content here is the anonymously transparent proxied version of ecb.europa.eu   X
European Central Bank - eurosystem
Možnosti vyhledávání
Home Média ECB vysvětluje Výzkum a publikace Statistika Měnová politika Euro Platební systémy a trhy Kariéra
Návrhy
Třídit podle

Rok ve zkratce

** Upozorňujeme, že tento text se týká činnosti ECB v roce 2021 a byl dokončen před ruskou invazí na Ukrajinu. ECB je připravena podniknout veškeré kroky potřebné k zajištění finanční stability a naplnění svého mandátu zajistit cenovou stabilitu. **

Právě v roce 2021 eurozóna nastoupila jednoznačněji na cestu zotavení z nouzové situace během pandemie. Ekonomika výrazně oživila a HDP vzrostl o 5,3 %, ačkoli na konci roku tempo růstu oslabilo, když vlna onemocnění COVID-19 způsobeného variantou omikron vedla k zavádění nových omezení. Zotavení doprovázel také velký růst pracovních míst a míra nezaměstnanosti klesla na konci roku na rekordně nízkou úroveň.

Toto zotavení však bylo spojeno s napětím, které se projevovalo v důsledku znovuotevírání ekonomiky. I když do roku 2021 vstoupila eurozóna s velmi nízkou inflací, omezení na straně nabídky způsobená pandemií, oživení celosvětové poptávky a prudce stoupající ceny energií se projevily velmi vysokým růstem inflace. Roční průměrná celková inflace dosáhla v roce 2021 úrovně 2,6 % ve srovnání s 0,3 % v roce 2020.

ECB dokončila v roce 2021 přezkum své strategie měnové politiky. Tato aktualizace strategie měla za cíl řešit nové výzvy a pomáhala nám pří řízení této složité situace. Rada guvernérů přijala střednědobý inflační cíl ve výši 2 %, který je jednoduchý a snadno srozumitelný. Je symetrický, přičemž odchylky od cíle jsou stejně nežádoucí oběma směry. Zároveň stojí na pevných základech, protože jej schválila celá Rada guvernérů.

Dále Rada guvernérů schválila způsob plnění svého závazku v oblasti symetrie inflačního cíle. Zejména když je ekonomika blízko efektivní spodní hranice měnověpolitických sazeb, je třeba razantních nebo dlouhodobých opatření měnové politiky, aby nedošlo k zakonzervování záporných odchylek od inflačního cíle. Tato nová strategie se odrazila v naší nové rekalibrované signalizaci měnové politiky, pokud jde o úrokové sazby, a zaměřila reakci naší měnové politiky na hospodářský výhled ve druhém pololetí tohoto roku.

Vzhledem ke křehkosti oživení a utlumené inflaci jsme poskytli výraznou měnovou podporu, abychom inflaci přiblížili zpět k našemu cíli. I přes růst inflace jsme zůstali trpěliví a neodkláněli jsme se od našeho měnověpolitického kurzu, abychom se v reakci na otřesy vzniklé na straně nabídky vyhnuli unáhlené restrikci. Měsíční objem čistých nákupů aktiv v rámci nouzového pandemického programu nákupu aktiv (PEPP) jsme přizpůsobili měnícímu se výhledu a našemu hodnocení finančních podmínek.

V prosinci došla Rada guvernérů k závěru, že postupující hospodářské oživení a pokrok směrem k našemu střednědobému inflačnímu cíli umožňoval v následujících měsících postupně snižovat objem nákupu aktiv. Oznámila, že čisté nákupy aktiv v rámci programu PEPP budou ukončeny v závěru března 2022 a že její další programy nákupu aktiv budou postupně snižovány.

ECB dále jako součást přezkumu strategie zveřejnila ambiciózní akční plán týkající se změny klimatu společně s podrobným plánem, jak včlenit aspekty změny klimatu do našeho měnověpolitického rámce. Ten zahrnuje činnosti zaměřené na dokonalejší zachycení dopadů měnícího se klimatu na naše makroekonomické modelování, a to nad rámec vývoje nových ukazatelů pro analýzu rizik spojených se změnou klimatu. Centrum ECB pro změnu klimatu, které vzniklo v roce 2021, bude hrát důležitou úlohu při koordinaci souvisejících činností v rámci banky. Vše důležité o činnostech a iniciativách ECB souvisejících s udržitelností se nyní můžete dozvědět také ve zvláštní kapitole této výroční zprávy.

ECB dále provedla určité důležité změny ve své komunikaci. V červenci začala Rada guvernérů vydávat měnové prohlášení v novém provedení, které sděluje měnová rozhodnutí přístupnějším způsobem. A toto nové prohlášení doplňuje vizuální verze – „naše měnové prohlášení stručně a jasně“ – zaměřená na širší veřejnost. Rozhodnutí ECB vysvětluje za použití srozumitelného jazyka a přístupných vizuálních prvků a k dispozici je ve všech jazycích EU.

Podpora eura je silná – 79 % respondentů v eurozóně, kteří se v červnu a červenci 2021 zúčastnili výběrového šetření Eurobarometr, se vyslovilo pro jednotnou měnu. Euro však musí být připraveno na digitální věk. Z tohoto důvodu Rada guvernérů zahájila v roce 2021 fázi zkoumání projektu možného digitálního eura v délce 24 měsíců. Hotové peníze budou přitom hrát v životech obyvatel nadále důležitou úlohu. V prosinci ECB zveřejnila plány připravit pro budoucí eurobankovky novou podobu, přičemž tvorba návrhů má být založena na podnětech od občanů a výběr konečných návrhů se očekává v roce 2024.

V nadcházejících letech tedy euro dozná změn. Jedno je však jisté: závazek ECB vůči jednotné měně a cenové stabilitě.

Frankfurt nad Mohanem, duben 2022

Christine Lagarde

prezidentka

Rok v číslech

1 Výhled vyššího hospodářského růstu je vzhledem k vývoji pandemie nadále spojen s nejistotou

V roce 2021 došlo k výraznému oživení světové ekonomiky, a to především v důsledku opětovného otevírání ekonomik, rostoucí míry proočkovanosti proti onemocnění COVID-19 a silné a včasné podpory ze strany měnové a fiskální politiky. Toto oživení však bylo ve vyspělých i rozvíjejících se tržních ekonomikách poněkud nerovnoměrné. Globální inflace se zvýšila, což odráželo především prudký nárůst cen energií a převis poptávky nad nabídkou v některých odvětvích, jenž byl důsledkem problémů souvisejících s pandemií i dalších překážek na straně nabídky a v dopravě. Růst reálného HDP v eurozóně vykázal v roce 2021 výrazné oživení, zatímco v roce předchozím zaznamenal největší pokles v historii. Toto oživení, které vedlo ke zlepšení situace na trzích práce, bylo podpořeno včasnými a rozhodnými opatřeními měnové a fiskální politiky. Ekonomická nejistota nicméně během roku přetrvala na zvýšené úrovni s tím, že situace ve dvou největších odvětvích – průmyslu a službách – se výrazně lišila. Na počátku roku byl růst ovlivněn uzavírkami a omezeným cestováním, což mělo nepříznivý dopad na nabídku i poptávku po službách. V důsledku výjimečně silného oživení světové poptávky, problémů v zásobování a vyšších nákladů na energie také později došlo k omezení výroby v průmyslu. Inflace v eurozóně, měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen (HICP), prudce vzrostla z 0,3 % v roce 2020 na 2,6 % v roce 2021. V prvních měsících roku se držela na nízkých úrovních, v jeho průběhu však zrychlila a v prosinci dosáhla 5,0 %. Růst cen do značné míry odrážel prudký a plošný nárůst cen energií, nerovnováhu mezi poptávkou a nabídkou po znovuotevření ekonomik i techničtější faktory, jako byl například opětovný nárůst DPH v Německu po jejím dočasném snížení. Pro nejbližší období po roce 2021 se očekávalo, že inflace na vyšších úrovních ještě setrvá, avšak během roku 2022 by již měla klesat. Invaze Ruska na Ukrajinu však výrazně zvýšila nejistotu v souvislosti s výhledem inflace.

1.1 Silné, avšak nerovnoměrné globální zotavení z krize

Díky rostoucí míře proočkovanosti a včasné podpoře měnové a fiskální politiky zažila světová ekonomika silné, i když nerovnoměrné oživení

V roce 2021 prošla světová ekonomika silným zotavením z dopadů krize, jehož průběh ovšem nebyl rovnoměrný (viz graf 1.1). Navzdory novým vlnám pandemie vzrostl v roce 2021 reálný HDP ve světě o 6,2 %, zatímco v roce 2020 zaznamenal meziroční pokles o 3,1 %. Faktory, které se na oživení hospodářské aktivity podílely, zahrnovaly zejména znovuotevření ekonomik, rostoucí míru proočkovanosti proti onemocnění COVID-19 a včasnou měnovou a fiskální podporu, zatímco nepříznivě na růst působila zejména globální omezení na straně nabídky. Ačkoli bylo oživení globální, v jednotlivých zemích dosahovalo odlišné intenzity. Výraznější bylo ve vyspělých ekonomikách a mírnější naopak ve většině rozvíjejících se tržních ekonomik, které disponovaly omezenějšími dodávkami vakcín a menší schopností přijímat podpůrná hospodářskopolitická opatření. Dynamika růstu světové ekonomiky navíc ke konci roku zpomalila, a to především v důsledku nové vlny pandemie, obnovených omezení a přetrvávajících problémů na straně nabídky.

Graf 1.1

Globální růst HDP

(meziroční změny v %; čtvrtletní údaje)

Zdroje: Haver Analytics, národní zdroje a výpočty ECB.
Poznámky: Souhrnné údaje se počítají pomocí údajů o HDP vážených podle parity kupní síly. Plné čáry označují údaje a jsou až do 4. čtvrtletí 2021. Přerušované čáry označují dlouhodobé průměry (od 1. čtvrtletí 1999 do 4. čtvrtletí 2021). Poslední údaje jsou za prosinec 2021 podle aktualizace z 28. února 2022.

Světový obchod se také výrazně zotavil, a to především díky obchodu se zbožím

K výraznému oživení došlo také ve světovém obchodu, i když jeho dynamika ve druhé polovině roku 2021 zpomalila (viz graf 1.2). Silné oživení globální poptávky nastalo především ve spotřebě, a to zejména zboží spíše než služeb (jako např. cestovní ruch), jelikož služby čelily větším omezením. Obchod se zbožím ve druhé polovině roku překonal svou předkrizovou úroveň, ačkoli jeho růst v důsledku přetrvávajících problémů na straně nabídky zpomalil. Obchod se službami s vyšší intenzitou kontaktů se zotavoval pomaleji, což odpovídalo postupnému tempu uvolňování omezení, a v roce 2021 zůstal pod svou předpandemickou úrovní.

Graf 1.2

Dynamika světového obchodu (objemy dovozu)

(meziroční změny v %; čtvrtletní údaje)

Zdroje: Haver Analytics, národní zdroje a výpočty ECB.
Poznámky: Dynamika světového obchodu se definuje jako růst globálního dovozu včetně eurozóny. Plné čáry označují údaje a jsou až do 4. čtvrtletí 2021. Přerušované čáry označují dlouhodobé průměry (od 4. čtvrtletí 1999 do 4. čtvrtletí 2021). Poslední údaje jsou za prosinec 2021 podle aktualizace z 28. února 2022.

Celosvětová inflace výrazně rostla s tím, jak v prostředí omezené nabídky a vyšších cen komodit oživovala poptávka

Celosvětová inflace v roce 2021 výrazně vzrostla, a to jak z hlediska celkové inflace, tak z hlediska jednotlivých inflačních ukazatelů, jako jsou např. ukazatele bez cen potravin a energií (viz graf 1.3). V zemích, které jsou členy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), se celková inflace zvýšila na 6,6 % a inflace bez započtení energií a potravin vzrostla na 4,6 %. Nárůst inflace ve většině zemí odrážel především vyšší ceny energií a dalších komodit v důsledku nesouladu, který se vlivem pandemie vytvořil mezi omezenou nabídkou a výrazně se zotavující poptávkou. Ve Spojených státech, kde reálný HDP dosáhl ve druhém čtvrtletí roku 2021 stejné úrovně jako před krizí, zesílily inflační tlaky obzvláště výrazně a ke konci roku se ještě zvýšily. Plošněji se inflační tlaky rozšířily také v některých rozvíjejících se tržních ekonomikách.

Graf 1.3

Tempa růstu spotřebitelských cen v zemích OECD

(meziroční změny v %; měsíční údaje)

Zdroj: OECD.
Poznámka: Poslední údaje jsou za prosinec 2021 podle aktualizace z 28. února 2022.

K růstu cen ropy přispělo oživení poptávky a omezení na straně nabídky

Ceny ropy během roku 2021 vzrostly ze zhruba 10 USD za barel, což byla jejich nejnižší úroveň od začátku pandemie, až na pandemické maximum 86 USD za barel. Mezinárodní referenční cena ropy Brent se koncem roku pohybovala na úrovni 79 USD za barel. Poptávka po ropě se s tím, jak postupovalo ekonomické oživení, zvyšovala až k předpandemickým úrovním. Vysoké ceny plynu vedly navíc ve druhé polovině roku 2021 k tomu, že byl plyn nahrazován jinými zdroji energie, a to i ropou. Nabídka ropy zároveň zaostávala za poptávkou, což bylo částečně způsobeno omezenými kapacitami břidlicové těžby v USA a relativně mírným zvyšováním těžby ze strany kartelu OPEC+.

Euro vůči americkému dolaru oslabovalo s tím, jak se měnová politika eurozóny vzdalovala od měnové politiky Spojených států

V průběhu roku 2021 oslabilo euro v nominálním efektivním vyjádření kurzu o 3,6 %, a to zejména v důsledku oslabení směnného kurzu eura vůči americkému dolaru o 7,7 %, které odráželo především odlišný vývoj měnové politiky ve Spojených státech a v eurozóně. Euro oslabilo také vůči britské libře, a naopak posílilo vůči japonskému jenu.

Rizika pro globální ekonomickou aktivitu byla vychýlena směrem dolů

Vzhledem k nejistému vývoji pandemie a celosvětově nerovnoměrnému pokroku v očkování byl výhled globálního růstu na konci roku 2021 i nadále nejasný. K rizikům ohrožujícím tempo ekonomického oživení ve světě se řadí vznik varianty koronaviru omikron, další vlny nákaz i obnovené zpřísňování protipandemických opatření, stejně tak jako možnost déletrvajících omezení na straně nabídky.

1.2 Rychlé oživení ekonomiky eurozóny[1]

Reálný HDP v eurozóně vzrostl v roce 2021 o 5,3 %, přičemž v roce 2020 došlo k jeho rekordnímu poklesu o 6,4 % (viz graf 1.4). Na dynamiku růstu měl v průběhu roku i nadále značný vliv vývoj pandemie COVID-19 spolu se zvýšenou, avšak klesající ekonomickou nejistotou. V prvním čtvrtletí byl růst stále ještě ovlivňován uzavírkami a omezeným cestováním, což mělo nepříznivý dopad zejména na spotřebu služeb. K oživení došlo nejprve v průmyslu, který jako celek rostl vysokým tempem. S otevíráním ekonomik a uvolňováním omezení ve druhém a třetím čtvrtletí se růst obnovil také v sektoru služeb, který tak otevřel cestu k plošnějšímu oživení. Mimořádně silný růst globální poptávky ve druhé polovině roku však vyvolal nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na různých trzích. Ten mimo jiné vedl k prudkému zvýšení nákladů na energie, které společně s jistým opětovným zesílením pandemie omezilo intenzitu oživení a zvýšilo inflační tlaky.

Graf 1.4

Reálný HDP eurozóny a příspěvek spotřeby

(meziroční změny v %; příspěvky v procentních bodech)

Zdroj: Eurostat.
Pozn.: Poslední údaje jsou za rok 2021 (levý panel) a čtvrté čtvrtletí roku 2021 (pravý panel).

Tento vývoj byl sice ve všech zemích eurozóny obdobný, avšak rozsah, v němž se země dokázaly z pandemie zotavit, je poněkud nerovnoměrný. Tato nerovnoměrnost je dána především tím, že se pandemie v jednotlivých zemích vyvíjela odlišně, ovšem odráží také rozdíly v ekonomické struktuře, jakými je například expozice vůči globálním dodavatelským řetězcům a význam odvětví s vysokou intenzitou kontaktů, jako je například cestovní ruch. Hospodářský výkon eurozóny byl na konci roku 2021 o 0,2 % vyšší než v posledním čtvrtletí roku 2019 (viz graf 1.5). V průběhu roku se však vývoj v jednotlivých zemích lišil a výkon největších ekonomik eurozóny překonal do konce roku předpandemickou úroveň pouze ve Francii.

Graf 1.5

Reálný HDP eurozóny, soukromá spotřeba a investice

(index: čtvrté čtvrtletí 2019 = 100)

Zdroje: Eurostat a výpočty ECB.
Poznámky: Poslední údaje jsou za čtvrté čtvrtletí 2021. V posledním čtvrtletí roku 2021 se celkové i nestavební investice nacházely 6,5 % a 12,7 % pod úrovní, jichž dosahovaly před pandemií (ve čtvrtém čtvrtletí roku 2019). Bez údajů za Irsko byla ale jejich skutečná výše ke konci roku 2021 1,1 % a 0,5 % nad předpandemickou úrovní. Tyto značné rozdíly lze přičíst velkým nadnárodním firmám, které používají Irsko jako základnu své činnosti, což vede k výrazným výkyvům v investicích do duševního vlastnictví.

Oživení hospodářského růstu v eurozóně v roce 2021 podpořila včasná a rozhodná expanzivní měnová a fiskální politika. Některá opatření také pomohla ekonomice přizpůsobit se strukturálním změnám, ke kterým došlo v důsledku pandemie a které stále probíhají. Aby zmírnila negativní dopad pandemie, poskytovala ECB v roce 2021 i nadále ekonomice výraznou podporu prostřednictvím své měnové politiky. Akomodativní měnová politika, včetně přísunu dostatečné likvidity, zajistila plynulý tok úvěrů do reálné ekonomiky. Pokud jde o fiskální politiku, vlády zemí eurozóny v roce 2021 i nadále ze svých rozpočtů poskytovaly značnou podporu ke zmírnění dopadů krize prostřednictvím krátkodobých pracovních programů, vyšších výdajů na zdravotnictví, jiných forem podpory podniků i domácností a rozsáhlých úvěrových záruk. Na úrovni EU byla zahájena implementace programu „Next Generation EU“ a byl přijat balíček „Fit for 55“, jejichž cílem je podpořit silnější, ekologičtější a rovnoměrnější oživení napříč zeměmi.

Hlavní hnací silou oživení v eurozóně byla v roce 2021 soukromá spotřeba

Soukromá spotřeba se v roce 2021 zvýšila o 3,5 %, přičemž k nárůstu došlo zejména ve druhém a třetím čtvrtletí, a to především v důsledku uvolnění omezení zavedených v souvislosti s šířením onemocnění COVID-19. Důvěra spotřebitelů se od jara rychle zvyšovala s tím, jak rostla míra proočkovanosti, klesaly obavy z nákazy a zlepšovala se finanční situace domácností, v čemž se odrážel především příznivý vývoj mzdových příjmů (viz graf 1.6). Vládní podpora disponibilních příjmů domácností byla postupně ukončena. Příspěvek čistých fiskálních transferů k růstu reálných disponibilních příjmů se v průběhu roku 2021 změnil na záporný s tím, jak klesal počet osob v programech záchrany pracovních míst a snižovala se i další fiskální podpora. Díky silnému růstu mezd a zaměstnanosti byly hlavním příspěvkem k růstu reálných disponibilních příjmů v roce 2021 mzdové příjmy, u nichž je obvykle vyšší sklon ke spotřebě než u jiných zdrojů příjmů. Růst reálných disponibilních příjmů byl podporován také příjmem z provozního přebytku, smíšeným příjmem a příjmem z vlastnictví, jejichž příspěvek se v průběhu roku vrátil do kladných hodnot, a zároveň ho brzdil nepříznivý vývoj směnných relací. Míra úspor domácností, která v roce 2020 v důsledku pandemie skokově vzrostla, v loňském roce poklesla, ačkoli vzhledem k nadále platným omezením během roku a přetrvávající nejistotě zůstala nad svou předpandemickou úrovní. To znamená, že soukromá spotřeba byla na konci roku 2021 nižší než před pandemií, a to i přes silné oživení.

Graf 1.6

Soukromá spotřeba v eurozóně a struktura disponibilních příjmů domácností

(meziroční změny v %; meziroční příspěvky v procentních bodech)

Zdroj: Eurostat.
Pozn.: Poslední údaje o disponibilních příjmech a příspěvcích jsou za třetí čtvrtletí roku 2021. Poslední údaje o soukromé spotřebě jsou za čtvrté čtvrtletí roku 2021.

Počínající oživení podnikatelských investic a investic do bydlení zpomalilo omezení na straně nabídky

Podnikatelské investice (aproximované nestavebními investicemi) získaly v první polovině roku 2021 na dynamice s tím, jak se uvolňovala protipandemická omezení a docházelo k znovuotevírání ekonomiky, zatímco podmínky financování zůstávaly příznivé. Od poloviny roku však oživení nepříznivě ovlivňovala omezení na straně nabídky, patrná z prodlužujících se dodavatelských lhůt a rostoucích cen vstupů, a podnikatelské investice tak brzdila. Prudký růst cen energií a další vlna pandemie ke konci roku následně podnikatelské investice dále utlumily. Na konci roku 2021 opět zesílil růst podnikatelských investic, zůstal však výrazně pod úrovní zaznamenanou v posledním čtvrtletí roku 2019 (viz graf 1.5). Naproti tomu investice do bydlení (či rezidenčních nemovitostí) překonaly svou předkrizovou úroveň již ve čtvrtém čtvrtletí roku 2020. Na ziskovosti stavební činnosti se v následujících čtvrtletích podepsal nedostatek materiálu a pracovníků. Příznivé podmínky financování a opatření na podporu příjmů, jakož i vysoký objem akumulovaných úspor, nicméně poptávku po bydlení udržely. Na konci roku 2021 investice do bydlení výrazně převýšily předkrizovou úroveň.

Zahraniční obchod eurozóny dosáhl své předpandemické úrovně na konci roku 2021, přičemž čistý vývoz přispěl (kladně) k růstu HDP v tomto roce. Robustní růst na straně dovozu, jehož hnací silou bylo navyšování zásob, tlumila silná dynamika cen, které se zvyšovaly zejména v důsledku prudkého nárůstu dovozních cen energií. Vývoz, který na konci roku 2020 zaznamenal silné oživení poháněné zpracovatelským průmyslem, charakterizovalo dvourychlostní oživení. Na straně zboží docházelo od druhého čtvrtletí ke zmírňování dynamiky v důsledku omezení na straně nabídky a překážek v dopravě, jimiž byla zasažena klíčová exportní odvětví, zatímco vývoz služeb těžil z opětovného otevírání odvětví s vysokou intenzitou kontaktů, jako je například cestovní ruch. Jak dovoz, tak vývoz převýšil do konce čtvrtého čtvrtletí roku 2021 svou předkrizovou úroveň.

Růst produkce byl v jednotlivých sektorech i nadále nerovnoměrný (viz graf 1.7). Příspěvek průmyslu i služeb k růstu byl kladný; nicméně nejvíce k růstu reálné hrubé přidané hodnoty přispěl průmysl.

Graf 1.7

Reálná hrubá přidaná hodnota v eurozóně v jednotlivých sektorech

(levý panel: meziroční změny v %; příspěvky v procentních bodech; pravý panel: index: čtvrté čtvrtletí 2019 = 100)

Zdroj: Eurostat.
Pozn.: Poslední údaje jsou za rok 2021 (levý panel) a čtvrté čtvrtletí roku 2021 (pravý panel).

