpomalení čínské ekonomiky a trvalejší inflační tlaky, které by vyžadovaly přísnější měnovou politiku, než se očekává. Materializace těchto rizik by snížila globální ekonomickou aktivitu. Světové komoditní trhy jsou navíc i nadále velmi citlivé na rizika na straně nabídky, což by v nadcházejícím roce mohlo podpořit inflaci a tlumit globální růst.

1.2 Hospodářská aktivita v eurozóně stagnuje

Po nárůstu o 3,4 % v roce 2022 se reálný HDP v eurozóně v roce 2023 zvýšil o 0,4 % (viz graf 1.3). Růst odrážel kladné příspěvky domácí poptávky a čistého vývozu. Změna stavu zásob měla tlumící dopad. Ke konci roku byl hospodářský výkon eurozóny 3,0 % nad úrovní před pandemií (v posledním čtvrtletí roku 2019) a 1,4 % nad úrovní v prvním čtvrtletí roku 2022, kdy Rusko napadlo Ukrajinu. Zpomalení růstu v roce 2023 lze do značné míry přičíst hospodářským dopadům války, které se v jednotlivých zemích lišily a odrážely jejich rozdílnou ekonomickou strukturu. Zatímco průmysl byl zasažen zejména přísnější měnovou politikou, vysokými cenami energií a slábnoucí světovou poptávkou, sektor služeb vykazoval relativně dobré výsledky a stále ještě těžil z efektu znovuotevření po pandemii. Ke konci roku však slábnutí dynamiky růstu získalo na plošnosti spolu s tím, jak se napříč jednotlivými sektory šířil vliv vyšších úrokových sazeb společně s vedlejšími účinky slabého průmyslového sektoru na sektor služeb.

Graf 1.3

Reálný HDP v eurozóně

(meziroční změny v %; příspěvky v procentních bodech)

Růst soukromé spotřeby v roce 2023 výrazně oslabil. V první polovině roku stagnoval, neboť pokračující pokles výdajů na zboží zachycený objemy maloobchodu (viz graf 1.4) kompenzoval stále ještě kladnou poptávku po službách. Ve třetím čtvrtletí se soukromá spotřeba zvýšila v důsledku spotřeby služeb domácnostmi, kterou podpořily přetrvávající efekty znovuotevření a oživení výdajů na zboží dlouhodobé spotřeby. Celkové výdaje za zboží (včetně zboží střednědobé a krátkodobé spotřeby) se v prostředí přísnějších podmínek financování nadále snižovaly. Celkově se výdaje domácností v roce 2023 zvýšily o 0,5 %. Výdaje domácností byly v roce 2023 do určité míry podpořeny reálnými disponibilními příjmy, neboť se zvýšil růst nominálních mezd, inflace postupně zpomalovala a růst zaměstnanosti zůstával odolný. Výdaje domácností však zřejmě nepříznivě ovlivňovala transmise přísnějších podmínek financování do reálné ekonomiky, neboť míra úspor zůstávala zvýšená.

Graf 1.4

Výroba a maloobchod v eurozóně

(index: červen 2022 = 100)

Růst nestavebních investic (které představují zástupný indikátor soukromých investic nesouvisejících s bydlením) v průběhu roku 2023 zpomaloval.^[4] Zatímco v prvním čtvrtletí zaznamenaly v důsledku zmírnění problémů s dodávkami silný růst, čtvrtletní tempa růstu postupně klesala a ve čtvrtém čtvrtletí se investice snížily s tím, jak oslabovala domácí i zahraniční poptávka, docházelo ke zpracování nahromaděných objednávek, zpomalovaly zisky podniků a zpřísňovaly se podmínky financování. V důsledku nejistoty plynoucí mimo jiné i z války Ruska proti Ukrajině a z konfliktu na Blízkém východě se pravděpodobně snížily také investiční pobídky pro firmy. Vysoké zisky, dostatečné hotovostní rezervy a pokles zadluženosti však v posledních letech v průměru vedly k posílení podnikových rozvah a přispěly tak – společně s finančními prostředky z programu Next Generation EU (NGEU) na podporu digitalizace a investic souvisejících s klimatem – k určité odolnosti investic ve srovnání s ostatními složkami výdajů. Celkově se nestavební investice v roce 2023 zvýšily o 2,9 %.

Stavební investice v průběhu roku 2023 nadále celkově oslabovaly. Hlavním důvodem byl pokles investic do rezidenční výstavby v důsledku vysokých stavebních nákladů, pokračující růst úrokových sazeb z hypotečních úvěrů a zpřísnění úvěrových standardů bank, které domácnostem ztížily přístup k financování a tlumily poptávku po rezidenčních nemovitostech. Ostatní oblasti stavebnictví, jako je inženýrské stavitelství, byly podpořeny investicemi do veřejné infrastruktury a vykazovaly i nadále vyšší odolnost. Na konci roku 2023 byly stavební investice 2,1 % nad úrovní před pandemií, přičemž v roce 2023 celkově klesly o 0,6 %.

Obchodní bilance eurozóny se zbožím se v důsledku nižších cen dovážené energie během roku 2023 vrátila k přebytku. Růst vývozu zůstal v souvislosti se slabou zahraniční poptávkou utlumený. Vývoz zpracovatelského průmyslu byl podpořen uvolněním překážek v dodávkách, zatímco přetrvávající vlivy šoku plynoucího z dodávek energií a posilování eura v efektivním vyjádření přispěly ke slabému vývoji vývozu. Útlum exportní výkonnosti se ve druhé polovině roku rozšířil i na vývoz služeb, neboť po znovuotevření globální ekonomiky odezníval příznivý vliv ze strany zadržované poptávky. S ochlazením domácí poptávky se snížil také dovoz do eurozóny, a to v důsledku snižujícího se dovozu meziproduktů, neboť podniky redukovaly své zásoby a poklesl dovoz energií. Celkově byl příspěvek obchodu k růstu HDP v eurozóně v roce 2023 mírně kladný.

Trh práce

Trh práce v eurozóně byl v roce 2023 i nadále celkově odolný, ačkoli vývoj na trhu práce a ukazatele z výběrových šetření z konce roku naznačovaly ochlazení. Míra nezaměstnanosti činila v roce 2023 v průměru 6,5 %; z 6,6 % v lednu se v březnu snížila na 6,5 % a na této úrovni se po zbytek roku víceméně ustálila (viz graf 1.5). Celková zaměstnanost a celkový počet odpracovaných hodin se v prostředí stagnující ekonomiky vyvíjely příznivě a v roce 2023 se zvýšily o 1,4 %, resp. 1,6 %. Průměrný počet odpracovaných hodin se v roce 2023 zvýšil pouze o 0,2 % a v posledním čtvrtletí roku 2023 byl o 1,3 % nižší než před pandemií, což bylo pravděpodobně způsobeno faktory, jako je hromadění pracovních sil (tj. kdy v období poklesu podniky drží více pracovníků, než je nezbytné) a nárůst pracovní neschopnosti. Míra participace pracovní síly ve věkové skupině 15–74 let vzrostla ve čtvrtém čtvrtletí roku 2023 na 65,7 % a ve srovnání s předpandemickou úrovní se nacházela o 1,1 procentního bodu výše. Ve druhé polovině roku vykázala poptávka po práci určité známky zpomalení, přičemž míra volných pracovních míst byla i nadále vysoká, avšak postupně se snižovala ze svého maxima dosaženého ve druhém čtvrtletí roku 2022. Přestože se zvyšování úrokových sazeb ECB i nadále razantně promítalo do hospodářství, celková zaměstnanost a trh práce v eurozóně – které patří k cílům Evropské unie, jejichž dosažení může ECB podpořit, aniž by tím ovšem bylo dotčeno zachování cenové stability – zůstávaly poměrně odolné.

Graf 1.5

Trh práce

(levá osa: mezičtvrtletní změny v %; pravá osa:

1.3 Opatření fiskální politiky v náročných makroekonomických podmínkách

Poměr schodku veřejných financí v eurozóně se v roce 2023 nadále snižoval a pokračoval tak v poklesu, který započal v době vrcholu pandemie (viz graf 1.6).^[5] Postupné zpřísňování fiskální politiky se odráží také ve fiskální pozici, která se v roce 2023 již třetí rok v řadě mírně zpřísnila.^[6] Doposud však došlo ke korekci jen o něco více než třetiny uvolnění z roku 2020 (viz graf 1.6). To znamená, že cyklicky očištěné rozpočtové saldo zůstává výrazně pod svou úrovní před pandemií, a to v důsledku trvalých opatření přijatých v souvislosti s pandemií v roce 2020 a podpory v oblasti energií poskytované od roku 2022.

Graf 1.6

Saldo sektoru vládních institucí v eurozóně a fiskální pozice

(v procentech HDP)

Viděno z perspektivy konce roku 2023 budou vládní instituce čelit výzvě, jak nejlépe tuto kumulativní expanzi z posledních čtyř let (viz graf 1.7) korigovat a míru zadlužení snižovat, a to zejména s ohledem na to, že demografický vývoj, zelená a digitální transformace i geopolitické prostředí budou do budoucna vyžadovat fiskální manévrovací prostor. Státní rozpočty na rok 2024 poukazovaly na pokračování cyklu zpřísňování fiskální politiky na úrovni eurozóny. V tom se do značné míry odráželo ukončování diskrečních fiskálních opatření, která byla přijata v reakci na energetické a inflační šoky. Odhadovalo se, že tato opatření představovala v roce 2023 přes 1 % HDP, avšak pouze u malé části z nich se očekávalo, že zůstanou v platnosti i v roce 2024. Zdá se ovšem, že některá expanzivní opatření přijatá vládami během pandemie byla dlouhodobější povahy a podle rozpočtů na rok 2024 k jejich skončení v krátkodobém horizontu nemělo dojít. Tak tomu bylo například u zvýšených transferů a dotací, ale do určité míry i u snižování daní.

Graf 1.7

Rozklad fiskální pozice a diskrečních opatření v eurozóně

(v procentech HDP)

Ukazuje se, že další zpřísnění fiskální politiky je vhodné i z hlediska měnové politiky. Vzhledem k tomu, že energetická krize již z velké části odezněla, by vlády měly pokračovat v ukončování platnosti souvisejících podpůrných opatření, což je nezbytné k tomu, aby nedocházelo ke zvyšování střednědobých inflačních tlaků. V opačném případě by bylo nutné zpřísnit měnovou politiku. Kromě ukončování opatření souvisejících s pandemií a energiemi by vlády měly obecněji pokročit směrem k dosažení zdravějších fiskálních pozic a zajistit tak udržitelný vývoj veřejných financí.

Klíčovým prvkem i nadále zůstává pevný rámec EU pro koordinaci hospodářských a fiskálních politik a dohled nad nimi. Po rozsáhlých jednáních dospěla Rada Evropské unie v roce 2023 k dohodě na reformě rámce EU pro správu ekonomických záležitostí, která otevřela cestu pro trialog mezi Evropskou komisí, Radou EU a Evropským parlamentem. Rok 2024 bude důležitým rokem z hlediska přechodu k její implementaci.^[7]

1.4 Celková inflace se v průběhu roku prudce snižovala

Celková inflace v eurozóně měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen (HICP) v prosinci 2023 činila 2,9 %, což je o 6,3 procentního bodu méně než v prosinci 2022. V průběhu roku setrvale klesala, přičemž proces dezinflace se s postupem roku projevoval také v jádrové inflaci. V listopadu celková inflace přechodně dosáhla své nejnižší hodnoty 2,4 % a byla tak nejníže za více než dva roky (a oproti své nejvyšší hodnotě 10,6 % dosažené v říjnu 2022 prudce poklesla) (viz graf 1.8). V prosinci se však inflace opět mírně zvýšila v důsledku fiskálních opatření souvisejících s energiemi, která o rok dříve cenovou hladinu snižovala. Meziroční míry všech hlavních složek inflace se v druhé polovině roku 2023 snížily, což odráželo slábnoucí dopad předchozích nákladových šoků a slabší poptávku v prostředí přísnější měnové politiky. Meziroční míra inflace (mimo ceny energií) se však na konci roku stále pohybovala výrazně nad svým dlouhodobějším průměrem, zatímco anualizovaná mezičtvrtletní míra inflace se k této srovnávací hodnotě již značně přiblížila. Růst cen zboží zpomalil rychleji než růst cen služeb, neboť tlak na cenový růst značně snižovaly uvolňující se překážky v dodávkách a klesající náklady na vstupy. Růst cen služeb se až do poloviny roku zvyšoval, a to v důsledku stále silné poptávky po skončení pandemie, rostoucích nákladů práce a dočasných faktorů souvisejících s fiskálními opatřeními. Spolu se snížením inflace ve složce energií a potravin se také výrazně snížily rozdíly v míře inflace v jednotlivých zemích eurozóny.

Graf 1.8

Celková inflace a její hlavní složky

(meziroční změny v %; příspěvky v procentních bodech)

Na poklesu celkové inflace od prosince 2022 do prosince 2023 se více než z poloviny podílel vývoj cen energií. V lednu 2023 byl růst cen energií stále ještě vysoký, do konce roku se však snížil o 25,6 procentních bodů a dosáhl záporných hodnot. Tento vývoj odrážel odeznívání silného nárůstu velkoobchodních cen energií, k němuž došlo v roce 2022. Růst cen energií byl však i nadále poněkud volatilní, neboť velkoobchodní trhy s energiemi citlivě reagovaly na události, jako byl například konflikt na Blízkém východě. Naproti tomu růst cen potravin dosáhl svého vrcholu na úrovni 15,5 % v březnu 2023. Po zbytek roku pak výrazně klesal, ačkoli ke konci roku se stále pohyboval nad 6 %, a to v důsledku přetrvávajícího dopadu předchozích nákladových šoků vyvolaných energiemi a dalšími vstupy a vyšších tlaků vyplývajících z jednotkových zisků a mzdových nákladů.

Jádrová inflace – měřená HICP bez volatilních složek energií a potravin – až do prvního čtvrtletí roku nadále rostla, poté však ze svého maxima ve výši 5,7 % zvolnila a v prosinci dosáhla 3,4 %. Tento pokles byl zpočátku způsoben růstem cen neenergetického průmyslového zboží, neboť poptávka po zboží v prostředí přísnějších podmínek financování (viz kapitola 1.2) oslabila a začaly odeznívat tlaky nahromaděné v důsledku překážek v dodávkách i vysoké náklady na energie. Růst cen služeb se vlivem stále silné poptávky vyvolané znovuotevřením ekonomiky (v případě odvětví služeb s vysokou intenzitou kontaktů mezi lidmi, jako jsou například dovolené a zájezdy) a rostoucích nákladů práce pohyboval až do srpna na vysokých úrovních, a to zejména v důsledku většího podílu práce v nákladové struktuře sektoru služeb ve srovnání se zpracovatelským průmyslem. Ke konci roku se však inflace ve službách také poněkud snížila a potvrdila tak všeobecný proces dezinflace. Zpožďující se dynamika inflace ve službách navíc odrážela skutečnost, že u mnoha složek služeb (např. u bydlení a poštovních a zdravotnických služeb) obvykle dochází ke zpoždění za celkovou inflací. Výrazně se během roku zmírnily také všechny ostatní ukazatele jádrové inflace, jejichž vývoj odrážel slábnoucí dopad předchozích šoků a zvyšující se dopad přísnější měnové politiky, přestože se i nadále pohybovaly v širokém intervalu a většina ukazatelů stále zřetelně překračovala úroveň před pandemií.^[8]

Růst deflátoru HDP (který je spolehlivým indikátorem domácích cenových tlaků) dosáhl v roce 2023 v průměru 6,0 %. V porovnání s tím dosáhl průměrný růst dovozních cen −2,9 %, což odráželo posun od vnějších k domácím inflačním faktorům. Ačkoli v domácích cenových tlacích hrály na přelomu roku 2022/2023 i nadále významnou úlohu zisky (viz box 2), hlavním faktorem se vzhledem k silnému růstu mezd a poklesu produktivity práce postupně staly mzdové náklady (viz graf 1.9). Meziroční růst náhrad na zaměstnance se za přispění přetrvávajícího napětí na trzích práce (viz kapitola 1.2) v roce 2023 zvýšil v průměru na 5,1 % ze 4,5 % v roce 2022, což bylo výrazně nad průměrem před pandemií (2015–2019) ve výši 1,7 %. Další posilování částečně odráželo skutečnost, že pracovníci usilovali o kompenzaci za minulé ztráty kupní síly nominálních mezd způsobené inflací. Růst sjednaných mezd se v roce 2023 v průměru zvýšil na 4,5 %; rozdíl ve srovnání se skutečným růstem mezd implikuje stále ještě významnou složku vzlínání mezd, která je však menší než v letech 2021–22.^[9] Růst náhrad na zaměstnance i sjednaných mezd začal ke konci roku mírně klesat, tempa růstu však zůstala zvýšená a signalizovala pro rok 2024 stále vysoké tlaky na zvyšování nominálních mezd. Spíše než známky destabilizující mzdově-inflační spirály však tento vývoj odrážel oživení reálných mezd.

Graf 1.9

Náhrady na zaměstnance v eurozóně

(meziroční změny v %; příspěvky v procentních bodech)

Průměrná dlouhodobější inflační očekávání profesionálních prognostiků, která na konci roku 2022 činila 2,2 %, se v roce 2023 mírně snížila na 2,1 %. Další údaje z výběrových šetření, např. z výběrového šetření ECB mezi měnovými analytiky a z průzkumu Consensus Economics, rovněž naznačovaly, že dlouhodobější inflační očekávání jsou pevně ukotvena kolem 2% cíle ECB. Tržní ukazatel dlouhodobější inflační kompenzace (pětiletá forwardová inflačně indexovaná swapová sazba na pět let dopředu) se v srpnu zvýšil na své maximum ve výši 2,7 %, avšak na konci prosince klesl na 2,3 % v důsledku zpráv o nižší než očekávané celkové inflaci a výhledu nevýrazného hospodářského růstu (viz kapitola 1.2). Tržní ukazatele upravené o rizikovou prémii v každém případě naznačovaly, že „skutečná“ očekávání jsou velmi blízko 2 %. Na straně spotřebitelů zůstala mediánová inflační očekávání na horizontu tří let mírně nad touto hladinou a v prosinci dosáhla úrovně 2,5 %, což mohlo odrážet vysokou nejistotu, negativní ekonomický sentiment a nadále vysokou cenovou hladinu v poměru ke mzdám.^[10]

1.5 S nárůstem měnověpolitických sazeb se výrazně zpřísnily i úvěrové a finanční podmínky

Vzhledem k tomu, že inflační tlaky zůstávaly během roku 2023 zvýšené a setrvalé (viz kapitola 1.4), pokračovala ECB až do září v rozhodném zpřísňování měnové politiky a následně udržovala základní úrokové sazby ECB na restriktivní úrovni, aby tak zajistila návrat inflace k 2% cíli ve střednědobém horizontu (viz kapitola 2.1). Bezriziková desetiletá sazba jednodenního indexového swapu (OIS) se po většinu roku pohybovala kolem 3 %, přičemž vrcholu 3,3 % dosáhla v říjnu a v prosinci pak klesla na průměrnou hodnotu 2,5 % (viz graf 1.10). Za snížením desetileté sazby OIS ke konci roku stál prudký pokles očekávání finančních trhů ohledně vývoje úrokových sazeb, a to převážně poté, co se inflace snížila více, než se očekávalo. Pokles v očekáváních byl jen částečně kompenzován nárůstem termínové prémie. Dlouhodobé výnosy státních dluhopisů věrně kopírovaly vývoj sazby OIS. Jejich rozpětí nebyla výrazně ovlivněna procesem návratu rozvahy Eurosystému k normálu (viz kapitola 2.1) a ke konci roku byla prakticky stejná jako v prosinci 2022. Vážený průměr nominálních výnosů z desetiletých státních dluhopisů v eurozóně, kde byl jako váha použit HDP, činil v prosinci 2023 v průměru 2,7 %, což bylo o 10 bazických bodů méně než v předchozím roce.

Graf 1.10

Dlouhodobé úrokové sazby a náklady na úvěry podnikům a na úvěry domácnostem na bydlení

(v % p. a.)

Ceny akcií se v roce 2023 zvýšily, a to jak v nefinančním, tak zejména v bankovním sektoru. Ceny akcií podporoval pokles prémií za akciové riziko v prostředí nízké a klesající volatility navzdory zvýšenému geopolitickému napětí. Index cen akcií bank v eurozóně byl dále podpořen očekáváními nárůstu zisků bank v dlouhodobém i krátkodobém horizontu, přičemž březnové turbulence na trzích bankovního sektoru ve Spojených státech a ve Švýcarsku měly značný, i když pouze dočasný negativní dopad. Souhrnné indexy cen akcií nefinančních podniků a bank v eurozóně byly na konci roku 2023 přibližně o 12 %, resp. 23 % nad svými příslušnými hodnotami z konce roku 2022. Výnosy podnikových dluhopisů poklesly a v prosinci 2023 byly v porovnání s prosincem 2022 v průměru nižší jak v segmentu dluhopisů investičního stupně, tak v segmentu dluhopisů s vysokým výnosem, a to v důsledku nižších bezrizikových sazeb v kombinaci s poklesem spreadů podnikových dluhopisů.

Vývoj širokého peněžního agregátu (M3) stagnoval, což odráželo zejména zpřísnění měnové politiky. Po výrazném poklesu v roce 2023 dosáhlo jeho meziroční tempo růstu v prosinci pouze 0,1 % a poprvé od zavedení měnové unie se dokonce dočasně dostalo až do záporných hodnot (viz graf 1.11). Pokles byl důsledkem utlumené tvorby úvěrů, vysokými náklady příležitosti z držby likvidních aktiv a snížením rozvahy Eurosystému. Zatímco rozvahy bank zůstaly celkově vysoké, splátky prostředků vypůjčených v rámci třetí série cílených dlouhodobějších refinančních operací a pokles portfolií aktiv Eurosystému snížily přebytečnou likviditu. Náklady financování bank prudce vzrostly, i když mírnějším tempem než měnověpolitické sazby, s tím, jak banky začaly využívat dražší zdroje tržního financování a aktivněji soutěžily o vklady klientů nabídkou vyššího úročení.

V roce 2023 pokračovala silná transmise zpřísňování měnové politiky do širších podmínek financování. Jak naznačilo šetření úvěrových podmínek bank v eurozóně, banky dále výrazně zpřísnily úvěrové standardy (tj. interní pokyny nebo kritéria pro schvalování úvěrů) pro úvěry domácnostem a podnikům. To potvrdilo i šetření o přístupu podniků k financování mezi firmami a šetření ohledně očekávání spotřebitelů mezi domácnostmi. Nominální úrokové sazby z bankovních úvěrů se v roce 2023 opět prudce zvýšily a dosáhly nejvyšší úrovně za téměř 15 let. Souhrnná úroková sazba z bankovních úvěrů domácnostem na bydlení činila na konci roku 4,0 %, což oproti konci roku 2022 představovalo nárůst zhruba o 100 bazických bodů, a odpovídající sazba pro nefinanční podniky vzrostla o 180 bazických bodů na 5,2 % a ve srovnání se sazbou pro domácnosti se tak zvýšila téměř dvojnásobně (viz graf 1.10). Růst úrokových sazeb z úvěrů byl rychlejší a vyšší než v předchozích případech zpřísňování měnové politiky, což odráželo převážně rychlejší a vyšší růst měnověpolitických sazeb od července 2022. Rozdíly v úrokových sazbách z úvěrů v jednotlivých zemích byly i nadále omezené, což naznačuje, že se změny v měnové politice ECB hladce promítaly do úrokových sazeb z úvěrů v celé eurozóně.

Bankovní úvěrování domácností a podniků v roce 2023 výrazně zesláblo v důsledku přísnějších úvěrových podmínek (viz graf 1.11). Čisté měsíční toky úvěrů byly v posledních třech čtvrtletích roku téměř nulové. Meziroční tempo růstu bankovních úvěrů domácnostem se snížilo a v prosinci dosáhlo úrovně 0,3 %, a to převážně v důsledku zpomalení růstu hypoték, které bylo poprvé od roku 2014 doprovázeno poklesem cen rezidenčních nemovitostí. Meziroční tempo růstu bankovních úvěrů podnikům také pokleslo a v prosinci činilo 0,4 %, přičemž čisté toky celkového externího financování podniků dosáhly historicky nejnižších hodnot (viz graf 1.12).

Graf 1.11

Růst M3 a růst úvěrů podnikům a domácnostem

(meziroční změny v %)

Graf 1.12

Čisté toky externího financování podniků

(roční toky; v mld. EUR)

Box 1
Makroekonomické implikace změny klimatu

ECB usiluje o lepší pochopení makroekonomických důsledků změny klimatu a politik zaměřených na zmírnění jejího dopadu, a to v souladu se závazky, které přijala po přezkumu strategie měnové politiky v letech 2020–21.^[11] Toto úsilí má velký význam pro hlavní mandát ECB, jímž je udržování cenové stability. Složitost změny klimatu i nelineární a velmi nejisté dopady této změny vyžadují lepší makroekonomickou analýzu, která by omezila chyby v předpovědích a pomohla pochopit strukturální změny, které v důsledku změny klimatu v ekonomice nastávají.

Změna klimatu již dopadá na inflaci v eurozóně. Výzkum ECB odhaduje, že extrémní letní vedra v roce 2022 zvýšila růst cen potravin v Evropě po uplynutí jednoho roku, tj. v roce 2023, přibližně o 0,7 procentního bodu (viz graf A).^[12] Teplejší letní počasí může ovlivnit také růst cen služeb, a to například prostřednictvím dopadu do cen potravin nebo citlivosti služeb souvisejících s cestovním ruchem vůči teplotám.^[13] V teplejším klimatu by mohl být dopad vyšších letních teplot na inflaci větší: pokud by vlna veder podobná té z roku 2022 nastala v roce 2035, průměrný růst cen potravin by se v pesimistickém scénáři mohl zvýšit o 1 procentní bod. V optimistickém scénáři by byl vliv obdobné vlny veder jen nepatrně méně závažný (0,8 procentního bodu). Zvyšování teplot bude mít větší dopad na regiony, které již nyní mají teplejší klima. To znamená, že vliv změny klimatu na inflaci by se v jednotlivých zemích eurozóny lišil, což by ztížilo transmisi jednotné měnové politiky.

Graf A

Rostoucí dopad vln veder na růst cen potravin v Evropě

(rok tepelné vlny, v procentních bodech)

Extrémní povětrnostní jevy obvykle krátkodobě snižují produkci, celkový hospodářský dopad však přesahuje přímé a bezprostřední dopady, k nimž by mohlo dojít například v důsledku zničení domů, továren a strojů. Příkladem může být narušení v jiných regionech nebo odvětvích v důsledku propojení dodavatelských řetězců nebo poškozené infrastruktury. Ztráty příjmů v postižených odvětvích a nižší produkce obvykle sníží poptávku po výrobcích a službách ostatních odvětví. Další dopad představuje zvýšená nejistota, která by mohla dovést domácnosti a podniky k přehodnocení jejich názoru na riziko katastrof a snížit tak jejich výdaje.