Trh práce se nadále zotavoval, zůstal však slabší než před pandemií

Spolu s oživením aktivity v eurozóně se znatelně zotavil také trh práce, celkově však zůstal slabší než před pandemií. Míra nezaměstnanosti postupně klesala z 8,2 % v lednu 2021 na 7,0 % v prosinci a nacházela se tak pod hodnotami zaznamenanými před krizí (viz graf 1.8).[2] Důležitou roli při omezování propouštění nadále hrály programy na záchranu pracovních míst, které pomáhaly zachovat lidský kapitál, jejich využívání se však snížilo.[3] Ostatní ukazatele trhu práce nicméně setrvávaly na slabších úrovních než před pandemií. Počet odpracovaných hodin za čtvrté čtvrtletí roku 2021 se nacházel 1,8 % pod úrovní zaznamenanou v posledním čtvrtletí roku 2019, zatímco míra participace pracovní síly za třetí čtvrtletí roku 2021 byla přibližně o 0,2 procentního bodu nižší (což představuje pokles zhruba o 0,4 milionu pracovníků) (viz graf 1.9). Slabší růst pracovní síly lze částečně vysvětlit utlumenou čistou imigrací v eurozóně. Změny probíhající na trhu práce se u jednotlivých skupin zaměstnanců lišily, což částečně odráželo skutečnost, že některá odvětví byla protipandemickými opatřeními a dobrovolným omezováním sociálního kontaktu zasažena silněji. Ve třetím čtvrtletí roku 2021 byla pracovní síla přibližně o 4,2 % nižší než před pandemií v případě osob s nízkou kvalifikací a o 1,7 % nižší v případě osob se střední kvalifikací, zatímco u osob s vysokou kvalifikací vzrostla přibližně o 6,8 %.[4]

Graf 1.8

Nezaměstnanost a pracovní síla

(levá osa: meziroční změny v %; příspěvky v procentních bodech; pravá osa: v % pracovní síly)

Zdroje: Eurostat a výpočty ECB.
Poznámka: Poslední údaje jsou za rok 2021 (levý panel) a čtvrté čtvrtletí roku 2021 (pravý panel), které vychází z implikovaných měsíčních dat.

Graf 1.9

Zaměstnanost, počet odpracovaných hodin a míra participace pracovní síly

(levá osa: index: čtvrté čtvrtletí 2019 = 100; pravá osa: v % osob v produktivním věku)

Zdroje: Eurostat a výpočty ECB.
Poznámka: Poslední údaje jsou za čtvrté čtvrtletí roku 2021 pro zaměstnanost a počet odpracovaných hodin a za třetí čtvrtletí roku 2021 pro míru participace pracovní síly.

Míra volných pracovních míst vzrostla a zaměstnanost se také zvyšovala robustním tempem

Růst míry volných pracovních míst, jenž byl zpočátku omezen především na odvětví, která se po zrušení uzavírek znovu otevřela, se s postupujícím oživením aktivity rozšířil i na další sektory. Růst zaměstnanosti ve druhém a třetím čtvrtletí roku 2021 zesílil a navzdory určitým problémům způsobeným omezeními na straně nabídky ve zpracovatelském průmyslu zůstal robustní a plošný i ve čtvrtém čtvrtletí. Zaměstnanost v průmyslu, ve stavebnictví a ve službách s nižší intenzitou kontaktů se tak přiblížila úrovni před pandemií. V odvětvích s vysokou intenzitou kontaktů zůstala úroveň zaměstnanosti v porovnání s předpandemickou úrovní poměrně nízká.

1.3 Opatření fiskální politiky v náročných časech

Veřejné finance opět ovládl vliv pandemie

V roce 2021 ovládl veřejné finance v eurozóně již druhý rok po sobě vliv pandemie COVID-19. Zejména v první polovině roku vlády zavedly dodatečnou rozsáhlou podporu v reakci na další vlny pandemie a nutnost podpory hospodářského oživení. Na základě makroekonomických projekcí odborníků Eurosystému z prosince 2021 se přesto předpokládá, že díky silnému zlepšení ekonomické aktivity došlo k poklesu poměru schodku veřejných financí v eurozóně (viz graf 1.10) z úrovně 7,2 % HDP v roce 2020 na 5,9 % v roce 2021. I nadále vysoká úroveň fiskální podpory v roce 2021 se odrazila v nastavení fiskální politiky upraveném o dotace z nástroje Next Generation EU (NGEU)[5], které bylo po velmi expanzivní politice v roce 2020 v roce 2021 víceméně neutrální.

Graf 1.10

Saldo vládního sektoru v eurozóně a fiskální pozice

(v procentech HDP)

Zdroje: Makroekonomické projekce pro eurozónu sestavené odborníky Eurosystému, prosinec 2021, a výpočty ECB.
Poznámka: Ukazatel fiskální politiky zohledňuje výdaje financované Nástrojem pro oživení a odolnost NGEU a dalšími strukturálními fondy EU (viz poznámka pod čarou).

Krizová a stimulační opatření mírně vzrostla, protože došlo k nárůstu transferů podnikům, ale programy zkrácených úvazků byly zredukovány

V poměru k HDP se opatření v souvislosti s krizí a opatření na podporu oživení v eurozóně zvýšila ze 4,1 % v roce 2020 na 4,4 % v roce 2021 (viz graf 1.11). Tento nárůst byl způsoben výrazně vyšším objemem vládních transferů podnikům, ale také zvýšenou podporou zdravotnictví a vládními investicemi. Tato zvýšení však byla z velké části kompenzována sníženým využíváním programů zkrácených úvazků. Přestože v roce 2020 byly tyto programy nejdůležitějším nástrojem vládní podpory, byly v roce 2021 postupně snižovány v důsledku uvolňování restriktivních opatření a oživení na trzích práce v souladu s všeobecným oživením hospodářské aktivity. Zlepšení výkonu také vysvětluje, proč se po velkém nárůstu v předchozím roce poměr dluhu k HDP v eurozóně v roce 2021 nepatrně snížil na 97 %.

Graf 1.11

Opatření v souvislosti s krizí a opatření na podporu oživení v eurozóně

(v procentech HDP)

Zdroje: Makroekonomické projekce pro eurozónu sestavené odborníky Eurosystému, prosinec 2021, a výpočty ECB.
Poznámka: Podpora zdravotnictví je odečtena od ostatních uvedených složek, což má vliv zejména na vládní spotřebu.

Plán na podporu oživení EU (Next Generation EU) je stěžejním prvkem reakce Evropy na ekonomické výzvy pandemie

Reakce vlád na fiskální potřeby v posledních dvou letech probíhaly především prostřednictvím vnitrostátních politik, ale stále více také prostřednictvím celoevropských iniciativ. Základní pilíř reakce společné evropské politiky byl vytvořen v červenci 2020, kdy EU oznámila celoevropský program investic a reforem „Next Generation EU“ (NGEU). NGEU nabízí členským státům EU finanční podporu, která je podmíněna realizací konkrétních investic a reforem v období let 2021–2026. Za tímto účelem mobilizuje financování v objemu až do výše 807 mld. EUR v běžných cenách, z čehož 401 mld. EUR (3,5 % HDP eurozóny) je zaměřeno na země eurozóny a zbývající část na ostatní členské státy EU. Přibližně polovina prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost, zdaleka největšího programu NGEU, je k dispozici ve formě úvěrů a polovina ve formě nevratných dotací. V praxi se však očekává, že dotační složka převáží, neboť všechny země eurozóny hodlají plně využít svých dotací, zatímco o úvěr dosud požádalo jen několik málo zemí. Pozoruhodným rysem transferů z Nástroje pro oživení a odolnost je to, že nárok na větší podíl mají země, které byly pandemií zasaženy nejvíce nebo mají relativně nízký HDP na obyvatele (viz nároky jednotlivých zemí v grafu 1.12). Pokud budou plány oživení a odolnosti řádně realizovány, měl by tento rys přispět ke zmírnění rozdílů v hospodářském růstu mezi jednotlivými zeměmi, které pandemie v eurozóně dále prohloubila.

Graf 1.12

Nároky zemí eurozóny a jejich požadavky na financování v rámci Nástroje pro oživení a odolnost do konce roku 2021

(v procentech HDP za rok 2020)

Zdroje: Evropská komise a výpočty ECB.
Poznámky: EA: eurozóna. Nároky jednotlivých zemí na dotace se uvádí podle údajů Evropské komise. Nároky jednotlivých zemí na úvěry jsou vypočteny jako 6,8 % jejich hrubého národního důchodu za rok 2019. O žádostech o dotace v rámci Nástroje pro oživení a odolnost a žádostech o úvěr pro Nizozemsko nejsou k dispozici žádné informace, neboť tato země svůj plán obnovy dosud nepředložila.

1.4 Zrychlení růstu cen způsobené heterogenními vlivy

Celková inflace měřená indexem HICP v eurozóně dosáhla v roce 2021 v průměru úrovně 2,6 %, což představuje výrazný nárůst oproti průměrné hodnotě 0,3 % v roce 2020 (viz graf 1.13). Toto zrychlení do značné míry odráželo výrazné zvýšení cen energií. Navíc v některých odvětvích po uvolnění pandemických omezení a silném oživení světové i domácí ekonomiky přispěl k inflačním tlakům převis poptávky nad omezenou nabídkou. Prudký nárůst meziroční inflace z −0,3 % v prosinci 2020 na 5,0 % v prosinci 2021 byl bezprecedentní z hlediska strmosti i rozsahu meziročního tempa růstu na konci roku 2021 (podrobnější informace o faktorech tohoto nárůstu uvádí box 1). Skutečná inflace navíc opakovaně překvapovala svými nárůsty. Pokud jde o další vývoj, očekávalo se, že faktory stojící za růstem inflace v roce 2021 z velké míry odezní a že inflace zůstane v blízké budoucnosti na vyšší úrovni a během roku 2022 zmírní. Po invazi Ruska na Ukrajinu v únoru 2022 se však výrazně zvýšila nejistota v souvislosti s výhledem inflace.

Prudký růst inflace byl ovlivněn růstem cen energií, opětovným otevřením služeb a omezeními v dodávkách

Ke zrychlení celkové inflace v roce 2021 přispěla především energetická složka. Od léta však byly výraznější také příspěvky ostatních složek. Uvolnění pandemických uzavírek a dalších omezení a expanzivní fiskální a měnová politika umožnily zotavování poptávky a podpořily tak především spotřebitelské služby. Současně silná globální poptávka a omezení na straně nabídky i ceny energií vedly ke zvýšení nákladů na dovážené i doma vyrobené statky. To se projevilo také ke konci roku ve vyšších příspěvcích složek cen neenergetického průmyslového zboží a cen služeb k inflaci (viz graf 1.13). Inflace byla ve druhé polovině roku do určité míry stabilní vlivem dočasného snížení DPH v Německu v předchozím roce.

Graf 1.13

Celková inflace a její složky

(meziroční změny v %; příspěvky v procentních bodech)

Zdroje: Eurostat a výpočty ECB.
Poznámka: Příspěvky složek HICP v roce 2021 jsou vypočteny s použitím vah HICP za rok 2020. Dopad změn vah odhaduje ECB. Poslední údaje jsou za prosinec 2021.

Cenová hladina se v průběhu roku 2021 také dynamicky zvýšila

Vzhledem k tomu, že meziroční tempa změn odrážejí také nízkou výchozí pozici předchozího roku, lze cenovou dynamiku v roce 2021 posuzovat také z hlediska vývoje indexů celkového HICP a HICP bez započtení cen energií a potravin. Růst cenové hladiny v průběhu roku 2021 byl prudší než v letech před pandemií, kdy byla skutečná inflace nižší než inflační cíl ECB (viz graf 1.14).

Graf 1.14

HICP celkem a HICP bez započtení energií a potravin

(sezonně očištěný index a index očištěný o vliv počtu pracovních dní, 4.Q 2019 = 100)

Zdroje: Eurostat a výpočty ECB.
Poznámky: Poslední údaje jsou za prosinec 2021.

Hodnoty inflace v roce 2021 zkreslovaly faktory související s měřením

Měření dynamiky cen a faktorů, které ji ovlivňují, bylo v roce 2021 zvláště náročné nejen kvůli ekonomickému dopadu pandemie, ale také kvůli určitým technickým faktorům souvisejícím s pandemií, které ovlivnily měření inflace. Prvním z těchto faktorů bylo pravidelné roční přizpůsobení spotřebních vah pro účely sestavování HICP.[6] Tyto úpravy bývají obvykle malé, ale v roce 2020 se v reakci na pandemii a různá omezení výrazně změnila struktura spotřeby. Například položky HICP v kategorii cestovního ruchu získaly v koši HICP v roce 2021 menší váhu v důsledku utlumeného cestovního ruchu v roce 2020. Změny vah měly v jednotlivých měsících roku 2021 celkově značný dopad spíše na pokles než nárůst meziroční míry inflace. Za celý rok 2021 byl celkový odhadovaný dopad záporný ve výši 0,2 procentního bodu (viz graf 1.13). Druhým technickým faktorem bylo to, že v několika měsících roku 2020 a 2021 ceny několika položek HICP (např. stravování a cestovního ruchu) nebylo možné shromáždit z běžných zdrojů v důsledku omezení v souvislosti s COVID-19. Byly proto nahrazeny cenami, které byly imputovány, tj. získány jinými metodami.[7] Třetím technickým faktorem byla skutečnost, že k sezonním výprodejům docházelo v letech 2020 a 2021 v jiných měsících než obvykle, což znamenalo značnou volatilitu meziročního tempa změny cen neenergetického průmyslového zboží v důsledku složek oděvů a obuvi.

Jádrová inflace vzrostla, ovšem po odfiltrování volatility v souvislosti s pandemií mírněji

Vzhledem k těmto technickým faktorům je třeba postupovat obezřetně také při interpretaci vývoje inflace měřené HICP bez započtení energií a potravin. Během roku rostly také různé ukazatele jádrové inflace, včetně zúžených ukazatelů, statistických ukazatelů a ekonometricky odhadnutých ukazatelů (viz graf 1.15).[8] Na konci roku se míra inflace na základě těchto ukazatelů pohybovala mezi 2,4 a 3,9 %. Kromě toho byla dynamika cen v roce 2020 celkově utlumená, a z tohoto důvodu implikuje pro tempa změn v roce 2021 vzestupné efekty ve srovnávací základně. Vezmeme-li v úvahu tento aspekt, lze se alternativně podívat na vývoj inflace v roce 2021 prostřednictvím tempa změn cen ve stejném měsíci ve dvou předchozích letech, kdy při vydělení dvěma dostaneme průměrnou změnu za rok. Tímto se účinně minimalizují deformace vyplývající z velmi nízké inflace na začátku pandemie. Při tomto výpočtu dosáhla inflace měřená indexem HICP bez započtení energií a potravin v prosinci 2021 úrovně 1,4 %, tj. zhruba poloviční hodnoty oproti zveřejněnému meziročnímu tempu růstu ve výši 2,6 % (viz graf 1.15). Tato časová řada se však během posledních měsíců roku 2021 rovněž zvyšuje až na hodnotu zaznamenanou naposledy v roce 2013, zkraje desetiletí nízké inflace před pandemií COVID-19.

Graf 1.15

Ukazatele jádrové inflace

(meziroční změny v %)

Zdroje: Eurostat a výpočty ECB.
Poznámky: Toto rozpětí zahrnuje trvale a dočasně zúžené ukazatele, statistické ukazatele a ekonometrické ukazatele (Supercore a Persistent and Common Component of Inflation (PCCI)), viz odkaz na popis ukazatelů jádrové inflace v poznámce 8. Poslední údaje jsou za prosinec 2021.

Ceny výrobců zboží výrazně rostly, zatímco mzdové náklady zůstaly mírné

Významnou roli při formování vývoje inflace spotřebitelských cen v roce 2021 hrály nákladové tlaky. Tlaky působící ve všech fázích cenového řetězce se výrazně zvýšily, a to především na počátečních stupních cenového řetězce a u cen meziproduktů, což odráželo dopad omezení na straně nabídky a zejména ve druhé polovině roku 2021 do určité míry také růst cen energií. Zvýšení cen dovážených produktů bylo poněkud vyšší než v roce 2020, částečně v důsledku oslabení eura. Dopad nákladových tlaků na ceny výrobců nepotravinářského spotřebního zboží – což je důležitý ukazatel dynamiky cen neenergetického průmyslového zboží – byl mírnější než na počátečních stupních cenového řetězce, i když stále na historickém maximu. Širším ukazatelem domácích nákladových tlaků je růst deflátoru HDP, který v roce 2021 dosáhl v průměru hodnoty 2,0 %, a byl tak nad průměrem předchozího roku. Silný vliv srovnávací základny a dopad vládních podpůrných opatření vedl k určité volatilitě nákladových složek souvisejících s jednotkovými mzdovými náklady a jednotkovými zisky. Vzhledem k tomu, že se snížila závislost na programech záchrany pracovních míst a většina zaměstnanců se vrátila k plným mzdám, růst náhrad na zaměstnance se zvýšil z −0,6 % v roce 2020 v průměru na 4,0 % v roce 2021. Jelikož se ale zároveň vzhledem k vyššímu počtu odpracovaných hodin zvýšila produktivita na osobu, toto prudké zvýšení se neprojevilo v jednotkových mzdových nákladech. Interpretaci mzdových ukazatelů, jako jsou náhrady na zaměstnance a náhrada za odpracovanou hodinu (viz graf 1.16), tak nadále znesnadňoval dopad vládních podpůrných programů. Růst sjednaných mezd je takovými opatřeními méně ovlivněn a zůstal umírněný. V roce 2021 poklesl v průměru o 1,5 % oproti 1,8 % v roce 2020.[9] To však mohlo také odrážet zpoždění ve mzdových vyjednáváních kvůli pandemii.

Graf 1.16

Ukazatele mzdových nákladů

(meziroční změny v %)

Zdroje: Eurostat, ECB a výpočty ECB.
Poznámky: Poslední údaje o sjednaných mzdách jsou za čtvrté čtvrtletí roku 2021. Poslední údaje o zbylých ukazatelích jsou za třetí čtvrtletí roku 2021.

Ukazatele dlouhodobějších inflačních očekávání narostly směrem k inflačnímu cíli ECB

Dlouhodobější inflační očekávání profesionálních prognostiků, která na konci roku 2020 činila 1,7 %, vzrostla v průběhu roku 2021 na 1,9 % (viz graf 1.17). Podle výsledků zvláštního dotazníku zaslaného respondentům šetření ECB mezi prognostiky (Survey of Professional Forecasters, SPF) pomohla tuto úpravu očekávání podpořit komunikace nové měnověpolitické strategie.[10] Tržní ukazatele dlouhodobější inflační kompenzace, a to zejména pětiletá inflačně indexovaná swapová sazba na pět let dopředu, se vyvíjely podobně a během roku 2021 postupně zrychlovaly. Ke konci roku se tento ukazatel pohyboval těsně pod úrovní 2 %, přičemž ji v říjnu krátce překročil. Odhady inflační rizikové prémie zahrnuté do inflační kompenzace požadované investory naznačují, že inflační riziková prémie se v roce 2021 dostala poprvé za několik let do kladných hodnot napříč jednotlivými splatnostmi. Očištění inflační kompenzace o tento faktor ukazuje, že nárůst skutečných dlouhodobějších inflačních očekávání v rámci tržních ukazatelů inflační kompenzace byl utlumenější.[11]

Graf 1.17

Ukazatele inflačních očekávání na základě výběrových šetření a tržní ukazatele inflační kompenzace

(meziroční změny v %)

Zdroje: Eurostat, Refinitiv, Consensus Economics, ECB (SPF) a výpočty ECB.
Poznámky: Vývoj tržních ukazatelů inflační kompenzace vychází z roční spotové inflačně indexované swapové sazby (ILS) a roční forwardové sazby ILS pro horizont jednoho roku, dvou, tří a čtyř let. Poslední údaje o sazbách ILS jsou z 30. prosince 2021. Šetření SPF za čtvrté čtvrtletí roku 2021 proběhlo v období od 1. do 11. října 2021. Uzávěrka Consensus Economics je 8. prosince 2021 v případě prognóz na roky 2021 a 2022 a 14. října 2021 v případě dlouhodobějších prognóz.

Ceny pro vlastníky bydlení vzrostly, zatímco dynamika nájemného zůstala umírněná

Na základě přezkumu měnověpolitické strategie bylo zjištěno, že do HICP je třeba zahrnout náklady nemovitostí obývaných vlastníky. Ve vývoji souvisejících ukazatelů bylo v roce 2021 dosaženo výrazného pokroku. Je však třeba učinit více, například prostřednictvím lepšího izolování spotřební složky od investiční složky nákupů nemovitostí obsažených v odhadech.[12] Experimentální index, který kombinuje koš HICP s výdaji na vlastnické bydlení, by mohl být Evropským statistickým systémem zpřístupněn již v roce 2023 a přibližně v roce 2026 by ho následoval oficiální index. U těchto nákladů jsou však zatím k dispozici pouze experimentální odhady, které v prvních třech čtvrtletích roku 2021 pravděpodobně rostly průměrným meziročním tempem 4,8 % oproti úrovni 2,6 % v roce 2020, a byly tedy mnohem dynamičtější než nájemné, které je součástí HICP. Nájemné v rámci HICP vzrostlo v roce 2021 o 1,2 % oproti 1,3 % v roce 2020. Vyšší nárůst nákladů na vlastnické bydlení částečně odráží charakter odhadu: index zahrnuje složku vztahující se k nákupu nových nemovitostí, která úzce koresponduje s cenami bydlení. Pokud jde o ceny bydlení, růst ukazatele ECB pro ceny rezidenčních nemovitostí se v prvních třech čtvrtletích roku 2021 meziročně zvýšil na průměrnou hodnotu 7,5 % z 5,4 % v roce 2020. Silný trh s bydlením se odrazil v dynamice HICP v některých menších položkách. Například až do významného uvolnění pandemických omezení na konci jara 2021 trávili lidé více času doma. Tato změna vedla k růstu poptávky po renovaci rezidenčních nemovitostí, s čímž souvisela vyšší dynamika růstu cen zboží a služeb spojených s bydlením, jako jsou údržba a opravy a pokládka koberců a podlahových krytin.

Box 1
Faktory prudkého nárůstu inflace měřené HICP

Meziroční celková inflace v eurozóně měřená HICP dosáhla v prosinci 2021 úrovně 5,0 % v porovnání s −0,3 % v prosinci 2020, 0,3 % za celý rok 2020 a průměrným tempem 0,9 % během pěti let před pandemií. Tento nárůst odrážel především silný růst cen energií, ale také posílení inflace měřené HICP bez započtení energií a potravin, neboť v některých sektorech poptávka převýšila omezenou nabídku v důsledku zotavování globální ekonomiky i eurozóny z pandemie. Je možné, že podniky také zvýšily ceny, aby kompenzovaly ztráty příjmů vzniklé v důsledku přísnějších omezení v souvislosti s COVID-19.

Nízké cenové úrovně v roce 2020 jsou důležitým faktorem při hodnocení prudkého nárůstu inflace v průběhu roku 2021, neboť tvoří základ pro výpočet meziročních temp růstu pro rok 2021. S nástupem pandemie se například propadly ceny ropy a následně i spotřebitelské ceny energií. Zhruba polovinu růstu cen energií v posledním čtvrtletí roku 2021 lze přičíst jejich nízké úrovni v roce 2020.[13] U cen potravin tento efekt působil v opačném směru, neboť po prudkém nárůstu cen potravin na jaře 2020 v souvislosti s pandemií byl v první polovině roku 2021 vývoj cen potravin poměrně mírný. Vliv srovnávací základny pramenil také ze změn nepřímých daní, zejména z dočasného snížení sazby DPH v Německu, ke kterému došlo od července do prosince 2020 v reakci na krizi. Ukončení této dočasně snížené sazby zvýšilo v lednu 2021 inflaci v eurozóně, ale mělo také vliv na její růst ve druhé polovině roku 2021, protože meziroční srovnání vycházelo z cen odrážejících sníženou sazbu daně.[14] I když větší úlohu hrál růst cen během roku, vlivy na meziroční míru inflace související s nízkou srovnávací základnou v roce 2020 vysvětlují dohromady téměř 2 procentní body z celkového nárůstu celkové míry inflace měřené HICP, která byla v prosinci 2021 o 5,3 procentního bodu vyšší než v prosinci 2020 (viz graf A).