V dlouhodobějším horizontu může změna klimatu také trvaleji snižovat růst produkce.^[14] Například méně sněhových srážek ohrozí životaschopnost mnoha lyžařských středisek v Evropě a v některých středomořských oblastech může být příliš horko pro letní cestovní ruch, ačkoliv některé severní regiony mohou z takové změny těžit. Výnosy v zemědělství a lesnictví se pravděpodobně v důsledku vyšších průměrných teplot sníží. Některé dopady bude možné zmírnit obměnou plodin, je však pravděpodobné, že zemědělskou produkci nepříznivě ovlivní i méně předvídatelné teploty a režim srážek. Vyšší teploty nad komfortní zónou kolem 19–22 °C – jež se v teplejším klimatu budou pravděpodobně objevovat častěji – snižují produktivitu pracovníků.

K omezení makroekonomických dopadů by mohla přispět adaptace, tj. přizpůsobení se teplejšímu klimatu. To zahrnuje například instalaci klimatizace s cílem snížit dopad stresu vyplývajícího z veder na produktivitu práce nebo obměnu plodin, která by omezila ztráty zemědělské produktivity. Taková opatření však budou mít pravděpodobně důsledky pro veřejné rozpočty a fiskální prostor.^[15] Další adaptační nástroj představuje pojištění, ačkoli v Evropě již nyní existuje v pojistné ochraně před změnou klimatu značná mezera.^[16]

Snížení emisí v souladu s cíli Pařížské dohody a odvrácení katastrofického globálního oteplení vyžaduje rozsáhlou strukturální transformaci hospodářství. Kapitál a práci je třeba přerozdělit napříč jednotlivými odvětvími i uvnitř odvětví, a dokonce i v rámci jednotlivých firem (např. výrobci automobilů budou muset ve svých továrnách přeměnit výrobu automobilů poháněných spalovacími motory na výrobu elektrických vozidel s pohonem na baterie). Úspěch tohoto přerozdělení bude záviset na provádění účinných přechodových opatření; na flexibilitě trhů a zejména schopnosti hospodářství financovat a absorbovat značnou výši potřebných kapitálových investic; na vývoji dekarbonizovaných technologií a na dostupnosti kvalifikované pracovní síly pro jejich zavádění.

Analýza naznačující příznivý hospodářský dopad dosud zavedených opatření v oblasti klimatické politiky úplný obraz pravděpodobně zachytit nedokáže.^[17] Dostupná modelová hodnocení stanovování cen uhlíku identifikují pouze omezený dopad na produkt a inflaci.^[18] Zahrnutá opatření však stále významně zaostávají za plněním cíle EU v oblasti snižování emisí a širší dopad transformace – včetně účinků posílené regulace a cílů – tak může být obtížněji kvantifikovatelný.

Rychlost transformace má zásadní vliv na konečný hospodářský dopad: odložení transformace bude vyžadovat rychlejší a radikálnější změny v opatřeních v pozdější fázi, což zvýší pravděpodobnost uvíznutí aktiv a vyšší strukturální nezaměstnanosti.^[19] Různá přechodová opatření se navíc liší, pokud jde o jejich dopad na produktivitu.^[20] Tržní opatření – jako jsou uhlíkové daně – mají menší dopad na produktivitu podniků s vysokými emisemi uhlíku než netržní opatření (např. zákaz určitých výrobků nebo procesů).

Konkurenceschopnost ekonomiky eurozóny ovlivňují také globální volby týkající se přechodových opatření. Patří k nim vyšší ceny uhlíku a také opatření v průmyslu, jako je např. nedávný zákon o snížení inflace ve Spojených státech. Systém EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) může vést k „úniku uhlíku“, tj. k přesunu hospodářské činnosti a emisí do regionů s mírnějšími požadavky na emise. Tento jev lze omezit pečlivým nastavením mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích i již existujících mechanismů prevence úniku uhlíku.^[21]

Politiky v oblasti změny klimatu a jejího zmírňování celkově ovlivňují téměř všechny aspekty makroekonomických analýz prováděných centrálními bankami. Otevřené zůstávají klíčové otázky související například se způsobem, jakým by se měla transformace vyvíjet, a s výslednými strukturálními změnami v hospodářství; s makroekonomickým dopadem extrémního počasí a s riziky plynoucími ze zrychlené změny klimatu; a s úlohou přírodního kapitálu a ekosystémových služeb.

Box 2
Úloha jednotkových zisků v nedávných domácích cenových tlacích

Tento box se zaměřuje na to, jak jednotkové zisky přispěly z účetního hlediska v roce 2023 k dynamice domácích cenových tlaků.

Domácí cenové tlaky se v roce 2023 projevovaly velmi silně, avšak v průběhu roku se spolu s poklesem jednotkových zisků mírně snížily

Růst deflátoru HDP, jehož vývoj vykazuje silnou závislost na vývoji inflace měřené HICP bez započtení energií a potravin (HICPX), lze rozložit na příspěvky jednotkových mzdových nákladů, jednotkových zisků a jednotkových daní (po odečtení dotací) (viz graf A).^[22],[23] Meziroční růst deflátoru HDP se v roce 2023 dále výrazně zvýšil, a to ze 4,7 % v roce 2022 na průměrnou hodnotu 6,0 %. Tento vývoj je výrazně odlišný od průměrné míry růstu ve výši 1,6 % v letech 1999–2021. Z historického maxima 6,4 % v prvním čtvrtletí roku 2023 začal jeho růst zvolňovat a ve čtvrtém čtvrtletí dosáhl 5,3 %. Jednotkové zisky přispívaly v letech 2022 a 2023 k prudkému nárůstu deflátoru HDP po více než několik čtvrtletí a podílely se přibližně polovinou nebo i více na jeho zvýšené míře růstu. V letech 1999 až 2019 činil oproti tomu průměrný příspěvek něco málo přes jednu třetinu. Příspěvek jednotkových zisků poté v roce 2023 výrazně poklesl, což pomohlo kompenzovat zvyšování příspěvku jednotkových mzdových nákladů v daném období.

Graf A

Deflátor HDP a příspěvky

(meziroční změny v %; příspěvky v procentních bodech)

Silný růst jednotkových zisků v roce 2022 a začátkem roku 2023 byl dán mimořádným hospodářským vývojem po pandemii

Jednotkové zisky obvykle věrně kopírují vývoj cyklických ukazatelů, jako je například reálný HDP. Kromě toho je také obvykle ovlivňují výrazné změny směnných relací, které nastávají například v důsledku velkých výkyvů cen dovozu či ropy. Tyto charakteristiky odrážejí skutečnost, že pokud je poptávka v porovnání s potenciálním produktem silnější, je pro tvůrce cen snazší zvyšovat ceny a jednotkové zisky, aniž by ztratili podíl na trhu, zatímco v době šoků do vstupních nákladů, např. v důsledku změn cen energií, se zisky obvykle alespoň dočasně použijí k tomu, aby se zabránilo promítnutí úplného zvýšení nákladů do prodejních cen. Hospodářské oslabení v letech 2022 a 2023 v rozsahu, v jakém bylo způsobeno poklesem poptávky v poměru k nabídce, i prudké zhoršení směnných relací v roce 2022 v souvislosti se strmým nárůstem dovozních cen by tedy implikovalo slabší vývoj jednotkových zisků, než jaký byl zaznamenán (viz graf B). To naznačuje, že v tomto období mohly hrát roli i jiné mechanismy a méně obvyklé faktory. Jedním ze zdrojů silných jednotkových zisků v těchto letech byla nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou v mnoha hospodářských odvětvích. Zatímco narušení dodavatelských řetězců během pandemie vedlo k rozsáhlému omezení nabídky, dluhově financovaná vládní opatření omezovala dopad zpomalení růstu na disponibilní příjmy a přispěla k vysokým úsporám. Tyto úspory a související odkládaná poptávka zvýšily po zrušení uzavírek a znovuotevření poptávku v mnoha odvětvích. V takovém prostředí silné agregátní poptávky v poměru k nabídce může výrazný růst vstupních nákladů vést tvůrce cen ke zvyšování cen, aniž by se nutně změnila jejich strategie stanovování marží. Tento vývoj, jak bylo v nedávné době zaznamenáno, implikuje promítání vstupních nákladů do domácích cenových tlaků i vysoký příspěvek jednotkových zisků.^[24]

Graf B

Jednotkové zisky, reálný HDP a deflátor dovozu

(meziroční změny v %)

S tím, jak odeznívaly mimořádné faktory, se jednotkové zisky opětovně sladily s hospodářským cyklem a znovu začaly tlumit promítání nákladů do cen

S odezníváním nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po skončení pandemie a výrazným zmírněním tlaků na náklady na energie a další vstupy v průběhu roku 2023 se růst jednotkových zisků začal snižovat a postupně se vracet na obvyklejší úroveň. Odstranění nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou ztížilo zvyšování marží, při němž by zároveň nedošlo ke ztrátě podílu na trhu, a přispělo k nižšímu růstu jednotkových zisků. Obrat směrem k mírnějším tlakům na vstupní náklady vedl k omezení dynamiky prodejních cen. To znamenalo, že růst jednotkových zisků by měl klesat, přestože přístup podniků k promítání cen vstupních nákladů a stanovování marží zůstal nezměněn. Zmírnění tlaků na růst cen vstupů mohlo navíc podnikům usnadnit tlumení tlaků na růst mzdových nákladů. Slabší vývoj jednotkových zisků je také v souladu s poměrně slabým cyklickým hospodářským vývojem v roce 2023. Celkově se zdá, že jednotkové zisky začaly opět hrát svou obvyklou roli a tlumit větší promítání vysokých tlaků vyplývajících z jednotkových mzdových nákladů do domácích cen.

2 Restriktivní fáze měnové politiky

V roce 2023 ECB nadále zvyšovala základní měnověpolitické úrokové sazby a udržovala je na dostatečně restriktivních úrovních, aby zajistila včasný návrat inflace k 2% střednědobému cíli. V prvních devíti měsících roku zvýšila sazby o 200 bazických bodů, a úroková sazba vkladové facility tak dosáhla 4 %, neboť se ekonomikou šířily mimořádně vysoké inflační tlaky vyplývající z vysokých nákladů na energie. Významný vliv měly i vysoké ceny potravin. Kromě toho se ceny nadále zvyšovaly vlivem překážek v dodávkách a odkládané poptávky v souvislosti s rušením pandemických omezení, ačkoli pozvolným, a zrychlil růst mezd. Rozhodnutí ECB odrážela přístup založený na údajích a byla založena na hodnocení střednědobého inflačního výhledu s ohledem na aktuální hospodářské a finanční údaje, dynamiku jádrové inflace a sílu transmise měnové politiky. Dostupné informace v průběhu roku stále více ukazovaly, že zpřísnění měnové politiky se výrazně přenáší do ekonomiky. Aktuální údaje o inflaci navíc naznačily, že proces dezinflace, signalizovaný zejména poklesem ukazatelů jádrové inflace, nadále postupoval. Na svém říjnovém a prosincovém zasedání Rada guvernérů nakonec rozhodla ponechat základní úrokové sazby ECB beze změny.

Rozvaha Eurosystému se nadále snižovala v rámci navracení měnové politiky k normálu zahájeného v roce 2022, a to bez ohledu na dodatečný příspěvek Hrvatska narodna banka ve výši 45 mld. EUR po přijetí eura Chorvatskem 1. ledna 2023. Bilanční suma Eurosystému ke konci roku dosáhla 6,9 bil. EUR, což představuje pokles o více než 1 bil. EUR za jeden rok a o téměř 2 bil. EUR ve srovnání s jejím maximem z poloviny roku 2022. Pokles byl především důsledkem splatných a předčasně splacených dlouhodobých finančních prostředků, které si banky půjčovaly v rámci třetí série cílených dlouhodobějších refinančních operací (TLTRO III), a podpořilo jej ukončení jak fáze úplných, tak částečných reinvestic v rámci programu nákupu aktiv (APP) v období od března a od července. V prosinci Rada guvernérů rozhodla pokročit v normalizaci rozvahy Eurosystému a vyjádřila svůj záměr od července 2024 postupně ukončovat reinvestice v rámci nouzového pandemického programu nákupu aktiv (pandemic emergency purchase programme – PEPP). Eurosystém v roce 2023 pracoval na přezkumu svého provozního rámce řízení krátkodobých úrokových sazeb. Tento přezkum, který byl oznámen v prosinci 2022, skončil v březnu 2024.

V roce 2023 ECB kromě toho pokročila v postupném ukončování s pandemií souvisejících opatření na zmírnění požadavků na zajištění a bylo zvýšeno úvěrové hodnocení Řecké republiky na úroveň investičního stupně. V průběhu roku 2023 Eurosystém kladl důraz na řízení rizik s cílem zajistit efektivní provádění politik, mimo jiné diverzifikací zdrojů úvěrového hodnocení, které akceptuje. Vzhledem ke zvyšování základních úrokových sazeb s cílem snížit inflaci utrpěla ECB ztráty ze záporných úrokových výnosů, které byly částečně kompenzovány dříve vytvořenými finančními rezervami. Očekává se, že měnový příjem ECB se v budoucnu opět zvýší, což podpoří její provozní efektivitu.

2.1 Provádění restriktivní měnové politiky s cílem vrátit inflaci zpět k 2% cíli

Po výrazném zpomalení od poloviny roku 2022 hospodářský růst v eurozóně na začátku roku 2023 stagnoval. Ekonomika však v prostředí významných výzev vyplývajících z utlumené hospodářské aktivity ve světě, geopolitických nejistot způsobených válkou Ruska na Ukrajině a vysoké inflace spolu s přísnějšími podmínkami financování vykazovala známky odolnosti. Celková inflace se v lednu v důsledku nižších cen energií snížila, zůstala však na vysoké úrovni 8,6 %, a to mimo jiné vzhledem k vysokým cenám potravin. To bylo částečně způsobeno všudypřítomným dopadem vysokých nákladů na energie v celé ekonomice, který rovněž ovlivnil ceny potravin, spolu s pokračujícími – byť slábnoucími – faktory souvisejícími s pandemií, jako byly narušení dodavatelských řetězců a odkládaná poptávka. Zrychloval také růst mezd.

Vzhledem ke střednědobému inflačnímu výhledu proto Rada guvernérů potvrdila svůj záměr provádět restriktivní měnovou politiku a na svém únorovém zasedání zvýšila všechny tři základní úrokové sazby ECB o 50 bazických bodů. Dále oznámila svůj záměr zvýšit na březnovém zasedání úrokové sazby o dalších 50 bazických bodů a vyhodnotit další směřování měnové politiky. Rada guvernérů setrvale zvyšovala úrokové sazby stabilním tempem na úrovně dostatečně restriktivní, aby zajistila včasný návrat inflace ke svému 2% střednědobému cíli. Udržování úrokových sazeb na restriktivní úrovni by mělo inflaci postupně snižovat tím, že utlumí poptávku a zabrání jakémukoli trvalému nárůstu inflačních očekávání.

Na svém únorovém zasedání Rada guvernérů rovněž stanovila podrobnosti snižování objemu cenných papírů držených Eurosystémem v rámci APP. Navázala tak na své rozhodnutí z prosince 2022 již od března v plném rozsahu ukončit reinvestice splátek jistiny ze splatných cenných papírů, takže portfolio APP se od března do června 2023 sníží měsíčně v průměru o 15 mld. EUR, přičemž následné tempo snižování bude stanoveno později. Reinvestice podnikových dluhopisů se výrazněji zaměří na emitenty s lepší klimatickou výkonností. I když se tato strategie nadále soustředila na cíl ECB v oblasti cenové stability, zaměřila se na lepší zohlednění klimatického finančního rizika v rozvaze Eurosystému a postupnou dekarbonizaci držených podnikových dluhopisů v souladu s druhotným cílem ECB, kterým je podpora obecných hospodářských politik v EU, včetně úsilí o zmírnění dopadu změny klimatu (viz box 8).

V březnu v souvislosti s turbulencemi v bankovním sektoru ve Spojených státech a Švýcarsku vzrostlo napětí na finančních trzích a zvýšila se nejistota ohledně výhledu hospodářského růstu a inflace v eurozóně. Březnové makroekonomické projekce pracovníků ECB navíc předpokládaly stabilní vysokou úroveň inflace, zejména té bez započtení cen energií a potravin, i když se očekávalo, že v následujících letech inflace poklesne. Vzhledem k projekcím, že inflace zůstane příliš vysoká po příliš dlouhou dobu, se Rada guvernérů rozhodla zvýšit všechny tři základní úrokové sazby ECB o 50 bazických bodů. Zvýšená nejistota navíc zdůraznila význam přístupu závislého na údajích, pokud jde o rozhodnutí Rady guvernérů o měnověpolitických sazbách. Objasnila proto také svou „reakční funkci“ a vysvětlila, že její rozhodnutí o úrokových sazbách se budou řídit třemi kritérii: inflačním výhledem zohledňujícím aktuální ekonomické a finanční údaje, dynamikou jádrové inflace a silou transmise měnové politiky. Rada guvernérů dále pečlivě sledovala napětí na trzích a byla připravena podle potřeby reagovat, aby v eurozóně byla zachována cenová stabilita a podpořena finanční stabilita. V následujících měsících prokázal bankovní sektor eurozóny odolnost vůči napětí vznikajícímu mimo eurozónu.

V průběhu roku byl stále zřejmější významný dopad restriktivní politiky úrokových sazeb Rady guvernérů na ekonomiku. Dřívější zvyšování sazeb se rázně promítalo do měnových podmínek a podmínek financování v eurozóně – což jsou počáteční fáze transmisního mechanismu – a postupně se projevovalo v celé ekonomice, přestože prodleva a síla transmise do reálné ekonomiky zůstávaly nejisté. V dubnu dosáhly výpůjční sazby pro podniky a u hypoték nejvyšší úrovně za posledních více než deset let. Výsledný pokles poptávky po úvěrech spolu s přísnějšími úvěrovými standardy vedly k postupnému zpomalování růstu úvěrů. V červnu banky také splatily největší objem prostředků vypůjčených v rámci programu TLTRO III, čímž došlo k výraznému snížení přebytečné likvidity. Toto snížení nebránilo hladké transmisi změn měnověpolitických sazeb do bezrizikových sazeb na peněžních trzích, i když se objevila asymetrie v reakci rozpětí mezi krátkodobou eurovou sazbou (€STR) a úrokovou sazbou vkladové facility ECB. Se snížením likvidity nedošlo k zúžení tohoto rozpětí na rozdíl od jeho rozšíření poté, co došlo k nárůstu likvidity (viz box 3).

Celková inflace se znatelně snížila. V květnu klesla na 6,1 % z 8,5 % v únoru, přičemž v březnu dosáhla 6,9 % a v dubnu 7,0 %. I když se očekávalo, že inflace bude dále klesat směrem k cíli, zejména v důsledku souběžného zpřísnění podmínek financování, které stále více tlumilo poptávku, nadále se předpokládalo, že cenové tlaky zůstanou příliš silné po příliš dlouhou dobu. Rada guvernérů proto přistoupila k dalším dvěma po sobě jdoucím zvýšením úrokových sazeb o 25 bazických bodů, a to v květnu a červnu.

Po snížení tempa reinvestic v březnu došlo v červenci k ukončení reinvestic v rámci APP. Reinvestice v rámci PEPP měly stále pokračovat alespoň do konce roku 2024. Vývoj od předchozího měnověpolitického zasedání Rady guvernérů zároveň podpořil její očekávání, že inflace bude po zbytek roku dále klesat, ale že zůstane nad cílem po delší dobu. Na tomto základě Rada guvernérů pokračovala v nastoleném kurzu a v červenci zvýšila úrokové sazby o dalších 25 bazických bodů.

Rada guvernérů také v červenci rozhodla snížit úročení povinných minimálních rezerv ze sazby vkladové facility na 0 %. Cílem tohoto rozhodnutí bylo zachovat účinnost měnové politiky tím, že si zachová kontrolu nad nastavením měnové politiky a zároveň zajistí, že se rozhodnutí o úrokových sazbách plně promítnou na peněžních trzích. Přijaté rozhodnutí zvýšilo také účinnost měnové politiky tím, že snížilo celkové úrokové náklady plynoucí z rezerv při dosažení stejné míry měnové restrikce.

Oproti hodnotě 5,3 % zaznamenané v červenci nedosáhla inflace v srpnu téměř žádného pokroku a výhled inflace v zářijových projekcích pracovníků ECB byl pro rok 2023 a 2024 revidován především v důsledku vyšší trajektorie cen energií směrem nahoru, a Rada guvernérů tak zvýšila na svém zářijovém zasedání všechny základní sazby ECB o dalších 25 bazických bodů. Tím se kumulativní nárůst v roce 2023 zvýšil na 200 bazických bodů a sazba vkladové facility vzrostla na 4 % (viz graf 2.1).

Graf 2.1

Změny základních úrokových sazeb ECB

(v procentních bodech)

Po stagnaci v první polovině roku se však očekávalo, že ekonomika zůstane v následujících měsících utlumená. Zvyšující se dopad restriktivních opatření Rady guvernérů na domácí poptávku spolu s náročným prostředím mezinárodního obchodu vedl pracovníky ECB v září 2023 k výraznému snížení svých projekcí hospodářského růstu. Navíc i když základní cenové tlaky přetrvávaly na vysoké úrovni, většina ukazatelů se začala zmírňovat a nepatrně směrem dolů byl revidován také předpokládaný vývoj inflace bez započtení cen energií a potravin. Na základě tohoto aktualizovaného hodnocení Rada guvernérů dále usoudila, že základní úrokové sazby ECB dosáhly úrovně, která dostatečně dlouhým působením výrazně přispěje k včasnému návratu inflace k cíli.

Po deseti zvýšeních sazeb za sebou Rada guvernérů na svém říjnovém a prosincovém zasedání rozhodla ponechat základní úrokové sazby ECB beze změny. Od začátku růstu sazeb v červenci 2022 zvýšila ECB do září 2023 úrokovou sazbu vkladové facility z −0,50 % na 4 %. I když se stále očekávalo, že inflace zůstane v důsledku silných domácích cenových tlaků vytrvale vysoká, v září dále výrazně klesla a dosáhla 4,3 %. Tento pokles byl doprovázen uvolněním ukazatelů jádrové inflace. Zvýšená geopolitická rizika vyplývající od října z konfliktu na Blízkém východě také dále zdůraznila význam přístupu Rady guvernérů založeného na údajích při určování vhodné úrovně základních úrokových sazeb a délky jejich restrikce.

S blížícím se koncem roku inflace dále klesala a v listopadu dosáhla 2,4 %. Na svém prosincovém zasedání však Rada guvernérů vyhodnotila, že v důsledku vlivu srovnávací základny pravděpodobně v blízké budoucnosti opět vzroste. Jádrová inflace dále zmírnila. Makroekonomické projekce odborníků Eurosystému naznačovaly, že inflace v roce 2024 začne opět postupně klesat. Domácí cenové tlaky byly zároveň vnímány jako stále zvýšené, a to především v důsledku silného růstu jednotkových mzdových nákladů.

Za této situace Rada guvernérů na svém prosincovém zasedání rozhodla, že ponechá základní sazby beze změny.

V prosinci Rada guvernérů dále rozhodla pokročit v návratu rozvahy Eurosystému k normálu. Oznámila záměr reinvestovat jistiny ze splatných cenných papírů v programu PEPP do poloviny roku 2024 v plném rozsahu a následně toto portfolio až do konce roku snižovat průměrně o 7,5 mld. EUR měsíčně a poté reinvestice ukončit.

2.2 Vývoj rozvahy Eurosystému při dalším zpřísňování měnové politiky

V roce 2023 pokračovalo postupné snižování rozvahy Eurosystému, které začalo v roce 2022 normalizací měnové politiky. Bilanční suma se dále snížila, když v únoru skončilo úplné reinvestování v programu APP a poté v červnu částečné reinvestování. V rámci programu PEPP Eurosystém po celý rok nadále reinvestoval v plném rozsahu. Do konce roku 2023 bilanční suma poklesla na 6,9 bil. EUR, a to především v důsledku splatných operací TLTRO III i předčasných splátek a do určité míry také s tím, jak se začalo ukončovat portfolio APP.

Na konci roku 2023 činila aktiva v rozvaze Eurosystému související s měnovou politikou 5,1 bil. EUR, což oproti konci roku 2022 přestavovalo pokles o 1,2 bil. EUR. Úvěry poskytnuté úvěrovým institucím v eurozóně představovaly 6 % celkových aktiv (na konci roku 2022 pak 17 %) a aktiva zakoupená pro účely měnové politiky představovala 68 % celkového objemu aktiv (na konci roku 2022 62 %). Ostatní finanční aktiva v rozvaze se skládala převážně z cizoměnových aktiv, zlata a portfolií v eurech nevztahujících se k měnové politice.

Na straně pasiv se celkový objem rezerv držených úvěrovými institucemi a využívání vkladové facility na konci roku 2023 snížil na úroveň 3,5 bil. EUR (z úrovně 4,0 bil. EUR na konci roku 2022) a představoval 51 % celkového objemu pasiv (oproti 50 % na konci roku 2022). Bankovky v oběhu zůstaly prakticky beze změny na úrovni 1,6 bil. EUR a představovaly 23 % celkových pasiv (nárůst z 20 %).

Eurosystém v roce 2023 pracoval na přezkumu svého provozního rámce řízení krátkodobých úrokových sazeb. Tento přezkum, který byl oznámen v prosinci 2022, skončil v březnu 2024.

Graf 2.2

Vývoj konsolidované rozvahy Eurosystému

(v mld. EUR)

V důsledku přijetí eura Chorvatskem k 1. lednu 2023 a zahrnutí rozvahy Hrvatska narodna banka do konsolidované rozvahy Eurosystému se celková aktiva a pasiva v této rozvaze zvýšila o 45 mld. EUR.

Rozdělení portfolií programů APP a PEPP mezi třídy aktiv a země

Program APP sestává ze čtyř programů nákupu aktiv: z třetího programu nákupu krytých dluhopisů (CBPP3), programu nákupu cenných papírů krytých aktivy (ABSPP), programu nákupu aktiv veřejného sektoru (PSPP) a programu nákupu cenných papírů podnikového sektoru (CSPP). V reakci na pandemii byl v roce 2020 zaveden program PEPP. Všechny kategorie aktiv, které jsou způsobilé v rámci APP, jsou rovněž způsobilé v rámci PEPP; cenným papírům emitovaným Řeckou republikou byla dočasně udělena výjimka z požadavků na způsobilost v rámci PEPP.^[25]

V prosinci 2021 Rada guvernérů potvrdila svůj záměr postupně zahájit normalizaci měnové politiky tím, že sníží tempo nákupu cenných papírů v rámci PEPP a následně i APP. Oznámila ukončení čistých nákupů aktiv v programu PEPP a v březnu 2022 informovala o očekávaném datu ukončení čistých nákupů aktiv v programu APP. Eurosystém ukončil čisté nákupy v rámci PEPP k 1. dubnu 2022 a nadále v plné výši reinvestoval splátky jistiny ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci programu. K 1. červenci 2022 ukončil čisté nákupy v rámci APP a začal v plné výši reinvestovat pouze splátky jistiny ze splatných cenných papírů. Poté rozhodl snížit objem svých aktiv v rámci APP přiměřeným a předvídatelným tempem prostřednictvím částečných reinvestic splátek jistiny ze splatných cenných papírů v období od března do června 2023, čímž bylo zajištěno, že Eurosystém bude během tohoto období nadále působit na trhu v rámci APP. Poté Rada guvernérů 15. června 2023 potvrdila, že od července 2023 ukončí reinvestice v rámci APP. V rámci PEPP pokračovaly plné reinvestice do konce roku 2022 a po celý rok 2023. Rada guvernérů 14. prosince oznámila, že bude během první poloviny roku 2024 nadále v plném rozsahu reinvestovat jistinu ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci PEPP a během druhé poloviny roku 2024 bude redukovat portfolio PEPP v průměru o 7,5 mld. EUR měsíčně, než na konci roku reinvestice v rámci PEPP ukončí. Reinvestice byly nadále prováděny hladce a v souladu s převažujícími tržními podmínkami.