Graf A

Kumulativní změna celkové inflace měřené HICP během roku 2021 v porovnání s prosincem 2020

(v procentních bodech)

Zdroje: Eurostat a výpočty ECB.
Poznámky: v grafu je pro každý měsíc roku 2021 patrný rozdíl mezi mírou inflace v tomto měsíci a mírou inflace v prosinci 2020. Například v srpnu 2021 byla míra inflace přibližně o 3 procentní body vyšší než v prosinci 2020 a zhruba polovinu tohoto rozdílu lze vysvětlit vlivem srovnávací základny, tj. nízkou srovnávací základnou v roce 2020.

Druhým faktorem prudkého růstu inflace byla skutečnost, že se spotřebitelské ceny energií v roce 2021 nejenže normalizovaly, ale pokračovaly v silném růstu. Další nárůst se zpočátku týkal především cen pohonných hmot, neboť globální poptávka po ropě vzrostla v souladu s probíhajícím oživením, zatímco nabídka zůstala poněkud utlumená. Později během léta prudce vzrostly také ceny plynu a elektřiny (viz graf B, panel a). To odráželo vyšší poptávku, ale také některá omezení na straně nabídky plynu. Poptávka po plynu v Evropě byla mimořádně vysoká v důsledku studené zimy 2020/2021 a mírného větru v létě roku 2021, což vedlo k nahrazení větrné energie plynem.[15] Navíc došlo v první polovině roku v důsledku údržby plynovodů ke snížení dodávek plynu z Norska a v létě byl dovoz plynu z Ruska do EU relativně nízký. Globální oživení také zvýšilo poptávku po plynu, zejména v Číně. Spotřebitelé vynakládají větší část svých výdajů na energie na pohonné hmoty (cca 40 %) než na plyn (cca 30 %) a na elektřinu (cca 20 %), přičemž vývoj cen pohonných hmot je zpravidla hlavním určujícím faktorem růstu cen energií. Nárůst cen plynu a elektřiny na podzim 2021 však vedl k historicky vysokému příspěvku těchto položek k růstu cen energií v eurozóně (viz graf B, panel b).

Graf B

Vývoj energetické složky inflace

(meziroční změny v %; příspěvky v procentních bodech)

a) Meziroční míra inflace měřené pomocí HICP v oblasti energií a její hlavní složky

b) Příspěvek hlavních složek k meziroční míře inflace v oblasti energií

Zdroje: Eurostat a výpočty ECB.

Třetím hlavním faktorem prudkého nárůstu inflace byly cenové tlaky vznikající v souvislosti s opětovným otevřením ekonomiky po období omezení souvisejících s pandemií. Poptávka výrazně vzrostla jak ve světě, tak na domácím trhu a v některých odvětvích rostla rychleji než omezená nabídka. V důsledku toho došlo na globální úrovni k výpadkům na straně nabídky a na přelomu let 2020 a 2021 prudce vzrostly náklady na přepravu.[16] Ceny výrobců v eurozóně během roku 2021 stabilně rostly, a to nejen u meziproduktů, ale také u spotřebního zboží. Mezi cenami výrobců a spotřebitelskými cenami neexistuje žádná bezprostřední a stabilní vazba, ale postupný růst spotřebitelských cen zboží dlouhodobé spotřeby, zejména ve druhé polovině roku 2021, byl znatelný (viz graf C).[17] Dynamika cen se výrazněji projevila u nových a ojetých automobilů, jízdních kol a motocyklů, ale také u různých elektronických položek, jako jsou IT produkty a televize, a u všech položek, u nichž je pravděpodobné, že byly ovlivněny výpadky ve výrobě, např. v případě polovodičů, nebo výpadky v globálních přepravních a dodavatelských řetězcích.

Graf C

Rozklad inflace měřené HICP bez započtení energií a potravin

(meziroční změny v %; příspěvky v procentních bodech)

Zdroje: Eurostat a výpočty ECB.
Poznámky: Příspěvky složek za rok 2021 se vypočítávají s použitím vah HICP v roce 2020. Dopad změn vah HICP odhaduje ECB.

Jedním ze sektorů nejvíce zasažených pandemickými omezeními byly služby s vysokou mírou mezilidského kontaktu. Jakmile došlo k postupnému uvolnění omezení, začala dynamika cen těchto položek posilovat. Například zvýšení meziročního tempa růstu služeb v kategorii cestovního ruchu (jako jsou ubytování, letecká doprava a zájezdy) bylo patrné zejména na začátku prázdninové sezóny v létě 2021 (viz graf C).[18] Podobně jako u cen energií tento nárůst částečně odrážel srovnání s nízkými cenami v předchozím roce. Po znovuotevření na jaře 2021 navíc postupně posilovala i dynamika cen stravovacích služeb. Vyšší míra inflace v sektoru služeb s vysokou mírou mezilidského kontaktu odrážela nejen náhlé obnovení poptávky, ale také vyšší náklady a nižší kapacitu vyplývající z požadavků a omezení souvisejících s pandemií i z nedostatku pracovních sil, jelikož pro některé firmy je obtížné opětovně přijmout zaměstnance propuštěné během uzávěr.

V neposlední řadě byla volatilita inflace v roce 2021 ovlivněna řadou dalších specifických faktorů, které jsou popsány v hlavním textu kapitoly 1.4. Například dynamika cen oděvů a obuvi byla ovlivněna změnami v načasování sezónních výprodejů a změna vah u položek HICP byla v roce 2021 neobvykle velká, přičemž došlo k mimořádně výraznému vlivu na inflaci měřenou HICP bez započtení energií a potravin (viz graf C).

Celkově souvisel růst inflace měřené HICP v roce 2021 především se zvláštními faktory vznikajícími v souvislosti s pandemií COVID-19 a hospodářským oživením. Bezprecedentní povaha krize a specifický charakter faktorů, které stojí za prudkým nárůstem inflace během oživení, implikují zvláště vysokou míru nejistoty a problémy při hodnocení vývoje inflace v dalším období.

1.5 Pokračující rozhodná opatření měnové politiky podporovala úvěrové podmínky a podmínky financování

Pokračující nákupy aktiv a komunikace ECB tlumily tlaky na růst dlouhodobých výnosů

Silné oživení ekonomické aktivity v roce 2021 podpořil společně se zlepšením boje proti pandemii stimul z fiskální, měnové a obezřetnostní politiky (viz kapitola 1.2). Ve druhé polovině roku začali investoři také požadovat vyšší kompenzaci za expozici vůči růstu inflace, neboť došlo k přehodnocení dlouhodobých inflačních očekávání a rizikové prémie směrem nahoru, což vedlo k růstu dlouhodobých úrokových sazeb (viz graf 1.18). V této souvislosti ECB znovu potvrdila akomodativní nastavení své politiky a svůj závazek zachovat příznivé podmínky financování v eurozóně. Tím alespoň částečně pomohla chránit výnosy v eurozóně před vývojem na světových trzích, kde vyšší než očekávaná inflace vedla k tomu, že účastníci trhu počítali se zpřísněním měnové politiky v řadě vyspělých zemí dříve, než se původně očekávalo. Komunikace ECB o podpůrném nastavení měnové politiky a pokračující rozsáhlé nákupy aktiv navíc pomohly zabránit růstu spreadů výnosů státních dluhopisů, tj. vývoj výnosů státních dluhopisů zůstal poblíž odpovídajících bezrizikových sazeb. V důsledku toho se vážený průměr výnosů desetiletých státních dluhopisů v eurozóně, kde byl jako váha použit HDP, v roce 2021 postupně zvyšoval a 31. prosince činil 0,27 %, což bylo o 51 bazických bodů více než na konci roku 2020 (viz graf 1.18). Obecněji řečeno, podmínky financování v eurozóně byly nadále uvolněné.

Graf 1.18

Dlouhodobé výnosy v eurozóně a ve Spojených státech

(v % p. a.; denní údaje)

Zdroje: Bloomberg, Refinitiv a výpočty ECB.
Poznámky: Údaje za eurozónu se týkají váženého průměru výnosů desetiletých státních dluhopisů, kde byl jako váha použit HDP, a desetileté sazby jednodenního indexového swapu. Poslední údaje jsou z 31. prosince 2021.

Akciové trhy byly podporované dlouhodobými očekáváními ohledně zisků

S pokračujícím závazkem měnové a fiskální podpory přispělo oživení ekonomické aktivity v roce 2021 k plynulému růstu cen akcií v eurozóně, který byl tažen velmi silnými a odolnými dlouhodobými očekáváními ohledně zisků. Tento trend se dočasně přerušil v období od poloviny září do poloviny října, neboť dynamiku akciových trhů na celém světě tlumila tržní očekávání možného omezení nákupů aktiv Federálním rezervním systémem. Na sektorové úrovni rostly v eurozóně výrazně rychleji ceny akcií bank, které v roce 2020 poklesly, než ceny akcií nefinančního sektoru. Široký index cen akcií nefinančních podniků v eurozóně byl k 31. prosinci 2021 zhruba o 19 % nad úrovní konce roku 2020, zatímco nárůst cen akcií bank v eurozóně byl výrazně vyšší a překračoval 30 % (graf 1.19).

Graf 1.19

Indexy akciových trhů v eurozóně a ve Spojených státech

(index: 1. ledna 2020 = 100)

Zdroje: Bloomberg, Refinitiv a výpočty ECB.
Pozn.: Pro eurozónu se uvádí bankovní index EURO STOXX banks a tržní index Refinitiv pro nefinanční podniky; pro Spojené státy se uvádí bankovní index S&P banks a tržní index Refinitiv pro nefinanční podniky. Poslední údaje jsou za 31. prosinec 2021.

Růst peněžní zásoby a úvěrů ukazoval na pokračující, i když mírnější měnovou expanzi

Růst širokých peněz ukazoval v roce 2021 na pokračující robustní měnovou expanzi. Jeho tempo bylo přitom blíže dlouhodobějšímu průměru než v roce 2020, tj. v prvním roce pandemie, kdy tempo růstu širokých peněz prudce vzrostlo (viz graf 1.20). V tvorbě peněz se projevoval úzký agregát M1 odrážející setrvalou akumulaci jednodenních bankovních vkladů ze strany podniků a domácností, která byla nicméně utlumenější než v roce 2020. Toky vkladů domácností se v souladu s oživením spotřebitelské důvěry a výdajů vrátily ke svému předpandemickému průměru. Skutečnost, že silný růst vkladů zaznamenaný v roce 2020 nebyl vykompenzován obdobím podprůměrného růstu, naznačuje snahu udržet vyšší úspory, což se také odráží v odpovědích průzkumu ECB ohledně očekávání spotřebitelů. Toky podnikových vkladů zůstaly také silné, což ukazovalo na další posilování likviditních rezerv podniků. Hlavním zdrojem růstu peněžní zásoby byly nákupy aktiv prováděné Eurosystémem a dále úvěry soukromému sektoru. Včasná a výrazná opatření monetárních, fiskálních a dohledových autorit během koronavirové krize zajistila tok úvěrů do ekonomiky eurozóny za nadále příznivých podmínek.

Graf 1.20

Agregát M3 a úvěry soukromému sektoru

(meziroční změny v %; očištěno o sezonní a kalendářní vlivy)

Zdroj: ECB.
Poznámka: Poslední údaje jsou za prosinec 2021.

Měnověpolitická opatření pomohla zajistit příznivé úvěrové podmínky bank

Úvěrové podmínky bank byly během roku celkově příznivé. Šetření úvěrových podmínek v eurozóně naznačilo, že úvěrové standardy bank (tj. vnitřní pokyny nebo kritéria pro schvalování úvěrů) pro úvěry podnikům a domácnostem, u kterých došlo v předchozím roce ke zpřísnění, zůstaly od druhého čtvrtletí 2021 víceméně beze změny. V tom se odráželo snížení bankami vnímaných rizik v souvislosti s ekonomickým oživením a pokračující podpoře měnové a fiskální politiky včetně úvěrových záruk. Banky také oznámily, že programy nákupu aktiv ze strany ECB, třetí série cílených dlouhodobějších refinančních operací a záporná sazba vkladové facility podpořily poskytování úvěrů. Zároveň banky uvedly, že programy nákupu aktiv a záporná sazba vkladové facility nepříznivě ovlivnily jejich ziskovost.

Podpůrná opatření udržovala náklady financování bank v eurozóně na nízké úrovni, čímž pomohla vyvíjet tlak na snižování úrokových sazeb z úvěrů a bránit plošnému zpřísnění podmínek financování. Úrokové sazby z bankovních úvěrů se v průběhu roku 2021 celkově nezměnily a pohybovaly se kolem historického minima. Zatímco úvěry na bydlení silně rostly, růst spotřebitelských úvěrů zůstal slabý, neboť pro financování spotřebních výdajů byly k dispozici úspory naakumulované během pandemie. U podniků byly zaznamenány snížené potřeby výpůjčního financování vlivem velkého množství hotovostních rezerv, růstu nerozděleného zisku podpořeného nedávným oživením a dostupnosti dalších zdrojů financování – zejména mezipodnikových a obchodních úvěrů. Objem úvěrů nefinančním podnikům od bank a jejich čistá emise dluhových cenných papírů se tak zmírnily poté, co v roce 2020 silně rostly, a to i přes to, že reálné náklady na dluhové financování dosáhly ve čtvrtém čtvrtletí 2021 nového historického minima. Meziroční tempo růstu bankovních úvěrů podnikům se snížilo ze 7,1 % v prvním roce pandemie na 4,3 % v roce 2021, i když podle Šetření o přístupu podniků k financování klesl podíl podniků vykazujících překážky při hledání úvěru na úroveň před pandemií. Nefinanční podniky se také mohly spolehnout na financování ve formě akcií a jiných účastí. Toky externího financování nefinančních podniků se v roce 2021 celkově dále zvýšily (viz graf 1.21).

Graf 1.21

Čisté toky externího financování nefinančních podniků v eurozóně

(roční toky; v mld. EUR)

Zdroje: Eurostat a ECB.
Poznámky: MFI: měnové finanční instituce. V „úvěrech od neměnových finančních institucí a nerezidentů“ se neměnové finanční instituce skládají z ostatních finančních zprostředkovatelů, penzijních fondů a pojišťoven. „Úvěry od MFI“ a „úvěry od neměnových finančních institucí a nerezidentů“ jsou očištěné o prodej a sekuritizaci úvěrů. Položka „ostatní“ představuje rozdíl mezi celkovými zdroji a nástroji uvedenými v grafu a skládá se především z mezipodnikových a obchodních úvěrů. Poslední údaje jsou za třetí čtvrtletí 2021. Meziroční tok za rok 2021 je vypočten jako součet toků za čtyři čtvrtletí od čtvrtého čtvrtletí 2020 do třetího čtvrtletí roku 2021.

2 Měnová politika: pokračující podpora a nová strategie

Komplexní soubor měnověpolitických opatření ECB v roce 2021 a jejich úpravy zabránily procyklickému zpřísňování podmínek financování a omezily hrozbu nedostatku likvidity a úvěrů tím, že udržovaly dostatečný objem likvidity v bankovním systému a chránily tok úvěrů do ekonomiky. Reakce měnové politiky byla pro trhy zásadní stabilizační silou a podpořila ekonomiku i výhled inflace. Bilanční suma Eurosystému na konci roku 2021 dosáhla historického maxima 8,6 bil. EUR a meziročně tak vzrostla o 1,6 bil. EUR. Na konci roku 2021 představovala měnověpolitická aktiva 80 % celkových aktiv v rozvaze Eurosystému. Rizika spojená s velkým objemem rozvahy nadále tlumil rámec ECB pro řízení rizik.

2.1 Reakce měnové politiky ECB nadále zásadním způsobem podporovala ekonomiku i výhled inflace

Podmínky financování byly i nadále příznivé

Počátkem roku ekonomickou aktivitu stále narušovala pandemie a inflace se držela na velmi nízkých hodnotách

Na začátku roku 2021 byl hospodářský vývoj v eurozóně stále významně ovlivňován probíhající pandemií COVID-19. Přestože začátek očkování byl významným milníkem v boji proti koronaviru, opětovný prudký nárůst počtu nakažených a vznik různých variant viru znamenaly, že v řadě zemí eurozóny bylo třeba prodloužit či zpřísnit protiepidemická opatření. To narušilo ekonomickou aktivitu a zahalilo nejistotou výhled pro nejbližší období. Inflace byla nadále velmi nízká v prostředí slabé poptávky a výrazných nevyužitých kapacit na trhu práce i trhu zboží a služeb. Údaje zveřejňované na začátku roku celkově potvrzovaly předchozí hodnocení Rady guvernérů, že pandemie bude mít v blízké budoucnosti výrazný dopad na ekonomiku a že bude docházet k dlouhodobému oslabení inflace. Obecně řečeno byly podmínky financování v eurozóně celkově příznivé. I když bezrizikové sazby od zasedání Rady guvernérů v prosinci 2020 mírně vzrostly, spready státních a podnikových úvěrů byly odolné, podmínky na trhu dluhopisů zůstaly příznivé – včetně podnikových dluhopisů – a úrokové sazby z bankovních úvěrů domácnostem i podnikům byly blízko svých historických minim.

V lednu Rada guvernérů potvrdila akomodační nastavení měnové politiky z prosince 2020

Za této situace byla nadále zásadní výrazná podpora ze strany měnové politiky a Rada guvernérů v lednu 2021 rozhodla, že potvrdí akomodační nastavení měnové politiky z prosince 2020, aby během pandemie zachovala příznivé podmínky financování.[19] Cílem bylo snížit nejistotu, zvýšit důvěru, podpořit výdaje spotřebitelů i investice podniků a posílit ekonomickou aktivitu a tím zajistit střednědobou cenovou stabilitu. Zejména čisté nákupy v rámci nouzového pandemického programu nákupu aktiv (PEPP) ve výši 1 850 mld. EUR, které byly prodlouženy nejméně do konce března 2022, přispěly k zachování příznivých podmínek financování pro všechny sektory ekonomiky. Třetí série cílených dlouhodobějších refinančních operací (TLTRO III) pak byla nadále atraktivním zdrojem financování bank a podporovala úvěrování podniků a domácností. Pokračující reinvestice splátek jistin ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci PEPP a pokračující čisté měsíční nákupy aktiv ve výši 20 mld. EUR v rámci programu nákupu aktiv (APP) také podporovaly podmínky financování tím, že signalizovaly přítomnost Eurosystému na trzích v období pandemie i v dalším období.

Prodloužení a zpřísnění protiepidemických opatření nepříznivě ovlivňovalo ekonomickou aktivitu v prvním čtvrtletí, ale celková inflace prudce vzrostla

Zatímco v prvních měsících roku šíření variant viru a související prodloužení a zpřísnění protiepidemických opatření stále více nepříznivě ovlivňovalo ekonomickou aktivitu, celková inflace začala prudce růst ze záporných hodnot v důsledku faktorů specifických pro jednotlivé země a technických faktorů (včetně vlivu srovnávací základny) a výrazného zvýšení cen energií. Fundamentální cenové tlaky však zůstaly utlumené v souvislosti se stále slabou poptávkou a výraznými nevyužitými kapacitami na trhu práce i trhu zboží a služeb. Dlouhodobější bezrizikové úrokové sazby a výnosy státních dluhopisů pokračovaly v růstu pozorovaném od prosincového zasedání Rady guvernérů. Vzhledem k tomu, že tyto tržní úrokové sazby jsou hlavními referenčními sazbami, od nichž se odvíjí ceny dalších nástrojů kapitálového trhu – jako jsou podnikové a bankovní dluhopisy – i ceny bankovních úvěrů domácnostem a firmám, šoky vycházející z těchto sazeb mají tendenci se zpožděním ovlivňovat širší podmínky financování. Značný a trvalý růst tržních úrokových sazeb by se proto mohl projevit v předčasném zpřísnění podmínek financování ve všech sektorech ekonomiky. To by ohrožovalo závazek Rady guvernérů z prosince 2020 a ledna 2021 zachovat příznivé podmínky financování v průběhu pandemie a zabránit zpřísnění, které by nebylo v souladu s bojem proti tlumícímu dopadu pandemie na předpokládaný vývoj inflace. Zpřísnění podmínek financování by zvýšilo nejistotu, snížilo důvěru, dále omezilo ekonomickou aktivitu a ohrozilo střednědobou cenovou stabilitu.

Po nárůstu tržních úrokových sazeb Rada guvernérů v březnu zvýšila objem čistých nákupů aktiv v rámci PEPP

S tím, jak se podmínky financování zpřísnily a výhled inflace se nezlepšil, se v březnu Rada guvernérů rozhodla provádět v následujícím čtvrtletí čisté nákupy v rámci PEPP ve výrazně vyšším objemu než v prvních měsících roku. Ostatní prosincová opatření byla znovu potvrzena.[20] V dubnu byly objem čistých nákupů i další opatření ponechány beze změny, neboť nově dostupné informace potvrzovaly společné hodnocení podmínek financování a výhledu inflace provedené na březnovém zasedání.

Znovuotevření ekonomiky a nová strategie

Červnové projekce odborníků Eurosystému předpokládaly, že inflace v roce 2021 vzroste a v roce 2022 opět poklesne

Okolo poloviny roku vývoj pandemie COVID-19 a pokrok v očkování umožnily znovu otevřít ekonomiku eurozóny. I přes vznik nových variant koronaviru se tlak na systémy zdravotní péče zmenšoval. Červnové makroekonomické projekce pro eurozónu sestavené odborníky Eurosystému předpokládaly, že inflace ve druhé polovině roku 2021 vzroste a v roce 2022 opět poklesne, neboť se očekávalo odeznění dočasných faktorů. Fundamentální cenové tlaky se na celém horizontu projekcí postupně zvyšovaly a projekce harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) bez započtení cen energií a potravin byly revidovány směrem nahoru. Celková inflace však měla na celém horizontu projekcí zůstat pod cílem Rady guvernérů, přičemž i jádrová inflace měla zůstat pod úrovní 2 %. Zatímco podmínky financování firem a domácností zůstávaly stabilní, tržní úrokové sazby v období před zasedáním Rady guvernérů 10. června dále vzrostly. To bylo částečně způsobeno lepším ekonomickým výhledem, ale jakékoli zpřísnění širších podmínek financování považovala Rada guvernérů za předčasné a rizikové pro pokračující oživení a výhled inflace.

Vzhledem k tomu, že výhled inflace v delším horizontu nadále nedosahoval střednědobého vývoje, který byl předpokládán před pandemií, a vzhledem k riziku přísnějších podmínek financování Rada guvernérů v červnu rozhodla, že bude pokračovat v čistých nákupech aktiv v rámci PEPP ve výrazně vyšším objemu než během prvních měsíců roku, a také potvrdila veškerá další opatření.

ECB v červenci 2021 dokončila přezkum své měnověpolitické strategie a přijala symetrický inflační cíl ve výši 2 %

Rada guvernérů 8. července dokončila přezkum své měnověpolitické strategie (viz kapitola 2.4). Nová strategie zahrnovala dva klíčové faktory, které se měly promítnout do formulace nastavení měnové politiky Rady guvernérů: zaprvé přijetí nového symetrického 2 % inflačního cíle ve střednědobém horizontu a zadruhé podmíněný závazek zohlednit při provádění měnové politiky implikace efektivní dolní meze v prostředí strukturálně nízkých nominálních úrokových sazeb, což by v době, kdy se ekonomika nachází blízko dolní meze, vyžadovalo zvláště razantní či setrvalá opatření měnové politiky. Při plnění svého nového cíle a v souladu se svou měnověpolitickou strategií proto Rada guvernérů na svém červencovém měnověpolitickém zasedání přehodnotila signalizaci měnové politiky v oblasti základních úrokových sazeb ECB a navázala svou měnovou politiku na tři konkrétní podmínky související s výhledem inflace. Rada guvernérů konstatovala, že základní úrokové sazby ECB zůstanou na současné nebo nižší úrovni do doby, než zaznamená, že inflace má dosáhnout 2 % s velkým předstihem před koncem horizontu projekcí a udržitelně po zbytek horizontu projekcí, a dokud neusoudí, že pokrok v oblasti jádrové inflace je dostatečný, aby byl konzistentní se stabilizací inflace na úrovni 2 % ve střednědobém horizontu. Uvedla, že to může také znamenat přechodné období inflace mírně nad cílem.

V červenci Rada guvernérů potvrdila své březnové hodnocení, které bylo v souladu se zachováním příznivých podmínek financování

Před červencovým zasedáním se snížily tržní úrokové sazby a podmínky financování většiny podniků a domácností zůstaly na příznivých úrovních. I když inflace nadále rostla, z velké části se očekávalo, že bude dočasná, a její výhled pro střednědobý horizont zůstal utlumený. V eurozóně probíhalo ekonomické oživení, ačkoli šíření koronavirové varianty delta bylo zdrojem rostoucí nejistoty. Zachování příznivých podmínek financování bylo považováno za nezbytné k zajištění toho, aby se hospodářské oživení změnilo v trvalou expanzi, a k vyrovnání negativního dopadu pandemie na inflaci. Rada guvernérů proto nadále očekávala, že tempo provádění čistých nákupů v rámci PEPP bude výrazně rychlejší než v prvních měsících roku. Potvrdila také ostatní měnověpolitická opatření.

Podpora přechodu k silnému hospodářskému oživení a v konečném důsledku i návratu inflace k 2% cíli

Zářijové projekce pracovníků ECB zahrnovaly další revize inflace směrem nahoru v horizontu projekcí

V září oživení ekonomiky eurozóny stále nabíralo na síle a výstup ekonomiky měl do konce roku překonat svou předpandemickou úroveň. Nové makroekonomické projekce pro eurozónu sestavené pracovníky ECB revidovaly projekce inflace v roce 2021 směrem nahoru z důvodu vysokých nákladových tlaků plynoucích z dočasného nedostatku materiálů a zařízení, nadále vyššího než očekávaného příspěvku cen energií a vlivů dočasného snížení DPH v Německu od července do prosince 2020. Predikce inflace pro rok 2023 se však stále pohybovala výrazně pod 2 %, i když byla mírně revidována směrem nahoru, aby odrážela lepší výhled růstu a rychlejší snižování míry nevyužitých kapacit v ekonomice. Tržní ukazatele inflačních očekávání se nadále zvyšovaly a byly výrazně nad nejnižšími hodnotami dosaženými během pandemie, i když zůstávaly pod 2% střednědobým cílem ECB pro inflaci měřenou HICP. Podmínky financování podniků, domácností a veřejného sektoru byly nadále příznivé a sazby bankovních úvěrů se pohybovaly na historicky nejnižších hodnotách.

Rada guvernérů od září rozhodla o mírně nižším tempu čistých nákupů aktiv v rámci PEPP vzhledem k příznivým podmínkám financování a lepšímu střednědobému výhledu inflace

Na základě mírného zlepšení střednědobého výhledu inflace a s ohledem na aktuální podmínky financování Rada guvernérů v září usoudila, že příznivé podmínky financování by mohly být zachovány při mírně nižším tempu čistých nákupů aktiv v rámci PEPP než v předchozích dvou čtvrtletích. Rada guvernérů potvrdila svá ostatní opatření.


V říjnu Rada guvernérů potvrdila svůj zářijový postoj

V době říjnového zasedání Rady guvernérů ekonomika eurozóny nadále silně oživovala. Dynamika růstu se však částečně zmírnila, a to zejména v důsledku nedostatku materiálů, zařízení a zaměstnanců, který tlumil výrobu v některých odvětvích. Inflace nadále rostla, zejména v důsledku prudkého růstu cen energií, ale také kvůli tomu, že oživení poptávky předstihlo omezenou nabídku. Očekávalo se, že inflace bude v krátkém období dále růst, ale poté se v průběhu následujícího roku sníží. Tržní úrokové sazby od září rostly. Podmínky financování v ekonomice nicméně zůstávaly příznivé, zejména vzhledem k tomu, že úrokové sazby z bankovních úvěrů firmám a domácnostem byly nadále historicky nízké. Rada guvernérů proto potvrdila svůj zářijový postoj a ponechala čistý objem nákupů v rámci PEPP i všechna svá další opatření beze změny.

Prosincové projekce odborníků Eurosystému revidovaly inflaci směrem nahoru, ale růst měl v blízké budoucnosti zpomalit, zatímco v roce 2022 měl růst zrychlit a inflace zpomalit

Koncem roku ekonomickou aktivitu tlumila nová omezení a nejistota v souvislosti s pandemií, zejména v souvislosti s šířením varianty omikron, pokračujícím nedostatkem materiálů, zařízení a pracovních sil i výrazně vyššími cenami energií. Zpomalení růstu v posledním čtvrtletí roku a očekávání, že tento vývoj bude pokračovat i v první polovině roku 2022, vedly k tomu, že v prosincových projekcích sestavených odborníky Eurosystému byl růst pro rok 2022 revidován směrem dolů. Očekávalo se však, že během roku 2022 dojde k opětovnému výraznému oživení růstu. Inflace v listopadu dále rostla vyšším tempem, než se předpokládalo, ale byl očekáván její pokles během roku 2022. Ukazatele dlouhodobějších inflačních očekávání založené na tržních ukazatelích a průzkumech se mírně přiblížily ke 2 %. To mělo společně s postupným návratem ekonomiky k plné kapacitě a dalším zlepšováním situace na trhu práce podporujícím rychlejší růst mezd přispět k růstu jádrové inflace a přiblížení celkové inflace k cíli Rady guvernérů ve střednědobém horizontu. Prosincové projekce celkové i jádrové inflace byly proto v porovnání se zářím revidovány směrem nahoru, ačkoli zůstaly pod cílem inflace měřené HICP na úrovni 1,8 % v roce 2024. Podmínky financování v ekonomice byly v prosinci stále příznivé, neboť tržní úrokové sazby zůstaly od zasedání Rady guvernérů v říjnu víceméně stabilní a úrokové sazby z bankovních úvěrů firmám i domácnostem zůstaly na historicky nízké úrovni.

V prosinci Rada guvernérů oznámila postupné snižování objemu nákupů aktiv od prvního čtvrtletí 2022, ukončení čistých nákupů v rámci PEPP ke konci března a flexibilní reinvestice v rámci PEPP nejméně do konce roku 2024.

Rada guvernérů na svém prosincovém zasedání usoudila, že pokrok v oblasti ekonomického oživení a střednědobého inflačního cíle umožňoval postupné snižování objemu nákupů aktiv v následujících čtvrtletích. Současně byla pro stabilizaci inflace na 2 % ve střednědobém horizontu stále nezbytná měnová akomodace a prostředí nejistoty zdůrazňovalo potřebu flexibility a možnosti volby při provádění měnové politiky. S ohledem na to přijala Rada guvernérů následující rozhodnutí.

Zaprvé, Rada guvernérů očekávala, že se v prvním čtvrtletí 2022 sníží objem čistých nákupů aktiv v rámci PEPP a na konci března 2022 budou čisté nákupy ukončeny.

Zadruhé prodloužila reinvestiční horizont programu PEPP. Rada guvernérů informovala o svém záměru reinvestovat jistiny ze splatných cenných papírů v rámci tohoto programu nejméně do konce roku 2024. Budoucí postupné ukončování portfolia PEPP bude v každém případě řízeno tak, aby nezasahovalo do odpovídajícího nastavení měnové politiky.

Zatřetí, Rada guvernérů zdůraznila, že pandemie ukázala, že za stresových podmínek pomohla flexibilita při navrhování a provádění nákupů aktiv čelit zhoršené transmisi měnové politiky a zefektivnila úsilí o dosažení cíle měnové politiky. V rámci mandátu Rady guvernérů proto za nepříznivých podmínek zůstane pružnost i nadále součástí měnové politiky, kdykoli by rizika pro transmisi měnové politiky ohrožovala dosahování cenové stability. Zejména v případě obnovené fragmentace trhu v souvislosti s pandemií by mohly být reinvestice v rámci PEPP kdykoli pružně upraveny napříč časem, třídami aktiv a jurisdikcemi. To by mohlo zahrnovat nákupy dluhopisů vydaných Řeckou republikou nad rámec rolovaných splátek s cílem zabránit přerušení nákupů v této jurisdikci, které by mohlo narušit transmisi měnové politiky do řecké ekonomiky, zatímco se stále zotavovala z dopadů pandemie. Čisté nákupy v rámci PEPP by také mohly být v případě potřeby obnoveny s cílem čelit nepříznivým šokům spojeným s pandemií.

Začtvrté, v souladu s postupným snižováním nákupů aktiv a s cílem zajistit, aby nastavení měnové politiky zůstalo ve střednědobém horizontu konzistentní se stabilizací inflace na cíli, rozhodla Rada guvernérů o měsíčním čistém objemu nákupů v rámci APP ve výši 40 mld. EUR ve druhém čtvrtletí 2022 a 30 mld. EUR ve třetím čtvrtletí. Od října 2022 budou čisté nákupy aktiv v rámci APP udržovány v měsíčním objemu 20 mld. EUR po nezbytně dlouhou dobu, aby podpořily akomodační dopad měnověpolitických sazeb. Rada guvernérů očekávala, že čisté nákupy skončí krátce předtím, než Rada guvernérů zahájí zvyšování základních úrokových sazeb ECB.

Rada guvernérů také oznámila svůj záměr nadále v plném rozsahu reinvestovat jistiny ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci programu APP po delší dobu od chvíle, kdy začne zvyšovat základní úrokové sazby ECB, a v každém případě tak dlouho, jak to bude nezbytné k udržení příznivých podmínek likvidity a výrazné míry měnové akomodace.

Byla potvrzena úroveň základních úrokových sazeb ECB a signalizace budoucí trajektorie měnověpolitických sazeb.

Rada guvernérů také uvedla, že bude nadále sledovat podmínky financování bank a zajistí, aby splatnost operací TLTRO III neohrozila hladkou transmisi měnové politiky. Pravidelně bude také hodnotit, jak cílené úvěrové operace přispěly k nastavení měnové politiky. Rada guvernérů uvedla, že jak již bylo oznámeno, předpokládá, že zvláštní podmínky používané v rámci TLTRO III skončí v červnu 2022. Rovněž posoudí vhodnou kalibraci dvoustupňového systému úročení rezerv, aby politika záporných úrokových sazeb neomezovala zprostředkovatelskou kapacitu bank v prostředí vysokého objemu přebytečné likvidity. V neposlední řadě Rada guvernérů opět potvrdila, že je připravena upravit podle potřeby veškeré své nástroje, aby zajistila, že se inflace ve střednědobém horizontu stabilizuje na 2% cíli.

Akomodativní měnová politika a nově nastavená opatření zajišťovaly příznivé podmínky financování a bránily negativnímu dopadu pandemie na inflaci

V průběhu roku 2021 ECB zachovala výrazné uvolnění nastavení měnové politiky, aby čelila negativnímu dopadu pandemie COVID-19 na výhled inflace. Úpravy komplexního souboru opatření pomohly zachovat příznivé podmínky financování. Tato opatření účinně bránila nárůstu výnosů státních dluhopisů (viz graf 2.1), které představují základ pro náklady financování domácností, firem i bank. Udržovala rovněž velmi příznivé náklady na financování bank (viz graf 2.2). Kromě toho zajistila, že z těchto uvolněných podmínek financování těžily domácnosti a firmy, přičemž příslušné úrokové sazby z úvěrů dosahovaly historicky nejnižších ročních hodnot 1,31 % a 1,36 % (viz graf 2.3). Inflace ve druhé polovině roku výrazně vzrostla, zatímco ekonomika víceméně pokračovala ve svém oživení. Vzhledem k pokroku v ekonomickém oživení a přiblížení se ke střednědobému inflačnímu cíli Rada guvernérů rozhodla, že od začátku roku 2022 zahájí postupné snižování nákupů aktiv. Reakce měnové politiky v roce 2021 celkově zajistila příznivé podmínky financování a podpořila tak pokračující hospodářské oživení a přiblížení inflace k cíli Rady guvernérů.

Graf 2.1

Výnos desetiletého státního dluhopisu vážený HDP v eurozóně a desetiletá sazba jednodenního indexového swapu

(v % p. a.)

Zdroj: výpočty ECB.
Poznámky: Poslední údaje jsou za 31. prosinec 2021.

Graf 2.2

Souhrnné náklady dluhového financování bank

(souhrnné náklady financování prostřednictvím vkladů a financování na nezajištěných trzích; v % p. a.)

Zdroje: ECB, Markit iBoxx a výpočty ECB.
Poznámky: Souhrnné náklady financování prostřednictvím vkladů jsou vypočítány jako průměr sazeb z nových jednodenních vkladů, vkladů s dohodnutou splatností a vkladů s výpovědní lhůtou, který je vážen zůstatky těchto vkladů. Poslední údaje jsou za prosinec 2021.

Graf 2.3

Souhrnné sazby z bankovních úvěrů nefinančním podnikům a domácnostem

(v % p. a.)

Zdroj: ECB.
Poznámky: Souhrnné sazby z bankovních úvěrů jsou vypočítány agregací krátkodobých a dlouhodobých sazeb pomocí 24měsíčního klouzavého průměru objemu nových obchodů. Poslední údaje jsou za prosinec 2021.

2.2 Rozvaha Eurosystému vzhledem k přetrvávajícím náročným úkolům nadále rostla

Velikost rozvahy Eurosystému se v roce 2021 zvýšila o 23 %

V roce 2021 Eurosystém nadále uplatňoval opatření zavedená v reakci na pandemii COVID-19, jmenovitě program PEPP a operace PELTRO a TLTRO III se změněným nastavením, a také prováděl nákupy aktiv v rámci APP. V důsledku těchto opatření rozvaha Eurosystému v roce 2021 vzrostla o 23 % (1,6 bil. EUR) a její velikost dosáhla na konci roku nového historického maxima 8,6 bil. EUR.

Na konci roku 2021 činila aktiva rozvahy Eurosystému související s měnovou politikou 6,9 bil. EUR. Tato aktiva zahrnovala úvěry poskytnuté úvěrovým institucím v eurozóně, které představovaly 26 % celkových aktiv (to odpovídá procentnímu podílu na konci roku 2020), a aktiva zakoupená pro účely měnové politiky, jež představovala 55 % celkových aktiv (oproti 53 % na konci roku 2020) (viz graf 2.4). Ostatní finanční aktiva v rozvaze se skládala převážně z cizích měn a zlata v držbě Eurosystému a portfolií v eurech nevztahujících se k měnové politice.

Na straně pasiv se celkový objem rezerv držených úvěrovými institucemi a využívání vkladové facility protistranami zvýšil na úroveň 4,3 bil. EUR (z úrovně 3,5 bil. EUR na konci roku 2020) a na konci roku 2021 představoval 50 % celkového objemu pasiv (to odpovídá procentnímu podílu na konci roku 2020). Bankovky v oběhu vzrostly tempem převyšujícím historický trend na 1,5 bil. EUR (oproti 1,4 bil. EUR na konci roku 2020) a na konci roku 2021 tvořily 18 % pasiv (oproti 21 % na konci roku 2020). Objem ostatních pasiv včetně kapitálu a účtů přecenění vzrostl na 2,7 bil. EUR (z 2,1 bil. EUR na konci roku 2020) a představoval 32 % celkových pasiv (oproti 29 % na konci roku 2020) (viz graf 2.4). Nárůst ostatních pasiv byl způsoben především nárůstem vládních vkladů z 516 mld. EUR na 590 mld. EUR, což představovalo 22 % ostatních pasiv (oproti 25 % na konci roku 2020), a protipoložkou zvláštních práv čerpání Mezinárodního měnového fondu, která se zvýšila na 179 mld. EUR (z 55 mld. EUR na konci roku 2020) a představovala 7 % ostatních pasiv (oproti 3 % na konci roku 2020).

Graf 2.4

Vývoj konsolidované rozvahy Eurosystému

(v mld. EUR)

Zdroj: ECB.
Poznámky: Kladné hodnoty představují aktiva, zatímco záporné hodnoty pasiva. Křivka přebytečné likvidity je zobrazena v kladných hodnotách, ačkoli představuje součet následujících pasivních položek: zůstatků na běžných účtech nad rámec povinných minimálních rezerv a využívání vkladové facility.

V zájmu zvýšení transparentnosti dvoustupňového systému úročení rezerv úvěrových institucí se ECB v červenci 2020 rozhodla zveřejnit související údaje na úrovni Eurosystému i jednotlivých zemí. Existuje tak lepší přehled o vývoji rezerv, které jsou největším pasivem rozvahy Eurosystému. Konkrétně tak Eurosystém nyní zveřejňuje průměrné hodnoty požadavků na minimální rezervy v jednotlivých udržovacích obdobích rezerv, stavy na běžném účtu a přebytečné rezervy na vnitrostátní úrovni. Pravidelně jsou také zveřejňovány údaje za Eurosystém a jednotlivé státy, které se týkají úlev způsobilých k vynětí pro dvoustupňový systém, vyňatých a nevyňatých přebytečných rezerv a nevyužitých úlev.

Splatnost portfolií programů APP a PEPP a rozdělení mezi třídy aktiv a země

V roce 2021 pokračovaly nákupy aktiv v rámci programů APP a PEPP

Program APP sestává ze čtyř programů nákupu aktiv: z třetího programu nákupu krytých dluhopisů (CBPP3), programu nákupu cenných papírů krytých aktivy (ABSPP), programu nákupu aktiv veřejného sektoru (PSPP) a programu nákupu cenných papírů podnikového sektoru (CSPP). Program PEPP byl zaveden v roce 2020 v reakci na pandemii. Všechny kategorie aktiv, které jsou způsobilé v rámci APP, jsou rovněž způsobilé v rámci PEPP. Eurosystém v roce 2021 pokračoval v provádění nákupů aktiv v rámci programů APP a PEPP. Nákupy probíhaly hladce a v souladu s příslušnými převažujícími tržními podmínkami.

Aktiva držená v rámci APP na konci roku 2021 činila 3,1 bil. EUR

Na konci roku 2021 byla v rámci programu APP držena aktiva ve výši 3,1 bil. EUR (v zůstatkové hodnotě). Velká většina aktiv v rámci programu APP byla držena v programu PSPP a měla hodnotu 2,5 bil. EUR, což představovalo 80 % všech aktiv držených na konci roku 2021 v rámci APP, přičemž na konci roku 2020 se jednalo o stejný podíl. V programu PSPP se jednotlivým zemím přidělují nákupy podle klíče pro upisování základního kapitálu ECB na základě stavů kapitálu. Některé národní centrální banky (NCB) dále nakoupily cenné papíry emitované nadnárodními institucemi EU, včetně dluhopisů emitovaných v roce 2021 k financování ozdravného plánu Next Generation EU. Vážená průměrná splatnost aktiv držených v rámci PSPP ke konci roku 2021 činila 7,3 roku, tedy tolik jako na konci roku 2020, v jednotlivých zemích se však do určité míry lišila. Program ABSPP představoval 1 % (28 mld. EUR) celkových aktiv držených na konci roku v rámci APP, CBPP3 činil 9,5 % (298 mld. EUR) a CSPP 10 % (310 mld. EUR). Z programů nákupu cenných papírů soukromého sektoru přispěl v roce 2021 k růstu objemu aktiv držených v rámci APP nejvíce program CSPP s čistými nákupy ve výši 61 mld. EUR. Nákupy v rámci CSPP a CBPP3 se řídí srovnávacím standardem, který odráží tržní kapitalizaci všech způsobilých nesplacených podnikových dluhopisů a krytých dluhopisů.

Na konci roku 2021 činila aktiva držená v rámci PEPP 1,6 bil. EUR

Na konci roku 2021 činil objem programu PEPP 1,6 bil. EUR (v zůstatkové hodnotě). Kryté dluhopisy představovaly méně než 1 % (6 mld. EUR) celkového objemu, podnikové cenné papíry 3 % (44 mld. EUR) a aktiva veřejného sektoru 97 % (1 531 mld. EUR).

Pokud jde o nákupy cenných papírů veřejného sektoru v rámci PEPP, srovnávacím standardem pro jejich rozdělení mezi země na základě stavů kapitálu je klíč pro upisování základního kapitálu ECB. Zároveň byly nákupy prováděny pružně, což vedlo k výkyvům v rozložení toků nákupů v průběhu času, mezi třídy aktiv i mezi jednotlivé země. Vážená průměrná splatnost cenných papírů veřejného sektoru držených v rámci PEPP ke konci roku 2021 činila 7,6 roku, v jednotlivých zemích se však do určité míry lišila.

Eurosystém splátky jistiny splatných cenných papírů držených v rámci portfolií APP a PEPP reinvestoval. V roce 2021 dosáhly splátky cenných papírů soukromého sektoru 82 mld. EUR, zatímco splátky cenných papírů veřejného sektoru v rámci programů PSPP a PEPP činily 362 mld. EUR. Nadále bylo umožňováno využití aktiv zakoupených v rámci programů PSPP, CSPP a CBPP3 pro zápůjčky cenných papírů k podpoře likvidity na trzích dluhopisů a repo operací. Pro zápůjčky cenných papírů je možné využít i aktiva zakoupená v rámci PEPP, a to za stejných podmínek jako v rámci APP. V listopadu 2021 Rada guvernérů zvýšila limit pro zápůjčky cenných papírů proti hotovostnímu zajištění na 150 mld. EUR, což odráží výrazné zvýšení objemu cenných papírů držených Eurosystémem.

Vývoj v oblasti refinančních operací Eurosystému

Nesplacený objem refinančních operací Eurosystému dosáhl na konci roku 2021 výše 2,2 bil. EUR

Nesplacený objem refinančních operací Eurosystému dosáhl na konci roku 2021 výše 2,2 bil. EUR, což představuje zvýšení oproti konci roku 2020 o 409 mld. EUR. Tento nárůst odráží čistý dopad částky přidělené v rámci série TLTRO III, která v roce 2021 činila 449 mld. EUR. Dobrovolné předčasné splátky v rámci TLTRO III ve výši 139 mld. EUR a částky splatné v rámci série TLTRO II ve výši 15,7 mld. EUR a operací PELTRO (bez částky přidělené v roce 2021) ve výši 23,2 mld. EUR měly na celkové nesplacené zůstatky omezený dopad. Vážená průměrná splatnost nesplacených refinančních operací Eurosystému klesla přibližně z 2,4 roku na konci roku 2020 zhruba na 1,74 roku na konci roku 2021.

Opatření ECB ke zmírnění požadavků na zajištění

V roce 2021 se nadále uplatňovala opatření na zmírnění požadavků na zajištění přijatá Radou guvernérů v dubnu 2020. Patřilo mezi ně zvýšení počtu druhů úvěrových pohledávek, které jsou způsobilé jako zajištění (včetně úvěrů čerpaných v důsledku programů záruk přijatých v členských státech eurozóny v reakci na pandemii), snížení srážek při ocenění zajištění o pevný faktor 20 %, za určitých podmínek zachování způsobilosti aktiv, jež na počátku pandemie splňovala požadavky na úvěrovou kvalitu, a výjimka z minimálního požadavku úvěrového hodnocení pro obchodovatelné dluhové cenné papíry emitované Řeckou republikou. Tato dočasná opatření, prodloužená do června 2022, jsou nadále základním prvkem odpovědi měnové politiky ECB na pandemii.

Hodnota způsobilých obchodovatelných aktiv na konci roku 2021 činila 16,4 bil. EUR

Hodnota způsobilých obchodovatelných aktiv vzrostla o 695 mld. EUR a na konci roku 2021 dosáhla výše 16,4 bil. EUR (viz graf 2.5). Tento nárůst lze z velké části připsat cenným papírům ústředních vládních institucí, které byly i nadále největší třídou aktiv (8,9 bil. EUR). Dalšími třídami aktiv byly podnikové dluhopisy (1,8 bil. EUR), kryté bankovní dluhopisy (1,6 bil. EUR) a nezajištěné bankovní dluhopisy (1,6 bil. EUR). Poměrně malý podíl tvořily cenné papíry regionálních vládních institucí (598 mld. EUR), cenné papíry kryté aktivy (572 mld. EUR) a ostatní obchodovatelná aktiva (1,2 bil. EUR).