Velikost portfolia APP zůstala během fáze úplných reinvestic od července 2022 do února 2023 stabilní. Během fáze částečných reinvestic od března do června 2023 poklesla o 60 mld. EUR, a to průměrným tempem 15 mld. EUR měsíčně, a to před úplným ukončením reinvestic v červenci 2023. Aktiva držená v rámci APP se celkově snížila z 3,254 bil. EUR (v naběhlé hodnotě) na konci roku 2022 na 3,026 bil. EUR na konci roku 2023. Velkou většinu z nich představoval program PSPP, který na konci roku dosahoval 2,403 bil. EUR, tedy 79 % všech aktiv držených v rámci APP. V rámci PSPP byly splacené částky obecně reinvestovány v zemi, v níž byla splatná jistina. Některé národní centrální banky také nakoupily cenné papíry emitované nadnárodními institucemi EU. Vážená průměrná splatnost aktiv držených v rámci PSPP ke konci roku 2023 činila 7,0 roku, v jednotlivých zemích se však lišila. Program ABSPP představoval méně než 1 % (13 mld. EUR) celkových aktiv držených na konci roku v rámci APP, CBPP3 činil 9 % (286 mld. EUR) a CSPP 11 % (324 mld. EUR). Nákupy podnikových a krytých dluhopisů se řídily srovnávacími standardy, které odráží tržní kapitalizaci všech způsobilých nesplacených podnikových dluhopisů a krytých dluhopisů. Eurosystém nadále směřoval své nákupy podnikových cenných papírů více k emitentům s lepší klimatickou výkonností a zveřejnil první finanční informace související s klimatem pro podnikové cenné papíry v rámci CSPP a PEPP i pro svá neměnová portfolia – viz kapitola 11.5. Nákupy cenných papírů v rámci APP probíhaly během první poloviny roku 2023 bez problémů. Fáze částečných reinvestic a ukončení nákupů byly finančními trhy dobře absorbovány a nevedly k jejich výraznějšímu narušení.

Na konci roku 2023 činil objem programu PEPP 1,7 bil. EUR (v zůstatkové hodnotě). Kryté dluhopisy představovaly méně než 1 % (6 mld. EUR) celkového objemu, podnikové cenné papíry 3 % (46 mld. EUR) a aktiva veřejného sektoru 97 % (1 614 mld. EUR).^[26] Vážená průměrná splatnost cenných papírů veřejného sektoru držených v rámci PEPP ke konci roku 2023 činila 7,3 roku, v jednotlivých zemích se však do určité míry lišila.

V roce 2023 dosáhly splátky cenných papírů soukromého sektoru v programech APP a PEPP 80 mld. EUR, zatímco splátky cenných papírů veřejného sektoru v rámci programů PSPP a PEPP činily 438 mld. EUR. Reinvestice v rámci programů APP a PEPP dosáhly objemu 36 mld. EUR v případě cenných papírů soukromého sektoru a 271 mld. EUR v případě cenných papírů veřejného sektoru. Vzhledem k velkému objemu a nerovnoměrně rozloženým splátkám byly reinvestice cenných papírů veřejného sektoru v jednotlivých zemích a v čase vyrovnávány, aby byla zajištěna pravidelná a vyvážená přítomnost na trhu, přičemž byla řádně zohledněna tvorba tržních cen a fungování trhu. Tento vyrovnávací mechanismus vedl k dodatečným dočasným odchylkám objemu aktiv držených v rámci PEPP od alokace podle klíče pro upisování základního kapitálu Eurosystému, ale z velké části docházelo ke korekci těchto odchylek ke konci vyrovnávacího období, kterým je kalendářní rok, v němž dochází ke splácení.

Nadále bylo umožňováno využití aktiv zakoupených v rámci programů PSPP, CSPP, CBPP3 a PEPP pro zápůjčky cenných papírů k podpoře likvidity na trzích dluhopisů a repo operací. V roce 2023 se podmínky na repo trzích ve srovnání s předchozím rokem výrazně zlepšily, což se odrazilo v menších objemech úvěrů.

Vývoj v oblasti refinančních operací Eurosystému

Na konci roku 2023 dosáhl nesplacený objem refinančních operací Eurosystému výše 410 mld. EUR, což představuje oproti konci roku 2022 pokles o 914 mld. EUR. Tato změna odráží především dobrovolné předčasné splátky (312,5 mld. EUR) a splatnost operací (612,9 mld. EUR) v rámci série TLTRO III. Vážená průměrná splatnost nesplacených refinančních operací Eurosystému klesla z přibližně 10,5 měsíce na konci roku 2022 na 5,2 měsíce na konci roku 2023.

Postupné ukončování zmírnění požadavků na zajištění v souvislosti s pandemií

V březnu 2022 ECB oznámila postupné ukončování opatření zmírňujících požadavky na zajištění v souvislosti s pandemií. Tato opatření byla základním prvkem reakce měnové politiky ECB na pandemii a protistranám usnadnila přístup k úvěrovým operacím Eurosystému zvýšením objemu způsobilého zajištění. Zaměřovala se především na dočasné snížení srážek při ocenění pro všechny třídy aktiv o pevný faktor 20 % a dočasného rozšíření rámců pro dodatečné úvěrové pohledávky (ACC) některých národních centrálních bank.

Postupné ukončování těchto opatření začalo v červenci 2022. Ve druhém kroku, který vstoupil v platnost 29. června 2023, bylo zavedením nového kalendáře splátek plně ukončeno dočasné snížení srážek při ocenění pro obchodovatelná i neobchodovatelná aktiva, což znamenalo návrat na předpandemickou úroveň rizikové tolerance ECB pro úvěrové operace.^[27]

Třetím krokem v postupném rušení opatření zmírňujících požadavky na zajištění v souvislosti s pandemií bude komplexní přezkum rámce ACC. Některé národní centrální banky zcela nebo částečně ukončily své vnitrostátní rámce ACC během roku 2023 nebo již dříve.^[28] V listopadu ECB oznámila ukončení způsobilosti krátkodobých dluhových nástrojů, které mají být použity jako zajištění podle obecných zásad o dočasných opatřeních k zajištění^[29], jakož i některých specifických prvků rámců ACC. Dále rozhodla obnovit minimální hodnotu 25 tis. EUR pro domácí úvěrové pohledávky přijaté jako zajištění pro domácí použití a prodloužit platnost rámců ACC s jejich zbývajícími prvky alespoň do konce roku 2024. Tato rozhodnutí mají být implementována v průběhu roku 2024.

V září 2023 byl příslušný rating Řecké republiky zvýšen ze stupně úvěrové kvality 4 na stupeň 3 na harmonizované ratingové stupnici Eurosystému (z BB+ na BBB−), čímž se všechny dluhové nástroje vydané ústřední vládou Řecké republiky přesunuly do investičního stupně.^[30] Na dluhové nástroje vydané ústřední vládou Řecké republiky, které dříve využívaly výjimky obsažené v obecných zásadách o dočasných opatřeních týkajících se zajištění, se proto od září 2023 vztahují kritéria způsobilosti podle obecného rámce zajištění.

Vývoj způsobilých obchodovatelných aktiv a mobilizovaného zajištění

Nominální hodnota způsobilých obchodovatelných aktiv vzrostla v roce 2023 o 1,2 bil. EUR a na konci roku dosáhla 18,3 bil. EUR (viz graf 2.3). Největší kategorií aktiv byly i nadále cenné papíry ústředních vládních institucí (9,9 bil. EUR). Dalšími třídami aktiv byly podnikové dluhopisy (1,9 bil. EUR), kryté bankovní dluhopisy (1,8 bil. EUR) a nezajištěné bankovní dluhopisy (2 bil. EUR). Poměrně malý zlomek širokého spektra způsobilých aktiv představovaly cenné papíry regionálních vládních institucí (603 mld. EUR), cenné papíry kryté aktivy (600 mld. EUR) a ostatní obchodovatelná aktiva (1,4 bil. EUR).

Graf 2.3

Vývoj způsobilých obchodovatelných aktiv

(v mld. EUR)

Mezi úpravou úrokových sazeb platných pro TLTRO III v listopadu 2022 a koncem roku 2023 splatily protistrany 80 % svého nesplaceného úvěru, což bylo doprovázeno značným snížením mobilizovaného zajištění o více než 900 mld. EUR (viz graf 2.4). Po předčasném splacení od listopadu 2022 do ledna 2023 protistrany demobilizovaly zejména státní dluhopisy, které mají poměrně vysoké náklady příležitosti a mohou být použity při financování pomocí soukromých repo operací. V průběhu roku 2023 navíc demobilizovaly kryté dluhopisy a cenné papíry kryté aktivy v hodnotě více než 250 mld. EUR. Splatnost operace TLTRO III v červnu 2023 byla také doprovázena velkým snížením mobilizovaného zajištění (přibližně 300 mld. EUR), což odpovídalo 60 % čistého úvěru splaceného v uvedený den. Dvě třetiny tohoto poklesu mobilizovaného zajištění však byly způsobeny částečným ukončováním opatření zmírňujících požadavky na zajištění v důsledku pandemie, zejména postupným ukončováním některých skupin ACC ve Francii a zrušením zbývajícího 10% snížení srážek.

Graf 2.4

Vývoj mobilizovaného zajištění

(v mld. EUR)

2.3 Řízení finančních rizik vyplývajících z nástrojů měnové politiky

Eurosystém nepřetržitě řídí finanční rizika vyplývající z provádění operací měnové politiky. Cílem jeho řízení rizik je riziková efektivita, tedy dosahování cílů měnové politiky s nejnižším rizikem.^[31]

ECB v roce 2023 několikrát zvýšila své základní úrokové sazby, aby vrátila inflaci zpět k 2% střednědobému cíli Rady guvernérů. Tím se zvýšily náklady na pasiva v rozvahách centrálních bank Eurosystému, zatímco výnosy z jejich portfolií cenných papírů v rámci programů APP a PEPP a z TLTRO III zůstaly nízké. To vedlo k záporným úrokovým výnosům, které lze částečně kompenzovat finančními rezervami vytvořenými v předchozích letech. Pokud jsou tyto rezervy plně využity, veškeré zbývající ztráty se zachycují v rozvahách. Tyto ztráty však mohou být kompenzovány budoucími zisky a neovlivňují schopnost centrálních bank Eurosystému fungovat efektivně. Očekává se, že se nesoulad mezi aktivy a pasivy Eurosystému bude postupem času snižovat, což zlepší výsledky hospodaření.^[32]

Hlavními změnami rámce Eurosystému pro řízení rizik v roce 2023 byly další diverzifikace zdrojů hodnocení úvěrového rizika a silnější preference emitentů s lepší klimatickou výkonností v rámci nákupů cenných papírů podnikového sektoru.

Další diverzifikace zdrojů hodnocení úvěrového rizika

V roce 2023 byl rámec Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika (ECAF) doplněn o další zdroje úvěrového hodnocení. Rámec pro hodnocení úvěrového rizika ECAF používá Eurosystém ke snižování úvěrového rizika aktiv používaných při operacích měnové politiky. Jsou v něm definovány postupy, pravidla a techniky, které zajišťují, že bude průběžně plněn požadavek Eurosystému na vysoké úvěrové standardy pro veškerá způsobilá aktiva. To zahrnuje vyhodnocování, přijímání a sledování různých typů zdrojů hodnocení úvěrového rizika.

V dubnu 2023 Rada guvernérů rozhodla přijmout interní systém hodnocení úvěrového rizika Bank of Greece, který poskytuje hodnocení řeckých právnických osob v nefinančním sektoru, jako zdroj hodnocení úvěrového rizika. Tato hodnocení lze nyní použít k určení způsobilosti úvěrových pohledávek za řeckými nefinančními podniky jako zajištění pro úvěrové operace Eurosystému a k určení srážek při ocenění. Interní systém hodnocení úvěrového rizika Bank of Greece je jedním z devíti systémů hodnocení úvěrového rizika národních centrálních bank, které v současné době Rada guvernérů akceptuje.

V listopadu Rada guvernérů rozhodla přijmout společnost Scope Ratings GmbH jako externí ratingovou instituci (ECAI) poté, co Eurosystém důkladně posoudil předloženou žádost na základě svých kritérií přijatelnosti ECAI. Hodnocení zahrnovalo kvantitativní a kvalitativní kritéria, jakož i veškerou relevantní dohledovou zpětnou vazbu od Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy. Ratingy poskytnuté společností Scope Ratings se budou používat společně s ratingy již akceptovaných externích ratingových agentur (DBRS Morningstar, Fitch Ratings, Moody’s a S&P Global Ratings) ke stanovení způsobilosti aktiv pro použití jako zajištění v měnových operacích a srážek při jejich ocenění, jakmile bude dokončen proces integrace Scope Ratings do IT infrastruktury Eurosystému.

Řízení rizik nákupů aktiv v rámci programů APP a PEPP

V roce 2023 pokračovaly reinvestice splátek jistiny ze splatných cenných papírů pro účely měnové politiky v rámci PEPP a do konce června také v rámci APP. Finanční rizika těchto programů jsou řízena na základě specifických rámců pro kontrolu finančních rizik, které zohledňují měnověpolitické cíle každého programu a charakteristiky a rizikové profily různých druhů zakoupených aktiv. Tyto rámce sestávají z kritérií způsobilosti, hodnocení úvěrového rizika, hloubkových auditů, rámců pro stanovení cen, srovnávacích standardů a limitů. Týkaly se čistých nákupů aktiv a nadále se týkají reinvestic splátek jistin ze splatných aktiv i držených aktiv, a to po celou dobu, kdy zůstávají v rozvaze Eurosystému. Klíčové prvky těchto rámců, které jsou shrnuty v tabulce 2.1 v kapitole 2.3 výroční zprávy ECB za rok 2022, jsou stále platné. Pokud jde o cenné papíry podnikového sektoru, Eurosystém od začátku částečných reinvestic v rámci APP v březnu 2023 aplikoval silnější preferenci emitentů s lepší klimatickou výkonností v rámci reinvestic splátek jistiny ze splatných cenných papírů.

Box 3
Vývoj přebytečné likvidity a jeho dopad na sazbu eurového nezajištěného trhu

Tento box se zabývá dopady redukce rozvahy Eurosystému na eurový peněžní trh. Pokles přebytečné likvidity v důsledku snížení bilanční sumy nenarušil transmisi změn základních úrokových sazeb ECB do nezajištěných sazeb peněžního trhu. V roce 2023 se však objevila asymetrie v reakci rozpětí mezi krátkodobou eurovou sazbou (€STR) a sazbou vkladové facility ECB, které reagovalo méně výrazně na opětovnou absorpci přebytečné likvidity než na dřívější dodávání likvidity. Z předběžné analýzy vyplývá, že tento jev bude pravděpodobně dočasný.

Nové zpřísnění měnové politiky snížilo likviditu

Vzhledem k tomu, že sazba vkladové facility již nebyla záporná a že byly rekalibrovány podmínky pro TLTRO III, se přebytečná likvidita snížila z 4,4 bil. EUR k 27. červenci 2022 na 3,3 bil. EUR k 31. prosinci 2023 (viz graf A, panel a). K tomuto poklesu o 1,1 bil. EUR došlo především splacením 1,7 bil. EUR, které si banky půjčily v rámci TLTRO III. Přispěla k němu také splatnost aktiv držených Eurosystémem v rámci APP, přičemž splátky, které nebyly reinvestovány, absorbovaly 0,3 bil. EUR. Naopak vývoj autonomních faktorů do systému uvolnil přebytečnou likviditu ve výši 0,9 bil. EUR, což odráželo pokles vkladů institucionálních zákazníků u Eurosystému, které nesouvisely s měnovou politikou. K tomuto poklesu docházelo postupně poté, co byly provedeny úpravy úročení těchto vkladů.

Nižší likvidita nezúžila rozpětí mezi €STR a sazbou vkladové facility

Historické údaje naznačují, že výrazný pokles přebytečné likvidity by měl vést k zúžení rozpětí mezi sazbou €STR a sazbou vkladové facility. Nedávné snížení přebytečné likvidity však nevedlo k zúžení tohoto rozpětí (viz graf A, panel b), které se rozšiřovalo až do druhé poloviny roku 2022 a poté se od listopadu 2022 stabilizovalo na úrovni přibližně −10 bazických bodů. Tato odchylka od obvyklého historického vývoje vyvolává otázky, zda se jedná o dočasný jev, nebo strukturální změnu.

Graf A

Vývoj přebytečné likvidity

a) Přebytečná likvidita a její složky	b) Přebytečná likvidita a rozpětí mezi €STR a sazbou vkladové facility
(v bil. EUR)	(osa x: přebytečná likvidita v bil. EUR; osa y: rozpětí v bazických bodech)

Příčiny

Faktická deaktivace dvoustupňového systému úročení přebytečných rezerv bank v červenci 2022 vedla k tomu, že pro obchodování byl k dispozici další 1 bil. EUR přebytečné likvidity (viz graf B, panel a). V období záporných sazeb a po zavedení dvoustupňového systému v říjnu 2019 byla přebytečná likvidita, která byla skutečně k dispozici pro obchodování, nižší než celkový údaj o přebytečné likviditě, neboť část přebytečné likvidity držené u Eurosystému těžila z příznivého úročení, tj. byla vyňata ze záporného úročení. Tuto výhodu eliminoval konec záporných měnověpolitických sazeb v červenci 2022. Uvolnění dalších obchodovatelných prostředků mimo jiné podpořilo obchodování bank s nezajištěnými jednodenními vklady.

Podle údajů ze statistického výkaznictví peněžního trhu se nezajištěné výpůjčky zvýšily z denního průměru 120 mld. EUR v období záporné sazby vkladové facility v letech 2021 a 2022 na 210 mld. EUR ke konci roku 2023, přičemž se tento nárůst týkal všech sektorů protistran (viz graf B, panel b). Návrat ke kladným sazbám a konec dvoustupňového systému tak vedly ke značnému nárůstu nabídky v nezajištěném segmentu.

V souvislosti s přebytečnou nabídkou těžily banky z větší tržní síly při vyjednávání úrokových sazeb se zákazníky, což je patrné z většího rozptylu sazeb v jejich příspěvcích k výpočtu sazby €STR, přičemž většina z nich tuto sazbu snižovala. I když investoři dodávající finanční prostředky preferovali krátké splatnosti, protože očekávali, že ECB zvýší úrokové sazby, banky měly omezený zájem o krátké splatnosti, které neposkytují výhody při výpočtu regulatorních ukazatelů likvidity a zároveň představují nákladný způsob, jak zvýšit celkový objem rozvahy. Banky proto vkladatelům zpravidla účtují určitou prémii, aby kompenzovaly negativní vliv těchto vkladů na svůj pákový poměr. Tato prémie vedla k tlaku na snížení sazby €STR, zejména ve dnech vykazování ke konci čtvrtletí a roku.

Graf B

Obchodní aktivita

a) Obchodovatelná přebytečná likvidita a rozpětí mezi €STR a sazbou vkladové facility	b) Nezajištěné výpůjčky podle sektoru protistrany
(levá osa: přebytečná likvidita v bil. EUR; pravá osa: rozpětí v bazických bodech)	(v mld. EUR)

Nezúžené rozpětí může být dočasným jevem

Závěrem lze říci, že absence zúžení rozpětí mezi sazbou €STR a sazbou vkladové facility by mohla být dočasným jevem, neboť v souvislosti s přebytečnou nabídkou si banky ponechávají tržní sílu k vyjednání ceny krátkodobých vkladů, aby pokryly dopady na regulatorní ukazatele. K opětovnému sladění sazby €STR a sazby vkladové facility stále může dojít, neboť množství přebytečné likvidity se bude dále snižovat, což by mohlo změnit rozložení sil mezi poptávkou po hotovosti a její nabídkou.

3 Evropský finanční sektor: odolný, působí však v prostředí křehké finanční stability

Banky v eurozóně v roce 2023 prokázaly svou odolnost, a to zejména v případě selhání bank ve Spojených státech a ve Švýcarsku. Těžily z pokroku dosaženého na několika frontách a pokračujícího zapojení orgánů dohledu. Prostředí finanční stability bylo však i nadále křehké, neboť přísnější finanční podmínky nepříznivě ovlivňovaly reálnou ekonomiku a finanční sektor. Vnitrostátní orgány pokračovaly v zavádění nebo zpřísňování makroobezřetnostních rezerv s cílem posílit bankovní sektor. Kromě toho se dále zlepšily regulatorní rámce pro banky, finanční infrastrukturu a inovace s cílem zvýšit dlouhodobou odolnost finančního systému.

3.1 Prostředí finanční stability v roce 2023

Prostředí finanční stability v eurozóně zůstávalo během roku 2023 i nadále křehké a odráželo kombinaci výzev souvisejících s vysokou inflací, přísnějšími finančními podmínkami, vyhlídkami slabšího hospodářského růstu a novým geopolitickým napětím na Blízkém východě, které ještě zesílilo dopad probíhající války proti Ukrajině. Selhání bank ve Spojených státech a ve Švýcarsku vyvolala v březnu 2023 finanční šok. Ten byl silný, avšak nakonec jen krátkodobý díky rozhodným opatřením, která vedla k tomu, že se obavy o finanční stabilitu rychle přesunuly směrem k dalším výzvám, jako jsou důsledky vyšších úrokových sazeb a rizika zpomalení růstu. Rostoucí měnověpolitické sazby ECB nadále postupně zvyšovaly náklady financování všech odvětví ekonomiky. Prodlužování fixací úrokových sazeb u úvěrů poskytnutých v předchozích letech spolu s odolnými trhy práce a nahromaděnými úsporami však v průběhu roku dopady vyšších výpůjčních nákladů na úvěrové riziko dlužníků zmírňovaly. Kvalita aktiv bank v eurozóně zůstávala celkově robustní, ztráty z bankovních úvěrů ovšem začaly růst, byť byla jejich úroveň zpočátku nízká, a subjekty nebankovního finančního zprostředkování (NBFI) nadále čelily zvýšenému úvěrovému riziku souvisejícímu s vyšším počtem snížení ratingů ve svých dluhopisových portfoliích.

Státní dluhopisy zemí eurozóny, které v předchozích letech těžily z nízkých úrokových sazeb i v kontextu zavedení nástroje ECB na ochranu transmise, zaznamenaly v roce 2023 plošný nárůst nákladů financování, přičemž v průběhu roku se tento nárůst rozptýlil napříč jednotlivými zeměmi jen omezeně. Jelikož však vlády čelí nutnosti financovat splatný dluh novými půjčkami s vyšším úročením, zůstávají jejich náklady na financování citlivé vůči vývoji základních fiskálních ukazatelů, především vůči riziku neplnění fiskálních cílů, což by mohlo znovu vyvolat obavy ohledně udržitelnosti vládního dluhu. Nicméně, proti jakékoli neopodstatněné a neuspořádané dynamice trhu se státními dluhopisy může zároveň působit flexibilita reinvestic v rámci nouzového pandemického programu nákupu aktiv ze strany ECB a nástroj ECB na ochranu transmise, jsou-li splněny nezbytné podmínky.

Obdobně i podnikový sektor těžil před pandemií a v jejím průběhu z nízkých úrokových sazeb a jeho zisky se v roce 2023 vyvíjely příznivě. S odezněním účinků oživení, zpřísňováním úvěrových podmínek a růstem nákladů na obsluhu dluhu se zranitelnost podniků zvýšila. V průběhu roku začaly narůstat úpadky podniků, přestože i nadále zůstávaly celkově nízké. Obzvláště zranitelné byly firmy podnikající v oblasti nemovitostí, a to v důsledku pokračujícího poklesu na trhu komerčních nemovitostí v eurozóně.

Sektor domácností se v roce 2023 potýkal se zhoršením schopnosti splácet dluhy v důsledku rostoucích úrokových sazeb a pokračující korekce na trzích rezidenčních nemovitostí. Prudký nárůst výpůjčních nákladů od začátku cyklu zpřísňování měnové politiky měl jednoznačně nepříznivý dopad na poptávku po hypotečních úvěrech. Navzdory tomu však silný trh práce spolu s nedostatečnou nabídkou bydlení podporovaly uspořádané ochlazení na trzích rezidenčních nemovitostí. Stále ještě zvýšená ocenění však naznačují, že by případná chaotická cenová korekce mohla vést k materializaci zranitelnosti.

Odhlédneme-li od několika období volatility v roce 2023, celkové ceny na finančních trzích během roku zřejmě vycházely z optimistických očekávání ohledně budoucího makrofinančního výhledu, a proto byly považovány za zranitelné vůči negativním překvapením. Zatímco rizikové prémie na trhu podnikových dluhopisů byly poměrně dobře sladěny s historickým vývojem, na akciovém trhu došlo k jejich výraznému snížení. Neobvykle mírná reakce cen akcií na růst úrokových sazeb byla vnímána jako faktor, který činil akcie zranitelné vůči náhlému přecenění, pokud by se ukázalo, že nepříznivé vlivy hospodářského zpomalení na ziskovost podniků jsou větší, než investoři očekávali. Tržní rizikový sentiment byl navíc i nadále vysoce citlivý vůči dalším překvapením ohledně výhledu inflace, hospodářského růstu a potažmo i vývoje měnové politiky.

Ukazatel kmenového kapitálu tier 1 (CET1) bank v eurozóně činil ve třetím čtvrtletí 2023 15,6 %. Jeho úroveň se tak pohybovala v blízkosti nejvyšších hodnot zaznamenaných od počátku evropského bankovního dohledu a odrážela vyšší ziskovost a snižování rizik bankovních portfolií. Vysoké kapitálové a likviditní rezervy pomohly udržet důvěru v bankovní systém eurozóny během napětí způsobeného úpadky bank ve Spojených státech a ve Švýcarsku počátkem roku. Rentabilita kapitálu bank v eurozóně se navíc dále zvýšila a dosáhla 10,0 %, což byla nejvyšší úroveň za více než deset let. Její růst byl způsoben vyššími čistými úrokovými maržemi, neboť výnosy z aktiv rostly rychleji než náklady financování. I když zisky bank těžily z těchto příznivých faktorů, pravděpodobně je ohrožovaly tři nepříznivé faktory: i) kombinace vyšší inflace, rostoucích nákladů na obsluhu dluhu a zhoršujícího se makroekonomického prostředí, které by mohlo nepříznivě ovlivnit kvalitu bankovních aktiv, což se již začalo projevovat v prvních náznacích zvyšující se míry selhání a zpožděných plateb; ii) přísnější úvěrové standardy, které snižují poptávku po úvěrech, a snížení toků nových úvěrů na nejnižší úroveň od roku 2015; a iii) pravděpodobný nárůst nákladů na financování v budoucnu, neboť se začaly zvyšovat celkové sazby z vkladů, zejména vkladů termínovaných, a začaly zdražovat náklady tržního financování. Bez ohledu na tyto výzvy potvrdily výsledky celounijního zátěžového testu, který v roce 2023 provedl Evropský orgán pro bankovnictví (EBA), že lze očekávat, že banky zůstanou odolné vůči silným nepříznivým šokům.