Graf 2.5

Vývoj způsobilého obchodovatelného zajištění

(v mld. EUR)

Zdroj: ECB.
Poznámky: Hodnota zajištění je vyjádřena jako nominální částka. Graf zobrazuje průměry údajů za každé období ke konci měsíce.

Hodnota mobilizovaného zajištění dosáhla na konci roku 2021 výše 2,8 bil. EUR

Objem mobilizovaného zajištění vzrostl v roce 2021 o 243 mld. EUR a na konci roku dosáhl výše 2,8 bil. EUR (viz graf 2.6). Na tomto vývoji se podílely především úvěrové pohledávky (ve výši 915 mld. EUR), kryté bankovní dluhopisy (718 mld. EUR), cenné papíry ústředních vládních institucí (435 mld. EUR) a cenné papíry kryté aktivy (406 mld. EUR). Menší část celkového objemu mobilizovaného zajištění tvořily nezajištěné bankovní dluhopisy (141 mld. EUR), cenné papíry regionálních vládních institucí (88 mld. EUR) a podnikové dluhopisy (77 mld. EUR).

Graf 2.6

Vývoj mobilizovaného zajištění

(v mld. EUR)

Zdroj: ECB.
Poznámky: Od prvního čtvrtletí roku 2013 jsou „neobchodovatelná aktiva“ rozdělena na „úvěrové pohledávky“ a „termínované a hotovostní vklady“. Pro zajištění jsou v grafu uvedeny průměry údajů za každé období ke konci měsíce a hodnota po ocenění a srážkách. Pro nesplacené úvěry byly použity denní údaje.

2.3 Finanční rizika spojená s APP a PEPP

Jak již bylo uvedeno, čisté nákupy v rámci programu APP byly prováděny s cílem posílit akomodační dopad měnověpolitických úrokových sazeb ECB. APP byl doplněn programem PEPP s cílem čelit vážným rizikům, která pro transmisní mechanismus měnové politiky a výhled ekonomiky eurozóny představuje pandemie COVID-19.

Účinné řízení rizik je pro Eurosystém klíčovým principem v oblasti řízení rizik

Podobně jako i jiné měnověpolitické nástroje s sebou ze své povahy nesou přímé nákupy aktiv v rámci programů APP a PEPP finanční rizika, která Eurosystém řídí a kontroluje. Existuje-li několik způsobů uplatňování měnové politiky, má funkce Eurosystému v oblasti řízení rizik za cíl účinné řízení rizik neboli dosažení cílů měnové politiky s nejnižším rizikem pro Eurosystém.[21]

Na programy APP a PEPP se vztahují specifické rámce pro kontrolu rizik

Pro programy APP a PEPP byly vytvořeny konkrétní rámce pro kontrolu finančních rizik. Zohledňují měnověpolitické cíle programů i charakteristiky a rizikové profily různých druhů zakoupených aktiv. Oba tyto rámce sestávají z kritérií způsobilosti, hodnocení úvěrového rizika, hloubkových auditů, rámců pro stanovení cen, srovnávacích standardů a limitů. Týkají se nákupu aktiv, reinvestic splátek jistin ze splatných aktiv a držených aktiv, a to po celou dobu, kdy zůstávají v rozvaze Eurosystému.

Rámce pro kontrolu rizik zmírňují finanční rizika, ale také přispívají k dosahování cílů měnové politiky tím, že v jejich rámci v co nejvyšší možné míře směrují nákupy aktiv k tržně neutrální diverzifikované alokaci aktiv. Vedle toho bere nastavení rámců pro kontrolu rizik v úvahu nefinanční rizika, jako jsou rizika právní, operační a reputační.

V této části jsou popsány současné rámce pro kontrolu finančních rizik upravující uplatňování programů APP a PEPP.[22] Tabulka 2.1 shrnuje klíčové prvky těchto rámců.

Tabulka 2.1

Hlavní prvky rámců pro kontrolu rizik u APP a PEPP

Zdroj: ECB.
Poznámky: Poznámky: ABS: cenný papír krytý aktivy; CAC: ustanovení o společném postupu; CQS: stupeň úvěrové kvality podle harmonizované ratingové stupnice Eurosystému (viz stránka „Rámec hodnocení úvěrového rizika“ na internetových stránkách ECB).
1) ABS s hodnocením pod stupněm úvěrové kvality 2 musí splnit dodatečné požadavky, které zahrnují: i) ABS při emisi nekryjí žádné úvěry se selháním, ani nebyly přidány během životnosti ABS, ii) peněžní toky generující aktiva kryjící ABS nesmí být strukturované, syndikované nebo s vysokou finanční pákou a iii) musí být uplatňována ustanovení o kontinuitě obsluhy.
2) Viz stránka „Implementation aspects of the public sector purchase programme (PSPP)“ na internetových stránkách ECB.

Požadavky na způsobilost u přímých nákupů aktiv

Požadavky na způsobilost se uplatňují na všechny třídy aktiv

V zásadě jsou k nákupům v rámci programů APP a PEPP potenciálně způsobilá pouze obchodovatelná aktiva, která jsou přijímána jako zajištění úvěrových operací Eurosystému. Kritéria způsobilosti zajištění úvěrových operací Eurosystému jsou uvedena v obecném rámci pro nástroje měnové politiky.

Předpokladem způsobilosti k nákupům v rámci APP a PEPP je, aby aktiva plnila vysoké standardy úvěrové kvality tím, že obdrží nejméně jedno úvěrové hodnocení[23] od externí ratingové instituce uznané v rámci Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika kvalifikované na harmonizované ratingové stupnici Eurosystému jako stupeň úvěrové kvality 3 (CQS 3) nebo lepší (CQS 1 a CQS 2). V případě obchodovatelných dluhových cenných papírů emitovaných Řeckou republikou je dočasně udělena výjimka z tohoto požadavku v případě nákupů v rámci PEPP.[24] Dále musí být aktiva denominována v eurech a emitována a vypořádána v eurozóně.

Vedle výše uvedených kritérií způsobilosti se uplatňují také specifická kritéria způsobilosti v závislosti na konkrétním programu nákupu. Například v případě PSPP, CSPP a PEPP platí omezení minimální a maximální splatnosti. Pokud jde o CSPP, k nákupu nejsou způsobilá aktiva emitovaná úvěrovými institucemi nebo emitenty, jejichž mateřským podnikem je úvěrová instituce. Navíc jsou v případě CSPP, CBPP3 a ABSPP z nákupů vyloučena aktiva emitovaná subjekty pro likvidaci a společnostmi pro správu aktiv nebo od nich pocházející. V CBPP3 musí aktiva splnit podmínky pro přijetí jako vlastní zajištění úvěrových operací Eurosystému, tj. mohou být použita jako zajištění poskytnuté emitující úvěrovou institucí.[25] V případě cenných papírů krytých aktivy se musí dlužníci stojící za příslušnými pohledávkami nacházet převážně v eurozóně.

Hodnocení úvěrového rizika a hloubkové audity

Hodnocení úvěrového rizika a hloubkové audity jsou prováděny průběžně

Pokud jde o nákupy ABS, krytých dluhopisů a cenných papírů podnikového sektoru v rámci programů APP a PEPP, Eurosystém průběžně provádí náležitá hodnocení úvěrového rizika a hloubkové audity aktiv vhodných k nákupu. Jejich sledování je prováděno pomocí řady ukazatelů rizikovosti. Tato hodnocení a audity se řídí zásadou proporcionality, podle níž podléhají rizikovější aktiva ve větší míře hloubkové analýze. V případě potřeby mohou být uplatňována – rovněž při dodržení zásady proporcionality – dodatečná opatření pro řízení rizik. K těmto opatřením patří zejména omezení nákupů nebo jejich pozastavení, a v mimořádných případech dokonce i prodeje aktiv, což vyžaduje posouzení každého případu Radou guvernérů. Při hloubkových auditech nákupů aktiv podnikového sektoru v rámci programů APP a PEPP bere ECB v úvahu relevantní klimatická rizika.

Rámce pro stanovení cen

Rámce pro stanovení cen zajišťují, aby byly nákupy prováděny za tržní ceny

Rámce pro stanovení cen u APP a PEPP zajišťují, aby byla aktiva v zájmu co nejmenšího narušení trhu a snadnějšího zajištění účinného řízení rizik nakupována za tržní ceny. Tyto rámce zohledňují dostupné tržní ceny, výpovědní hodnotu takových cen a reálné hodnoty. Rovněž jsou ex post prováděny cenové kontroly s cílem vyhodnotit, zda transakční ceny v době transakcí odrážely tržní ceny.

Nákupy způsobilých dluhových nástrojů se záporným výnosem do splatnosti jsou přípustné ve všech programech nákupu aktiv, v nezbytné míře včetně těch s výnosem nižším, než je úroková sazba vkladové facility.

Srovnávací standardy

Srovnávací standardy jsou používány k zajištění diverzifikace

Srovnávací standardy jsou používány k zajištění tvorby diverzifikovaného portfolia a přispívají k omezování rizik. Při nákupu krytých dluhopisů a cenných papírů podnikového sektoru se srovnávací standardy řídí tržní kapitalizací aktiv vhodných k nákupu, tj. nominálními zůstatky způsobilých aktiv. V případě nákupů cenných papírů veřejného sektoru v rámci PSPP a PEPP se rozložení nákupů podle jednotlivých zemí řídí klíčem pro upisování základního kapitálu ECB na základě stavů kapitálu. Nákupy v rámci PEPP se provádějí pružně, což umožňuje výkyvy v rozložení toků nákupů v průběhu času, mezi třídy aktiv i mezi jednotlivé země.

Limity

Limity pro podíl na emisi a emitenty jsou účinným nástrojem omezení koncentrace rizik

V případě APP jsou uplatňovány rámce pro omezení. Nastavení omezení emise a emitenta zohledňuje stránku měnové politiky, provozní a právní faktory i faktor řízení rizika. Limity jsou dolaďovány podle třídy aktiv, přičemž se rozlišuje mezi aktivy veřejného a soukromého sektoru. Při vyhlášení PEPP Rada guvernérů uvedla, že v rozsahu, v jakém mohou určité vlastní limity bránit opatřením, která je Eurosystém povinen přijmout za účelem splnění svého mandátu, zváží jejich revizi, a to v rozsahu nezbytném k tomu, aby tato opatření odpovídala podstupovaným rizikům.

Limity pro podíl na emisi a pro emitenty uplatňované v rámci PSPP zajišťují fungování trhu a tvorbu cen, umožňují proporcionalitu, omezují koncentraci rizika a brání Eurosystému stát se dominantním věřitelem vlád v eurozóně. Limit podílu na emisi nadnárodních dluhopisů způsobilých k účasti v PSPP je stanoven na 50 % zůstatku emitovaných aktiv. U všech ostatních dluhopisů způsobilých k účasti v PSPP je limit podílu na emisi stanoven na 33 % a podléhá individuálnímu ověření, zda by nákupem Eurosystém nezískal blokační menšinu pro účely ustanovení o společném postupu. Jinak činí limit podílu na emisi 25 %. Limit pro emitenta u nadnárodních emitentů je stanoven na 50 % zůstatku způsobilých aktiv emitovaných příslušnou institucí; u ostatních způsobilých emitentů je stanoven na 33 %.

U ABSPP, CBPP3 a CSPP nesmí účast Eurosystému na jednu emisi přesáhnout 70 %. Nižší limity podílu na emisi se v rámci CSPP uplatňují ve specifických případech, jako jsou například aktiva emitovaná podniky ve veřejném vlastnictví. Zacházení s těmito aktivy odpovídá způsobu, jakým se s nimi nakládá v rámci PSPP. Vedle těchto limitů podílu na emisi se v případě CBPP3 a CSPP uplatňují také limity pro emitenty. U CSPP jsou v zájmu zajištění diverzifikovaného rozdělení nákupů tyto limity pro emitenty stanoveny na základě referenční hodnoty související s tržní kapitalizací skupiny emitentů. Navíc mohou být v případě potřeby uplatňovány nižší limity na základě výsledku hodnocení úvěrového rizika a hloubkového auditu.

2.4 Nová strategie měnové politiky ECB

Po komplexní revizi zveřejnila ECB 8. července 2021 svou novou měnověpolitickou strategii. Tato revize zohlednila výrazné strukturální výzvy, kterým eurozóna i světová ekonomika čelí od poslední revize měnověpolitické strategie v roce 2003. V rámci těchto výzev se zvýšilo riziko, že základní úrokové sazby ECB budou omezeny efektivní dolní hranicí. Při plnění svého mandátu v oblasti cenové stability přijala Rada guvernérů symetrický 2% inflační cíl, který by měl být sledován ve střednědobém horizontu, přičemž zdůraznila, že záporné i kladné odchylky od inflačního cíle jsou stejně nežádoucí. Aby zachovala symetričnost svého inflačního cíle, Rada guvernérů zdůraznila význam implikací efektivní spodní hranice úrokových sazeb. Především když jsou úrokové sazby blízko spodní hranice, je třeba mimořádně razantního nebo dlouhodobého zásahu měnové politiky, aby nedošlo k zakonzervování záporných odchylek od inflačního cíle. To může také znamenat přechodné období inflace mírně nad cílem. Rada guvernérů konstatovala, že hlavním nástrojem měnové politiky je soubor měnověpolitických sazeb ECB. Vzhledem k efektivní spodní hranici měnověpolitických sazeb potvrdila, že rovněž použije zejména signalizaci budoucí měnové politiky a podle potřeby nákupy aktiv a dlouhodobější refinanční operace. Dále při plnění svého cíle cenové stability podle potřeby zváží nové nástroje měnové politiky. Potvrdila také, že bude nadále používat HICP jako ukazatel cenové stability, a doporučila Eurostatu harmonogram pro zahrnutí nákladů na vlastnické bydlení do tohoto indexu. Rada guvernérů konstatovala, že svá měnová rozhodnutí založí na provázaném hodnocení všech relevantních faktorů na základě ekonomické analýzy i měnové a finanční analýzy včetně vyhodnocení přiměřenosti svých rozhodnutí a jejich případných vedlejších účinků. Aniž by tím byl dotčen cíl cenové stability, Rada guvernérů má při svém měnověpolitickém rozhodování na paměti i další faktory, které jsou důležité pro provádění měnové politiky. V této souvislosti se v rámci mandátu ECB zavázala zajistit, aby Eurosystém plně zohlednil důsledky změny klimatu a přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku. Komunikace měnověpolitických rozhodnutí byla upravena tak, aby odrážela revidovanou strategii měnové politiky.[26] Rada guvernérů potvrdila, že hodlá vhodnost své měnověpolitické strategie pravidelně vyhodnocovat, přičemž další hodnocení se očekává v roce 2025.

Cíl cenové stability: minulost a současnost

Vývoj měnověpolitické strategie ECB od roku 1998

Rada guvernérů v říjnu 1998 přijala svoji první strategii měnové politiky spolu s definicí cenové stability jako „meziročního zvýšení harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) o méně než 2 %“. Přijetí horní hranice pro inflaci ve výši 2 % bylo v té době odůvodněné zkušenostmi s vysokou inflací v předchozích dekádách. Tato strategie byla revidována v roce 2003, kdy Rada guvernérů definici cenové stability upřesnila ve smyslu, že jejím cílem je míra inflace pod 2 %, ale blízko této úrovně. Toto vysvětlení bylo motivováno závazkem ECB poskytnout dostatečnou rezervu proti rizikům deflace prostřednictvím pozitivního dopadu na trend nominálních úrokových sazeb a zároveň řešit otázku možného zkreslení měření inflace pomocí HICP a implikace inflačních diferenciálů v eurozóně. Strategie z těchto počátečních let také uváděla, že ceny by měly být stabilizovány ve střednědobém horizontu a že analýza rizik pro cenovou stabilitu má být založena na dvou pilířích – „ekonomické analýze“ a „měnové analýze“.

Komplexní přezkum strategie měnové politiky v letech 2020–2021 ukázal, že dlouhodobě nízká inflace během posledního desetiletí byla založena na vzájemně provázaných faktorech. Na rozdíl od prvního desetiletí existence eurozóny měly inflační šoky především dezinflační charakter kvůli celosvětové finanční krizi a jejím následkům. Vzhledem k poklesu rovnovážné reálné úrokové sazby – reálné úrokové sazby konzistentní s inflací na jejím cíli a ekonomikou fungující na svém potenciálu – v eurozóně (i ve světě) nebylo možné tyto šoky snadno kompenzovat politikou úrokových sazeb. Přetrvávající nízká inflace také přispěla k nižším inflačním očekáváním, jejichž ukotvení k inflačnímu cíli ECB mohlo zeslábnout.

Po revizi strategie v letech 2020–2021 přijala Rada guvernérů symetrický 2% inflační cíl ve střednědobém horizontu. Ten představuje jasnou kotvu pro inflační očekávání, což je nezbytné pro zachování cenové stability. Přezkum strategie zjistil, že bodový cíl zpravidla dosahuje při stabilizaci inflace lepších výsledků než pásmo, a to částečně proto, že je jednoduchý.[27] V předchozím znění strategie byla horní hranice pásma jasně definována na úrovni 2 %, zatímco numerická hodnota dolní hranice nebyla specifikována. To mohlo vést veřejnost k názoru, že ECB razantněji reaguje na odchylky inflace směrem nahoru, neboť jsou jednoznačně mimo pásmo.

Rada guvernérů potvrdila střednědobou orientaci měnové politiky. Tato orientace zohledňuje skutečnost, že transmise měnové politiky do ekonomiky a inflace je zatížena dlouhými a proměnlivými zpožděními. Ta implikují nevyhnutelnost krátkodobých odchylek inflace od cíle. Střednědobá orientace také poskytuje flexibilitu nezbytnou pro odhlédnutí od dočasných šoků, které mohou odeznít samy od sebe, a vyhýbá se tak zbytečným výkyvům ekonomické aktivity a zaměstnanosti.

Rada guvernérů zdůraznila, že záporné i kladné odchylky od inflačního cíle jsou stejně nežádoucí, tedy že cíl je symetrický. Nicméně existence dolní meze úrokových sazeb může vytvářet asymetrie při udržování cenové stability, neboť centrální banka má méně prostoru na reakci při podstřelování inflačního cíle než při jeho přestřelování. Závazek plnění symetrického inflačního cíle proto vyžaduje zvláště razantní či vytrvalou reakci měnové politiky na dezinflační šoky při blízkosti dolní hranice úrokových sazeb, aby nedošlo k trvalejším záporným odchylkám od inflačního cíle. To může také znamenat přechodné období inflace mírně nad cílem.

Nekonvenční opatření byla účinná při uvolňování podmínek financování a podpoře hospodářského růstu, zaměstnanosti a inflace

Hlavním nástrojem měnové politiky jsou měnověpolitické sazby ECB. V důsledku poklesu reálných rovnovážných úrokových sazeb však centrální banky na celém světě v posledních desetiletích přistoupily k nekonvenčním měnověpolitickým opatřením, aby nasměrovaly inflaci ke svým cílům. Proto byly některé části přezkumu strategie věnovány také vyhodnocení účinnosti těchto opatření. Přezkum zjistil, že každý z nekonvenčních nástrojů (včetně záporných úrokových sazeb, signalizace budoucí měnové politiky, nákupů aktiv a dlouhodobějších refinančních operací) byl efektivní při zvyšování výstupu, zaměstnanosti a inflace. Dospěl k závěru, že se tato opatření vzájemně posilovala, neboť různá opatření mohou mít poněkud odlišný vliv na ekonomiku a finanční trhy.[28] Přezkum dále zjistil, že opatření byla přiměřená s ohledem na potenciální vedlejší účinky na finanční systém nebo reálnou ekonomiku.

Měření cen by se mělo dále zlepšit se zahrnutím nákladů na vlastnické bydlení

Rada guvernérů potvrdila, že HICP je i nadále vhodným měřítkem cen pro hodnocení plnění cíle cenové stability. Cíl cenové stability je sice vyjádřen s využitím celkové inflace, která je nejširším ukazatelem spotřebního koše domácností, avšak nadále bude sledována široká škála ukazatelů jádrové inflace, které nezahrnují volatilní položky. Přezkum strategie identifikoval určitý prostor pro další zlepšení měření cen.[29] Rada guvernérů zejména konstatovala, že zahrnutí nákladů spojených s vlastnickým bydlením by umožnilo, aby HICP lépe reprezentoval míru inflace relevantní pro domácnosti. ECB proto doporučila Eurostatu a národním statistickým úřadům harmonogram pro zakomponování nákladů na vlastnické bydlení do tohoto indexu. Vzhledem k tomu, že se jedná o víceletý projekt, bude Rada guvernérů ve svém širším souboru doplňkových ukazatelů inflace prozatím zohledňovat ukazatele inflace zahrnující počáteční odhady nákladů vlastnického bydlení.

Další faktory relevantní pro udržování cenové stability

Ačkoli prvořadým cílem Eurosystému je udržovat cenovou stabilitu, Smlouva o fungování Evropské unie vyžaduje, aby podporoval obecné hospodářské politiky EU se záměrem přispět k dosažení cílů EU, nebude-li tím dotčen cíl cenové stability. K těmto cílům patří vyvážený hospodářský růst, vysoce konkurenceschopné sociální tržní hospodářství zaměřené na plnou zaměstnanost a sociální pokrok a vysoká úroveň ochrany a zlepšení kvality životního prostředí. Eurosystém má rovněž přispívat k řádnému provádění opatření, která přijímají příslušné orgány v oblasti obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi a stability finančního systému.

Plná zaměstnanost a cenová stabilita jsou do jisté míry vzájemně slučitelnými cíli. Když se inflace a zaměstnanost vyvíjí stejným směrem, může měnová politika inflaci stabilizovat bez negativního dopadu na zaměstnanost. Mohou však nastat situace, kdy se inflace a zaměstnanost dočasně vyvíjejí opačným směrem a kdy by zpřísňování měnové politiky proti vyšší inflaci vedlo k dalšímu poklesu zaměstnanosti. Měnová politika se střednědobou orientací od těchto dočasných situací odhlíží a zamezuje tak volatilitě ekonomické aktivity a zaměstnanosti. Co se týče zohlednění vývoje produktu a zaměstnanosti, Rada guvernérů zdůraznila, že je důležité zvažovat řadu proměnných a redistribučních dopadů měnové politiky.[30]

Kvalitu měnověpolitických úvah zvyšuje zohledňování rizik pro finanční stabilitu

Finanční stabilita je předpokladem cenové stability a naopak. Za situace napětí na finančních trzích opatření měnové politiky zaměřená na udržení cenové stability obvykle pomáhají obnovit finanční stabilitu tím, že řeší narušení transmisního mechanismu měnové politiky a brání negativní makrofinanční zpětné vazbě a dluhové deflaci. V souvislosti s akumulací rizik pro finanční stabilitu jsou první obrannou linií makroobezřetnostní a mikroobezřetnostní politiky. V mnoha případech mají makroobezřetnostní politiky a měnová politika komplementární charakter. Například makroobezřetnostní politiky, které brání nahromadění nerovnováh, snižují pravděpodobnost budoucích finančních krizí s negativními dopady na cenovou stabilitu. Měnová politika rovněž může mít vliv na rizika pro finanční stabilitu. V jednom směru může akomodativní měnová politika snížit úvěrové riziko tím, že zvýší úroveň hospodářské aktivity a dynamiku inflace; v opačném směru může stimulovat akumulaci finanční páky či zvýšit citlivost cen aktiv. Ve fázi zpřísňování měnové politiky platí opačné argumenty.

Vzhledem k rizikům pro cenovou stabilitu, která vyplývají z finančních krizí, je jednoznačně třeba, aby ECB při svých měnověpolitických úvahách zohledňovala úvahy o finanční stabilitě. V tom se odráží existující omezení makroobezřetnostní politiky v různých fázích finančního cyklu, interakce mezi makroobezřetnostní a měnovou politikou a možné vedlejší efekty měnové politiky na finanční stabilitu. Zároveň je důležité vyhnout se mylnému pohledu, že měnová politika odpovídá za zajištění finanční stability. Rada guvernérů neprovádí ani systematickou politiku „naklánění se proti větru“ (při níž je při hromadění systémového rizika měnová politika systematicky zpřísňována) ani politiku „čištění“ (při níž je měnová politika při materializaci systémového rizika systematicky uvolňována). Při zohledňování úvah o finanční stabilitě namísto toho používá flexibilní přístup. Reakce měnové politiky na obavy o finanční stabilitu bude vždy záviset na aktuálních podmínkách a bude ovlivněna implikacemi pro střednědobou cenovou stabilitu. Za tímto účelem jsou podklady pro měnověpolitické úvahy rozšířeny o doplňující informace o finanční stabilitě.[31]

Akční plán začlenění aspektů změny klimatu do měnověpolitických operací

Nová strategie měnové politiky zohledňuje změnu klimatu. Ta může svými dopady na strukturu a cyklickou dynamiku ekonomiky a finančního systému ovlivňovat provádění měnové politiky.[32] V rámci svého mandátu je Rada guvernérů odhodlána zajistit, aby Eurosystém v souladu s cíli EU v oblasti klimatu plně zohledňoval důsledky změny klimatu a přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku pro měnovou politiku a centrální bankovnictví. Zavázala se tedy k ambicióznímu akčnímu plánu v oblasti klimatu. Součástí akčního plánu je rozšíření analytických kapacit a vývoj nových statistických ukazatelů s cílem zlepšit chápání makroekonomických dopadů změny klimatu. Rada guvernérů dále upraví podobu operačního rámce své měnové politiky s ohledem na zveřejňování informací, hodnocení rizik, nákupy aktiv podnikového sektoru a rámec zajištění.

Změny analytického rámce a komunikace

Integrace ekonomické a měnové a finanční analýzy

V minulosti ECB při analýze rizik pro cenovou stabilitu vycházela ze dvou samostatných „pilířů“: „ekonomické analýzy“ a „měnové analýzy“. Ty byly vzájemně porovnávány s cílem vytvořit celkové hodnocení. Nová strategie uznává výhody dvou specializovaných analytických oblastí, ale také význam integrace analýzy s ohledem na četné kanály zpětné vazby z měnové a finanční oblasti do širší ekonomiky a naopak. Ekonomická analýza zahrnuje krátkodobý vývoj hospodářského růstu, zaměstnanosti a inflace, střednědobé projekce klíčových makroekonomických proměnných vypracované Eurosystémem a ECB a rozsáhlé vyhodnocení rizik pro hospodářský růst a cenovou stabilitu. Měnová a finanční analýza se vyvíjela v průběhu globální finanční krize a po ní, takže přikládá velký význam zkoumání měnových a finančních ukazatelů a zaměřuje se na transmisní mechanismus měnové politiky, a to zejména prostřednictvím úvěrového kanálu, kanálu bankovních úvěrů, přijímání rizik a oceňování aktiv. Rada guvernérů zakládá svá měnověpolitická rozhodnutí, včetně hodnocení proporcionality svých rozhodnutí a potenciálních vedlejších účinků, na tomto provázaném hodnocení.

Komunikace se více zaměřuje na širší veřejnost

Rada guvernérů dále rozhodla, že komunikace měnověpolitických rozhodnutí prostřednictvím měnového prohlášení, tiskové konference, Ekonomického bulletinu a zápisů z měnověpolitických jednání bude upravena tak, aby odrážela revidovanou strategii měnové politiky. Tyto výstupy mají být doplněny strukturovanými a vizualizovanými verzemi měnověpolitické komunikace zaměřenými na širší veřejnost, což je nezbytné pro zajištění povědomí veřejnosti o krocích ECB a důvěry v tyto kroky. Rada guvernérů také uvedla, že na základě úspěšných zkušeností s akcemi z cyklu „ECB Vám naslouchá“[33], které probíhaly během přezkumu strategie, hodlá tento typ akcí začlenit do interakce Eurosystému s veřejností jako její nedílnou součást.[34]

Box 2
Akční plán ECB týkající se změny klimatu

Řešení změny klimatu je celosvětová výzva a jedna z urgentních priorit Evropské unie. I když prvořadou odpovědnost za řešení změny klimatu a také účinnější nástroje k boji se změnou klimatu mají vlády a parlamenty, ECB si je v rámci svého mandátu a své oblasti působnosti plně vědoma potřeby více začlenit klimatické aspekty do svého měnověpolitického rámce. Eurosystém musí zohlednit dopad změny klimatu a přechodu k udržitelnější ekonomice, aby splnil svůj hlavní cíl, kterým je udržování cenové stability. Klimatická rizika navíc neovlivňují jen výhled cenové stability prostřednictvím svého dopadu na makroekonomické ukazatele a transmisi měnové politiky, ale mohou také mít dopad na hodnotu a rizikový profil aktiv držených v rozvaze Eurosystému. V souladu se svým sekundárním cílem je Eurosystém rovněž povinen podporovat obecné hospodářské politiky v Evropské unii, aniž by byl dotčen cíl cenové stability. Vzhledem ke svému významu pro měnovou politiku hrála změna klimatu významnou roli v revizi strategie měnové politiky ECB v letech 2020–2021.

Po jejím dokončení zveřejnila ECB komplexní akční plán pro změnu klimatu společně s podrobným harmonogramem pro začlenění úvah o změně klimatu do svého rámce měnové politiky. Rada guvernérů se zavázala k aktivitám v těchto šesti oblastech: (i) makroekonomické modelování a hodnocení dopadů pro transmisi měnové politiky, (ii) statistické údaje pro analýzy rizik spojených se změnou klimatu, (iii) požadavky na zveřejňování informací, (iv) posílení schopnosti hodnocení rizik, (v) rámec zajištění a (vi) nákupy aktiv podnikového sektoru. Provádění akčního plánu bude těsně spojeno s pokrokem dosaženým v politikách a iniciativách EU v oblasti zveřejňování informací a podávání zpráv o ekologické udržitelnosti a v další relevantní legislativě EU.

Pokud jde o makroekonomické modelování a hodnocení dopadů pro transmisi měnové politiky, ECB dále rozšíří svou analytickou kapacitu v oblasti makroekonomických modelů, aby zohlednila dopady změny klimatu a souvisejících politik na ekonomiku, finanční systém a transmisi měnové politiky. Dále začlení klimatická rizika do makroekonomických projekcí pro eurozónu, které sestavují pracovníci ECB/Eurosystému, aby vyhodnocovala jejich dopad na ekonomiku.

V oblasti statistiky ECB vypracuje nové ukazatele pro analýzy rizik spojených se změnou klimatu ve třech hlavních kategoriích: zelené finanční nástroje, expozice finančních institucí vůči fyzickým klimatickým rizikům a uhlíková stopa portfolií finančních institucí. Tyto experimentální ukazatele budou k dispozici nejpozději na konci roku 2022. Poté budou dále rozpracovány na základě postupného přístupu založeného na zlepšování dostupnosti a harmonizace údajů (další podrobnosti viz kapitola 7.2).

ECB v roce 2022 oznámí podrobný plán pro zavedení požadavků na zveřejňování informací o environmentální udržitelnosti jako nového kritéria způsobilosti aktiv soukromého sektoru nebo jako základu pro diferencovaný přístup k zajištění a nákupům aktiv. Takové požadavky, které budou sladěny s předpisy EU, podpoří konzistentnější postupy zveřejňování informací na trhu a zachovají proporcionalitu prostřednictvím úprav pro malé a střední podniky.

ECB rovněž posílí svoji schopnost vyhodnocovat rizika spojená s klimatickou změnou. Klimatické zátěžové testy rozvahy Eurosystému vyhodnotí jeho expozici vůči rizikům spojeným se změnou klimatu, a to počínaje prvním pilotním zátěžovým testem v roce 2022 a s využitím metodiky klimatického zátěžového testu ECB pro ekonomiku jako celek. Dále ECB posoudí, zda ratingové agentury uznané rámcem Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika zveřejňují nezbytné informace o tom, jak začleňují rizika změny klimatu do svých úvěrových hodnocení. ECB také zváží vypracování minimálních standardů pro začlenění rizik změny klimatu do svých interních hodnocení.

Pokud jde o rámec zajištění, ECB zvažuje relevantní rizika změny klimatu při přezkumu rámců pro ocenění zajištění a pro kontrolu rizik v případě aktiv využitelných jako zajištění protistranami pro úvěrové operace Eurosystému. ECB bude také nadále sledovat strukturální vývoj na trzích s udržitelnými produkty s cílem podpořit v rámci svého mandátu inovace v oblasti udržitelných financí. Od začátku roku 2021 ECB například akceptuje jako zajištění udržitelné dluhopisy.

Pokud jde o nákupy aktiv podnikového sektoru, ECB při hodnocení rizik nákupu aktiv podnikového sektoru již zohledňuje rizika změny klimatu. ECB také v souladu se svým mandátem upraví rámec pro alokaci nákupu podnikových dluhopisů tak, aby zohledňoval kritéria změny klimatu. Součástí těchto kritérií bude soulad emitentů přinejmenším s právními předpisy EU provádějícími Pařížskou dohodu, poměřovaný prostřednictvím klimatických ukazatelů nebo závazků emitentů takových cílů dosáhnout. Kromě toho nejpozději od prvního čtvrtletí 2023 začne ECB zveřejňovat informace související s klimatem v souvislosti s CSPP.

ECB bude pokrok v těchto činnostech pečlivě sledovat a informovat veřejnost o hlavních meznících. Významnou roli při koordinaci těchto aktivit v ECB bude hrát nedávno vzniklé středisko ECB pro změnu klimatu (viz box 13).

Box 3
Inovace v měnověpolitické komunikaci

Rok 2021 znamenal začátek nové kapitoly v komunikaci ECB o měnové politice. V návaznosti na přezkum své strategie ECB modernizovala způsob, jakým představuje a vysvětluje měnovou politiku odborné i široké veřejnosti. S využitím inovativních přístupů – které jsou výsledkem společného úsilí Eurosystému za účasti odborníků z národních centrálních bank – reagovala ECB na rostoucí poptávku po informacích o jejích politikách a nástrojích, které jsou přístupnější zejména pro laické publikum. Informace získané během akcí z cyklu „ECB Vám naslouchá“ a obdobných akcí národních centrálních bank, které byly součástí přezkumu, jasně ukázaly, že lidé chtějí, aby ECB používala srozumitelnější jazyk a lépe vysvětlovala, proč je její politika důležitá pro každodenní život. Získané poznatky také naznačují, že dokonce i pro experty jsou stručné a žargonu zbavené texty atraktivnější.

Nová podoba měnového prohlášení

Od července 2021 bylo úvodní prohlášení z tiskové konference jako základní nástroj komunikace rozhodnutí o měnové politice nahrazeno novým „měnovým prohlášením“. Nové prohlášení je kratší, používá přístupnější jazyk a podává jasnější příběh. Nastiňuje, jak hodnocení ekonomické situace ze strany Rady guvernérů ovlivňuje volbu měnověpolitických kroků ECB, a vysvětluje, čeho tyto kroky mají dosáhnout.

Jak je patrné z grafu A, nové měnové prohlášení znamená výraznou změnu v úsilí ECB o větší srozumitelnost její politiky. Standardní ukazatele čtivosti dokládají, že nové prohlášení je mnohem jednodušší, a naznačují, že pochopení textu již nevyžaduje přibližně 14 let formálního vzdělání, tj. vysokoškolský titul.

Graf A

Složitost měnových prohlášení ECB

Zdroj: aktualizovaná data (únor 2022) z analýzy v Coenen, G. a kol., „Communication of monetary policy in unconventional times“, Working Paper Series, č. 2080, ECB, červen 2017.
Poznámky: Graf ukazuje délku a složitost úvodních, resp. měnových prohlášení ECB. Délka se měří počtem slov (naznačeným velikostí jednotlivých bodů). Složitost používaného jazyka se měří pomocí Flesch-Kincaidova hodnocení, které udává, kolik let formálního vzdělání je na základě délky vět a slov třeba k pochopení textu. Svislá čerchovaná čára označuje dokončení revize strategie ECB z let 2020–2021.

„Naše měnové prohlášení stručně a jasně“

Novinkou v komunikaci měnověpolitických rozhodnutí je zejména vizualizace měnového prohlášení, nazvaná „naše měnové prohlášení stručně a jasně“. Tento nový produkt, dostupný ve všech úředních jazycích EU, je určen širší veřejnosti a předává klíčová sdělení měnového prohlášení ve zjednodušené podobě. Pomocí tzv. příběhových technik, srozumitelné grafiky a jednoduchého jazyka vysvětluje nejnovější rozhodnutí ECB v zajímavém a snadno srozumitelném formátu.

ECB tyto nové způsoby komunikace využívá ke zlepšení znalostí a chápání své měnové politiky a v konečném důsledku také k posílení důvěry veřejnosti. To má zásadní význam nejen pro přijetí a legitimitu ECB jako nezávislé instituce, ale také pro zefektivnění měnové politiky a lepší ukotvení inflačních očekávání. Nedávný výzkum na základě výběrového šetření ECB o spotřebitelských očekáváních naznačuje, že definice a komunikace nového symetrického 2% inflačního cíle měla na důvěryhodnost ECB příznivý vliv. Zejména domácnosti v eurozóně, které mají informace o novém cíli a jeho důsledcích, s větší pravděpodobností očekávají, že ECB zajistí cenovou stabilitu ve střednědobém horizontu.[35]

3 Evropský finanční sektor: oživení v roce 2021 zmenšuje rizika v krátkodobém horizontu, ale zvyšují se zranitelná místa v budoucnu

Během roku 2021 došlo ke zlepšení ekonomických podmínek, což snížilo rizika ohrožující finanční stabilitu v eurozóně v krátkodobém horizontu, a podnikový sektor, suverénní dlužníci i banky se tak vyhnuli extrémnímu hospodářskému zpomalení. Narušení globálních dodavatelských řetězců a rostoucí ceny energií však představovaly pro sílu oživení a výhled inflace nové výzvy, což by mohlo mít do budoucna dopad také na finanční stabilitu. Zároveň dále narůstala řada dalších zranitelných míst, kdy na trhu s bydlením a na finančních trzích docházelo ke stále vyššímu nadhodnocování, nebankovní finanční instituce nadále přijímaly rizika a rostlo zadlužení podnikového a veřejného sektoru v důsledku pandemie. S postupujícím oživením se diskuze o makroobezřetnostní politice přesunuly od krátkodobé podpory ke zmírnění zranitelných míst finanční stability, zejména vznikajících cyklických rizik a rizik trhu nemovitostí. Vedle toho pokračovaly práce na posílení regulatorního rámce pro banky a makroobezřetnostního přístupu pro nebankovní finanční instituce s cílem dále zvýšit dlouhodobou odolnost finančního systému.

3.1 Prostředí finanční stability v roce 2021

V průběhu roku 2021 hospodářské oživení zesílilo a rozšířilo se napříč zeměmi eurozóny a hospodářskými odvětvími, což se promítlo do celkového zlepšení krátkodobého výhledu finanční stability, některá krátkodobá rizika ohrožující finanční stabilitu však přetrvávala. Ta souvisela s omezeními v globálních dodavatelských řetězcích a rostoucími cenami energií, které začaly ovlivňovat výhled inflace i hospodářského oživení, a s nejistotou ohledně budoucího vývoje pandemie. Zisky firem zaznamenaly v roce 2021 plošné zlepšení, ale nefinanční podniky vystavené omezením v souvislosti s pandemií a s vyšší zadlužeností již před pandemií zůstaly křehké, zatímco kvůli zvýšené úrovni vládního dluhu narostly obavy ohledně střednědobé udržitelnosti dluhu. K nárůstu zranitelných míst vedly také známky nadhodnocení u některých tříd finančních aktiv a silný růst trhů rezidenčních nemovitostí v eurozóně. I přes zlepšení ziskovosti a kvality aktiv doléhaly na banky v eurozóně stále strukturální problémy, zatímco nebankovní finanční instituce nadále čelily zvýšenému úvěrovému a likviditnímu riziku (viz obrázek 3.1).

Pandemie vedla během roku 2021 k nárůstu zadluženosti vlád a podniků. Obavy ohledně udržitelnosti státního dluhu však byly zmírněny pokračujícím oživením a příznivými podmínkami financování, které pomohly snížit rizika refinancování („rollover risks“). V podnikovém sektoru se při zlepšení perspektivy ziskovosti a pokračujících, i když cílenějších podpůrných vládních opatřeních snížila krátkodobá rizika platební neschopnosti. Některé podniky zůstaly zranitelné, a to zejména ty, které měly vysokou míru zadlužení již před pandemií, a také podniky v sektorech výrazněji postižených pandemií. Pokud jde o další vývoj, v důsledku nahromadění nedořešených bankrotů a postupného rušení podpůrných opatření by se mohly nadále zvyšovat podnikové insolvence, i když by tento nárůst měl být menší, než se s obavami čekalo v prvních fázích pandemie. V kontextu rychlého růstu trhů s bydlením dosáhl v září 2021 meziroční růst cen rezidenčních nemovitostí 9 %, což v některých zemích přispělo k dalšímu zvýšení odhadů nadhodnocení. Zrychlení růstu cen bydlení pramenilo z růstu cen v městských i mimoměstských oblastech. Ke zvýšené střednědobé zranitelnosti těchto zemí přispěly také známky uvolnění úvěrových standardů v některých zemích a vysoká a rostoucí úroveň zadluženosti domácností. Zatímco nízké úrokové sazby umožňují dlužníkům zajistit levnější financování u delších splatností, což snižuje riziko refinancování a zmírňuje obavy ohledně obsluhy dluhu, vyšší dluh představuje do budoucna zranitelnost všech sektorů, zejména pokud by došlo k růstu nákladů financování a hospodářský růst by byl nižší, než se očekávalo.

V důsledku nadhodnocení byly některé trhy náchylné ke korekcím

Finanční trhy se v roce 2021 vyznačovaly obecně pozitivním rizikovým sentimentem, ale v některých segmentech docházelo k dalšímu nárůstu ocenění, když investoři usilovali o vyšší výnosy v prostředí nízkých reálných výnosů. Akciové trhy nadále oživovaly díky nárůstu očekávání zisků a pokračujícím příznivým podmínkám financování. Rekordně vysokou emisi podnikových cenných papírů s vysokým výnosem doprovázely snížené kreditní spready, což naznačovalo silný zájem investorů o riziková aktiva. Přesto se zdálo, že určité třídy aktiv byly nadhodnocené, neboť pokračující oživení na akciových trzích se zprávami o úspěšném vývoji vakcín dále zrychlilo a mohlo být způsobeno využíváním pákového efektu, který mohl v případě zvýšení volatility vyvolat velké koncentrované ztráty.

Ziskovost bank se zlepšila, ale přetrvávaly strukturální problémy

Zisky bank v eurozóně v roce 2021 vzrostly opět na úroveň před pandemií při nižších nákladech souvisejících se ztrátami z úvěrů a vysokými výnosy z investičního bankovnictví. Kvalita aktiv si vedla lépe, než se původně očekávalo na začátku pandemie, což odráželo veřejná podpůrná opatření pro podniky a hospodářské oživení. Podíl nevýkonných úvěrů klesl na úroveň zaznamenanou naposledy před globální finanční krizí, a to díky tomu, že banky úspěšně pokračovaly v jejich výprodejích. Na straně pasiv banky zintenzivnily přenos záporných sazeb na vkladatele, zatímco regulatorní kapitálové poměry v první polovině roku 2021 celkově nepatrně poklesly. Tržní sentiment vůči bankám v eurozóně zůstal příznivý díky výsledkům zátěžového testu Evropského orgánu pro bankovnictví z července 2021 a zrušení doporučení ECB, aby se všechny banky zdržely výplaty dividend nebo ji omezily.[36] Pokud jde o další vývoj, ziskovost bude záviset na vývoji hospodářského oživení a pandemie, přičemž se mohou znovu objevit jisté obavy ohledně kvality aktiv v souvislosti s postupným ukončováním podpůrných vládních opatření. Kromě toho banky v roce 2021 nadále různými způsoby narážely na strukturální problémy z doby před pandemií, jako je nízká hospodárnost, omezená diverzifikace výnosů, nadbytečná kapacita a snížené marže v prostředí nízkých úrokových sazeb.

Nebankovní finanční sektor zvýšil přijímání úvěrových rizik vlivem nízké držby likvidních aktiv

Nebankovní finanční instituce jako investiční fondy, pojišťovny a penzijní fondy, které jsou významným zdrojem financování pro reálnou ekonomiku, v roce 2021 dále zvyšovaly držbu dluhopisů nižší kvality. Zatímco úvěrová rizika vyplývající z těchto cenných papírů byla v kratším horizontu zmírněna v důsledku poklesu zranitelnosti podnikového sektoru, nebankovní subjekty byly nadále vystaveny riziku značných úvěrových ztrát, pokud by v podnikovém sektoru došlo ke zhoršení podmínek. U investičních fondů bylo rostoucí úvěrové riziko ovlivněno vysokým likviditním rizikem v důsledku nízkých hotovostních rezerv a nízké držby likvidních aktiv, což by v případě rozsáhlého odlivu investorů vedlo ke zranitelnosti sektoru. Délka expozic fondů se dále zvyšovala, čímž se jejich portfolia stala zranitelnějšími vůči ztrátám z ocenění v případě výrazného růstu globálních výnosů. Pokud by ztráty z ocenění vedly k rozsáhlým odkupům, mohly by být fondy vzhledem k nízké likviditní rezervě nuceny přistoupit k prodeji aktiv, což by mohlo vést k vzájemnému působení negativních vlivů mezi oceňováním aktiv a odkupem. Výhled ziskovosti a úvěrových ratingů pojišťoven se v roce 2021 zlepšil díky příznivému vývoji poptávky, tvorby cen a snižování nákladů.

Kromě rizik pro jednotlivé sektory představovala v roce 2021 vícenásobná, značná a stále naléhavější rizika pro finanční stabilitu v eurozóně také změna klimatu. Analýza provedená v ECB během roku[37] ukázala, že pro banky, fondy a pojišťovny v eurozóně mohou být klimatická rizika zásadní, zejména pokud klimatická změna nebude řízeně zmírňována. Všechny tyto instituce potřebují řídit svou expozici vůči přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku a vůči fyzickým rizikům spojeným s extrémním počasím a událostmi souvisejícími s klimatem. Dosavadní analýzy ECB naznačují, že se tato rizika projevují zřejmě hlavně v určitých sektorech a geografických oblastech a v jednotlivých bankách, což zhoršuje implikace pro finanční stabilitu. Zároveň je stále třeba řešit mezery v datech a metodologii, aby bylo možné rizika spojená s klimatem vyhodnotit komplexněji.

Obrázek 3.1

Hlavní zranitelná místa finanční stability v eurozóně

Zdroj: ECB.
Poznámky: Vyhodnocení finanční stability k 17. listopadu 2021.