Sektor NBFI zůstal v roce 2023 i nadále relativně stabilní, přičemž pokračoval příliv prostředků do fondů státních dluhopisů a podnikových dluhopisů s ratingem v investičním stupni. To pomohlo zvýšit absorpci dluhu emitovaného státy a podniky. Subjekty NBFI zároveň v průběhu roku aktivně snižovaly svou celkovou expozici vůči úvěrovému riziku prostřednictvím pokračujícího procesu snižování rizik a přeorientovaly svá investiční portfolia směrem k relativně bezpečnějším aktivům. Přesto však zůstávaly zranitelné vůči úvěrovému riziku. Vzhledem k vysoké míře ekonomické nejistoty a přísnějším finančním podmínkám byl sektor NBFI potenciálně ohrožen ztrátami z přecenění v důsledku snížení ratingů v dluhopisových portfoliích i selháními. Nadále byl také vystaven likviditnímu riziku, neboť hotovostní rezervy v akciových a dluhopisových fondech zůstávaly v kontextu zpřísňování finančních podmínek nízké. Vzhledem k tomu, že držba likvidity v jednotlivých segmentech sektoru NBFI zůstala celkově nízká, existovalo riziko, že náhlé odlivy prostředků z investičních fondů, vysoké maržové požadavky nebo zánik pojistných smluv povedou k nucenému prodeji aktiv. Ztrátám z přecenění a odlivu investorů byly i nadále vystaveny obzvláště nemovitostní investiční fondy, a to zejména kvůli problémům v sektoru komerčních nemovitostí. Nestabilita v tomto segmentu byla vzhledem k jeho významu pro sektor nemovitostí a jeho potenciálu zvýšit rizika pro tento sektor obzvláště znepokojivá.

Banky, fondy a pojišťovny v eurozóně se v roce 2023 nadále potýkaly s problémy vyplývajícími ze změny klimatu. Pečlivé sledování vyžadovalo i kybernetické riziko. Rostoucí četnost významných přírodních katastrof v důsledku změny klimatu a rostoucí rozsah souvisejících ztrát rovněž zvyšovaly ceny pojištění, přičemž dostupnost pojištění proti rizikům spojeným s klimatem byla jen omezená.^[33] Tento vývoj zdůraznil riziko většího výskytu klimatických šoků, které by zhoršily problémy se ziskovostí pojistitelů v segmentu neživotního pojištění a prohloubily stávající mezery v ochraně (podíl hospodářských ztrát, které nejsou kryty pojištěním), což by mohlo nepříznivě ovlivnit makroekonomickou situaci a finanční stabilitu.

3.2 Makroobezřetnostní politika: zajištění odolnosti finančního sektoru v turbulentních makrofinančních podmínkách

Úkolem ECB je posuzovat makroobezřetnostní kapitálové nástroje navržené vnitrostátními orgány pro banky v zemích podílejících se na jednotném mechanismu dohledu. ECB má rovněž pravomoc v případě potřeby uplatňovat přísnější nastavení kapitálových nástrojů. Pečlivé sledování nastavení vnitrostátních makroobezřetnostních politik ze strany ECB v roce 2023 potřebu přísnějších nástrojů neidentifikovalo, neboť některé země již nové makroobezřetnostní nástroje zavedly nebo zpřísnily ty stávající s cílem posílit odolnost svých bankovních systémů vůči nahromaděným zranitelným místům a rizikům nepříznivého vývoje.

Zachování odolnosti finančního systému a podpora cílených makroobezřetnostních opatření

V roce 2023 se obavy ohledně finanční stability posunuly směrem k implikacím vyšších úrokových sazeb a rizikům zpomalení hospodářského růstu. Z makroobezřetnostního hlediska vedlo zpřísnění finančních podmínek k pokračování útlumu ve finančním cyklu, nedošlo však k materializaci systémových rizik. Kapitálové pozice bank zůstaly nadále silné, ačkoli se úroveň kapitálových rezerv v jednotlivých bankách a zemích lišila, přičemž omezená nabídka úvěrů nesouvisela s kapitálovými požadavky bank. Pokud jde o další vývoj, vyšší náklady na obsluhu dluhu a zhoršující se makroekonomické prostředí by mohly ohrozit schopnost nefinančních sektorů splácet dluhy a postupně zhoršit kvalitu aktiv bank. To by spolu s nižšími objemy úvěrů a rostoucími náklady financování mohlo nepříznivě ovlivnit ziskovost a odolnost bank.

Za této situace pokračovaly vnitrostátní orgány v roce 2023 ve zpřísňování makroobezřetnostní politiky s cílem posílit odolnost bank. K tomu napomohly i ziskovost bank a jejich kapitálové rezervy, které zůstaly navzdory náročnému makrofinančnímu prostředí v průměru vysoké. Některé vnitrostátní orgány aktivovaly proticyklickou kapitálovou rezervu s cílem řešit zranitelná místa spojená s akumulací úvěrového rizika nebo vytvořit větší makroobezřetnostní prostor ve formě kapitálových rezerv, které lze uvolnit. V roce 2023 zavedlo či zpřísnilo proticyklickou kapitálovou rezervu osm zemí, čímž celkový počet zemí, které do konce roku zavedly nebo oznámily kladnou sazbu proticyklické kapitálové rezervy, dosáhl 14. Kromě toho celkem 11 zemí zavedlo nebo oznámilo plošnou nebo sektorovou kapitálovou rezervu pro krytí systémového rizika,^[34] zatímco v deseti zemích banky zaznamenaly zvýšení rezervy pro J-SVI, částečně v důsledku revidované metodiky ECB pro stanovení její dolní hranice.^[35] A v neposlední řadě 15 zemí zachovalo v platnosti opatření týkající se dlužníků, která mají zabránit tomu, aby banky přijímaly nadměrné riziko při poskytování úvěrů domácnostem.

ECB v roce 2023 informovala o svých analýzách a stanoviscích k tématům makroobezřetnostní politiky. V kapitolách o makroobezřetnostní politice v květnovém a listopadovém vydání publikace Financial Stability Review zdůraznila význam zachování makroobezřetnostních rezerv v případě zhoršení podmínek v bankovním sektoru.^[36] Rovněž vysvětlila, proč musely zůstat v platnosti stávající opatření týkající se dlužníků a fungovat nadále jako strukturální pojistka, jelikož bylo třeba zajistit, aby se úvěrové standardy nezhoršovaly a dlužníci zůstali odolní. Dále naznačila, že vysoká ziskovost bankovního sektoru by mohla některým zemím poskytnout příležitost k dodatečnému cílenému zvýšení makroobezřetnostních rezerv za předpokladu, že nebude působit procyklicky. V neposlední řadě ECB vydala stanoviska, ve kterých vysvětluje, proč by uvalení mimořádných daní na úvěrové instituce v některých zemích mohlo nepříznivě ovlivnit finanční stabilitu.^[37]

ECB věnovala jedno vydání své publikace Macroprudential Bulletin diskusi o možném zavedení kladné neutrální sazby proticyklické rezervy. Zkušenosti získané během pandemie celkově ukazují, že je třeba posílit úlohu uvolnitelných makroobezřetnostních kapitálových rezerv tak, aby účinně řešily nepříznivé systémové šoky, které mohou nastat nezávisle na pozici země ve finančním nebo hospodářském cyklu. Do konce roku 2023 zavedlo nebo oznámilo rámec pro stanovení kladné neutrální sazby již šest zemí.^[38] Tyto rámce vycházejí z různých přístupů, a vedly tak i k rozdílným kladným neutrálním sazbám. Ve střednědobém horizontu se jeví jako žádoucí harmonizovanější přístup ke stanovení kladných neutrálních sazeb v zemích bankovní unie, neboť by posílil konzistentnost a účinnou tvorbu makroobezřetnostní politiky a zároveň umožnil dostatečnou národní flexibilitu. Pokud jde o sektor NBFI, ECB nadále vyzývala k přijetí uceleného souboru makroobezřetnostních nástrojů s cílem komplexně řešit zranitelná místa v tomto sektoru. Tyto nástroje by měly zohledňovat stávající rámce a na mezinárodní úrovni být úzce koordinovány.

Spolupráce s Evropskou radou pro systémová rizika

ECB v roce 2023 poskytovala analytickou, statistickou, logistickou a administrativní podporu sekretariátu Evropské rady pro systémová rizika (ESRB). ECB především spolupředsedala pracovní skupině ESRB pro makroobezřetnostní nástroje (IWG), analytické pracovní skupině (AWG) a pracovní skupině pro zátěžové testování, jakož i projektovému týmu ECB/ESRB pro monitorování klimatických rizik. Spolupředsedala rovněž agilním týmům zřízeným v rámci AWG / skupiny pro makroobezřetnostní analýzy (MPAG) a IWG / skupiny pro makroobezřetnostní politiku (MPPG), které se zabývaly dopadem vyšší inflace a rostoucích úrokových sazeb na finanční stabilitu, a agilnímu týmu AWG/MPAG pro systémovou likviditu.

ECB také podporovala práci ESRB na: i makroobezřetnostních nástrojích pro kybernetickou odolnost;^[39] ii) systémových implikacích a možnostech makroobezřetnosttní politiky v oblasti kryptoaktiv a decentralizovaného financování;^[40] (iii) monitorování zranitelných míst souvisejících s NBFI;^[41] (iv) možnostech makroobezřetnostní politiky pro řešení rizik v oblasti podnikového zadlužení a nemovitostních investičních fondů;^[42] (v) zranitelných místech v sektoru komerčních nemovitostí, k nimž ESRB zveřejnila doporučení;^[43] a (vi) makroobezřetnostních rámcích pro řízení klimatických rizik.^[44] Podrobnější informace jsou k dispozici na internetových stránkách ESRB a v jejích výročních zprávách.

3.3 Mikroobezřetnostní činnost k zajištění bezpečnosti a odolnosti jednotlivých bank

Navzdory náročným makroekonomických podmínkách zůstaly evropské banky v roce 2023 odolné, a to i po březnových turbulencích, které byly vyvolány úpadkem některých regionálních bank ve Spojených státech a vyvrcholily v Evropě převzetím Credit Suisse bankou UBS za dohledu švýcarských orgánů. Podle výsledků specializovaného sběru údajů provedeného ECB a bankami EBA vykázaly banky čisté nerealizované ztráty z dluhových cenných papírů v účetní hodnotě 73 mld. EUR. Ve srovnání s údaji vykázanými ve Spojených státech se tato částka považuje za nízkou. Zlepšení kvality aktiv a ziskovosti pomohlo bankám odolat prudkému hospodářskému poklesu v nepříznivém scénáři zátěžového testu ECB provedeného v roce 2023. Tuto celkovou odolnost lze přičíst úsilí bank vynaloženému v průběhu let, jejich diverzifikovanému financování a dobrému prostředí z hlediska likvidity i nepřetržitému zapojení ECB do dohledu, např. formou práce vykonané od roku 2021 v oblasti úrokového rizika investičního portfolia. V procesu přezkumu a vyhodnocování v rámci dohledu (SREP) v roce 2023 se celkové skóre SREP víceméně nezměnilo. Požadavky na kapitál CET1 v rámci Pilíře 2 byly stanoveny v průměru na 1,2 % oproti 1,1 % v roce 2022.

Navzdory výsledkům SREP i rekordní ziskovosti, kterou evropské banky vykázaly v roce 2023, nevidí ECB důvod k přílišné spokojenosti. Udržitelnost vysokých zisků by mohl ohrozit postupně se zvyšující průsak měnověpolitických sazeb do sazeb z bankovních vkladů a plošnější růst nákladů financování bank, jakož i zhoršování kvality aktiv v sektoru nemovitostí a dalších sektorech citlivých na změnu úrokových sazeb. Dohledová činnost ECB se i nadále zaměřuje na přetrvávající slabiny v řízení rizik, ve správě a řízení a ve vnitřních kontrolních mechanismech i na nově vznikající rizika.

V průběhu roku 2023 se bankovní dohled ECB stal účinnějším a více založeným na riziku. Na základě svých interních činností a doporučení expertní skupiny zavedla ECB nový rámec tolerance rizika, který orgánům dohledu umožnil přizpůsobit svou činnost individuální situaci dohlížené banky namísto uplatňování univerzálního přístupu a v rámci této činnosti si stanovit priority. Ve stejném duchu zavedla i nový víceletý rámec pro hodnocení SREP, který orgánům dohledu umožňuje lépe kalibrovat intenzitu a frekvenci svých analýz. Začala také vypracovávat včasnější a razantnější eskalační procesy založené na celé škále nástrojů dohledu, včetně pravidelných sankcí, například v oblasti klimatických a environmentálních rizik.^[45]

V roce 2023 ECB uložila sankce třem bankám.^[46]

V prosinci 2023 zveřejnila ECB priority v oblasti dohledu na období 2024–2026, které se zaměřují na i) posílení odolnosti vůči bezprostředním makrofinančním a geopolitickým šokům, ii) urychlení účinné nápravy nedostatků ve správě a řízení klimatických a environmentálních rizik a iii) další pokrok v digitální transformaci a budování pevných rámců provozní odolnosti.

Jako součást své trvalé snahy o zvyšování transparentnosti a odpovědnosti zveřejnila ECB v roce 2023 i) svůj čtyřstupňový přístup k určení požadavku v rámci Pilíře 2 na základě jednotlivých rizik, ii) metodiku SREP pro úvěrové riziko a metodiku SREP pro tržní riziko, které se použijí v cyklu 2024, a iii) všeobecné zásady pro postupy týkající se kvalifikovaných účastí; a v lednu 2024 zveřejnila aktualizovanou verzi příručky dohledu, která byla naposledy publikována v roce 2018.

V dubnu 2023 ECB společně s Jednotným výborem pro řešení krize přivítala návrh sady legislativních změn evropského rámce řešení krizí a pojištění vkladů ze strany Evropské komise.

V říjnu 2023 byla v souladu se zavedenými pravidly výběrového řízení jmenována novou předsedkyní Rady dohledu ECB Claudia Buchová.

Podrobnější informace lze nalézt na internetových stránkách ECB v sekci bankovního dohledu a ve výroční zprávě ECB o činnosti dohledu za rok 2023.

3.4 Příspěvek ECB k unijním a mezinárodním iniciativám

V roce 2023 bylo dosaženo dalšího pokroku ve zlepšování regulatorního rámce pro finanční sektor. K hlavním úspěchům patřily i) dohoda o provedení konečných reforem Basel III ze strany EU, ii) iniciativy zaměřené na řešení rizik souvisejících se změnou klimatu a iii) návrh na posílení rámce EU pro krizové řízení a pojištění vkladů. Důležitého pokroku bylo dosaženo i v oblasti regulace kryptoaktiv a zlepšení regulace tržní infrastruktury, například pokud jde o centrální zúčtování.

Zlepšení regulatorního rámce pro banky

V roce 2023 ECB nadále podporovala jednání o bankovním balíčku EU, který sestává ze souboru změn nařízení o kapitálových požadavcích (CRR)^[47] a směrnice o kapitálových požadavcích (CRD)^[48], jejichž cílem je provedení konečných reforem Basel III v EU. Bankovní balíček EU schválily v prosinci přípravné orgány Evropského parlamentu a Rady EU. Konečné znění CRR a CRD by mělo být přijato do konce dubna 2024, jakmile bude dokončena právní revize. Reformy mají dále posílit odolnost bankovního systému EU, a to zejména navýšením kapitálu potřebného pro pokrytí expozic vůči úvěrovému, operačnímu a tržnímu riziku. Posílí rovněž nástroje dohledu, včetně nástrojů pro řešení klimatických a dalších rizik týkajících se udržitelnosti.^[49] ECB také přispěla k agendě EU v oblasti udržitelných financí, a to zejména tím, že zveřejnila stanoviska ke směrnici o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti a nařízení o ratingových činnostech v oblasti životního prostředí, sociálních věcí a správy a řízení (ESG).^[50]

Jednání o dokončení bankovní unie se zaměřila na zlepšení rámce EU pro krizové řízení a pojištění vkladů. Dne 18. dubna 2023 zveřejnila Evropská komise legislativní návrh zaměřený na posílení krizového řízení bank v EU a zejména na zlepšení možností, jež mají orgány k dispozici pro řešení selhání menších a středních bank. ECB ve svém stanovisku^[51] tento legislativní balíček velmi uvítala, přičemž zdůraznila potřebu lepších nástrojů a možností financování krizového řízení. Nad rámec navrhovaného legislativního balíčku vyzvala ECB k dalším krokům k dokončení bankovní unie. To vyžaduje zejména vytvoření evropského systému pojištění vkladů a vytvoření evropského rámce pro likviditu při řešení krize.

Významného pokroku bylo dosaženo v oblasti regulace kryptoaktiv a zlepšení rámce pro boj proti praní peněz

ECB v roce 2023 nadále podporovala dokončení a zavedení regulatorního rámce pro kryptoaktiva, a to jak na evropské, tak na mezinárodní úrovni. Poté, co v červnu vstoupilo v EU v platnost nařízení o trzích kryptoaktiv,^[52] poskytla ECB náměty k řadě technických standardů, které koordinovaly Evropský orgán pro bankovnictví a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy a jejichž cílem bylo toto nařízení implementovat. Na mezinárodní úrovni přispěla k pokroku, jehož bylo dosaženo na mezinárodních fórech, jako jsou Rada pro finanční stabilitu (FSB), Basilejský výbor pro bankovní dohled (BCBS) a Výbor pro platební a tržní infrastrukturu (CPMI). Konkrétně FSB dokončila svůj globální regulatorní rámec pro činnosti související s kryptoaktivy, který poskytuje doporučení na vysoké úrovni pro regulaci činností souvisejících s kryptoaktivy a trhů s kryptoaktivy a pro globální režimy stablecoinů. Tato doporučení byla začleněna do širšího plánu skupiny G20 pro kryptoaktiva, který byl přijat v říjnu a těžil i z příspěvku ECB. ECB navíc podpořila práci BCBS na zpřísnění a vyjasnění aspektů jeho standardu pro expozice bank vůči kryptoaktivům. Tyto úpravy zejména zpřísňují kritéria pro preferenční regulatorní zacházení se stablecoiny.

ECB také nadále aktivně přispívala k dokončení návrhu legislativního balíčku navrženého Evropskou komisí, který se týká boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (AML/CFT), včetně vytvoření orgánu EU pro boj proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. Jak je uvedeno v jejích stanoviscích,^[53] ECB podpořila úzkou spolupráci a sdílení informací mezi orgány dohledu v oblasti AML/CFT a evropským bankovním dohledem a obecněji i účinný režim EU proti zneužívání finančního systému EU k praní peněz a financování terorismu.

Pokračující úsilí o dosažení pokroku ve vytváření unie kapitálových trhů a regulaci nebankovního finančního sektoru

V roce 2023 pokračovaly legislativní práce na iniciativách zaměřených na prohloubení integrace kapitálových trhů EU v rámci akčního plánu Evropské komise z roku 2020 pro unii kapitálových trhů. Během roku ECB prostřednictvím různých publikací a projevů přispívala do veřejné debaty o budoucnosti unie kapitálových trhů.^[54] Prezidentka ECB společně s předsedou Euroskupiny, prezidentem Evropské investiční banky, předsedou Evropské rady a předsedkyní Evropské komise navíc zveřejnili komentář o významu unie kapitálových trhů pro nasměrování úspor Evropy do růstu. ECB se také aktivně účastnila diskusí Euroskupiny o budoucnosti evropských kapitálových a finančních trhů a přispěla k legislativnímu procesu souvisejícímu s revizí nařízení o infrastruktuře evropských trhů.^[55]

ECB také nadále zdůrazňovala význam řešení strukturálních zranitelných míst v sektoru NBFI a zdokonalování příslušného rámce politiky z makroobezřetnostního hlediska. V rámci zkoumání nedávných zátěžových epizod v sektoru NBFI se v jejích publikacích Financial Stability Review a Macroprudential Bulletin diskutovalo o implikacích, jež tyto epizody mají pro makroobezřetnostní politiku v oblasti připravenosti z pohledu likvidity a v oblasti finanční páky v tomto sektoru.^[56] ECB se také podílela na hodnocení důsledků pákového efektu v sektoru NBFI pro finanční stabilitu, které provedla FSB, a aktivně přispívala k probíhající práci na opatřeních, která by zlepšila odolnost NBFI.^[57] Pokud jde o otevřené fondy, ECB přispěla k revizi doporučení FSB týkajících se opatření zaměřených na řešení strukturálního nesouladu likvidity v těchto fondech.^[58]

4 Hladké fungování tržní infrastruktury a platebních systémů

Eurosystém hraje důležitou úlohu při rozvoji, provozování a dozorování tržní infrastruktury a platebních systémů. V roce 2023 Eurosystém úspěšně obnovil provoz svého velkoobchodního platebního systému a pokračoval ve vývoji služeb systému TARGET. S cílem dále prohloubit integraci a posílit inovace na evropských trzích plateb a cenných papírů Eurosystém aktualizoval svou strategii pro malé platby a začal analyzovat potenciální dopad nově vznikajících technologií na vypořádání velkoobchodních finančních transakcí. Při zkoumání případného digitálního eura přešel Eurosystém z průzkumné fáze do fáze přípravné.

4.1 Služby TARGET

Dne 20. března 2023 Eurosystém úspěšně spustil svůj nový systém pro velkoobchodní platby T2, který nahradil systém TARGET2, jenž byl v provozu od listopadu 2007. Systém T2 zavádí systém zúčtování plateb v reálném čase (RTGS) a funkci centrálního řízení likvidity, která optimalizuje řízení likvidity u všech služeb systému TARGET, a nabízí soubor společných komponent, které jsou v rámci služeb systému TARGET sdíleny, a delší provozní dobu. Migrace proběhla v období od 17. do 20. března 2023, přičemž v rámci přístupu „velkého třesku“ začaly všechny banky provádět vypořádání v novém systému v pondělí 20. března 2023. Nový systém splňuje mezinárodní standard pro výměnu zpráv finančních institucí (ISO 20022) a významně těží z přínosu, který plyne z vyšší efektivity. Nastavení nového systému T2 navíc umožňuje účastníkům trhu zefektivnit řízení peněžní likvidity centrální banky pro své transakce v eurech při velkoobchodních a maloobchodních platbách i pro vypořádání obchodů s cennými papíry.

Systém T2 je pro účely transakcí v eurech – a to jak vlastních, tak transakcí prováděných pro klienty – využíván přibližně tisícovkou bank. Pokud jsou započteny i pobočky a dceřiné banky, umožňuje systém T2 spojení s více než 40 000 bankami z celého světa. V roce 2023 bylo prostřednictvím systému T2 a jeho předchůdce TARGET2 zpracováno v průměru 409 444 plateb za den s průměrnou denní hodnotou 2,2 bil. EUR. V porovnání s platbami provedenými prostřednictvím systému TARGET2 v roce 2022 došlo k nárůstu denního počtu plateb o 2,9 %.

Po přistoupení Chorvatska k eurozóně přešly chorvatské finanční instituce od 1. ledna 2023 ze svého národního systému RTGS na systém TARGET2/T2. Přechod chorvatského trhu na služby systému TARGET pokračoval v červnu přechodem na službu vypořádání okamžitých plateb v systému TARGET (TIPS) a v září, kdy se chorvatský centrální depozitář cenných papírů (CSD) připojil k systému TARGET2-Securities (T2S).

Migrace chorvatského centrálního depozitáře proběhla v rámci vlny, v níž se k platformě T2S úspěšně připojilo pět centrálních depozitářů cenných papírů: jeden z největších centrálních depozitářů na světě Euroclear Bank, Systém Bulharské národní banky pro vypořádání obchodů s cennými papíry vládních institucí, druhý v Bulharsku působící CSD Central Depository AD, chorvatský Središnje klirinško depozitarno društvo d.d. (SKDD) a Euroclear Finland. Platforma T2S nyní propojuje 24 CSD z 23 evropských trhů a umožňuje vypořádání obchodů s cennými papíry v eurech a dánských korunách. Tato migrační vlna představovala pro T2S a Eurosystém důležitý vývojový mezník z provozního, obchodního a strategického hlediska. Zejména úspěšné začlenění CSD (Euroclear Finland), který vede účty koncových investorů, opět potvrzuje, že tržní infrastruktura Eurosystému může podporovat všechny trhy i jurisdikce EU. Z obchodního hlediska navíc dochází v rámci migrace Euroclear Bank k převodu eurobondových nástrojů přímo do T2S a od roku 2024 do systému pro správu zajištění (Eurosystem Collateral Management Systém – ECMS). V roce 2023 systém T2S zpracoval v průměru 699 868 transakcí za den s průměrnou denní hodnotou 790,3 mld. EUR.

Služba TIPS nadále hrála důležitou úlohu při rozvoji okamžitých plateb v eurech, přičemž v roce 2023 k ní přistoupily další banky i národní komunity. Nárůst počtu účastníků služby TIPS vedl ve srovnání s rokem 2022 k nárůstu počtu transakcí o více než 127 %, přičemž nejvyšší počet okamžitých plateb (28 milionů) byl vypořádán v prosinci 2023 (oproti 18,7 milionu v prosinci 2022). Úspěšně bylo dokončeno testování připojení Sveriges Riksbank a švédské koruny ke službě TIPS pro okamžité platby od roku 2024. Bez problémů pokračovala spolupráce mezi Eurosystémem a Danmarks Nationalbank na připojení dánské koruny k TIPS (a T2) v roce 2025.

V červenci 2023 Eurosystém zveřejnil novou strukturu tvorby cen pro službu TIPS, která vstoupila v platnost 1. ledna 2024. Zajišťuje, aby služba fungovala na základě návratnosti nákladů, aniž by vytvářela zisk. Současně je cílem stanovení cen služby TIPS podpořit zavádění okamžitých plateb v Evropě, které by rovněž mělo zrychlit, a to vzhledem k legislativnímu návrhu Evropské komise na zpřístupnění okamžitých plateb v eurech všem občanům a podnikům s bankovním účtem v EU a v zemích Evropského hospodářského prostoru.

Kromě uvedených tří zúčtovacích služeb (T2, T2S a TIPS) vyvíjí Eurosystém v rámci systému TARGET také novou službu ECMS, která poskytne všem zemím eurozóny jednotný systém pro správu aktiv používaných jako zajištění při úvěrových operacích Eurosystému. Spuštění ECMS bylo posunuto z dubna 2024 na listopad 2024, aby měli uživatelé více času na dokončení testování funkcí ECMS ve stabilním prostředí.

4.2 Projekt digitálního eura

Dvouletá průzkumná fáze projektu digitálního eura skončila v říjnu 2023. Zhodnocení prací provedených během průzkumné fáze vytvořilo základ pro rozhodnutí Rady guvernérů ECB zahájit přípravnou fázi. Zahájení této nové fáze ještě neznamená, že bylo rozhodnuto o tom, zda digitální euro emitovat. Toto rozhodnutí může Rada guvernérů zvážit pouze po přijetí legislativního rámce pro digitální euro na unijní úrovni.

Během průzkumné fáze se Eurosystém dohodl na rámcově podobě a technických požadavcích pro digitální euro. Tato práce byla podpořena vývojem prototypů, jehož cílem bylo ověřit navrhované řešení z technického hlediska a prostřednictvím skupinově orientovaného výzkumu^[59] získat vstupní informace o preferencích a očekáváních potenciálních uživatelů. Úzká a transparentní spolupráce s účastníky trhu, dalšími orgány EU a tvůrci politik zajistila, aby všechny zúčastněné strany mohly poskytnout svou zpětnou vazbu ohledně možností koncepce a distribuce. Průzkum trhu zaměřený na technické aspekty ukázal, že existuje dostatečně velká skupina evropských poskytovatelů, kteří jsou schopni ujmout se vývoje řešení pro digitální euro, a že z hlediska jeho architektonického a technologického nastavení je k dispozici řada možností.