3.2 Makroobezřetnostní politika: jak zajistit hladkou nabídku úvěrů a omezit akumulaci zranitelných míst

Klíčovým nástrojem při odstraňování zranitelných míst ve finanční stabilitě je makroobezřetnostní politika

Opatření makroobezřetnostní politiky mohou přispět k omezení nárůstu zranitelných míst a posílit odolnost finančního sektoru a přispět tak k plynulé nabídce úvěrů ekonomice i v obdobích potíží, např. V průběhu pandemie. V této souvislosti má ECB za úkol posuzovat makroobezřetnostní kapitálová opatření pro banky plánovaná vnitrostátními orgány v zemích, které se účastní evropského bankovního dohledu. ECB má rovněž pravomoc v případě potřeby uplatňovat přísnější kapitálová opatření.[38]

Ve své nové měnověpolitické strategii klade ECB v měnověpolitických úvahách větší důraz na otázky finanční stability, což následně zvyšuje význam makroobezřetnostní politiky.[39] Finanční stabilita je předpokladem cenové stability, neboť finanční krize vedou k narušení transmisního mechanismu měnové politiky a nadměrnému snižování zadluženosti bank s negativními dopady na hospodářský růst a výhled inflace. I když měnová akomodace může podporovat finanční stabilitu řadou kanálů,[40] může stejně tak vést k akumulaci systémových rizik, což vyžaduje monitorování a zvážení z makroobezřetnostního hlediska. Tím, že makroobezřetnostní opatření reagují na rizika pro finanční stabilitu, včetně těch, která vyplývají z nezamýšlených efektů měnové akomodace, umožňují měnové politice soustředit se na svůj hlavní cíl, kterým je cenová stabilita. V souladu s novou strategií se v pravidelných intervalech v rámci měnové a finanční analýzy provádí podrobné hodnocení interakce mezi měnovou politikou a finanční stabilitou a následně se posuzuje na měnových zasedáních Rady guvernérů.

V současné době jsou rizika pro finanční stabilitu spojena se zranitelností vyplývající z rostoucího nadhodnocení na nemovitostních a finančních trzích, pokračujícího podstupování rizika ze strany nebankovních subjektů a zvýšené úrovně zadlužení ve veřejném i soukromém sektoru.[41] Zpřísňování makroobezřetnostních opatření by mohlo vyřešit část těchto zranitelných míst, zejména na trzích nemovitostí v některých zemích, a obecně zvýšit celkovou odolnost bank. Vedle toho posílení regulatorního rámce pro banky a nebankovní subjekty a řízení klimatických rizik pomůže dále zvýšit celkovou dlouhodobou odolnost finančního systému.

Makroobezřetnostní politika během pandemie

Během pandemie přispěla k udržení finanční stability řada opatření finančního sektoru

Aby bankám usnadnily absorpci případných ztrát a umožnily jim uspokojovat poptávku po úvěrech, makroobezřetnostní orgány uvolnily s nástupem pandemie více než 20 mld. EUR kapitálu, a to zejména rozpuštěním proticyklické kapitálové rezervy a rezervy ke krytí systémového rizika.[42] Tato opatření doplnila opatření přijatá bankovním dohledem ECB, která poskytla bankám dočasné úlevy v kapitálové a provozní oblasti a omezila výplatu dividend.[43] ECB v roce 2021 nadále monitorovala účinnost obezřetnostních opatření a kapitálového rámce při zajištění hladké nabídky úvěrů během pandemie. Výzkum pracovníků ECB naznačuje, že uvolňování kapitálu nabídku úvěrů skutečně účinně podporovalo (viz box 4).

V druhé polovině roku 2021 se celkové nastavení makroobezřetnostní politiky začalo přesouvat k postupnému a cílenému zpřísňování v souvislosti s pokračujícím hospodářským oživením a dalším růstem střednědobých zranitelných míst, zejména na trzích rezidenčních nemovitostí. V souladu s hodnocením ECB byla v určitých jurisdikcích, kde byla zranitelnější místa intenzivnější a ekonomické oživení pokročilejší, zavedena nebo zpřísněna makroobezřetnostní opatření. V Bulharsku a Estonsku byla zvýšena proticyklická kapitálová rezerva.[44] V Litvě byla v reakci na rizika rezidenčních nemovitostí zavedena sektorová rezerva ke krytí systémového rizika ve výši 2 %.[45] V Belgii, Estonsku a Francii byla prodloužena platnost makroobezřetnostních opatření podle čl. 458 nařízení o kapitálových požadavcích. Nizozemsko přijalo od 1. ledna 2022 rozhodnutí uplatňovat dolní práh[46] na rizikové váhy u portfolií hypotečních úvěrů bank, které pro výpočet regulatorních kapitálových požadavků používají přístup založený na interním ratingu.[47]

ECB oznámení makroobezřetnostních opatření v roce 2021 posoudila a vůči těmto rozhodnutím, která byla považována za konzistentní s vlastním hodnocením ECB, nevznesla námitky. Zdá se, že pokud nedojde k naplnění rizik ohrožujících hospodářský růst, je třeba v reakci na nárůst zranitelných míst ve střednědobém horizontu makroobezřetnostní politiku dále zpřísnit.[48] V této souvislosti je ECB připravena použít přísnější makroobezřetnostní opatření, než jaká přijaly vnitrostátní orgány, pokud by tato opatření byla považována za nedostatečná nebo pokud by se očekávala další eskalace zranitelných míst.

ECB se rovněž zapojuje do iniciativ zaměřených na posílení makroobezřetnostního dohledu. V roce 2022 přispěje k přezkumu makroobezřetnostního rámce EU pro banky tím, že bude reagovat na konzultaci Evropské komise, přičemž bude své stanovisko koordinovat s Evropskou radou pro systémová rizika a Evropským orgánem pro bankovnictví.[49] Kromě toho ECB nadále v rámci příslušných fór podporuje iniciativy vedoucí k zajištění makroobezřetnostního přístupu nebankovních subjektů (viz box 5).

Spolupráce s Evropskou radou pro systémová rizika

ECB v roce 2021 nadále poskytovala analytickou, statistickou, logistickou a administrativní podporu sekretariátu Evropské rady pro systémová rizika (ESRB).[50] ECB poskytovala obecnou podporu činnosti ESRB zejména v těchto oblastech: (i) dopady opatření fiskální podpory během pandemie na finanční stabilitu,[51] (ii) výzvy v oblasti makroobezřetnostní politiky v prostředí nízkých úrokových sazeb,[52] (iii) vývoj parametrů rizik pro nebankovní finanční instituce (viz box 5 o makroobezřetnostním přístupu pro nebankovní finanční sektor)[53] a (iv) rizika pro finanční stabilitu vyplývající ze změn klimatu.[54] ECB také předsedala pracovní skupině ESRB pro zátěžové testování[55] a aktivně se účastnila několika dalších pracovních skupin ESRB, například: přípravného týmu, který bude reagovat na žádost Evropské komise o radu týkající se přezkumu makroobezřetnostního rámce EU v roce 2022, expertní skupiny pro zprovoznění rámce pro makroezřetnostní politiku,[56] pracovní skupiny pro analýzu účinků překrývajících se kapitálových požadavků[57] a Evropské skupiny pro systémová kybernetická rizika, která vyvíjí makroobezřetnostní strategii pro hodnocení systémových kybernetických rizik.

Podrobnější informace o ESRB jsou k dispozici na jejích internetových stránkách a v její výroční zprávě.

Box 4
Kapitálové rezervy bank a poskytování úvěrů nefinančním podnikům v době pandemie

Hlavním cílem konceptu kapitálových rezerv Basel III je snížit pravděpodobnost, že bankovní systém omezí v krizových obdobích úvěrovou nabídku. Basel III a jeho evropská implementace zavedly pro tento účel kombinovanou kapitálovou rezervu (CBR)[58], která je dodatečnou úrovní kapitálu, kterou musí banky splňovat v příznivých časech, čímž si zajistí kapitál, který pak mohou v období poklesu použít k absorpci ztrát a uspokojení poptávky po úvěrech. Při použití CBR však existují určitá omezení, z nichž tím hlavním je nejvyšší rozdělitelná částka, která bankám omezuje výplatu dividend, zpětného odkupu akcií a bonusů.[59]

Některé faktory by mohly vést k neochotě bank používat kapitálové rezervy. Mezi potenciální faktory patří omezení výplaty dividend a tržní stigma spojené se snížením kapitálových poměrů, neboť nižší kapitálový poměr znamená nižší solventnost. Pokud by pak banky nebyly ochotné sáhnout do CBR, mohly by na skutečnou či očekávanou kapitálovou ztrátu reagovat snížením objemu úvěrů místo akceptování nižšího kapitálového poměru, čímž by v krizovém období došlo k nedostatku úvěrů, což je v rozporu se záměrem konceptu kapitálových rezerv. Z těchto důvodů se mohou obezřetnostní orgány rozhodnout snížit CBR snížením některých jejích složek, jako je proticyklická kapitálová rezerva[60] či rezerva ke krytí systémového rizika[61].

Pandemie COVID-19 a přijatá kapitálová opatření poskytují příležitost zjistit, jak banky reagují a jak jsou ochotné použít rozpouštěné rezervy. Banky v eurozóně vstoupily do pandemie s relativně silnými kapitálovými poměry, které byly dále podpořeny mimořádnými měnověpolitickými opatřeními. V důsledku toho dokázal bankovní systém eurozóny jako celku pokrýt prudký nárůst poptávky podniků po úvěrech. Pohled na reakce jednotlivých bank na přijatá opatření nicméně umožňuje zkoumat účinnost dvou klíčových prvků makroobezřetnostního rámce, i když několik podpůrných opatření zatím zabránilo rozsáhlým ztrátám v bankovním sektoru. Zaprvé, reakce bank na snižování rezerv a další zmírňování kapitálových požadavků osvětlují účinnost zmírnění těchto závazků v období napětí. Za druhé, chování bank s malou kapitálovou rezervou nad úrovní CBR poskytuje informaci o tom, jaký sklon mají bank tyto rezervy využívat.

Snížení rezerv a další zmírnění kapitálových požadavků měly v roce 2020 pozitivní vliv na poskytování úvěrů podnikům, a to zejména u bank, jejichž kapitál byl blíže CBR.[62] V průběhu pandemie obezřetnostní orgány snížily CBR (snížením proticyklické rezervy a kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika) a uspíšily změnu skladby požadavku Pilíře 2, kterou se snižuje podíl kmenového kapitálu Tier 1 (CET1), tj. nejkvalitnějšího kapitálu, kterým musí banky k jeho plnění disponovat. Objemy úvěrů byly v roce 2020 o 3,1 % vyšší u bank těžících z těchto opatření než u jiných bank, zatímco úrokové sazby z úvěrů podnikům byly o 7 bazických bodů nižší. Důležité je, že tento efekt byl větší u bank poblíž CBR, což naznačuje, že banky jsou ochotné používat kapitál nad úrovní CBR, nikoli však CBR samotnou (viz graf A).

Kapitál poblíž CBR snížil poskytování bankovních úvěrů firmám, což dále naznačuje neochotu bank používat CBR. Ekonometrická analýza ukazuje, že u bank v blízkosti CBR došlo v roce 2020 k poklesu růstu úvěrů o výrazných 2,7 procentního bodu v porovnání s ostatními bankami. To naznačuje neochotu bank sáhnout do rezerv.

Nižší úvěrování ze strany bank v blízkosti CBR vedlo k větším úvěrovým omezením pro nefinanční podniky, které se na tyto banky spoléhají. Podniky s expozicí vůči bankám v blízkosti CBR (tj. více než 75 % úvěrů poskytnutých před pandemií COVID-19) si během pandemie vypůjčily o 5,3 % méně než ostatní podniky. U podniků, které měly před propuknutím pandemie jen jednoho věřitele (poblíž CBR), se dopad zvýšil na 7 %. To naznačuje, že v krizových obdobích může být pro firmy obtížné nalézt jiného věřitele, což zdůrazňuje význam kapitálových pozic bank pro přístup jejich zákazníků k financování.

Chování jednotlivých bank v průběhu pandemie naznačuje, že banky reagují pozitivně na uvolnění rezerv a zmírnění kapitálových požadavků, nejsou ale ochotné tyto rezervy využívat. Snížení kapitálových požadavků a rezerv podpořilo nabídku úvěrů podnikům tím, že zvýšilo objem kapitálu nad úrovní CBR. To ukazuje, že snížení kapitálových rezerv může přispět ke zmírnění potenciálně procyklického chování bankovního systému v obdobích ekonomického napětí. Chování bank s omezeným kapitálem nad úrovní CBR by však mohlo indikovat překážky pro hladké fungování kapitálového rámce v obdobích ekonomického napětí. Je třeba dalšího výzkumu, a to i pokud jde o makroekonomický dopad, aby bylo možné výsledky představené v tomto boxu dále testovat a doložit a učinit rozsáhlejší závěry.

Graf A

Opatření ke zmírnění kapitálových požadavků podporují nabídku úvěrů

Odhadované dopady opatření ke zmírnění kapitálových požadavků pro banky s kapitálem různě vzdáleným od CBR

(levá strana: procentní změny objemu úvěrů; pravá strana: změny sazeb z úvěrů v procentních bodech)

Zdroje: údaje ECB AnaCredit, dohledová data ECB a výpočty ECB.

Box 5
Makroobezřetnostní přístup pro nebankovní finanční sektor

Nebankovní finanční sektor rostl během poslední dekády většinou rychleji než bankovní sektor. Od celosvětové finanční krize v roce 2008 se finanční aktiva pojišťoven, penzijních fondů, investičních fondů a fondů peněžního trhu v eurozóně více než zdvojnásobila a na konci roku 2021 činila zhruba 32 bil. EUR.[63] Ve stejném období se nebankovní financování stalo významným zdrojem financování reálné ekonomiky, neboť jeho podíl na celkových úvěrech nefinančním podnikům se také zdvojnásobil, a to ze zhruba 15 % na 30 %.[64] Vzhledem k rostoucí úloze nebankovních subjektů ve financování reálné ekonomiky a jejich propojení se širším finančním systémem je nezbytné, aby byla rizika v tomto sektoru řešena v rámci celosystémového přístupu.

Je třeba zdokonalit rámec makroobezřetnostní politiky pro nebankovní subjekty

Rámec makroobezřetnostní politiky se nyní zaměřuje především na bankovní sektor, zatímco rámci pro nebankovní finanční sektor chybí do značné míry makroobezřetnostní perspektiva. To znamená, že v tomto často neprůhledném a propojeném sektoru existuje méně pojistek proti systémovým rizikům. Kvůli struktuře tohoto sektoru a mírnějším regulatorním požadavkům v porovnání s bankovním sektorem mohou tato rizika během ekonomického oživení narůstat. Při výskytu neočekávaného ekonomického šoku či zhoršení ekonomického výhledu existuje riziko, že nebankovní finanční instituce budou reagovat procyklicky prodejem aktiv na již klesající trh a omezováním aktivit, což povede ke zpřísnění podmínek financování a zesílení zátěže v systému.

Během turbulencí na finančních trzích v březnu 2020 se ukázalo, že části nebankovního finančního sektoru nejsou dostatečně odolné na to, aby zvládly absorbovat ekonomický šok a nevytvářely riziko nákazy ve vztahu k ostatním finančním zprostředkovatelům a ekonomice jako celku. Byla zjištěna zranitelná místa, jako je nesoulad likvidity ve fondech peněžního trhu a ve fondech podnikových dluhopisů a riziko likvidity související s procyklickými maržovými požadavky. Stávající nástroje pro řízení likvidity nebyly schopné adekvátně zmírnit napětí a tyto problémy s likviditou začaly polevovat až po přijetí mimořádných měnověpolitických opatření v eurozóně i ve světě.

Tato epizoda zdůraznila, že je třeba, aby příslušné orgány zvolily ucelený a celosystémový přístup, zvažovaly roli různých hráčů a posuzovaly a navrhly opatření k řešení strukturálních zranitelných míst v nebankovním finančním sektoru, jak také nastínila Rada pro finanční stabilitu.[65] Události v březnu 2020 také zdůraznily význam posílení úlohy dohledu nad kapitálovými trhy v celé EU, což by zlepšilo sledování přeshraničních rizik a koordinované kroky v celé Evropě.

Je třeba vytvořit komplexní makroobezřetnostní rámec ke zvýšení odolnosti nebankovního finančního sektoru a zajistit tak, že bude poskytovat stabilní zdroj financování reálné ekonomice za běžných i napjatých tržních podmínek. To by také pomohlo účinné transmisi měnové politiky. Tyto regulatorní reformy by měly také v budoucnu snížit potřebu mimořádných intervencí centrální banky a přispět tak ke zmírnění obav, které mohou být s takovými opatřeními spojeny, jako jsou rizika pro veřejné fondy a vytvoření pobídek pro účastníky trhu k přijímání nadměrného rizika.

Makroobezřetnostní rámec by měl být strukturovaný na základě několika klíčových principů. Vzhledem k propojenosti sektoru by měl být celosystémový. Měl by především usilovat o posílení ex ante odolnosti sektoru tím, že zlepší jeho schopnost absorbovat šoky. Měl by být také dostatečně flexibilní, aby se přizpůsobil měnícím se rizikům v čase, a vzhledem k heterogenitě odvětví by měl být přizpůsoben širokému okruhu subjektů a činností.

Reformy by měly být součástí mezinárodní koordinace politik

Pokud jde o mezinárodní hospodářskopolitickou agendu, došlo v posledním roce ke značnému pokroku v reformách fondů peněžního trhu, které byly během března 2020 vystaveny silnému napětí. Rada pro finanční stabilitu vydala návrhy na řešení zranitelnosti fondů peněžního trhu na mezinárodní úrovni, na nichž spolupracovala i ECB.[66] Cílem těchto návrhů je zvýšit odolnost fondů peněžního trhu prostřednictvím snížení nesouladu likvidity a „útesových efektů“ plynoucích z možných porušení regulatorních hranic. ECB se také podílí na přípravě doporučení ESRB o reformách fondů peněžního trhu, které pomohou poskytnout podklady pro přezkum nařízení EU o fondech peněžního trhu, který provede Evropská komise v roce 2022, a zveřejnila podrobnější analýzy návrhů reforem.[67] Další krok by se měl zaměřit na posílení politiky otevřených investičních fondů a postupů při řízení maržových požadavků a řešení rizik vyplývajících z nebankovní finanční páky.

Politiky pro širší sektor investičních fondů by měly prioritně řešit nesoulad likvidity. Důležitým cílem je zajistit lepší soulad likvidity aktiv s podmínkami zpětného odkupu, a to buď omezováním frekvence splácení nebo zajištěním toho, aby fondy držely dostatečné množství likvidních aktiv. Tyto reformy mohou být doplněny nástroji pro řízení likvidity, jako je např. metoda pohyblivých cen nebo poplatky na zabránění snížení hodnoty investice, které jsou ale při řešení nesouladu likvidity méně účinné.

Kromě toho je nezbytně nutné porozumět rizikům spojeným s pákovým efektem v nebankovním finančním sektoru a řešit je. Pro sledování a řešení zranitelných míst vyplývajících z používání pákového efektu je nezbytné mít celosvětově konzistentní ukazatele pákového efektu. Na mezinárodní úrovni je třeba dále se zabývat hodnocením rozsahu a distribuce nebankovní finanční páky, včetně pákového efektu vyplývajícího z použití derivátů ke generování syntetické expozice. To pomůže poskytnout informace pro politickou diskuzi týkající se zmírňování systémového rizika plynoucího z využívání finanční páky mimo bankovní sektor.

Práce mezinárodních orgánů v oblasti postupů při řízení maržových požadavků by měla mít za cíl zvýšit transparentnost, snížit jejich nadměrnou procykličnost a zajistit, aby nebankovní subjekty byly lépe připraveny na řešení požadavků na jejich změny.[68] Transparentnost a předvídatelnost modelů počátečních požadavků na marže používaných ústředními protistranami i účtujícími členy by měly být zlepšeny tak, aby byly banky i nebankovní subjekty lépe připraveny na řešení požadavků na jejich změny. Kromě toho by všechny typy nebankovních subjektů měly mít zavedeny přiměřené rámce pro řízení likvidity, aby byly dostatečně připraveny na plnění požadavků na marže. Tím se zmírní riziko likvidity napříč systémem, včetně fondů peněžního trhu, které účastníci trhu používají ke skladování likvidity, i investičních fondů, pojišťoven a penzijních fondů, které využívají deriváty, a tudíž se jich týkají požadavky na marže.

3.3 Mikroobezřetnostní činnost k zajištění odolnosti jednotlivých bank

ECB odvolala některá výjimečná opatření zavedená v roce 2020 kvůli zmírnění dopadů šoku z COVID-19

ECB díky zlepšení ekonomického výhledu v průběhu roku 2021 oznámila postupné odvolání některých dohledových opatření zavedených proto, aby mohly banky během pandemie nadále poskytovat ekonomice úvěry. V červenci se ECB rozhodla, že nebude prodlužovat své doporučení, aby banky neprováděly či omezily výplatu dividend a zpětný odkup cenných papírů, za 30. září 2021. Varovala však, že banky musí zůstat ostražité a nesmí podceňovat riziko, že dodatečné ztráty mohou později ovlivnit jejich kapitálovou trajektorii, jakmile podpůrná opatření skončí. ECB se v této souvislosti v roce 2021 konkrétně zaměřila na úvěrové riziko, zejména na vhodnou klasifikaci a měření rizik v rozvahách bank a na jejich připravenost na včasné jednání s dlužníky v tísni. V červnu ECB prodloužila své zmírnění pákového poměru pro banky až do března 2022, a to rovněž s ohledem na výjimečnou finanční situaci. Veškerá rozhodnutí o zmírnění dohledu ECB i rozhodnutí týkající se dalšího zaměření na úvěrové riziko byla sdělena bankám a veřejnosti prostřednictvím často kladených otázek a odpovědí určených veřejnosti, tiskových zpráv, příspěvků v blozích a projevů.

ECB provedla zátěžový test některých z největších evropských bank, pokračovala ve své práci po brexitu a dokončila TRIM

ECB provedla zátěžový test některých velkých a středních bank, nad nimiž vykonává přímý dohled. Jeho výsledky zveřejněné v červenci 2021 ukázaly, že je bankovní systém v eurozóně schopen odolat potenciálnímu dalšímu zhoršení hospodářských podmínek. ECB poprvé zveřejnila individuální informace ohledně bank, jež nepatří do vzorku celoevropských zátěžových testů koordinovaných Evropským orgánem pro bankovnictví, ale jsou pod přímým dohledem ECB. Rovněž dokončila své hodnocení dvou italských, jedné estonské a jedné litevské banky poté, co byly tyto banky označeny za významné instituce. Všechny banky, které se dostanou – nebo pravděpodobně dostanou – pod přímý dohled ECB, musí projít komplexním hodnocením sestávajícím ze zátěžového testu a hodnocení kvality aktiv (AQR). Výsledky tohoto komplexního hodnocení ukazují, že se žádná z těchto čtyř bank nepotýká s nedostatkem kapitálu. Nicméně se očekává, že banky zohlední výsledky tohoto hodnocení a podniknou opatření pro nápravu zjištěných nedostatků.

ECB rovněž pokračovala ve své práci po brexitu. Po konci přechodného období (během kterého bylo Spojené království stále vázáno právem EU), jenž nastal 31. prosince 2020, ECB nadále v rámci svého průběžného dohledu sledovala uplatňování pobrexitových cílových provozních modelů bank ovlivněných brexitem, aby se zajistilo, že pokračují v souladu s dříve sjednanými časovými rámci. Současně byl spuštěn tzv. přezkum desk mapping, který konzistentně posuzuje modely účtování u nově vzniklých dceřiných společností mezinárodních bankovních skupin v EU.

ECB dokončila svůj cílený přezkum interních modelů významných institucí (TRIM). ECB v rámci TRIM, který začal v roce 2016, provedla 200 šetření na místě u 65 významných bank, jež se týkala interních modelů pro úvěrové riziko, tržní riziko a úvěrové riziko protistrany. Celkově tento přezkum potvrdil, že banky mohou nadále používat své interní modely pro výpočet kapitálových požadavků, v některých případech s výhradou dohledových opatření. TRIM zlepšil spolehlivost a mezibankovní porovnatelnost výsledků interních modelů a přispěl k omezení nerizikové variability rizikově vážených aktiv.

Dne 26. června 2021 ECB převzala dohled nad systémovými investičními podniky v zemích podílejících se na evropském bankovním dohledu. Investiční podniky se v roce 2021 staly součástí nového evropského regulatorního režimu, který bude lépe odrážet skutečná rizika, jimž čelí různé typy investičních podniků, a který zefektivní dohled nad těmito subjekty. Největší a systémově nejvýznamnější investiční podniky musí požádat o bankovní licenci, a jakmile bude udělena, dostanou se pod dohled ECB. Investiční podniky podléhající evropskému bankovnímu dohledu jsou ty, které poskytují klíčové tržní a investiční bankovní služby, a jsou tedy, podobně jako banky, vystaveny úvěrovým a tržním rizikům.