První etapa přípravné fáze, která začala 1. listopadu 2023, bude trvat dva roky a položí základy pro potenciální emisi digitálního eura. Během tohoto časového rámce se pozornost zaměří na dokončení souboru pravidel pro digitální euro a výběr poskytovatelů, kteří by případně mohli vyvíjet platformu a infrastrukturu pro digitální euro. Eurosystém rovněž provede další testování a experimenty a bude pokračovat v konzultacích se všemi zainteresovanými stranami včetně veřejnosti s cílem zajistit, aby digitální euro splňovalo nejvyšší standardy kvality, bezpečnosti, soukromí a využitelnosti.

O případných dalších krocích rozhodne Rada guvernérů na základě výsledků první etapy přípravné fáze a vývoje legislativního procesu.

4.3 Inovace a integrace tržní infrastruktury a platebních systémů

V listopadu 2023 Eurosystém zveřejnil aktualizaci své strategie pro malé platby, a to z důvodu významných změn, které nastaly v oblasti plateb za čtyři roky od jejího zavedení. V oblasti platebního styku došlo zejména k nárůstu aktivit velkých technologických společností, což by mohlo nepříznivě ovlivnit strategickou autonomii Evropy v oblasti plateb. Válka Ruska proti Ukrajině navíc zdůraznila význam (kybernetických) rizik pro kritickou infrastrukturu v Evropě, včetně infrastruktury platebních služeb. Kromě toho bylo dosaženo značného pokroku v projektu digitálního eura.

Aktualizovaná strategie zachovává své hlavní cíle, konkrétně vývoj celoevropských řešení pro platby v místě interakce (tj. v místě fyzického prodeje a v mobilních aplikacích a elektronických obchodech) a další posílení Jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA), zejména prostřednictvím plného zavedení okamžitých plateb. Obsahuje rovněž nový cíl zvýšit odolnost malých plateb, mimo jiné i tím, že pro nepředvídané události budou k dispozici alternativní platební řešení. V neposlední řadě také klade důraz na komplementaritu strategie Eurosystému pro malé platby a projektu digitálního eura, a to zejména na různé způsoby, jakými by digitální euro mohlo přispět ke splnění cílů této strategie. Digitální euro by například samo o sobě nabídlo celoevropské platební řešení a zároveň pomohlo také soukromým řešením pro malé platby získat celoevropský dosah.

V souladu se svým cílem pokročit v integraci evropských finančních trhů v oblasti služeb po uzavření obchodu a přispět k vytvoření unie kapitálových trhů podávala Poradní skupina Eurosystému pro tržní infrastruktury pro cenné papíry a zajištění (AMI-SeCo) i nadále zprávy o pokroku dosaženém trhy skupiny AMI-SeCo (Evropský hospodářský prostor a trhy Spojeného království a Švýcarska) při plnění standardů stanovených harmonizační agendou pro T2S, Jednotným souborem pravidel řízení zajištění pro Evropu (SCoRE) (který je rovněž nezbytný pro interakci se systémem ECMS) a standardů pro korporátní události (včetně standardů pro identifikaci akcionářů). Celková míra souladu s harmonizačními standardy T2S zůstala na úrovni kolem 90 %. U pěti nových CSD, které se k T2S připojily v září 2023, bylo plnění harmonizačních standardů T2S vyhodnoceno jako vysoké. Zpráva o compliance v oblasti korporátních událostí za rok 2023 doložila, že bylo rovněž dosaženo pokroku, pokud jde o dodržování standardů pro korporátní události. Ve zprávě SCoREBoard za druhou polovinu roku 2023 zaznamenala skupina AMI-SeCo určité zpoždění v pokroku zúčastněných stran při dosahování souladu s použitelnými standardy SCoRE. Vzhledem k posunu spuštění ECMS Eurosystému na listopad 2024 se AMI-SeCo dohodla i na odložení lhůty pro plnění příslušných standardů SCoRE.

S cílem identifikovat zbývající překážky bránící integraci poobchodního trhu s cennými papíry v EU zahájila AMI-SeCo v listopadu 2023 šetření mezi svými členy a členy národních skupin zúčastněných stran. AMI-SeCo rovněž poskytla Evropské komisi a Evropské radě informace o aspektech týkajících se poobchodních operací v návrhu Komise na účinnější přeshraniční postupy při uplatňování srážkové daně a sdělila své názory na případné zkrácení standardního cyklu vypořádání obchodů s cennými papíry T+2 Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA).

V neposlední řadě začal Eurosystém analyzovat možný dopad nově vznikajících technologií, včetně technologie distribuovaného registru (DLT), na vypořádání velkoobchodních finančních transakcí (viz box 4).

4.4 Dozor a úloha emisní centrální banky

Bezpečné a efektivní fungování infrastruktur finančního trhu (FMI) a platebního styku v eurozóně je trvalou prioritou Eurosystému, pokud jde o jeho dozorovou funkci. Kromě toho je Eurosystém jakožto centrální emisní banka pro euro zapojen do spolupráce s FMI mimo eurozónu, které provádějí významné činnosti v eurech.

Pokud jde o dozor nad Eurosystémem provozovanými službami TARGET (viz kapitola 4.1), mezi hlavní priority patřilo monitorování konsolidovaného projektu T2-T2S před jeho spuštěním v březnu 2023 a připojení nových trhů. Kromě toho bylo v říjnu 2023 zahájeno komplexní hodnocení infrastruktury T2/TIPS podle nařízení o požadavcích v oblasti dozoru nad systémově významnými platebními systémy (SIPS) a infrastruktury T2S podle zásad CPMI-IOSCO.

Eurosystém rovněž vykonává dozor nad ostatními SIPS, včetně systémů EURO1, STEP2-T a MasterCard Clearing Management System (MCMS). V roce 2023 se zaměřil na dokončení prvního komplexního hodnocení MCMS podle nařízení o SIPS, zahájení nových komplexních hodnocení systémů EURO1 a STEP2-T podle nařízení o SIPS, hodnocení MCMS podle dozorových očekávání v oblasti kybernetické odolnosti pro infrastruktury finančního trhu (CROE) a monitorování přechodu systému EURO1 na standard ISO 2022.

Pokud jde o platební nástroje, platební schémata a platební uspořádání, Eurosystém dosáhl v roce 2023 významného milníku při identifikaci platebních uspořádání, která mají být předmětem dozoru nebo monitorování podle rámce Eurosystému pro dozor nad elektronickými platebními nástroji, schématy a uspořádáními (rámec PISA). Kromě zapojení nově dozorovaných subjektů do rámce PISA provedl Eurosystém komplexní hodnocení první skupiny celoevropských schémat a pokračoval v činnosti týkající se sledování podvodů s platebními kartami.

Kromě toho byl Eurosystém jakožto centrální emisní banka pro euro nadále zapojen do mechanismů zaměřených na spolupráci v oblasti řešení krize a dozoru nad FMI s významnými aktivitami denominovanými v eurech. Pokud jde o ústřední protistrany, Eurosystém se podílel na posuzování změn v řízení rizik, návrhů na rozšíření služeb, ozdravných plánů a plánů pro řešení krize. Pokud jde o vypořádání obchodů s cennými papíry, Eurosystém nadále přispíval k pravidelnému hodnocení centrálních depozitářů cenných papírů podle nařízení o centrálních depozitářích cenných papírů a pokračoval v přípravách na budoucí udělování oprávnění k činnosti subjektům provozujícím tržní infrastruktury založené na technologii DLT podle nařízení (EU) 2022/858 (nařízení o pilotním režimu pro DLT).

V oblasti kybernetické odolnosti byl dokončen přezkum strategie kybernetické odolnosti Eurosystému pro FMI, přičemž podrobnosti o vylepšeních a revizích by měly být oznámeny počátkem roku 2024. Kromě toho ESCB provedl své pravidelné šetření kybernetické odolnosti ve více než osmdesáti FMI v EU a zahájil návazná opatření s příslušnými orgány dozoru a dozorovanými subjekty.

ECB podpořila různé globální pracovní aktivity související s dozorem (např. v oblasti postupů ústředních protistran při řízení maržových požadavků, záruk FMI za finanční rizika nesouvisející se selháním účastníků a opatření pro stablecoiny) a také celounijní dohledový zátěžový test ústředních protistran koordinovaný orgánem ESMA. ECB také zveřejnila přehled modelů počátečních požadavků na marže ústředních protistran v EU, průběžně sledovala dopad zvýšené tržní volatility na ústřední protistrany a jejich členy a společně s Deutsche Bundesbank a Federal Reserve Bank of Chicago uspořádala společnou výroční konferenci o řízení rizik ústředních protistran s cílem usnadnit diskusi mezi finančním sektorem, regulatorními orgány a akademickou obcí.

Eurosystém pravidelně přispívá k tvorbě nových předpisů EU pro FMI a platební styk. V roce 2023 se podílel zejména na stanovisku ECB k přezkumu nařízení o infrastruktuře evropských trhů. ECB se také aktivně podílela na přípravě sekundárních právních předpisů pro nařízení o digitální provozní odolnosti finančního sektoru, a to zejména v oblasti penetračního testování na základě hrozeb, které je vyvíjeno v souladu s evropským rámcem pro etické testování červeným týmem na základě zpravodajských informací o hrozbě (TIBER-EU).

Box 4
Nové technologie pro velkoobchodní vypořádání peněz centrální banky

Eurosystém analyzuje potenciální dopad nově vznikajících technologií, včetně technologie distribuovaného registru (DLT), na vypořádání velkoobchodních finančních transakcí. Tato činnost je součástí snahy Eurosystému zajistit, aby centrální banky držely krok s digitálními inovacemi v oblasti plateb a vypořádání obchodů s cennými papíry a samy se na nich podílely.

Finanční sektor se stále více zajímá o potenciální využití technologie DLT, včetně jejího využití u transakcí, které jsou v současné době vypořádávány v penězích centrální banky. Bude-li DLT finančním sektorem přijata ve významném rozsahu, pak je možné, že centrální banky budou muset přijmout opatření k zajištění hladkého fungování platebních systémů a úlohy peněz centrální banky coby měnové kotvy, která podporuje stabilitu, integraci a efektivitu evropského finančního systému.

Eurosystém identifikoval čtyři koncepční řešení, která by vypořádání velkoobchodních transakcí v penězích centrální banky mohla umožnit, kdy by například část transakce týkající se cenných papírů byla vypořádána prostřednictvím infrastruktury založené na DLT (viz obrázek 1).

Obrázek A

Koncepční řešení pro vypořádání velkoobchodních transakcí evidovaných na platformách DLT v penězích centrální banky

Eurosystém plánuje provést průzkumné práce v oblasti DLT ve formě zkoušek skutečného vypořádání peněz centrální banky a experimentů se simulací vypořádání v testovacím prostředí. Tyto práce budou provedeny s využitím tří řešení Eurosystému, která umožňují vypořádání velkoobchodních finančních transakcí evidovaných na platformách DLT v penězích centrální banky: řešení Trigger Solution poskytovaného Deutsche Bundesbank, řešení TIPS Hash-Link poskytovaného Banca d’Italia (obě řešení jsou příkladem koncepčního řešení 1) a řešení Full-DLT Interoperability poskytovaného Banque de France (koncepční řešení 2). Účastníci trhu byli vyzváni, aby vyjádřili svůj zájem o účast na zkouškách a experimentech, které mají podle plánu probíhat od května do listopadu 2024. Současně budou v rámci Eurosystému dále interně analyzována další dvě koncepční řešení.

Na podporu průzkumné činnosti Eurosystému byla zřízena specializovaná kontaktní skupina pro trh se zaměřením na DLT . Tato skupina poskytuje odborné informace a dbá na to, aby měl Eurosystém stálý přehled o pokroku ve využívání DLT a dalších nových technologií na velkoobchodních finančních trzích.

5 Tržní operace a finanční služby poskytované ostatním institucím

Eurosystém schválil v srpnu 2023 nový rámec pro poskytování eurových likviditních linek centrálním bankám mimo eurozónu a několik likviditních linek s centrálními bankami mimo eurozónu ponechal aktivních, čímž poskytoval mechanismus jištění pro tržní financování. ECB nadále pravidelně nabízela protistranám v eurozóně operace v amerických dolarech. ECB neintervenovala na devizovém trhu. ECB nadále odpovídala za správu různých finančních operací jménem EU a plnila koordinační roli ve vztahu k rámci služeb Eurosystému v oblasti správy rezerv.

5.1 Vývoj tržních operací

Eurové a devizové likviditní linky

Swapové a repo linky Eurosystému představují nástroje měnové politiky. Pomáhají zabránit tomu, aby napětí na mezinárodních trzích financování omezovalo účinnost transmise měnové politiky v eurozóně. V tabulce 5.1 jsou uvedeny likviditní linky, které byly aktivní k 31. prosinci 2023.

V roce 2023 ECB v koordinaci s Federálním rezervním systémem, Bank of Canada, Bank of England, Bank of Japan a švýcarskou centrální bankou nadále každý týden poskytovala likviditu v amerických dolarech se splatností sedmi dnů (síť swapových linek). Od 20. března do 30. dubna 2023 se frekvence sedmidenních operací na poskytnutí dolarové likvidity v koordinaci s centrálními bankami v rámci sítě swapových linek zvýšila na jeden den. Cílem vyšší frekvence bylo zvýšit účinnost a posílit roli této operace coby mechanismu jištění v období zvýšeného tlaku na podmínky dolarového financování. Objem úvěrů protistranám v eurozóně zůstával během roku nadále omezený.

V návaznosti na hloubkový přezkum předchozího rámce a na základě zkušeností z předchozích let schválila Rada guvernérů dne 3. srpna 2023 nový rámec pro poskytování eurových likviditních linek centrálním bankám mimo eurozónu. Nový rámec vstoupil v platnost 16. ledna 2024 a podporuje úlohu likviditních linek jako nástrojů měnové politiky, zachovává základní prvky dosud platného rámce, ale zefektivňuje jej, a integruje stávající repo facility do jednotného stálého rámce nazvaného EUREP. Swapové linky jsou k dispozici zemím s nejvyšší úvěruschopností nebo systémovým významem z pohledu eurozóny. Přístup k eurové likviditní lince za běžných okolností a během období akutního plošného napětí na finančních trzích se může lišit, neboť v druhém případě by mohlo být odůvodněno zřízení preventivních linek pro širší okruh zemí. Rada guvernérů bude žádosti o poskytnutí likviditních linek nadále posuzovat případ od případu.

Zveřejňování informací o devizových intervencích

V roce 2023 ECB žádnou intervenci na devizových trzích nerealizovala. Od zavedení eura intervenovala ECB na devizovém trhu dvakrát – v letech 2000 a 2011. Údaje o devizových intervencích jsou zveřejňovány čtvrtletně s odstupem jednoho čtvrtletí na internetových stránkách ECB a v datovém úložišti ECB. Informace zveřejňované ve čtvrtletní tabulce jsou zachyceny také v tabulce 5.2. Pokud v příslušném čtvrtletí k žádným devizovým intervencím nedošlo, je tato informace výslovně uvedena.

Zveřejňovány jsou informace o devizových intervencích prováděných ECB jednostranně a na základě koordinace s jinými zahraničními měnovými orgány i devizových intervencích „na okraji fluktuačního pásma“ v rámci mechanismu směnných kurzů (ERM II).

5.2 Správa výpůjčních a úvěrových operací EU

ECB odpovídá za správu účtů a zpracování plateb souvisejících s výpůjčními a úvěrovými operacemi EU v rámci mechanismu střednědobé finanční pomoci (MTFA)^[60], evropského mechanismu finanční stabilizace (EFSM)^[61], evropského nástroje pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE)^[62], programu Next Generation EU (NGEU)^[63] a programu makrofinanční pomoci Ukrajině (MFA+)^[64]. ECB je také odpovědná za správu některých plateb souvisejících s operacemi v rámci Evropského nástroje finanční stability (EFSF)^[65] a Evropského mechanismu stability (ESM)^[66] a za zpracování všech plateb spojených s dohodou o úvěrové facilitě pro Řecko^[67]. V roce 2023 ECB dokončila přípravy na poskytování služeb platebního agenta pro Evropskou komisi, čímž rozšířila stávající služby ECB coby fiskálního agenta.

K 31. prosinci 2023 činila celková nominální hodnota nevypořádaných operací 200 mil. EUR v rámci mechanismu MTFA, 42,8 mld. EUR v rámci EFSM, 98,4 mld. EUR v rámci SURE a 39,54 mld. EUR v rámci dohody o úvěrové facilitě pro Řecko. ECB v roce 2023 rovněž zpracovala platby úvěrů a grantů různým členským státům v rámci NGEU, včetně plateb úroků, a platby úvěrů MFA+ Ukrajině.

5.3 Služby Eurosystému v oblasti správy rezerv

V roce 2023 Eurosystém i nadále nabízel komplexní spektrum finančních služeb spadajících pod rámec správy rezerv (ERMS) vytvořený v roce 2005 pro správu rezervních aktiv zákazníků, která jsou denominována v eurech. V souladu s tímto rámcem – tj. za harmonizovaných podmínek a dle tržních standardů – poskytuje řada národních centrálních bank Eurosystému finanční služby centrálním bankám, měnovým orgánům a orgánům státní správy se sídlem mimo eurozónu a mezinárodním organizacím. ECB plní celkovou koordinační roli, monitoruje hladké fungování služeb, prosazuje změny ke zlepšení rámce a připravuje související zprávy pro rozhodovací orgány ECB.

V rámci ERMS na konci roku 2023 bylo 273 zákaznických účtů oproti 270 na konci roku 2022. Celková agregovaná aktiva (která zahrnují hotovostní aktiva a cenné papíry) spravovaná v rámci ERMS poklesla v roce 2023 v porovnání s rokem 2022 přibližně o 20 %.

6 Hotovost je u evropské veřejnosti nadále nejčastěji používaným platebním prostředkem a počet padělků je nízký

Počet eurobankovek v oběhu byl ovlivněn zvyšováním základních úrokových sazeb ECB, neboť držba hotovosti jako uchovatele hodnoty poklesla. Jasná většina evropské veřejnosti považuje za důležité mít možnost platit hotově. V souladu s tím je cílem ECB zajistit účinný přístup k hotovosti a její přijímání v eurozóně.

Eurosystém je také odhodlán zajistit, aby hotovost zůstala co nejvíce udržitelná a šetrná k životnímu prostředí, a posoudil proto ekologickou stopu bankovek coby platebního prostředku. Přípravy na vývoj nové série eurobankovek jsou příležitostí, jak změnit jejich podobu, aby více oslovovaly všechny Evropany. V průběhu procesu tvorby návrhů nových eurobankovek je proto jejich podoba konzultována s veřejností.

6.1 Oběh eurobankovek a zajištění přístupu k hotovosti a jejího přijímání

Na konci roku 2023 dosáhl počet eurobankovek v oběhu 29,8 mld. a jejich celková hodnota činila 1,57 bil. EUR. Zvyšování základních úrokových sazeb ECB od července 2022 má na držbu hotovosti jako uchovatele hodnoty i nadále tlumící účinek, neboť bankovky nenesou žádné úroky. V roce 2023 tak počet a hodnota bankovek zaznamenaly velmi nízký meziroční růst, a to o 2 %, resp. −0,3 %.

Graf 6.1

Počet a hodnota eurobankovek v oběhu

(levá osa: mld. EUR; pravá osa: v mld.)

V zájmu zachování kvality eurobankovek v oběhu a důvěry v ně zpracovaly národní centrální banky Eurosystému 25,3 mld. eurobankovek, přičemž 3,3 mld. opotřebovaných bankovek nahradily nově natištěnými.

Hodnota euromincí v oběhu se v roce 2023 zvýšila meziročně o 3,2 % a ke konci roku činila 33,5 mld. EUR, což odpovídá 148,2 mld. euromincí.

V roce 2022 provedla ECB studii o platebních zvyklostech spotřebitelů v eurozóně, která ukázala, že 60 % občanů považuje za důležité mít možnost platit v hotovosti. S cílem zajistit účinný přístup k hotovosti a její přijímání přijala Evropská komise dne 28. června 2023 návrh nařízení o eurobankovkách a euromincích jako zákonného platidla. Ve svém stanovisku k návrhu Komise ECB vyjádřila silnou podporu tomu, aby byla stanovena jasná pravidla pro povinné přijímání hotovosti v eurech a pro odmítání hotovosti ze strany obchodníků, například umístěním nápisu „Pouze bezhotovostní platby“ u vstupu do obchodů. Dobrá dostupnost hotovosti a její přijímání jsou klíčovými prvky hotovostní strategie Eurosystému do roku 2030, které mají zajistit, aby hotovost v eurech byla i nadále široce dostupná coby atraktivní, spolehlivý a konkurenceschopný platební prostředek a uchovatel hodnoty.

6.2 Studie ekologické stopy eurobankovek

S cílem zajistit, aby hotovost zůstala co nejudržitelnější a nejšetrnější k životnímu prostředí, provedla ECB studii o ekologické stopě eurobankovek, aby tak posoudila ekologickou stopu hotovostních plateb eurobankovkami jednou osobou za rok.

Zjištění ukázala, že stopa ročního používání eurobankovek jednou osobou odpovídá osmikilometrové cestě autem a představuje pouze 0,01 % celkového ekologického dopadu jedné osoby souvisejícího se spotřební činností.

Bankovky jsou po uvedení do oběhu použity několikrát. Hlavním faktorem, který přispívá k jejich ekologické stopě, je fáze distribuce, včetně spotřeby energie a dopravy. Používání udržitelné bavlny v bankovkovém papíru snížilo dopad eurobankovek na životní prostředí o téměř 50 % a celkovou stopu plateb eurobankovkami o 3,6 % ve srovnání s využitím konvenční bavlny z neudržitelných zdrojů. Další snížení se předpokládá po přechodu na ekologičtější bavlnu. Probíhá rovněž rozsáhlý výzkum a vývoj s cílem identifikovat alternativní metody nakládání s odpadem získaným z bankovek, jako je recyklace a opětovné použití odpadních materiálů.

6.3 Vývoj v padělání eurobankovek

V roce 2023 bylo staženo z oběhu zhruba 467 000 padělaných eurobankovek, což je v poměru k celkovému počtu bankovek v oběhu jedna z nejnižších hodnot v historii (viz graf 6.2). V poměru k 1 milionu pravých bankovek v oběhu bylo v roce 2023 odhaleno 16 padělků. Přestože se jedná o velmi malý podíl, došlo ve srovnání s rokem 2022, kdy byl počet padělků po pandemii COVID-19 mimořádně nízký, ke zvýšení počtu padělaných bankovek. Pravděpodobnost, že se uživateli dostane do rukou padělaná bankovka, je velmi malá. Většina padělků je nekvalitní a nemají žádné nebo jen velmi špatné napodobení ochranných prvků bankovek. Bankovky lze zkontrolovat hmatem, nastavením proti světlu a nakloněním. Tento způsob kontroly je popsán na internetových stránkách v části o ochranných prvcích bankovek a na internetových stránkách národních centrálních bank zemí eurozóny.

Graf 6.2

Počet ročně zachycených padělků v poměru k 1 milionu pravých bankovek v oběhu

6.4 Přípravy na budoucí eurobankovky

ECB se připravuje na vývoj nové série eurobankovek, která má zachovat vysokou odolnost vůči padělání a co nejvíce zvýšit šetrnost k životnímu prostředí. Tento proces odráží odhodlání Eurosystému používat hotovost a je příležitostí, jak eurobankovky změnit tak, aby více oslovovaly všechny Evropany.

Na základě podnětů veřejnosti navrhla víceoborová poradní skupina, jejímiž členy jsou odborníci ze všech zemí eurozóny, užší seznam námětů. Následně Rada guvernérů sedm námětů vybrala a veřejnost byla vyzvána, aby vyjádřila své preference. Na základě výsledků dvou veřejných šetření, která proběhla v létě 2023, byly Radou guvernérů pro budoucí eurobankovky vybrány dva možné náměty: „Evropská kultura“ a „Řeky a ptáci“.

Rada guvernérů rovněž rozhodla zřídit poradní skupinu, která do konce roku 2024 navrhne motivy, které by vybrané náměty mohly vyjádřit. Poté se bude konat soutěž na návrhy nových bankovek. Evropská veřejnost bude mít opět možnost vyjádřit své preference k několika variantám návrhů. Očekává se, že ECB rozhodne o konečné podobě návrhů a o tom, kdy budou nové bankovky vyrobeny a vydány, v roce 2026. Po přijetí rozhodnutí o výrobě nových bankovek však potrvá ještě několik let, než se první bankovky dostanou do oběhu.

7 Statistika

ECB za podpory národních centrálních bank vyvíjí, shromažďuje, sestavuje a publikuje širokou škálu statistik a údajů, které jsou nezbytné pro podporu měnové politiky ECB, jakož i úkolů souvisejících s finanční stabilitou a dalších úkolů Evropského systému centrálních bank (ESCB) a Evropské rady pro systémová rizika. Tyto statistiky jsou dále využívány veřejnými institucemi, mezinárodními organizacemi, účastníky finančního trhu, médii i širokou veřejností a pomáhají ECB zvýšit transparentnost její práce.

V roce 2023 se ECB zaměřila na nové statistiky eurozóny, konkrétně na podrobné vykazování externích statistik a členění úvěrů, oběživa a vkladů v rámci veřejného zadlužení. ECB se také rozhodla rozšířit soubor zpravodajských jednotek pro účely statistiky peněžních trhů a zveřejnila nové statistiky finančních účtů s členěním na životní pojištění a penzijní nároky podle investičního rizika. V rámci svého akčního plánu v oblasti klimatu zveřejnila ECB na svých internetových stránkách klimatické ukazatele. Kromě toho Eurosystém zahájil průzkum s cílem vyhodnotit, která témata by měla být zahrnuta do působnosti integrovaného vykazovacího rámce.

7.1 Nové a vylepšené statistiky eurozóny a další vývoj

V dubnu 2023 začala ECB v souladu s pozměněnými obecnými zásadami ECB o externí statistice zveřejňovat další podrobnosti o externích statistkách, čímž reagovala na potřebu uživatelů mít k dispozici podrobnější přeshraniční statistiky. Nová sada přehledů odděluje údaje za investiční fondy, pojišťovny a penzijní fondy, ostatní finanční instituce, nefinanční podniky a sloučené domácnosti a neziskové instituce sloužící domácnostem. Identifikují rovněž typ dluhového nástroje použitého pro přímé investice. K dispozici jsou bližší informace o dluhových cenných papírech, úvěrech, obchodních úvěrech a zálohách a dodatečných geograficky členěných protipoložkách.

ECB také začala zveřejňovat nová členění úvěrů, oběživa a vkladů jako složek zadlužení vládních institucí členských států EU, což umožňuje důkladnější posouzení vládního financování. Zatímco dluhové cenné papíry obvykle tvoří největší podíl vládního dluhu, úvěry a vklady jsou významnými složkami, které v roce 2022 představovaly přibližně 16 % HDP eurozóny a 17,5 % celkového vládního dluhu. Údaje ukazují různé zdroje financování a poskytují členění podle kategorií věřitelů, včetně komerčních bank, mezinárodních institucí (např. Mezinárodního měnového fondu) a orgánů Evropské unie (např. Evropské investiční banky).

V dubnu 2023 se ECB rozhodla rozšířit soubor zpravodajských jednotek pro účely statistiky peněžních trhů o 24 nových bank k již vykazujícím 46 bankám. Nové banky zahrnuté do statistiky začnou vykazovat údaje od 1. července 2024. Poskytované údaje pomohou zvýšit reprezentativnost údajů ve statistice peněžních trhů, které zveřejňuje ECB. Do výpočtu krátkodobé eurové sazby (€STR) budou údaje od nových zpravodajských jednotek zahrnuty až v pozdější fázi, aby byla zajištěna dostatečná kvalita nově vykazovaných údajů. Rozšířený soubor zpravodajských jednotek podpoří reprezentativnost, hodnověrnost a spolehlivost referenčních ukazatelů.

V návaznosti na změnu obecných zásad o statistické zpravodajské povinnosti v případě čtvrtletních finančních účtů začala ECB v říjnu 2023 pro všechny členské státy EU a eurozónu zveřejňovat nová členění pro životní pojištění, nároky na anuitu a penzijní nároky s rozdělením investičního rizika. Tyto nároky jsou významnými složkami finančních aktiv domácností a zaznamenávají se na finančních účtech jako závazky pojišťoven a penzijních fondů (a v mnohem menší míře i ostatních sektorů). Nové údaje ukazují, do jaké míry domácnosti nesou investiční riziko spojené s pojistným a příspěvky investovanými jejich jménem.

7.2 Publikování nových klimatických statistických ukazatelů

V lednu 2023 zveřejnila ECB na svých webových stránkách první sadu experimentálních a analytických klimatických statistických ukazatelů. Tyto ukazatele byly shromážděny v úzké spolupráci s národními centrálními bankami ESCB a jsou součástí širšího akčního plánu ECB v oblasti klimatu.

Experimentální ukazatele udržitelného financování poskytují přehled o dluhových nástrojích s udržitelnými vlastnostmi, které jsou emitovány nebo drženy rezidenty eurozóny. Poskytují informace o výnosech získaných na financování udržitelných projektů a potažmo o přechodu na hospodářství s nulovými čistými emisemi.

Analytické ukazatele emisí oxidu uhličitého pro finanční instituce poskytují informace o uhlíkové náročnosti cenných papírů a úvěrových portfolií finančních institucí, a pomáhají tak posoudit úlohu tohoto odvětví při financování přechodu na hospodářství s nulovými čistými emisemi a související rizika. Ukazatele poskytují informace o expozici bank vůči protistranám s výraznou závislostí na obchodních modelech s vysokými emisemi oxidu uhličitého.

Analytické ukazatele týkající se fyzických rizik v portfoliu úvěrů a cenných papírů posuzují rizika vyplývající z dopadu přírodních nebezpečí vyvolaných změnou klimatu, jako jsou záplavy a požáry, na výkonnost úvěrů, dluhopisů a akcií. Ukazatele lze použít ke srovnání fyzických rizik v jednotlivých zemích a odvětvích a pro jednotlivá nebezpečí.

Pokračovaly práce na všech třech datových souborech s cílem dále zvýšit kvalitu dostupných údajů a jejich členění, a to včetně geografických, sektorových a dalších podrobností.

7.3 Zefektivnění výkaznictví bank

Integrovaný vykazovací rámec (IReF) usiluje o to, aby byly stávající požadavky Evropského systému centrálních bank na statistické údaje poskytované bankami co nejvíce začleněny do jednotného, standardizovaného vykazovacího rámce platného v celé eurozóně.

IReF je prvním krokem k širší iniciativě usilující o integrovaný systém vykazování údajů z oblasti statistiky, obezřetnosti a řešení krizí v Evropské unii, který požaduje evropský bankovní sektor a který si vyžádal také Evropský parlament a Rada. Na další podpoře této integrace spolupracují Evropský orgán pro bankovnictví, ECB, Jednotný výbor pro řešení krizí a Evropská komise v rámci neformální koordinační skupiny. V roce 2023 jednaly o pracovních postupech Společného výboru pro bankovní výkaznictví (JBRC), do něhož budou zapojeny příslušné evropské a vnitrostátní orgány, jakož i bankovní sektor. Očekává se, že tento společný výbor bude zřízen v roce 2024.

ESCB také úzce spolupracuje s bankovním sektorem na optimalizaci výkaznictví a snížení celkové vykazovací zátěže prostřednictvím Slovníku pro integrované výkaznictví bank (Banks’ Integrated Reporting Dictionary – BIRD). Jedná se o dobrovolnou a kooperativní iniciativu, která sdružuje národní centrální banky ESCB a komerční banky. BIRD, který je přístupný zdarma, pomáhá bankám vytvářet výstupy v oblasti statistiky, dohledu a řešení krize, které splňují požadavky na vykazování stanovené v evropských právních předpisech. BIRD je integrovaný slovník bez redundantního obsahu: pojmy, na nichž jsou založeny vykazovací povinnosti, jsou všechny identifikovány a popsány jen jednou, což bankám pomáhá se rozhodnout, které údaje ze svých interních systémů použít a jak je zpracovat.

Jedním z prvních výstupů BIRD bude pomoci bankám dodržovat IReF – nový rámec pro shromažďování údajů, který bude konzistentně platit ve všech zemích eurozóny. Zpravodajské jednotky budou moci používat BIRD pro vykazování v rámci IReF i pro další vykazovací povinnosti. BIRD pomůže snížit zátěž bank spojenou s výkaznictvím a zlepšit kvalitu údajů předávaných příslušným orgánům.

Box 5
První vydání nových distribučních účtů domácností

Nové experimentální statistiky poskytují čtvrtletní informace o rozdělení bohatství domácností v eurozóně v souladu s národními účty.

Nové distribuční účty domácností (Distributional Wealth Accounts – DWA) zveřejňované Evropskou centrální bankou jsou přehledem rozdělení bohatství domácností mezi domácnostmi v eurozóně a zeměmi eurozóny v souladu se souhrnnými čtvrtletními sektorovými účty (QSA). Nové statistiky jsou podkladem pro analýzy hospodářské, měnové a finanční stability, které připravuje ECB. Distribuční účty domácností souvisejí s přezkumem strategie měnové politiky ECB v roce 2021, jehož cílem je zahrnout systematické hodnocení obousměrných interakcí mezi rozdělením příjmů a bohatství a měnovou politikou. Distribuční účty domácností poskytnou nový vhled do procesu transmise měnové politiky. Zveřejnění dat vychází z doporučení iniciativy skupiny G20 nazvané Data Gaps Initiative, jejímž cílem je rozvíjet v souladu s národními účty informace o distribuci příjmů, spotřeby, úspor a bohatství domácností.

Metodu vyvinul a výsledky sestavil Evropský systém centrálních bank. Společný přístup může být dále posílen na vnitrostátní úrovni s přihlédnutím k dalším zdrojům dat, které jsou k dispozici lokálně. Některé národní centrální banky již taková zlepšení zavedly. Údaje kombinují souhrnné čtvrtletní sektorové účty s informacemi na úrovni domácností z výběrového šetření o financích a spotřebě domácností (HFCS) z období 2010–2021 a s dalšími zdroji. Výsledky za čtvrtletí po roce 2021 jsou odhadnuty na základě údajů z nejnovějších sektorových účtů a poslední dostupné vlny HFCS nebo údajů národních statistických úřadů shromážděných v některých zemích. Údaje jsou sestavovány čtvrtletně a zveřejňovány pět měsíců po skončení každého období. Výsledky jsou k dispozici za eurozónu, 19 jednotlivých zemí eurozóny (všechny země eurozóny kromě Chorvatska) a Maďarsko.

Distribuční účty domácností poskytují údaje o čistém jmění, celkových aktivech a pasivech a jejich složkách. Domácnosti jsou rozděleny do pěti nejvyšších decilů čistého jmění a spodních 50 % a dále podle postavení v zaměstnání a druhu bydlení. Datový soubor distribučních účtů domácností zahrnuje také Giniho koeficient pro čisté jmění, údaje o mediánu a průměrném čistém jmění, podíl čistého jmění v držení dolních 50 %, horních 10 % a horních 5 % domácností, jakož i poměr dluhu k aktivům podle decilů čistého jmění domácností.

Graf A

Vývoj hodnoty nemovitého majetku v jednotlivých decilech čistého jmění a vývoj podílu horních 5 % na čistém jmění v eurozóně

a) Hodnota nemovitého majetku	b) Podíl horních 5 % na čistém jmění
(v bil. EUR)	(v %)

Box 6
Statistiky platebního styku ‒ rozšířený rozsah a častější aktualizace

Dne 1. ledna 2022 nabylo účinnosti pozměněné nařízení ECB o statistice platebního styku. Změny ve srovnání s předchozím právním rámcem odrážejí jak vývoj v oblasti plateb, tak příslušné změny právních předpisů EU. Údaje jsou rovněž shromažďovány častěji, namísto jednou ročně jsou zveřejňovány za pololetí nebo čtvrtletí. První zveřejnění údajů o statistice platebního styku shromážděné podle pozměněného rámce proběhlo 9. listopadu 2023 prostřednictvím datového portálu ECB. Údaje byly zveřejněny za všechna čtvrtletí roku 2022, za první dvě čtvrtletí roku 2023 a za obě pololetí roku 2022.

Statistika platebního styku, která je k dispozici pololetně, nyní zahrnuje informace o inovativních službách pro klientské platby, jako jsou platby využívající mobilní zařízení, bezkontaktní platby, elektronický obchod a nové druhy platebních služeb, jak jsou definovány v revidované směrnici o platebních službách (PSD2). Na vydání pololetních statistik upozorňuje tisková zpráva. V rámci vylepšení sběru dat ukazují údaje na datovém portálu ECB mimo jiné silnou poptávku po bezkontaktních platbách kartou, které v první polovině roku 2023 představovaly 57 % všech plateb kartou v eurozóně (viz graf A).

Graf A

Podíl bezkontaktních plateb kartou na všech bezhotovostních platbách v eurozóně v 1. polovině roku 2023

Kromě toho se shromažďují údaje o podvodných platebních transakcích, metodách ověřování platebních transakcí a platebních systémech. Čtvrtletně a pro účely sledování přeshraničního obchodu se shromažďují údaje o platbách prováděných kartou v celosvětovém členění podle jednotlivých zemí s dalším členěním podle kódu kategorie obchodníka (MCC).

8 Výzkumné aktivity ECB

V roce 2023 se výzkum ECB zaměřil mimo jiné na hodnocení vývoje inflace, měnovou transmisi, změny klimatu a strukturální změny. Konkrétně vedoucí výzkumu Evropského systému centrálních bank (ESCB) zahájili výzkumný program zaměřený na výzvy pro transmisi měnové politiky v měnícím se světě (Challenges for Monetary Policy Transmission in a Changing World – ChaMP), jehož cílem je využít bohaté granulární datové soubory k analýze síly, rychlosti a heterogenity transmisních kanálů měnové politiky v eurozóně v prostředí bezprecedentních šoků, strukturálních změn a změn dynamiky inflace. Nové poznatky o dopadu inflace na různé typy domácností v celé eurozóně nadále poskytoval výzkumný program pro finance a spotřebu domácností (Household Finance and Consumption Network – HFCN). Jako zdroj cenných poznatků pro měnovou politiku a výzkum v oblasti tvorby očekávání domácností se již plně etablovalo výběrové šetření ECB ohledně očekávání spotřebitelů (Consumer Expectations Survey – CES). Důležitým tématem pro výzkumnou činnost ECB byla i nadále změna klimatu. ECB také úzce spolupracovala s národními centrálními bankami v rámci výzkumných skupin ESCB a pořádala každoroční workshopy, kde se diskutovalo o nejnaléhavějších otázkách v různých oblastech.

8.1 Aktuální informace o výzkumných iniciativách ESCB

V květnu 2023 byl spuštěn program ChaMP. Předpokládá se, že program bude trvat dva roky, přičemž jej bude možné prodloužit o další rok. Činnost v rámci programu je rozdělena do dvou oblastí: transmise prostřednictvím finančního systému (oblast 1) a transmise prostřednictvím reálné ekonomiky (oblast 2). Program ChaMP byl zahájen spuštěním úvodního pracovního programu, který zahrnoval 180 výzkumných projektů od více než 250 autorů z většiny centrálních bank ESCB. Jeho první workshopy proběhly 25. října 2023 v Bruselu (oblast 2) a 31. října 2023 v Lisabonu (oblast 1). Workshop oblasti 1 zahrnoval prezentace na téma transmise měnové politiky prostřednictvím bank a k podnikům a domácnostem a na úlohu nebankovních finančních zprostředkovatelů. Workshop oblasti 2 se zaměřil na význam mezipodnikových výrobních sítí (například nabídkových omezení a dalších šoků) a strukturálních změn (například digitalizace, (de-)globalizace a změna klimatu) pro transmisi měnové politiky. První osobní jednání řídicího týmu se konalo 30. října 2023.

V rámci programu HFCN byly v červenci 2023 zveřejněny výsledky čtvrté vlny šetření o finanční situaci a spotřebě domácností (Household Finance and Consumption Survey – HFCS), která proběhla v roce 2021. HFCS je užitečným zdrojem informací o financích a spotřebě domácností pro několik výzkumných projektů prováděných účastníky HFCN, Výzkumnou pracovní skupinou ECB pro heterogenitu a externími výzkumnými pracovníky. Mezi tyto projekty patří výzkum distribučních dopadů inflačních šoků do rozvah domácností^[68], rozdílů v držbě bohatství u mužů a žen (genderové nerovnosti v bohatství), měření příjmové nejistoty pomocí údajů o očekáváních, heterogenita dopadů pandemie na finance domácností a nové distribuční účty domácností (viz box 5).

8.2 Aktuální informace o výzkumných iniciativách ECB

Šetření ECB ohledně očekávání spotřebitelů (Consumer Expectations Survey – CES) bylo v roce 2023 dále rozpracováno a poskytlo nové poznatky o sektoru domácností pro měnověpolitické analýzy a výzkum. V pilotní fázi ECB rozšířila rozsah šetření nad rámec původních šesti zemí (Belgie, Německo, Francie, Itálie, Nizozemsko a Španělsko) o dalších pět zemí eurozóny (Rakousko, Finsko, Řecko, Irsko a Portugalsko). Ukázalo se, že šetření CES je neocenitelným nástrojem měnové politiky a výzkumu pro analýzu inflačních očekávání domácností. Z šetření vyplynulo, že restriktivní měnová politika spolu s aktivní komunikací ohledně úlohy měnové politiky při stabilizaci budoucí inflace podpořily důvěru veřejnosti a zabránily tomu, aby se nedávné cenové a nákladové šoky staly součástí inflačních očekávání spotřebitelů.^[69] Šetření CES rovněž zdůraznilo heterogenní dopad inflace na očekávání napříč domácnostmi. Jedním z důležitých závěrů je zjištění, že inflace nejvíce ovlivnila nízkopříjmové domácnosti, a to v důsledku jejich zranitelnosti vůči dopadům zvyšování cen nezbytných statků, jako jsou energie a potraviny.

Velmi významnou oblastí výzkumu zůstávala v roce 2023 nadále klimatická témata. Výzkum poskytl důkazy o rozporné praxi, kdy banky zveřejňující rozsáhlejší množství informací týkajících se životního prostředí poskytovaly více úvěrů klientům, kteří životní prostředí znečišťují, aniž by jim stanovily vyšší úrokové sazby nebo zkrátily splatnost dluhu.^[70] Další práce se zaměřila na nezamýšlené důsledky uhlíkových daní. Analýza rizika „zelené inflace“ (trvalé odchylky inflace od našeho cíle vyplývající z uhlíkových daní nebo systému oceňování uhlíkové stopy) naznačuje, že pokud se uhlíkové daně zvyšují velmi pomalu, lze dekarbonizace dosáhnout, aniž by byl ohrožen mandát ECB.^[71] Další výzkum ukázal, že mechanismy oceňování uhlíkové stopy snižují emise uhlíku podniky, ale také posouvají jejich skladbu investic směrem od ekologických inovací ke krátkodobému omezování znečištění.^[72] Dopady změny klimatu na naše chápání makroekonomické a finanční stability byly rovněž stěžejním tématem panelové diskuse v rámci konference „WE_ARE_IN“ organizované společně s Centrem pro výzkum hospodářské politiky (CEPR).

V roce 2023 zveřejnili pracovníci ECB celkem 120 odborných článků v rámci ediční řady ECB s názvem Working Paper Series. Kromě toho byly v rámci edičních řad ECB Occasional Paper Series, Statistics Paper Series a Discussion Paper Series publikovány studie více zaměřené na hospodářskou politiku či na metodologii. Řada výsledků výzkumné činnosti ECB byla taktéž publikována v renomovaných akademických časopisech a 12 článků bylo zveřejněno v publikaci ECB Research Bulletin, jejíž cílovou skupinou je širší veřejnost. Box 7 podrobněji popisuje výsledky nedávné práce ECB na ekonomické dynamice po extrémních událostech, což je téma, které má velký význam pro cenovou i finanční stabilitu.

8.3 Aktuální informace o činnosti výzkumných skupin ESCB

Pravidelné výzkumné programy pokračovaly v koordinování výzkumu v ESCB a v udržování vztahů s akademickými výzkumníky. Výzkumné skupiny ESCB se zaměřením „měnová ekonomie“ (skupina 1), „mezinárodní makroekonomie, fiskální politika, ekonomie trhu práce, konkurenceschopnost a správa a řízení HMU“ (skupina 2), „finanční stabilita, makroobezřetnostní regulace a mikroobezřetnostní dohled“ (skupina 3) a „změna klimatu“ (skupina 4) uspořádaly workshopy na nejnaléhavější témata v příslušných oblastech. Každoroční workshop skupiny 1 v roce 2023 byl odložen a bude se konat ve dnech 21.–22. března 2024 v Narodowy Bank Polski ve Varšavě. Skupina 2 uspořádala svůj každoroční workshop ve dnech 16.–17. listopadu 2023 v Bank of England. Jednalo se o pět školení zaměřených na produktivitu, trhy práce, mezinárodní makroekonomii, energetické šoky, politiku v oblasti klimatu a fiskální politiku. V rámci skupiny 3 byl uspořádán každoroční workshop ve finském Saariselkä, který se konal ve dnech 23.–25. listopadu 2023 a zaměřil se na finanční stabilitu a finanční zprostředkování. Skupina 4 uspořádala svůj druhý každoroční workshop v hybridním formátu ve dnech 13.–14. listopadu 2023 v ECB. Okruh témat workshopu sahal od vlivu teplotních šoků na inflaci až po dynamiku biodiverzity.

9 Právní činnosti a povinnosti ECB

Tato kapitola se zabývá výnosy Soudního dvora Evropské unie (SDEU) v řízeních, která se týkala ECB, poskytuje informace o stanoviscích ECB a případech nesplnění povinnosti konzultovat s ECB návrhy právních předpisů spadajících do oblasti její působnosti. Informuje také o tom, jak ECB monitoruje dodržování zákazu měnového financování a zvýhodněného přístupu.

9.1 Řízení vedená Soudním dvorem Evropské unie týkající se ECB

V září 2023 Soudní dvůr EU zamítl odvolání v poslední projednávané žalobě o náhradu škody, kterou proti ECB a Evropské unii (EU) podali majitelé řeckých státních dluhopisů. Odvolatelů se v důsledku aktivace dodatečných doložek o společném postupu věřitelů dotkla restrukturalizace řeckého veřejného dluhu v roce 2012.^[75] Odvolatelé u soudu prvního stupně tvrdili, že jejich nucenou účast na restrukturalizaci řeckého veřejného dluhu bylo možné přičítat aktivitám ECB a EU, mimo jiné z důvodu účasti ECB a EU na zasedáních Euroskupiny a jejich úlohy v konzultačním procesu vedoucím k aktivaci dodatečných doložek o společném postupu věřitelů.^[76] Tribunál konstatoval, že ECB a EU nepřekročily své pravomoci a nedopustily se žádného porušení práva na vlastnictví či na volný pohyb kapitálu ani porušení zásady rovného zacházení. Tribunál rovněž rozhodl, že některá ustanovení Smlouvy o fungování Evropské unie, kterých se odvolatelé dovolávají (včetně článků 123 a 127), nejsou právní normou přiznávající práva jednotlivcům, a nemohou tedy zakládat mimosmluvní odpovědnost Evropské unie ani ECB. Kasační opravný prostředek, který namítal nesprávný přezkum některých žalobních důvodů Tribunálem, byl Soudním dvorem zamítnut v plném rozsahu, čímž bylo ukončeno více než desetiletí soudních sporů, v nichž byla ECB vždy vítěznou stranou, protože prokázala, že jednala v souladu s právními předpisy.

V dubnu 2023 vydal Soudní dvůr Evropské unie (pátý senát) rozsudek v řízení o předběžné otázce předloženém Nejvyšším správním soudem Litvy (věc C-772/21). Podle výkladu Soudního dvora EU se minimální standardy ECB pro automatizovanou kontrolu upotřebitelnosti eurobankovek s použitím strojů na zpracování bankovek uvedené v čl. 6 odst. 2 rozhodnutí ECB/2010/14 o kontrole upotřebitelnosti eurobankovek nevztahují na subjekty zpracovávající hotovost, jako je Brink’s Lithuania. V původním řízení zpochybnila společnost Brink’s rozhodnutí Lietuvos bankas, podle kterého Brink’s porušila minimální standardy ECB, neboť dva stroje na zpracování bankovek neprošly zkouškou upotřebitelnosti (která byla založena na těchto standardech). Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že minimální standardy ECB se vztahují na výrobce strojů na zpracování bankovek. I když subjekty zpracovávající hotovost nejsou těmito standardy vázány, jsou nadále povinny napravit situaci, kdy kontrola prováděná národní centrální bankou zjistí, že stroje na zpracování bankovek nesplňují minimální standardy ECB. Soudní dvůr Evropské unie rovněž dospěl k závěru, že členské státy nemohou subjektům zpracovávajícím hotovost ukládat povinnost dodržovat minimální standardy ECB, neboť zavedení takové povinnosti podle vnitrostátního práva by nerespektovalo výlučnou pravomoc EU v oblasti měnové politiky, která zahrnuje kontrolu pravosti a upotřebitelnosti bankovek.

V květnu 2023 Soudní dvůr EU objasnil rozsah soudního přezkumu soudy EU v případě rozhodnutí ECB přijatého v oblasti bankovního dohledu na základě diskreční pravomoci zahrnující komplexní technická, ekonomická a finanční hodnocení. Rozsudek Soudního dvora EU navázal na odvolání ECB proti rozsudku Tribunálu z dubna 2021, kterým bylo zrušeno rozhodnutí ECB o zamítnutí povolení Crédit Lyonnais vyloučit z výpočtu pákového poměru určité expozice vyplývající z částek uložených na regulovaných spořicích účtech. Tribunál měl za to, že při rozhodování došlo ke zjevně nesprávnému posouzení, protože ECB nezohlednila, že tyto účty nejsou vystaveny riziku hromadných výběrů, a v důsledku toho nevystavují banku riziku prodeje pod cenou. Soudní dvůr EU vyhověl argumentům ECB, zrušil rozsudek Tribunálu a rozhodl, že rozsah soudního přezkumu rozhodnutí ECB, která byla přijata na základě diskreční pravomoci soudy EU, musí být omezený a nesmí vést k tomu, že bude Tribunál nahrazovat posouzení ECB svým vlastním posouzením. Cílem přezkumu je pouze ověřit, zda rozhodnutí není založeno na věcně nesprávných skutečnostech ani není výsledkem zjevně nesprávného posouzení nebo zneužití pravomoci. V daném případě měl Soudní dvůr EU za to, že Tribunál posouzení provedené ECB nahradil svým vlastním posouzením rizika prodeje aktiv pod cenou, kterému byla uvedená banka vystavena, a tím překročil meze soudního přezkumu. Vzhledem k tomu, že Soudní dvůr EU vydal ve věci pravomocný rozsudek, zamítl žalobu Crédit Lyonnais na neplatnost napadeného rozhodnutí v prvním stupni, když rozhodl, že banka neprokázala, že rozhodnutí ECB bylo výsledkem zjevně nesprávného posouzení.

V září 2023 Soudní dvůr EU^[77] zamítl odvolání Versobank AS proti rozsudku Tribunálu z 6. října 2021, který zamítl žalobu na neplatnost rozhodnutí ECB o odnětí oprávnění banky k provozování činnosti úvěrové instituce. V tomto rozsudku Soudní dvůr EU potvrdil, že ECB má výlučnou pravomoc odebírat bankovní licence veškerým úvěrovým institucím usazeným v zúčastněných členských státech bez ohledu na jejich zařazení mezi významné či méně významné instituce, a to včetně případů závažného porušení vnitrostátních předpisů transponujících směrnici AML.

9.2 Stanoviska ECB a případy neplnění povinnosti konzultace s ECB

Čl. 127 odst. 4 a čl. 282 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie vyžadují, aby ECB byla konzultována ve věci jakýchkoliv navrhovaných právních předpisů EU nebo návrhů vnitrostátních právních předpisů spadajících do oblasti působnosti ECB. Všechna stanoviska ECB jsou zveřejňována na portálu EUR-Lex. ECB v roce 2023 přijala 12 stanovisek k návrhům právních předpisů EU a 35 stanovisek k návrhům vnitrostátních právních předpisů.

Bylo zaznamenáno dvanáct případů nesplnění povinnosti konzultovat návrh právního předpisu s ECB, z toho se dva případy týkaly právních předpisů Evropské unie a deset případů vnitrostátních právních předpisů. ECB přijala stanoviska z vlastní iniciativy týkající se sedmi z těchto dvanácti případů.

První případ související s právními akty EU se týkal návrhu nařízení EU o harmonizovaných pravidlech pro spravedlivý přístup k údajům a jejich využívání (Akt o datech). Tento případ byl považován za jasný a významný, neboť se mimo jiné týká rozsahu přístupu ECB a NCB k údajům v soukromém vlastnictví a jejich využívání pro řadu účelů veřejného zájmu. Druhý případ související s právními akty EU se týkal legislativního balíčku EU, v němž se navrhuje zřízení jednotného evropského přístupového místa (ESAP), které by poskytovalo centralizovaný přístup k veřejně dostupným informacím o finančních službách, kapitálových trzích a udržitelnosti. Tento případ byl považován za jasný a významný, protože vytvoření ESAP je důležitým milníkem na cestě k dokončení unie kapitálových trhů, což by mělo umožnit účinnější alokaci kapitálu v celé Unii a přispět tak k dalšímu rozvoji a integraci kapitálových trhů.

Dva případy nesplnění povinnosti v Maďarsku se týkaly nezávislosti centrální banky a zákazu měnového financování. První se vztahoval k maďarskému zákonu o hospodářských a finančních opatřeních, který některým institucím zakazoval, aby do 30. června 2023 nakoupily dluhový nástroj denominovaný v maďarském forintu vydaný národní centrální bankou ESCB. Tento případ byl považován za jasný a významný, neboť zmíněný zákon brání Magyar Nemzeti Bank v nezávislém výběru nezbytných prostředků a nástrojů k provádění účinné měnové politiky a k nezávislému dosažení jejího primárního cíle, kterým je cenová stabilita. Druhý maďarský případ se týkal změn zákona o Magyar Nemzeti Bank, kterým se zavádějí jednotné účty státní pokladny v cizí měně spravované Magyar Nemzeti Bank s cílem doplnit již existující forintový jednotný účet maďarské státní pokladny. Tento případ byl považován za jasný a významný, protože se týká souladu úročení účtů státní pokladny u národní centrální banky se zákazem měnového financování.

Dva případy nesplnění povinnosti na Slovensku se týkaly hotovosti. První se vztahoval k slovenskému zákonu o sociálním pojištění, který omezuje hotovostní platby příspěvků na veřejné sociální pojištění. Tento případ byl považován za jasný a významný z důvodu omezení používání hotovosti jako platebního prostředku a neexistence posouzení přiměřenosti tohoto omezení s ohledem na kritéria stanovená Soudním dvorem Evropské unie v jeho rozsudku ve věci Hessischer Rundfunk (C-422/19 a C-423/19). Druhý slovenský případ se týkal slovenského zákona, kterým se mění Ústava Slovenské republiky, který zaručuje vydávání hotovosti jako zákonného platidla, dále upřesňuje, že každý má právo provést platbu za nákup zboží a poskytování služeb prostřednictvím hotovosti jako zákonného platidla, zaručuje, že přijetí takové platby může být odmítnuto pouze z rozumných nebo obecně platných důvodů, a zaručuje právo provést hotovostní transakci v bance nebo pobočce zahraniční banky. Tento případ byl považován za jasný a významný, protože ústavní zákon zaručuje vydávání hotovosti jako zákonného platidla a v této souvislosti stanoví obecnou zásadu povinného přijímání hotovosti a rámec pro osvobození od daně v členském státě, jehož měnou je euro, což jsou záležitosti spadající do výlučné pravomoci ECB a Unie.

Pět vnitrostátních případů nedodržení předpisů (čtyři konzultace a jedna opožděná konzultace) se týká zvláštních bankovních daní a poplatků zavedených v reakci na zvýšení inflace a úrokových sazeb. Tyto případy se týkaly: (1) polského zákona o skupinovém financování podniků a pomoci dlužníkům, který zavedl pojem „hypoteční prázdniny“ s cílem zmírnit zátěž dlužníků s nesplacenými hypotečními úvěry v důsledku nedávného zvýšení úrokových sazeb ze strany Narodowy Bank Polski; (2) portugalského zákona o opatření k dočasnému snížení referenčních úrokových sazeb Euribor o 30 % pro hypoteční úvěry s pohyblivou úrokovou sazbou, jehož cílem je zmírnit dopad rostoucích úrokových sazeb na trh hypotečních úvěrů na bydlení a zajistit větší předvídatelnost pro rodiny s hypotékami s variabilní úrokovou sazbou; (3) rumunského zákona o některých fiskálních rozpočtových opatřeních k zajištění dlouhodobé finanční udržitelnosti Rumunska, který se mimo jiné týká ukládání daně z obratu úvěrovým institucím, které jsou rumunskými právnickými osobami nebo rumunskými pobočkami zahraničních právnických osob; (4) slovenského zákona o zvláštním odvodu z podnikání v regulovaných odvětvích tím, že (a) rozšíří okruh regulovaných osob, které podléhají zvláštnímu odvodu, o úvěrové instituce, které podnikají na Slovensku, a (b) uloží těmto úvěrovým institucím zvláštní sazbu daně; (5) lotyšského zákona, kterým se mění zákon o ochraně spotřebitele, který stanoví, že v průběhu roku 2024 budou úvěrové instituce povinny platit poplatek na ochranu hypotečních dlužníků ve prospěch dlužníků, kteří splňují určité podmínky. Tyto případy byly považovány za jasné a významné, protože tyto zákony mají implikace pro finanční stabilitu, obezřetnostní dohled a v lotyšském, portugalském a slovenském případě také měnovou politiku.

Posledním vnitrostátním případem nesplnění konzultační povinnosti je španělský případ týkající se zákona, který vyžaduje, aby Banco de España přijala opatření nezbytná k tomu, aby investiční podniky mohly otevřít účty u centrální banky za účelem uložení peněžních prostředků, které obdrží od svých klientů. Tento případ byl považován za jasný a významný, neboť kromě přímého dopadu na fungování platebních systémů by mohl vyvolat otázky týkající se měnové politiky a finanční stability.

ECB přijala 12 stanovisek k návrhům právních předpisů EU, které se týkaly témat, jako je digitální euro; status eurobankovek a euromincí jako zákonného platidla; reforma správy ekonomických záležitostí v EU; rámec týkající se krizového řízení a pojištění vkladů v EU; opatření ke zmírnění nadměrných expozic vůči ústředním protistranám z třetích zemí, zlepšení účinnosti clearingových trhů EU a řešení rizika koncentrace ve vztahu k ústředním protistranám a rizika protistrany u derivátových transakcí, jejichž clearing se provádí centrálně; okamžité úhrady v eurech; klimatické záležitosti, včetně energetické náročnosti budov, hloubkové kontroly udržitelnosti podniků a transparentnosti a jednotnosti environmentálního a sociálního ratingu a ratingu řízení podniků (ESG); evropské statistiky a statistiky o trhu práce týkající se podniků; jmenování nového člena Výkonné rady ECB.

Pokud jde o vnitrostátní právní předpisy, které často zahrnují více než jedno téma, přijala ECB 19 stanovisek týkajících se národních centrálních bank; 15 stanovisek týkajících se stability finančního systému; 13 stanovisek týkajících se obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi; 7 stanovisek týkajících se záležitostí měny a platebních prostředků; 5 stanovisek týkajících se měnověpolitických nástrojů a operací a provádění měnové politiky; a 3 stanoviska týkající se platebních systémů a/nebo systémů vypořádání cenných papírů. Předmětem sedmi stanovisek vydaných v průběhu roku 2023 bylo téma účelové bankovní daně a odvodů bank zavedených v reakci na zvýšenou inflaci a úrokové sazby.

9.3 Dodržování zákazu měnového financování a zvýhodněného přístupu

Podle článku 271 písm. d) Smlouvy o fungování Evropské unie je ECB pověřena úkolem sledovat dodržování zákazů plynoucích z článků 123 a 124 Smlouvy a nařízení Rady (ES) č. 3603/93 a 3604/93 ze strany národních centrálních bank (NCB) v EU. Článek 123 zakazuje ECB a NCB poskytovat vládám a institucím či orgánům EU možnost přečerpání zůstatku bankovních účtů nebo jakýkoli jiný typ úvěru, stejně jako nakupovat na primárním trhu dluhové nástroje emitované těmito institucemi. Článek 124 zakazuje jakékoli opatření nepodložené obezřetným posouzením, které by umožňovalo zvýhodněný přístup vlád a institucí a orgánů EU k finančním institucím. Evropská komise souběžně s Radou guvernérů ECB monitoruje, jak členské státy tato ustanovení dodržují.

ECB také sleduje, jak centrální banky v EU nakupují na sekundárních trzích dluhové nástroje emitované domácím veřejným sektorem, veřejným sektorem jiných členských států a institucemi a orgány EU. V souladu s body odůvodnění nařízení Rady (ES) č. 3603/93 nesmí být akvizice dluhových nástrojů veřejného sektoru na sekundárním trhu využita k obcházení cíle článku 123 Smlouvy.

Kontrola dodržování zákazů v průběhu roku 2023 provedená ECB potvrdila, že články 123 a 124 Smlouvy byly všeobecně dodržovány.

ECB bude nadále sledovat účast Magyar Nemzeti Bank na budapešťské burze, jelikož její nákup většinového podílu na budapešťské burze v roce 2015 lze stále vnímat jako zdroj obav z hlediska měnového financování.

Irská centrální banka se v průběhu roku 2023 zcela zbavila aktiv spojených s Irish Bank Resolution Corporation, a to prostřednictvím prodeje dlouhodobých dluhopisů s pohyblivou úrokovou sazbou, což ukončilo vážné obavy ohledně měnového financování, které přetrvávaly od roku 2013.

Financování závazků veřejného sektoru vůči Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) prostřednictvím NCB se nepovažuje za měnové financování, pokud jsou výsledkem zahraniční pohledávky, které mají veškeré charakteristiky rezervních aktiv. Z finančních příspěvků, které v předchozích letech poskytly prostřednictvím MMF Nationale Bank van België / Banque Nationale de Belgique a Banque de France na dluhové úlevy silně zadluženým zemím, ovšem zahraniční pohledávky nevznikají, a proto jsou zapotřebí nápravná opatření.

10 ECB v kontextu EU a v mezinárodním kontextu

ECB v roce 2023 pokračovala v úzké spolupráci se svými evropskými a mezinárodními protějšky. Spojení mezi ECB a Evropským parlamentem je nezbytnou součástí rámce odpovědnosti ECB. ECB se účastnila pravidelných slyšení a korespondence s Hospodářským a měnovým výborem Evropského parlamentu (ECON). Dále byla s výborem ECON v kontaktu v rámci své probíhající práce na digitálním euru. Na mezinárodní úrovni se ECB konstruktivně zapojila do dialogu se svými partnery ze zemí G20. Podpořila mimo jiné iniciativy indického předsednictví v oblasti regulace finančního sektoru, přeshraničních plateb a kryptoaktiv. ECB se rovněž nadále účastnila diskusí relevantních pro centrální banky k různým otázkám týkajícím se fungování Mezinárodního měnového fondu (MMF), včetně přezkumu kvót MMF, úprav úvěrové politiky a nástrojů MMF a záležitostí týkajících se zvláštních práv čerpání (SDR) a jejich využívání.

10.1 Odpovědnost ECB

Nezávislost ECB se zakládá na Smlouvě o fungování Evropské unie (SFEU). To, že je ECB nezávislá, znamená, že může při plnění svého hlavního cíle, kterým je udržování cenové stability, přijímat rozhodnutí, aniž by na ni byl vyvíjen politický tlak. Nedílnou součástí této nezávislosti je však odpovědnost. ECB je za své kroky odpovědná Evropskému parlamentu, který zastupuje občany EU. Plnění těchto povinností v oblasti odpovědnosti je zásadní součástí úkolů ECB. Vzájemný dialog s Evropským parlamentem umožňuje ECB, aby svou činnost a politiky vysvětlovala zástupcům občanů EU a naslouchala jejich obavám. Tento dialog se postupem času vyvíjel nad rámec požadavků stanovených v čl. 284 odst. 3 SFEU. S cílem podpořit pokračující společné porozumění a účinnou spolupráci schválily prezidentka ECB a předsedkyně Evropského parlamentu v červnu 2023 výměnu dopisů objasňujících ujednání o odpovědnosti mezi ECB a Evropským parlamentem v oblasti centrálního bankovnictví.

V roce 2023 se prezidentka ECB zúčastnila čtyř pravidelných slyšení výboru ECON a v únoru se na plenárním zasedání zapojila do debaty o výroční zprávě ECB za rok 2021, po kterém Evropský parlament vydal své usnesení. V květnu pak viceprezident prezentoval výboru ECON výroční zprávu ECB za rok 2022. Téhož dne zveřejnila ECB svou odpověď na podněty, které obdržela od Evropského parlamentu v rámci jeho usnesení k výroční zprávě za rok 2021. V květnu ECB navíc hostila každoroční návštěvu delegace členů výboru ECON v ECB. Kromě toho ECB během roku odpověděla na 27 písemných dotazů poslanců Evropského parlamentu.

ECB dále úzce spolupracovala s výborem ECON v souvislosti se svou prací na digitálním euru. V roce 2023 se tehdejší člen Výkonné rady Fabio Panetta zúčastnil tří ad hoc slyšení ve výboru ECON, kde se projednával pokrok dosažený během průzkumné fáze projektu digitálního eura, včetně témat, jako jsou zkušenosti uživatelů, status zákonného platidla a legislativní proces týkající se digitálního eura.^[78] ECB také organizovala s Evropským parlamentem technické semináře na úrovni zaměstnanců a zúčastnila se akcí pořádaných poslanci Evropského parlamentu, kde bylo diskutováno digitální euro.

Podle posledního průzkumu Eurobarometru provedeného v říjnu a listopadu 2023 podporuje euro 79 % respondentů v eurozóně a 43 % respondentů Evropské centrální bance spíše důvěřuje. Vysoká míra podpory eura je velmi pozitivním signálem, zatímco relativně nižší míra důvěry v ECB ukazuje, že ECB musí pokračovat ve svém úsilí o komunikaci s veřejností a volenými zástupci občanů. Nedílnou součástí dalšího postupu ECB rovněž zůstane budování důvěry u veřejnosti. ECB je jako taková nadále odhodlána aktivně se účastnit konstruktivního dialogu s Evropským parlamentem a občany eurozóny.

10.2 Mezinárodní vztahy

Skupina G20

Světová ekonomika byla během indického předsednictví ve skupině G20 v roce 2023 nadále negativně ovlivňována válkou vedenou Ruskem proti Ukrajině a v posledním čtvrtletí také zvýšenou nejistotou v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě. Ministři financí a guvernéři centrálních bank zemí G20 čelili nižšímu globálnímu růstu, vysokým inflačním tlakům a kolísavým cenám energií. Zatímco neshody mezi členy ohledně geopolitických otázek zabránily přijetí komuniké na zasedáních v únoru a červenci 2023, společné prohlášení vedoucích představitelů skupiny G20 v Novém Dillí a rozhodnutí přijmout Africkou unii jako budoucího stálého člena skupiny G20 zdůraznily úsilí členů o zachování efektivního fungování a inkluzivnosti tohoto fóra. ECB uvítala a podpořila iniciativy indického předsednictví zaměřené na zlepšení regulatorního rámce v bankovním a nebankovním sektoru, usnadnění přeshraničních plateb a dosažení dohody o plánu G20 na omezení rizik vyplývajících z ekosystémů kryptoaktiv. ECB také podpořila snahu skupiny G20 zvýšit udržitelné financování ze soukromých i veřejných zdrojů pro globální přechod na hospodářství s nulovými čistými emisemi. S ohledem na projekt digitálního eura byly z pohledu ECB vysoce prioritní také diskuse skupiny G20 o koncepci digitálních peněz centrálních bank a o ochranných opatřeních pro digitální peníze centrálních bank.

Hospodářskopolitické otázky týkající se MMF a mezinárodní finanční architektury

ECB nadále hrála aktivní roli v diskusích o mezinárodním měnovém a finančním systému na půdě Mezinárodního měnového fondu (MMF) i na dalších fórech a ve společných evropských pozicích zaujatých na těchto fórech prosazovala perspektivu centrálních bank.^[79] V roce 2023 mezi klíčová témata patřil přezkum kvót MMF, úpravy úvěrové politiky a nástrojů MMF a záležitosti týkající se zvláštních práv čerpání (SDR) a jejich využívání.

Rada guvernérů MMF dne 15. prosince 2023 dokončila 16. všeobecnou revizi kvót a schválila zvýšení kvót členů o 50 %, čímž se celkové kvóty MMF zvýší na 715,7 mld. SDR.^[80] Kvóty budou členům zvýšeny proporčně vzhledem k jejich stávajícím kvótním podílům. Byly provedeny úpravy nástrojů MMF, což umožnilo pokračování podpory Ukrajiny ze strany MMF.^[81] Na konci března 2023 byl schválen 48měsíční program v rámci rozšířené finanční facility pro Ukrajinu.^[82] MMF také dále posílil preventivní úlohu a flexibilitu svých nástrojů tím, že v říjnu 2023 dokončil přezkum preventivních nástrojů. Na konci roku 2023 zůstaly úvěry MMF blízko své nejvyšší historické úrovně: celkový nesplacený úvěr na účtu všeobecných zdrojů činil přibližně 92 mld. SDR, přičemž třetinu z této částky představovala expozice vůči největšímu dlužníkovi fondu.

V návaznosti na alokaci 650 mld. USD zvláštních práv čerpání v roce 2021, jejímž cílem bylo pokrýt dlouhodobou globální potřebu doplnění stávajících rezerv a která rovněž pomohla zemím při řešení pandemie, dosáhlo úsilí o směrování zvláštních práv čerpání nebo rovnocenných zdrojů na další pomoc rozvíjejícím se tržním ekonomikám a nízkopříjmovým zemím v červnu 2023 milníku, kdy byl splněn globální cíl mobilizovat 100 mld. USD. Čenské státy EU k tomuto úsilí významně přispěly, když se zavázaly financovat více než 31 % této částky. Výrazná část této globální cílové částky připadne do Svěřenského fondu pro odolnost a udržitelnost a do Svěřenského fondu pro snižování chudoby a růst. ECB také nadále podporovala mezinárodní iniciativy na pomoc zranitelným zemím při řešení rostoucí dluhové zranitelnosti, zejména provádění společného rámce G20 pro řešení zadlužení.

11 Podpora řádné správy a řízení a udržitelnosti v sociálních otázkách a oblasti životního prostředí

ECB vykonává stěžejní činnosti v oblasti ochrany životního prostředí, sociálních záležitostí a řízení (ESG). V případě veřejné instituce, jako je ECB, sem spadá její odpovědnost vůči občanům Evropské unie (EU) a jejich voleným zástupcům, komunikace a zapojení různých cílových skupin, dodržování nejvyšších etických standardů a transparentnosti, posílení postavení zaměstnanců a podpora jejich dobrých pracovních podmínek, jakož i zkoumání dopadů a rizik v oblasti klimatu a životního prostředí.

11.1 Aktuální informace o environmentálních, sociálních a správních záležitostech

Tento přehled klíčových událostí ESG v roce 2023 je doplněn o další části této výroční zprávy a dodatečnými informacemi, které jsou k dispozici na internetových stránkách ECB (tabulka 11.1).

Kapitoly 11.2 a 11.3 popisují, jak ECB jako evropská instituce v roce 2023 pracovala na neustálém posilování svých rámců řízení a na podpoře transparentnosti a úzkého styku s občany. Kapitola 11.2 je věnována úsilí ECB o posílení evropské a mezinárodní spolupráce v oblasti etiky, integrity a řádného chování, čímž rovněž reagovala na zvýšený zájem veřejnosti o tuto oblast.^[90] Kapitola 11.3 popisuje společné úsilí ECB o jasné vysvětlení svých politik v období vysoké inflace, zacílení na různé skupiny obyvatel a řešení obav lidí z budoucnosti naší měny. Kapitola 11.4 uvádí klíčové události v roce 2023, které ovlivnily řízení lidských zdrojů ECB, a poskytuje aktuální informace o jmenování úředníka pro rozmanitost a začleňování a mediátora. A konečně kapitola 11.5 se zabývá prací ECB na klimatických a environmentálních tématech a uvádí podrobnosti o specializovanějších publikacích v této oblasti.

ECB se zabývá riziky ESG na základě svých rámců pro řízení rizik, jež se týkají finančních a nefinančních rizik, jak je uvedeno v kapitole o řízení rizik v roční účetní závěrce ECB 2023.

Zátěžové testy v oblasti klimatu byly zahájeny v roce 2022 a od té doby se provádějí pravidelně. Jsou součástí opatření pro postupné začleňování klimatických rizik do celkového rámce pro rizika. Při prvním zátěžovém testu klimatických rizik v rozvaze Eurosystému posuzovala ECB citlivost finančněrizikového profilu Eurosystému vůči změně klimatu, čímž posílila schopnosti Eurosystému provádět hodnocení klimatických rizik. Výsledky poskytly první odhad dopadu klimatického rizika na rozvahu ECB.

11.2 Posilování etiky a integrity

Nastavením vhodných pravidel v oblasti etiky, správy a řízení a sledováním jejich dodržování je pověřena Kancelář ECB pro compliance, správu a řízení (CGO). V roce 2023 se nové iniciativy zaměřily na zlepšení vzdělávání zaměstnanců, a to od úvodních kurzů a e-learningových programů pro nově příchozí až po opakovací kurzy pro zaměstnance a individuálně uzpůsobenou odbornou přípravu s cílem řešit potřeby konkrétních organizačních útvarů. Během šesti až osmi týdnů byly v souvislosti se Světovým dnem etiky uspořádány různé osvětové projekty, které měly upozornit zaměstnance ECB na potřebu dodržovat etická pravidla a zároveň informovat veřejnost o tom, že ECB těmto tématům věnuje pozornost. Kancelář pro compliance, správu a řízení pokračovala ve zdokonalování a zefektivňování svých procesů, usnadňování přístupu zaměstnanců k etickému poradenství a dodržování etických norem ECB.

Zvýšená informovanost o etických normách a integritě a snadný přístup k etickému poradenství vedly k výraznému nárůstu dotazů z 1 690 v roce 2022 na 2 767 v roce 2023 (viz graf 11.1).

Kontroly compliance provedené s podporou externího auditora potvrdily, že zaměstnanci ECB a členové vysoce postavených orgánů ECB pravidla pro soukromé finanční transakce obecně dodržují.

Graf 11.1

Přehled dotazů přijatých v roce 2023 od pracovníků ECB

Nezávislý Etický výbor ECB doplňuje řídicí strukturu ECB. Poskytuje poradenství vysoce postaveným úředníkům ECB v etických otázkách, většinou ve vztahu k soukromé činnosti a výdělečné činnosti po skončení funkčního období, a vyhodnocuje jejich prohlášení o zájmech. Kromě toho Etický výbor sleduje vývoj v oblasti etiky a řádného chování na evropské a mezinárodní úrovni. Také poskytuje poradenství k žádoucím úpravám etického rámce ECB pro vysoce postavené úředníky ECB, jako je nedávné vylepšení pravidel pro soukromé finanční transakce.

Výbor pro etiku a compliance nadále poskytoval podporu národním centrálním bankám a příslušným vnitrostátním orgánům při provádění etických obecných zásad přijatých v roce 2021 a vydával pokyny k jednotnému a srozumitelnému výkladu etických norem v Eurosystému. Kromě toho výbor v zájmu co nejlepšího využití a přínosu různých názorů uspořádal zasedání k tématům společného zájmu, kterých se zúčastnilo více než 50 různých veřejných institucí a organizací.

Na evropské úrovni hrála ECB i v roce 2023 aktivní roli v probíhajících meziinstitucionálních jednáních o zřízení nezávislého etického orgánu EU.

Na mezinárodní úrovni se ECB intenzivně podílela na sdílení znalostí a stanovování standardů v rámci Etického společenství multilaterálních organizací, a to jak v roli místopředsedy společenství, tak prostřednictvím příspěvků na zasedáních a výroční konferenci. ECB se také podílela na prvním přezkumu implementace Úmluvy OSN proti korupci realizovaném v rámci EU.

11.3 Komunikace a transparentnost politik ECB

Klesající, avšak nadále příliš vysoká inflace a stále hmatatelnější dopady zpřísnění měnové politiky ECB na ekonomiku vytvořily pro ECB v roce 2023 náročné prostředí pro komunikaci. V době mimořádné nejistoty a krize životních nákladů se komunikace ECB musela zaměřit na uklidnění občanů a podniků ohledně jejího závazku vrátit inflaci zpět k cíli a přesvědčit je, že tak bude schopna učinit pomocí klíčových nástrojů měnové politiky, které má k dispozici.

ECB proto zintenzivnila komunikaci v oblasti měnové politiky. S tím, jak zpřísňování měnové politiky začalo mít své zamýšlené účinky a tlumilo poptávku, bylo důležité rozhodnutí ECB vysvětlovat a znovu zdůrazňovat, že jejím prvořadým mandátem je bojovat s inflací. Vedle četných veřejných vystoupení tvůrců měnové politiky ECB se tomuto úkolu věnovalo i několik příspěvků pro blog ECB, které vysvětlovaly, jak inflace ovlivnila reálné příjmy, objasňovaly význam strukturálních politik vlád pro boj s inflací a zároveň poskytovaly i analytické poznatky o rekordně vysoké míře participace na trhu práce. V podcastech ECB byly popsány příčiny inflace a specializovaná letní podcastová škola se zabývala úlohou ECB při udržování stabilních cen.

Zároveň bylo třeba hledat odpovědi na legitimní otázky týkající se toho, proč ECB prudký nárůst inflace nedokázala předvídat a proč se její makroekonomické projekce rozcházely se skutečným vývojem. Srozumitelnost a přesnost projekcí Eurosystému jsou pro ukotvení očekávání a posílení důvěryhodnosti měnové politiky ECB obzvláště důležité. Stejně tak bylo nezbytné vysvětlovat i různé zdroje nejistot a v zájmu posilování důvěry vést komunikaci s pokorou.

V roce 2023 čelily ECB a další centrální banky Eurosystému v důsledku minulých měnověpolitických rozhodnutí, a to zejména rozsáhlých nákupů aktiv, ztrátám ze svých rozvah. ECB vynakládala mimořádné úsilí, aby vysvětlila původ zisků a ztrát centrálních bank, například pomocí specializované informativní webové stránky. To také ECB umožnilo zasadit tyto ztráty do kontextu mnohaletého výrazného zisku a zdůraznit, že jejím úkolem je přijímat měnová rozhodnutí, která podporují její cíl cenové stability, a nikoli vytvářet zisk.

Další mimořádné komunikační úsilí se v roce 2023 soustředilo na budoucnost naší měny, a to jak ve formě hotovosti, tak v digitální podobě.

ECB rozhodla, že tvorba návrhů pro třetí sérii eurobankovek by měla zahrnovat i participativní proces zapojující širokou veřejnost. Za tímto účelem byli Evropané z celé eurozóny vyzváni, aby se zúčastnili online šetření ohledně námětů další série bankovek, v němž dostali příležitost vybrat si ze sedmi možností svůj preferovaný výtvarný námět. Šetření se zúčastnilo více než 365 000 občanů z celé eurozóny a jejich preference byly zohledněny v rozhodnutí Rady guvernérů zvolit jako náměty pro budoucí bankovky témata „Evropská kultura“ a „Řeky a ptáci“. Komunikace a kontakt s veřejností v souvislosti s další sérií bankovek posílily sdělení vysílané ECB a Eurosystémem ohledně jejich odhodlání nadále používat hotovost.

Komunikace odhodlání i nadále používat hotovost byla v roce 2023 obzvláště důležitá, neboť ECB se připravuje na možné zavedení digitálního eura.

V říjnu 2023 Rada guvernérů rozhodla o ukončení průzkumné fáze projektu digitálního eura a jeho posunutí do přípravné fáze. Tento krok doprovázela mnohostranně zaměřená a vícejazyčná komunikační kampaň, která využívala nejrůznější komunikační kanály a produkty ve všech zemích eurozóny, včetně oficiální stránky o projektu digitálního eura na sociální síti LinkedIn a speciální internetové stránky o projektu digitálního eura. Kampaň se zaměřila na výhody a význam zavedení digitálního eura, obavy o ochranu soukromí a úlohu hotovosti i nové digitální měny coby zákonného platidla. Kromě komunikace se zainteresovanými subjekty z odvětví, tvůrci politik a organizacemi občanské společnosti oslovila ECB v rámci svého inovativního přístupu také příslušné tvůrce internetového obsahu. Jejím cílem bylo povzbudit digitální podnikatele působící v oblasti peněz a financí, aby přednesli své argumenty pro zavedení digitálního eura a vysvětlili jeho charakteristiky svým online sledujícím a předplatitelům.

Celkově se díky tomuto společnému úsilí a následnému širokému mediálnímu pokrytí podařilo zajistit projektu digitálního eura publicitu a dosáhnout jeho lepšího pochopení. Analýzy ukazují, že ačkoli se zpočátku o digitální euro nejvíce zajímaly mladší generace Evropanů, povědomí a znalosti o něm se již rozšířily ve všech věkových skupinách.

Rok 2023 byl také rokem, kdy ECB oslavila 25. výročí své existence. Při této příležitosti uspořádala akci, jíž se zúčastnili nejvyšší představitelé orgánů Evropské unie a Německa coby hostitelské země ECB i dalších zemí eurozóny a také bývalí prezidenti ECB Jean-Claude Trichet a Mario Draghi. Na konci roku 2023 a na začátku roku 2024 navíc ECB a další orgány EU společně oslavily 25 let od zavedení eura. Tyto historické mezníky umožnily ECB vyzdvihnout úspěch jednotné měny a její přínosy pro občany Evropy jakožto maják stability ve světě a symbol evropské jednoty.

S cílem oslovit zejména mladší ročníky spustila ECB v roce 2023 kampaň na sociálních sítích s názvem „Naším úkolem je stabilita“. Záměrem kampaně bylo interaktivní a osobní formou vysvětlit základní aspekty ECB a její činnosti: cíl cenové stability, úlohu bankovního dohledu a to, jak rozhodnutí ECB ovlivňují každodenní život. Příspěvky zveřejněné v rámci kampaně vidělo 43 milionů mladých lidí a počet jejich zhlédnutí dosáhl 166 milionů.

Nedílnou součástí politiky ECB v oblasti transparentnosti je přístup veřejnosti k dokumentům ECB. Ten podporuje otevřenost ECB a zvyšuje její demokratickou legitimitu.

V roce 2023 ECB obdržela více žádostí (73) o přístup k dokumentům než v roce 2022 (63). V žádostech se tazatelé i nadále zajímali o širokou škálu témat, včetně otázek dohledu nebo významných iniciativ, jako je projekt digitálního eura, výrazně však vzrostl počet žádostí o přístup k dokumentům týkajícím se institucionálních otázek a správy a řízení, což odráželo větší zájem veřejnosti o tyto záležitosti.

V souladu se závazkem ECB zachovávat transparentnost byly dokumenty zveřejněné na základě žádostí o přístup veřejnosti zpravidla zpřístupňovány prostřednictvím veřejného registru dokumentů ECB. V zájmu zvýšení transparentnosti připravila ECB také přehled témat uvedených v žádostech o přístup k dokumentům, které ECB obdržela od roku 2004.

Pokud jde o vyřizování žádostí veřejnosti o přístup k dokumentům, evropská veřejná ochránkyně práv neshledala žádná pochybení.

Jako projev uznání byly iniciativy ECB na podporu transparentnosti, otevřenosti a blízkosti ve vztahu k občanům zařazeny na užší seznam nominací na Cenu evropské veřejné ochránkyně práv za řádnou správu v roce 2023, a to za „pomoc občanům EU v porozumění měnové politice v době vysoké inflace“.

11.4 Zlepšujeme postavení našich zaměstnanců, aby mohli pro Evropu odvádět co nejlepší výkon

V souvislosti s postupným návratem do kanceláří od roku 2022 se ECB zaměřovala na opatření a programy na podporu rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, rozvoje zaměstnanců a organizační odolnosti. V lednu 2023 byla zavedena nová pravidla pro práci na dálku, která podporují flexibilitu zaměstnanců a stážistů. V roce 2023 byla pro instituce v rámci ESCB a SSM spuštěna nová virtuální vzdělávací platforma EUREKA, která poskytuje ještě více příležitostí ke vzdělávání a mobilitě. V souladu se svým cílem vytvořit kulturu fungující inkluze jmenovala ECB mediátora a poradce v oblasti personální diverzity a inkluze.

Organizační kultura

Po přechodné fázi v roce 2022 vstoupila 1. ledna 2023 v platnost nová pravidla pro práci na dálku. Na základě celkově pozitivních zkušeností z období práce na dálku poskytují nová pravidla zaměstnancům flexibilní možnosti práce na dálku. Umožňují všem zaměstnancům ECB a stážistům pracovat z domova až 110 dní ročně, a to v souladu s provozními potřebami.

Obrázek 11.1

Práce na dálku v ECB v roce 2023

ECB přikládá hodnotu podnětům od zaměstnanců a počátkem roku 2023 provedla dotazníkové šetření. Výsledky šetření ukázaly, že zaměstnanci ECB pokračovali v plném pracovním nasazení. Stále je však třeba pracovní kulturu dále zlepšovat. V návaznosti na průzkum se Výkonná rada zasazovala o iniciativu na podporu organizační kultury, v níž se zaměstnanci naučí účinně reagovat na nevhodné chování. Byly zavedeny interaktivní workshopy, které mají přispět k posílení kultury oznamování porušování pravidel a k posílení vzájemné spolupráce.

Rozvoj talentů

Rok 2023 byl pro mobilitu zaměstnanců v rámci ESCB a SSM důležitý. Nová vzdělávací platforma ECB EUREKA poprvé nabídla centralizovaný pohled na možnosti vzdělávání a mobility mezi ostatními institucemi v rámci ESCB a SSM. EUREKA podporuje sdílení znalostí a spolupráci a je k dispozici zaměstnancům ECB i všem zaměstnancům ESCB a SSM. V rámci pátého kola Schumanova programu zahájeného v roce 2023 bylo jako příležitost k dočasnému přidělení nabídnuto 41 projektů, což umožnilo výměny zaměstnanců mezi ECB, vnitrostátními příslušnými orgány a národními centrálními bankami. ECB také pokračovala ve výměnách zaměstnanců s několika vnitrostátními příslušnými orgány a evropskými institucemi v rámci specializovaného výměnného programu SSM. Do konce roku 2023 se uskutečnilo devět výměn se dvěma vnitrostátními příslušnými orgány (Banco de España, francouzský Orgán pro obezřetnostní dohled a řešení krizí) a jednou agenturou (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění).

ECB pokračovala v programu rozvoje schopností vedoucích pracovníků s cílem rozvíjet vůdčí schopnosti a zvýšit efektivitu vedení. Kromě toho organizovala posledních sedm shromáždění programu Ženy ve vedení, což je úspěšný program zahájený v roce 2014, jehož cílem je dosáhnout vyššího zastoupení žen v ECB. Další významná příležitost k rozvoji byla nabídnuta v podobě mentoringového portálu, který umožňuje zaměstnancům a stážistům nabízet mentorování a vyhledávat mentory. Do konce roku 2023 portál zaznamenal téměř 100 mentoringů.

V rámci strategie ESCB a SSM pro vzdělávání a rozvoj byly zahájeny další klíčové iniciativy. Vnitrostátní příslušné orgány a národní centrální banky začaly používat portál EUREKA, který poskytuje přístup k široké škále možností vzdělávání a rozvoje v rámci celého ESCB a SSM. Stěžejní program vzdělávání vedoucích pracovníků v centrálním bankovnictví a bankovním dohledu byl spuštěn v říjnu 2023. Během roku došlo ke dvěma úspěšným „hackathonům“ za účasti pracovníků z celého ESCB a SSM. První hackathon se konal v únoru na téma decentralizované financování a druhý na téma změna klimatu se konal v listopadu v prostorách ECB.

ECB tím, že nabízí program stáží, podporuje evropskou integraci mladých absolventů a umožňuje jim získat praktické zkušenosti a uvést do praxe znalosti, které získali během studia. ECB zároveň těží ze znalostí stážistů o současném stavu akademického výzkumu, z jejich nadšení a nových nápadů. Od 1. prosince 2023 se finanční podpora stážistů zvýšila na 1 170 EUR měsíčně. Studentům doktorského studia, kteří absolvovali alespoň dva roky doktorského studia, se zvýšila na 2 120 EUR měsíčně, a to u volných pracovních míst v rámci stáží na této úrovni kvalifikace. Stážisté dostávají také příspěvky na ubytování.

Rozmanitost a začleňování

Odrážet evropskou společnost a vytvářet inkluzivní prostředí je dlouhodobým úsilím. Za tímto účelem ECB posílila svůj institucionální základ tím, že podpořila šest základních sítí pro rozmanitost a začleňování (D&I) a uvedla svůj vzdělávací program začleňování pro zaměstnance, týmy a vedoucí pracovníky. S cílem umožnit kulturu založenou na začleňování, vzájemném respektu a psychologické bezpečnosti byly vytvořeny dvě nové úlohy: od roku 2023 brání a řeší neshody na pracovišti prostřednictvím podporovaného dialogu nový mediátor a nový poradce pro rozmanitost a začleňování v oblasti lidských zdrojů pohlíží na všechny lidi a kulturní témata z hlediska rozmanitosti a začleňování.

Během roku 2023 přisuzovala ECB genderové rozmanitosti velký význam, přičemž zahrnovala všechny její aspekty a podporovala kulturu začleňování. To se odráží v certifikaci EDGE Move a EDGEplus, v pokroku ECB při plnění genderových cílů mezi roky 2020–2026, zavedení placené rodičovské dovolené pro druhého rodiče, ve spuštění pilotního projektu stáží pro talentované uchazeče na autistickém spektru, v osvětových setkáních a akcích týkajících se rasy a etnické příslušnosti, spojenectví, zdravotního postižení a začlenění LGBT+.

S využitím nejlepších talentů v Evropě se ECB připojila k několika profesním veletrhům pro nedostatečně zastoupené skupiny, například největšímu profesnímu veletrhu Evropy pro talentované lidi s africkými kořeny uspořádaný organizací ADAN (Afro Deutsches Akademiker Netzwerk), profesnímu veletrhu „Sticks & Stones“ pro talentované uchazeče z řad LGBTIQ+ a spojence a veletrhu herCAREER pro kariérní postup žen. S cílem přilákat uchazeče s postižením inzerovala ECB svá volná pracovní místa na platformě myAbility. ECB nadále nabízela stipendium ECB pro ženy, aby rozšířila seznam potenciálních uchazeček a byla inkluzivní k lidem z různých socioekonomických zázemí. Kromě toho ECB hradí stipendium 15 ukrajinským studentům zapsaným do magisterského studia na Ukrajině, a nadále tak vyjadřuje solidaritu a podporu Ukrajině.

Obrázek 11.2

Zaměstnanci ECB v číslech

11.5 Pokrok v práci na výzvách v oblasti životního prostředí a klimatu

Změna klimatu postupuje kupředu a čím déle budeme čekat na snížení emisí a na přechod na ekologičtější ekonomiku, tím vyšší budou náklady.^[91],[92] Navzdory dosaženému pokroku svět stále není na cestě k omezení nárůstu globální teploty na 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí.^[93] To znamená, že rizika spojená s měnícím se klimatem a náhlým přechodem rostou, což má dopady na měnovou politiku a stabilitu finančních a bankovních systémů. Je proto nezbytné, aby ECB z hlediska plnění svého mandátu důsledky pro ekonomiku a finanční sektor chápala.

Proto ECB v součinnosti s centrem pro změnu klimatu nadále pracovala na svém klimatickém programu ve spolupráci s interními zainteresovanými stranami a s Eurosystémem prostřednictvím příslušných výborů a specializovaných fór o klimatu. V roce 2023 ECB nadále začleňovala cíle a environmentální aspekty evropského zákona o klimatu do svých strategií, projektů a procesů tvorby politik.

V uplynulém roce pracovala ECB na svém plánu pro klima a přírodu na období 2024–2025, který nastiňuje činnosti, na nichž bude pracovat, aby dosáhla svých strategických cílů v oblasti klimatu. Určila rovněž tři oblasti zájmu, na které je třeba se zaměřit: přechod na zelenou ekonomiku a jeho řízení, fyzický dopad změny klimatu a další pokrok v činnosti v oblasti rizik souvisejících s přírodou.

Hlavní činnosti související se změnou klimatu

Konkrétního pokroku bylo dosaženo na mnoha frontách a pokrývá širokou škálu úkolů ECB (obrázek 11.3).

Při provádění měnové politiky zveřejnila ECB v březnu 2023 první finanční informace o aktivech podnikového sektoru v držení Eurosystému související s klimatem. Uhlíková náročnost reinvestic se za 12 měsíců, které následovaly po zahájení přesměrování v říjnu 2022, snížila o více než 65 %. Rada guvernérů v únoru posílila parametr přesměrování, když se rozhodla snížit objem cenných papírů držených Eurosystémem. Od červencového ukončení reinvestic v rámci programu nákupu aktiv pokračuje přesměrování u podnikových aktiv v rámci nouzového pandemického programu nákupu aktiv. První přezkum metodiky hodnocení klimatu v říjnu 2023 dospěl k závěru, že rámec dosáhl svých zamýšlených cílů a že jeho hlavní stavební prvky budou zachovány. Očekává se, že dekarbonizace portfolií podnikového sektoru bude pokračovat v průběhu roku 2024 způsobem, který podporuje cíle Pařížské dohody. Eurosystém navíc pokračoval v přípravných pracích na začlenění klimatických aspektů do rámce zajištění a zlepšení hodnocení a řízení rizik.

Obrázek 11.3

Přehled hlavních činností v oblasti klimatu

Rozsáhlé analytické práce podpořily úkol informovat tvůrce politik, finanční sektor a veřejnost o hospodářských a finančních dopadech změny klimatu a jejích důsledcích pro úkoly ECB.^[94] V roce 2023 ECB nadále posuzovala makroekonomické důsledky politik v oblasti změny klimatu a zmírňování změny klimatu a zejména dopad ekologických fiskálních opatření na projekce odborníků Eurosystému/ECB. Modelová analýza hospodářského dopadu stanovení cen uhlíku zjistila mírné nepříznivé účinky na ekonomiku. Zjištění ze šetření přístupu podniků k financování a šetření úvěrových podmínek bank ukazují, že podniky v eurozóně do přechodu na zelenou ekonomiku investují a že pro podniky s vysokými emisemi a bez důvěryhodných plánů transformace jsou podmínky pro poskytování bankovních úvěrů přísnější. Pokud jde o důsledky pro měnovou politiku, nedávná analýza zkoumala dopady změny klimatu na transmisní mechanismus měnové politiky a zjistila, že ačkoli transformace zvyšuje náklady na úvěry a snižuje poskytování úvěrů všem podnikům, její vliv na hospodářský pokles je mírnější v případě podniků s nízkými emisemi a podniků, které se zavázaly k dekarbonizaci. Několik výzkumných prací se zabývalo vazbami mezi měnícím se klimatem a inflací a zjistily, že vyšší teploty mohou zvýšit růst cen potravin, ale že poptávkové vlivy z horkých letních období mohou inflaci v delším horizontu tlumit a že dopady v jednotlivých ekonomikách eurozóny jsou asymetrické (viz box 1). ECB také podrobněji porozuměla tomu, jak změna klimatu ovlivňuje potenciální produkt.

Ve snaze zlepšit dostupnost údajů o klimatu zveřejnil Evropský systém centrálních bank ukazatele týkající se udržitelného financování, emisí skleníkových plynů a fyzického rizika souvisejícího se změnou klimatu (viz kapitola 7.2).

ECB dále rozpracovala metodiku zátěžového testování s cílem prozkoumat odolnost širší ekonomiky vůči různým scénářům přechodu a připravenost dohlížených bank vypořádat se s finančními a hospodářskými šoky vyplývajícími z klimatických rizik. V roce 2023 vedla ECB činnost v oblasti navrhování a analýz scénářů v rámci Sítě pro ekologizaci finančního systému, která zveřejnila čtvrtou verzi svých dlouhodobých makrofinančních klimatických scénářů. Tyto scénáře poskytují výchozí společný referenční rámec pro analýzu klimatických rizik pro hospodářství a finanční systém. Rámec bere na vědomí nejistotu a omezení klimatického a ekonomického modelování, například pokud jde o body poklesu. ECB ve spolupráci s Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění vypracovala možnosti politiky na snížení nedostatečného pojištění klimatických rizik vzhledem k tomu, že v současné době je v EU pojištěna pouze jedna čtvrtina ztrát souvisejících s klimatem. ECB také analyzovala rizika spojená se změnou klimatu pro státy, která mohou mít negativní dopad na finanční stabilitu a fiskální výdaje. ECB a Evropská rada pro systémová rizika zveřejnily zprávu, která shromažďuje důkazy o nejdůležitějších ukazatelích finanční stability a vytváří makroobezřetnostní rámec pro řešení klimatických rizik. Zpráva rovněž uvádí, že vysoká ekonomická závislost na přírodních ekosystémech by mohla zhoršit rizika pro finanční stabilitu související s klimatem.

Pokud jde o bankovní dohled ECB, ačkoli úvěrové instituce podléhající dohledu v rámci jednotného mechanismu dohledu dosáhly značného pokroku ve svých postupech řízení klimatických a environmentálních rizik, řada institucí nedosáhla pokroku očekávaného v březnu 2023. ECB bude pokrok bank nadále pozorně sledovat a v případě potřeby bude přijímat vynucovací opatření.^[95]

V průběhu let ECB nepřetržitě zlepšuje bezpečnost a udržitelnost eurobankovek během celého hotovostního oběhu.^[96] V roce 2023 zveřejnila studii o environmentální stopě eurobankovek jako platebního nástroje. Budoucí eurobankovky se vyvíjejí v souladu se zásadami ekodesignu, což znamená, že ve všech fázích vývoje bankovek jsou zvažovány environmentální aspekty (viz kapitola 6.2).

Od roku 2021 se zaměstnanci ECB se podílejí na kurzech odborné přípravy a vícestranných technických seminářích s partnery z centrálních bank a se zúčastněnými stranami mimo Evropskou unii. ECB se dále zúčastnila řady pracovních skupin a akcí s centrálními bankami a dalšími institucemi a fóry, aby pokročila ve svém klimatickém programu a využila výhod pravidelných výměn. Patří mezi ně NGFS, Rada pro finanční stabilitu, Basilejský výbor pro bankovní dohled, evropské orgány dohledu a Evropská rada pro systémová rizika, Banka pro mezinárodní platby, G7, G20 a Mezinárodní měnový fond.

Inovativní výzkum rizik souvisejících s přírodou ukázal, že zhoršování ekosystémů bude představovat výzvu pro podniky a potenciálně se rozšíří do bank, neboť téměř 75 % podnikových úvěrů v eurozóně (téměř 3,24 bil. EUR) je poskytováno dlužníkům s vysokou mírou závislosti na ekosystémových službách. Dále ECB poprvé zkoumala rizika přechodu a souvislost mezi změnou klimatu a přírodou. Vezmeme-li v úvahu změnu klimatu a změnu ve využívání půdy jako hlavní příčiny ztráty biologické rozmanitosti, dopad podniků v eurozóně na přírodu odpovídá celosvětové ztrátě 582 milionů hektarů biotopu. Výzkum zdůrazňuje, že je důležité začlenit změnu klimatu a úbytek přírody do rámců pro posuzování rizik, neboť jsou neoddělitelně spjaty.

V březnu 2023 začala ECB vedle svého každoročního environmentálního prohlášení zveřejňovat své výroční finanční informace o svých portfoliích nevztahujících se k měnové politice souvisejících s klimatem, které společně poskytují přehled o vlastních provozních environmentálních dopadech ECB a uhlíkové stopě^[97] jejích financovaných emisí, jakož i o souvisejících cílech. Aktualizované údaje o výsledcích ECB v oblasti ochrany životního prostředí v roce 2023 budou k dispozici během roku 2024.

12 Seznamte se s našimi lidmi

Dne 1. června 1998 začala Evropská centrální banka působit jako centrální banka eurozóny, s jasným mandátem udržovat cenovou stabilitu. 25. výročí ECB v roce 2023 bylo příležitostí k oslavě mnoha úspěchů, kterých tato instituce během uvedeného období dosáhla. Kolegové z ECB, kteří začali působit v Evropském měnovém institutu, předchůdci ECB, a pokračují v práci pro tuto instituci až do současnosti, níže sdílí své osobní zkušenosti. Popisují zejména, jaké to bylo pracovat v nově začínající instituci a jak přispěli k řadě důležitých mezníků – ECB se mezi dalšími centrálními bankami velmi rychle etablovala a postupem času dále vyvíjela.

Rita Choudhuryová, vedoucí týmu pro ekonomiku a statistiku, generální ředitelství pro statistiku

Moje profesní dráha v ECB mě neuvěřitelně ovlivnila. Byl to pro mě skok do neznáma, s novým zaměstnáním v nové zemi. Do ECB jsem nastoupila na samém začátku jako mladá výzkumná analytička ve stále se rozvíjejícím odboru statistiky. S pouhými několika stovkami zaměstnanců potřebovala ECB „každou ruku“, takže jsme se v úlohách různě střídali. Běžný pracovní den byl různorodý: Projednávala jsem požadavky s jednotlivými provozními útvary, navrhovala statistické rámce, programovala a připravovala příležitostné projevy. Vzhledem k tomu, že institucionální politiky byly stále ještě v plenkách, s nadšením jsem také sledovala, jak se moje kreativní řešení často rychle promítala do praxe.

S rozvojem ECB se otevřely možnosti profesního růstu. Pracovala jsem v několika různých oblastech v rámci statistiky a mohla jsem prohlubovat své odborné znalosti a zkušenosti. Mezi zvlášť nezapomenutelné úkoly patřilo vedení návštěv u našich partnerských národních centrálních bankách a vnitrostátních příslušných orgánů s cílem podporovat vztahy a poskytovat poradenství ohledně příprav na podávání zpráv jakožto nových členů eurozóny.

Nyní jsem v nově zřízené kancelář pro data, jejímž cílem je optimalizovat správu institucionálních údajů (a to i v oblastech, jako je umělá inteligence) a zpráv vrchnímu řediteli pro data. Rovněž přispívám k činnosti Fóra pro rozmanitost a začleňování. Jedná se o průřezové úlohy a naplňuje mě, že spolupracuji s různými skupinami a pomáhám utvářet a ovlivňovat širší politiky ECB.

Nastaly i slabší momenty. Napadá mě například brexit, který v souvislosti s prací v této oblasti vyvolal nejistotu, ale nakonec si díky dynamickému prostředí, motivovaným kolegům a přetrvávajícím perspektivám rozvoje vybavuji hlavně dosažené úspěchy.

Dimitrios Koukidis, vedoucí specialista pro oblast zadávání služeb, generální ředitelství pro komunikaci

Do paměti se mi vryl slavnostní ceremoniál u příležitosti slavnostního otevření ECB v červnu 1998. Pro tuto významnou akci jsem byl jedním z malého týmu organizátorů. V týmu panovalo nadšení a družná atmosféra. Odehrávalo se to v prostředí všech těch organizačních výzev, které s sebou nese vznik nové instituce, která se musela rychle postavit na nohy. Po několik let jsem pak pomáhal s pořádáním akcí pro veřejnost i pro zaměstnance v ECB s tím, jak se rozsah akcí dále rozšiřoval a vyvíjel.

Ale pojďme se posunout do současnosti: Nyní pracuji v odboru jazykových služeb poté, co jsem v roce 2016 využil příležitosti k interní mobilitě. Zabývám se úkoly, jako je rozpočet, zadávání zakázek a řízení poskytovatelů služeb, které souvisejí s překlady a editací, a zajišťuji odpovídající pokrytí ve všech 24 úředních jazycích Evropské unie. Tyto podpůrné funkce hrají zásadní úlohu v tom, že ECB pomáhají srozumitelně a efektivně komunikovat s odbornou i laickou veřejností. Stejně jako v celé ECB i zde stále uplatňujeme nejnovější technologie. Například společně se svými kolegy aplikuji techniky umělé inteligence, abych pomohl zvýšit účinnost našich procesů.

Díky tomuto dlouhodobému a vzrušujícímu nasazení jsem hrdý na to, že jsem se podílel na budování ECB jako instituce světové úrovně, která udržuje stabilní ceny a bezpečný finanční systém pro zhruba 350 milionů lidí v eurozóně. Jsem rovněž vděčný za to, že jsem po celou dobu své profesní dráhy v ECB mohl dosahovat profesního i osobního růstu.

Francesco Mazzaferro, ředitel, sekretariát Evropské rady pro systémová rizika

Stále si vybavuji svou pozici začínajícího úředníka pracujícího ve Výboru pro přechod na euro, který pod záštitou Tomasse Padoa-Schioppy dohlížel na přechod trhů z deseti národních měn na euro. Ten se odehrál o půlnoci 31. prosince 1998. Tento den byl vrcholem všeho, na čem jsem se podílel od počátku činnosti Evropského měnového institutu v polovině roku 1995, a já jsem se naivně domníval, že dílo bylo dokončeno. Obával jsem se, že po letech nadšení uváznu v rutině. Avšak následující desetiletí, které jsem strávil v nově zřízeném generálním ředitelství pro evropské a mezinárodní vztahy, ukázalo, že jsem se spletl. Díky širšímu zájmu o naši měnovou integraci jsem dostal příležitost vytvářet inovativní programy společné technické pomoci Eurosystému pro centrální banky a orgány dohledu v rámci Evropské unie.

O deset let později, kdy se ECB v důsledku finanční krize stala hostitelem nezávislé Evropské rady pro systémová rizika (ESRB), jsem měl možnost vyzkoušet něco nového. Na začátku roku 2010 jsem byl požádán, abych se ujal funkce projektového manažera pro vznik ESRB. O rok později jsem byl jmenován vedoucím sekretariátu ESRB. Od té doby si skutečně užívám každý den v práci, jejímž cílem je udržovat odolnost finančního sektoru v širokém institucionálním prostředí společně s centrálními bankami a orgány dohledu na evropské i vnitrostátní úrovni, jakož i výjimečnou skupinou kolegů z ECB a členských institucí ESRB.

Emily Wittová, vedoucí odboru, generální ředitelství pro tržní operace

Když jsem v roce 1995 nastoupila do Evropského měnového institutu, byla jsem jednou z první stovky kolegů, kteří byli pověřeni přípravnými pracemi na zavedení eura jako jednotné měny pro Evropu. V roce 1998 jsem se rychle naučila, jak ECB spolupracuje s národními centrálními bankami. S nadšením jsem pomáhala koordinovat celkové testování a zajistit, aby nově vytvořené systémy spolehlivě fungovaly, ať už se jednalo o provádění operací měnové politiky, platební styk, nebo shromažďování statistických údajů v celé Evropě.

V rámci cíle ECB podporovat vnitřní mobilitu jsem působila v šesti různých organizačních složkách (platby, IT, lidské zdroje, sekretariát, statistika a trhy). To mi umožnilo rozšířit si znalosti o základních aspektech centrálního bankovnictví a své dovednosti v oblasti řízení projektů, řízení lidských zdrojů a vedení. Motivovalo mě být vystavena rozmanitým perspektivám a myšlenkám a také jsem dokázala vybudovat dlouhodobé vazby a přátelství po celé Evropě.

Poslání ECB je pro mě inspirací a s hrdostí přispívám k úspěchu iniciativ v oblasti řízení změn ve prospěch Evropy. Jedním z takových příkladů je zavedení našeho systému pro správu dokumentů a záznamů, který má zásadní význam pro efektivní sdílení a distribuci informací mezi kolegy z národních centrálních bank a pro zabezpečení institucionální paměti ECB.

Nyní jsem velmi ráda, že odpovídám za odbor pro finanční operace. Líbí se mi být blízko trhům a využívat kombinace každodenních operací a zajímavých projektů, které zahrnují spolupráci s mnoha různými organizačními složkami ECB, centrálními bankami a externími partnery. Nedávno jsme pro Evropskou komisi zřídili služby fiskální a platební agentury.

Ve volném čase ráda čtu, vařím a chodím na výlety. Jsem aktivní členkou turistického klubu ECB, který je skvělou příležitostí setkat se s kolegy mimo práci a vyrazit do přírody v různých částech Evropy.

Roční účetní závěrka

Konsolidovaná rozvaha Eurosystému k 31. prosinci 2023