Byly zahájeny veřejné konzultace o různých rámcích dohledu

ECB jako součást své trvalé snahy o zvýšení transparentnosti a odpovědnosti zahájila několik veřejných konzultací. První konzultace se týkala hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti, pro které ECB následně zveřejnila revidovaného a komplexnějšího průvodce. Tento revidovaný průvodce objasňuje politiky, které ECB používá při posuzování vhodnosti jednotlivých členů řídících orgánů bank pod přímým dohledem, a stanoví pokročilejší dohledová očekávání týkající se kolektivní vhodnosti představenstev bank a individuální odpovědnosti jejich členů. Rovněž vymezuje proces opakovaného hodnocení členů představenstev v případech, kdy se objeví nové skutečnosti, jež by mohly ovlivňovat jejich způsobilost. Byl rovněž zveřejněn revidovaný dotazník způsobilosti a bezúhonnosti, který se zaměřil na podporu další konvergence dohledu způsobilosti a bezúhonnosti v zemích účastnících se evropského bankovního dohledu.

Druhá konzultace se týkala přezkumu harmonizovaného rámce pro uplatňování opcí a diskrecí, které může ECB vykonávat při dohledu nad bankami podle práva Evropské unie. ECB navrhla revize svých politik, především s cílem zohlednit změny právních předpisů přijatých od jejich prvního zveřejnění v roce 2016. Většina těchto revizí se týká opcí a diskrecí při uplatňování požadavků v oblasti likvidity. Konzultace se zabývala mnoha aspekty dohledu, včetně povolení určených bankám, jež usilují o snížení svého kapitálu, zacházení s některými expozicemi při výpočtu pákového poměru a rovněž některými výjimkami z limitu velkých expozic.

Třetí konzultace se týkala návrhu obecných zásad pro oznamování sekuritizačních transakcí, který objasňuje informace, jež ECB očekává od bank pod přímým dohledem působících jako původci nebo sponzoři poskytovaných sekuritizačních transakcí. ECB v květnu 2021 oznámila své rozhodnutí, které mělo zajistit, že budou banky pod přímým dohledem splňovat požadavky na ponechání si rizika, transparentnost a resekuritizace pro všechny sekuritizace, jež jsou uvedeny v článcích 6, 7 a 8 nařízení EU o sekuritizaci. To navazovalo na upřesnění tohoto nařízení, která jsou součástí balíčku EU pro oživení kapitálového trhu a výslovně uvádí, že tyto požadavky mají obezřetnostní povahu, a proto by na ně měly dohlížet kompetentní orgány obezřetnostního dohledu.

ECB také zveřejnila memoranda o spolupráci týkající se dohledu, která podepsala v roce 2021 a pro která získala v jednotlivých případech souhlas příslušných partnerských orgánů.

Podrobnější informace o bankovním dohledu ECB lze nalézt na jeho internetových stránkách a ve výroční zprávě ECB o činnosti dohledu za rok 2021.

3.4 Příspěvek ECB k evropským iniciativám

Pokračující snaha o zavedení nezbytných regulatorních reforem

V roce 2021 byly dokončeny nebo zahájeny významné regulatorní reformy, které mají zajistit, že finanční systém dokáže odolat otřesům způsobeným pandemií. Aby ovšem mohly evropské banky fungovat ve skutečně integrovaném rámci, musí být překonány důležité právní a institucionální překážky. Konkrétně je nutná další snaha o dokončení bankovní unie a implementaci konečných reforem Basel III, o další rozvoj evropských kapitálových trhů při současném posílení regulatorního rámce pro nebankovní finanční instituce, o vytvoření pravidel pro kryptoaktiva a stablecoiny a o řešení rizik souvisejících s klimatem.

Dokončení bankovní unie

Banky během pandemie prokázaly odolnost, ale na dokončení bankovní unie je třeba dále pracovat

Banky v bankovní unii těžily ze silné politické podpory reálné ekonomiky a rovněž lepšího regulatorního a dohledového rámce, což posílilo jejich kapitálovou pozici. Nicméně bankovní unii je třeba dále posílit. ECB v roce 2021 pokračovala v aktivním rozvoji a zlepšování klíčových charakteristik bankovní unie. Přispěla k politickým diskusím o vytvoření Evropského systému pojištění vkladů, zlepšení schopnosti bank působit přeshraničně v rámci bankovní unie, zmírnění zbývajících rizik a zlepšení souboru nástrojů pro krizové řízení a o dostupnosti možností financování v krizových situacích. ECB se stejně jako v předchozích letech nadále podílela na monitorovacích zprávách zaměřených na ukazatele snižování rizik, které připravuje společně s Evropskou komisí a Jednotným výborem pro řešení krizí. Tyto zprávy slouží jako podklad pro politická rozhodnutí o dokončení bankovní unie.

Práce na bankovní unii se v roce 2021 soustředily zejména na zlepšení rámce krizového řízení. ECB přispěla do diskuse svým vstupem do cílené konzultace Evropské komise o přezkumu rámce krizového řízení a pojištění vkladů. Tento příspěvek obsahoval návrhy na zlepšení řešení krizové situace banky před okamžikem jejího selhání a po něm. ECB v průběhu roku 2021 rovněž sledovala a přispívala k technické práci na relevantních evropských fórech zabývajících se spuštěním společného jistícího mechanismu pro Jednotný výbor pro řešení krizí. Tento společný jistící mechanismus dále posílí rámec pro řešení krizí bank tím, že efektivně zdvojnásobí prostředky dostupné pro řešení krizí bank prostřednictvím Jednotného fondu pro řešení krizí.

Implementace konečných reforem Basel III

ECB vítá návrhy Evropské komise na změny CRR a CRD pro účely implementace konečných reforem Basel III

Implementace konečných reforem Basel III je zásadní pro odstranění nedostatků stávajícího regulatorního kapitálového rámce a pro další zvyšování dlouhodobé odolnosti finančního systému. Mezinárodní regulatorní iniciativy zavedené po celosvětové finanční krizi zlepšily schopnost finančního systému odolávat rozsáhlým neočekávaným otřesům, jako je například pandemie. Konečný balíček reforem Basel III se zaměřuje na řešení nedostatků ve stávajícím rámci, mimo jiné zavedením výstupního prahu.

ECB trvale potvrzuje význam podpory mezinárodních finančních standardů. Proto ECB a Evropský orgán pro bankovnictví adresovaly v září 2021 Evropské komisi otevřený dopis vyjadřující jejich podporu úplné, včasné a konzistentní implementaci konečného souboru reforem Basel III.[69] Dopis upozorňoval na jejich předchozí rady Komisi a znovu zopakoval jejich názor, že implementace reforem Basel III v mezinárodně dohodnuté podobě by s sebou pravděpodobně nesla jen nízké přechodné náklady, což by bohatě vyvážily dlouhodobé hospodářské přínosy.[70]

ECB proto přivítala návrhy Evropské komise na změnu nařízení o kapitálových požadavcích (CRR) a směrnice o kapitálových požadavcích (CRD) za účelem implementace konečných reforem Basel III z 27. října 2021. Komise zvolila věrnou implementaci výstupního prahu v EU uplatněním přístupu na základě jediného sloupce, ovšem návrh také obsahoval některé možnosti volby při implementaci, odchylky od dohody Basel a dlouhá přechodná období, jež mohou ponechat některá rizika nedostatečně pokrytá, a která proto vzbuzují obavy z hlediska obezřetnosti.[71] ECB zamýšlí předložit ve svých budoucích stanoviscích k legislativním návrhům podrobné pozice.

Pokrok ve vytváření unie kapitálových trhů

ECB vyzvala k pokroku v oblasti unie kapitálových trhů se zaměřením na zelené kapitálové trhy podporující klimatické cíle EU

V roce 2021 ECB nadále zdůrazňovala význam rozvoje unie kapitálových trhů (CMU), zejména kvůli podpoře zotavení ekonomiky z pandemie, vyrovnání se s brexitem a podpoře financování investic souvisejících s klimatem a digitalizace. ECB proto znovu zdůraznila nutnost kompletní a bezodkladné implementace akčního plánu Evropské komise pro unii kapitálových trhů z roku 2020, přičemž přivítala legislativní návrhy přijaté v listopadu 2021 a současně naléhala na další pokrok. Pro další prosazování CMU je konkrétně důležité vyřešení strukturálních překážek, jakými jsou rozdílná insolvenční pravidla, ochrana investorů a zdanění jednotlivých států, a zesílení přeshraničního dohledu. ECB se konkrétně zaměřila na zelené kapitálové trhy. Kapitálové trhy hrají klíčovou úlohu v plnění klimatických cílů EU, jak ECB zdůraznila ve věstníku Macroprudential Bulletin z října 2021 a v Přezkumu finanční stability z listopadu 2021. ECB zdůraznila skutečnost, že další rozvoj velkých a integrovaných zelených kapitálových trhů v EU bude vyžadovat rozhodnou akci zaměřenou na zlepšení tržních struktur a standardů, aby se snížila roztříštěnost a riziko ekologických dezinformací a zajistil se celkový závazek společností k přechodu na zelenou ekonomiku. Zeleným kapitálovým trhům dále pomůže, bude-li CMU podpořena zacílením na oblasti, jež jsou pro ně relevantní, a na opatření zaměřená na zvýšení kapitálového financování na podporu inovace.

Rozvoj regulace kryptoaktiv a stablecoinů

ECB navrhla zpřísnění určitých požadavků v oblasti regulace trhů s kryptoaktivy

V reakci na nařízení o trzích s kryptoaktivy (nařízení „MiCA“) navržené Evropskou komisí ECB zveřejnila v únoru 2021 stanovisko navrhující objasnění a zpřísnění některých obezřetnostních požadavků a objasnění a posílení úlohy ECB a dalších relevantních členů Evropského systému centrálních bank. Stanovisko ECB varovalo před některými druhy stablecoinů používanými pro platební účely. Vyslovila se pro zpřísnění obezřetnostních požadavků na vydavatele stablecoinů tím, že se na ně bude vztahovat povinnost zátěžového testování a požadavky v oblasti likvidity, jež budou minimálně stejně tak přísné jako regulace pro fondy peněžního trhu. ECB rovněž vznesla požadavek na dohled na úrovni EU, který zajistí komplexní posouzení rizik a zabrání roztříštěnosti v důsledku přeshraniční povahy kryptoaktiv a stablecoinů. ECB v listopadu zveřejnila své stanovisko k navržené regulaci k rozšíření požadavků na sledovatelnost i na převody kryptoaktiv. ECB nadále aktivně přispívala k diskusím na mezinárodních fórech zabývajících se kryptoaktivy a stablecoiny.

Zpřísnění regulatorního rámce pro nebankovní subjekty

ECB se i v roce 2021 zapojila do evropských a mezinárodních diskusí o politických opatřeních reagujících na zkušenosti z pandemických otřesů v souvislosti s nebankovním finančním sektorem. V dubnu ECB vydala věstník Macroprudential Bulletin zabývající se nebankovním finančním sektorem,[72] který analyzuje slabá místa, jež se objevila během otřesů způsobených nemocí COVID-19, a obhajuje makroobezřetnostní přístup ke vhodnému řešení systémových rizik pocházejících z tohoto sektoru. V červenci 2021 zveřejnil Eurosystém svou odpověď na konzultaci zahájenou Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy ohledně politických reforem evropských fondů peněžního trhu, v níž se vyslovil pro reformy směřující ke zvýšení odolnosti fondů peněžního trhu tím, že výrazně omezí jejich likviditní nesoulad.

Příspěvky k politickým diskusím EU a finanční regulaci o změně klimatu

ECB sledovala finanční rizika související s klimatem a současně pokládala základy politických opatření založených na důkazech

ECB pokračovala ve vyhodnocování a sledování finančních rizik souvisejících se změnou klimatu a přispívala do evropských i mezinárodních debat. Společně s Evropskou radou pro systémová rizika zveřejnila zprávu uvádějící důležité analytické poznatky a základy pro cílená politická opatření vycházející z faktických zjištění.[73] Kromě toho vydala v říjnu 2021 věstník Macroprudential Bulletin věnovaný rizikům a příležitostem souvisejícím se změnou klimatu.[74] Články se věnovaly problému zachycení klimatických rizik v bankovním regulatorním rámci a otázce, zda je zapotřebí makroobezřetnostní reakce. Věstník rovněž obsahoval návrh provést pro rozpoznání systémové povahy klimatických rizik makroobezřetnostní zátěžový test.

ECB nadále přispívá k tvorbě regulatorního rámce v EU. Poskytla impulz politické agendě EU, když zveřejnila stanovisko k návrhu na regulaci evropských zelených dluhopisů, v němž požadovala závazek, aby se standard zelených dluhopisů stal hlavním standardem v EU, a to z toho důvodu, aby vznikl trh se zelenými dluhopisy, který bude v souladu s taxonomií EU, a zmírnily se obavy z ekologických dezinformací. ECB rovněž vydala stanovisko k návrhu směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (CSRD). Přivítala navrhovanou směrnici jako nezbytný krok pro zvýšení dostupnosti, kvality a konzistentnosti informací o udržitelnosti v EU a odstranění nedostatku údajů, který brání vytvoření vhodných rámců politiky udržitelnosti, posuzování rizik a sledování rizik ve finančním sektoru.

4 Hladké fungování tržní infrastruktury a platebních systémů

Eurosystém hraje důležitou úlohu při rozvoji, provozování a dozorování tržní infrastruktury a mechanismů, které umožňují bezpečný a efektivní tok plateb, cenných papírů a kolaterálu v rámci celé eurozóny. Působí také jako katalyzátor integrace a inovací na platebním trhu a trhu s cennými papíry. V reakci na digitální transformaci, nové požadavky v oblasti regulace a měnící se potřeby uživatelů Eurosystém přezkoumává a obnovuje stávající tržní infrastrukturu i svou politiku a strategii a zároveň analyzuje také nové technologie, digitální měny a vývoj v oblasti kryptoaktiv.

4.1 Služby TARGET

Systém TARGET provozovaný Eurosystémem zahrnuje tři zúčtovací služby: TARGET2, což je systém zúčtování plateb v reálném čase (RTGS) pro transakce v eurech, který podporuje operace měnové politiky Eurosystému, mezibankovní transakce i komerční transakce; službu TARGET2 Securities (T2S), která představuje jednotnou celoevropskou platformu pro vypořádání obchodů s cennými papíry; a službu okamžitého vypořádání plateb v systému TARGET (TIPS), díky níž mohou poskytovatelé platebních služeb svým zákazníkům nabízet okamžitý převod prostředků nepřetržitě každý den v roce.

Systém TARGET2 využívá pro účely transakcí v eurech – a to jak vlastních, tak transakcí prováděných pro klienty – přibližně 1 000 bank. Pokud jsou započteny i pobočky a dceřiné banky, umožňuje systém TARGET2 spojení s více než 43 000 bankami z celého světa. V roce 2021 systém TARGET2 zpracoval v průměru 373 467 plateb za den s průměrnou denní hodnotou 1,87 bil. EUR. V porovnání s údaji za rok 2020 došlo ke zvýšení denního objemu plateb o 8,25 %.[75]

V roce 2022 nahradí Eurosystém službu TARGET2 systémem T2. Ten bude tvořen novou složkou RTGS a složkou centrálního řízení likvidity, která zoptimalizuje řízení likvidity všech služeb systému TARGET. Systém T2 bude využívat normu ISO 20022 pro zpracování zpráv a umožní realizaci plateb v různých měnách.

Projekt implementace T2 vstoupil na konci roku 2021 do fáze uživatelského testování a jeho spuštění je plánováno na listopad 2022. Důležitou součástí projektu je vývoj jednotného portálu tržní infrastruktury Eurosystému (ESMIG), který bude sloužit jako jednotný přístupový bod pro příchozí i odchozí komunikaci ke všem službám systému TARGET. Během roku 2021 pokračovaly přípravy na přechod služeb systému TARGET na portál ESMIG.

Platforma T2S propojuje 20 centrálních depozitářů cenných papírů (CSD) z 20 evropských trhů a umožňuje vypořádání obchodů s cennými papíry v eurech a dánských korunách. V roce 2021 zpracoval systém T2S v průměru 726 271 transakcí za den s průměrnou denní hodnotou 691,10 mld. EUR. Započaly také práce na připojení nových CSD – konkrétně Euroclear Bank – k T2S.

V roce 2020 byl v systému T2S zaveden mechanismus sankcí, jehož cílem je podpořit CSD při plnění jejich povinností v rámci režimu pro zajištění disciplíny při vypořádání, které pro ně vyplývají z nařízení o centrálních depozitářích cenných papírů. V rámci příprav na účinnost příslušných ustanovení tohoto nařízení, k níž dojde v únoru 2022, pokračovalo testování této nové komplexní funkcionality během celého roku 2021.

Dosažitelnost prostřednictvím TIPS napříč celou Evropou

Během celého roku 2021 podnikala ECB kroky k zajištění celoevropské dosažitelnosti okamžitých plateb prostřednictvím služby vypořádání okamžitých plateb v systému TARGET (TIPS). V souladu s opatřeními k zajištění celoevropské dosažitelnosti, které Rada guvernérů ECB schválila v polovině roku 2020, bude prostřednictvím účtu TIPS do konce prvního čtvrtletí roku 2022 dosažitelných – a to ať buď jako účastníci, nebo dostupné strany – také 2 235 poskytovatelů platebních služeb, kteří jsou již součástí systému SCT Inst a jsou dosažitelní prostřednictvím systému TARGET2. Přibližně ve stejnou dobu budou muset být technické účty všech jedenáctí automatizovaných clearingových středisek nabízejících služby okamžitých plateb převedeny ze systému TARGET2 do systému TIPS. K převodu automatizovaných clearingových středisek dojde ve třech vlnách. Díky své schopnosti vypořádat platby v různých měnách si TIPS získal pozornost i centrálních bank mimo eurozónu. Vypořádání okamžitých plateb ve švédských korunách prostřednictvím TIPS bude proto od května 2022 nabízet také Sveriges Riksbank. Zúčtování okamžitých plateb v TIPS v korunách dánských nabídne nejpozději od listopadu 2025 i Danmarks Nationalbank. V návaznosti na rozhodnutí Sveriges Riksbank a Danmarks Nationalbank připojit se k službě TIPS a využít její schopnosti provádět transakce v různých měnách vyjádřila zájem o připojení k TIPS také Norges Bank, které tato platforma umožní vypořádání okamžitých plateb v norských korunách.

V roce 2020 byl zahájen výzkum možnosti zavést do systému TIPS funkci vypořádání plateb mezi různými měnami. ECB a Sveriges Riksbank v červnu 2021 oznámily, že pokračují ve zkoumání možností, jak by služba TIPS mohla podpořit vypořádání okamžitých plateb mezi eurem a švédskou korunou.

Kromě těchto tří zúčtovacích služeb vyvíjí Eurosystém novou službu TARGET, kterou je systém pro správu zajištěn (Eurosystem Collateral Management System – ECMS). Tato služba poskytne všem zemím eurozóny jednotný systém pro správu aktiv používaných jako zajištění při úvěrových operacích Eurosystému. Spuštění systému je plánováno na listopad 2023. Jeho vývoj byl dokončen v roce 2021. V tomto roce zahájil Eurosystém také fázi interního testování softwaru a započal s přípravami na fázi testování uživateli. Prioritou v roce 2021 bylo zajistit budoucím účastníkům ECMS potřebnou dokumentaci, která jim umožní uzpůsobit své systémy a mechanismy pro ECMS. Vzájemné shody a efektivity v rámci příprav se projekční tým snažil dosáhnout prostřednictvím pravidelných workshopů, které pořádal pro CSD a trojstranné zprostředkovatele, a také zveřejňováním informací týkajících se zpráv a etap připravenosti na internetových stránkách ECB.

Box 6
Opatření přijatá v reakci na mimořádné události v provozu služeb TARGET

V prosinci 2020 pověřila ECB společnost Deloitte GmbH provedením nezávislého přezkumu pěti významných incidentů spjatých s informačními technologiemi (nikoli s kybernetickým rizikem), ke kterým došlo v průběhu roku 2020 v provozu služeb TARGET a které ovlivnily platební transakce a zpracování cenných papírů v rámci těchto služeb. Cílem přezkumu bylo identifikovat hlavní příčiny těchto mimořádných událostí, vyvodit z nich obecnější ponaučení a navrhnout doporučení v následujících šesti klíčových oblastech: i) řízení změn a nových verzí, ii) řízení kontinuity provozu, iii) testy selhání a obnovy provozu, iv) komunikační protokoly, v) správa a řízení (governance) a vi) datové centrum a operace IT.

Výsledky nezávislého přezkumu společnosti Deloitte zveřejnila ECB dne 28. července 2021. Zpráva obsahovala podrobný popis jednotlivých událostí, včetně dopadu každé z nich na účastníky systému TARGET a příčin jejich vzniku. Společnost Deloitte navíc důkladně přezkoumala postupy uplatňované během mimořádných událostí, upozornila na zjištěné nedostatky a vydala doporučení k jejich odstranění.

V reakci na tuto zprávu přijal Eurosystém obecné závěry a doporučení, která společnost Deloitte navrhla, a zavázal se k jejich důsledné implementaci.

Ve druhé polovině roku 2021 připravil Eurosystém akční plán, jak příslušné nedostatky včas odstranit a jak do praxe zavést doporučení navržená společností Deloitte. Akční plán byl dále rozšířen i o doporučení, která v souvislosti s událostmi zaznamenanými v provozu služeb TARGET během roku 2020 vydala dozorová složka Eurosystému a Výbor pro interní audit. V případě doporučení týkajících se konkrétních služeb systému TARGET se Eurosystém pokusil navrhnout taková opatření, která bude možné v reakci na mimořádnou událost jednotně použít jak pro jednotlivé služby systému, tak i pro konsolidovaný systém T2-T2S, jenž má být spuštěn v listopadu 2022.

Opatření k několika doporučením byla odsouhlasena nebo uvedena do praxe již během roku 2021, zatímco většina z těch zbývajících bude zavedena v roce 2022. U některých doporučení se rovněž dbalo na to, aby byly zohledněny názory účastníků trhu. Za tímto účelem se konala specializovaná jednání s Poradní skupinou pro tržní infrastruktury pro platební systémy (AMI-Pay), Poradní skupinou pro tržní infrastruktury pro cenné papíry a zajištění (AMI-SeCo) a řídící skupinou T2S CSD (CSG). Tyto skupiny budou také pravidelně informovány o naplňování akčního plánu, a to až do jeho úplného zavedení.

Dne 17. prosince 2021 zveřejnila ECB shrnutí akčního plánu, ve kterém jsou rovněž uvedeny jednotlivé termíny pro zavádění plánovaných opatření.

4.2 Dozor a úloha emisní centrální banky

Eurosystém stanovuje cíle v oblasti dozoru nad infrastrukturami finančních trhů (FMI) a platbami v eurozóně, a to prostřednictvím přijímání konkrétních nařízení, standardů, pokynů a doporučení a monitorování jejich implementace a v případě potřeby i prostřednictvím prosazování jejich změn. Kromě toho je Eurosystém jakožto centrální emisní banka pro euro zapojen do společného dozoru nad FMI, které provádějí významné činnosti v eurech, a do opatření krizového řízení.

Jednou z konkrétních oblastí zájmu v roce 2021 bylo hodnocení infrastruktur provozovaných Eurosystémem – systémů TARGET2 a T2S – na základě dozorových očekávání Eurosystému v oblasti kybernetické odolnosti. Cílem tohoto hodnocení je dále zlepšit kybernetickou odolnost obou infrastruktur. Prostřednictvím Rady pro kybernetickou odolnost eura přijal Eurosystém také opatření k další podpoře kybernetické odolnosti FMI v podobě zprovoznění iniciativy pro výměnu informací o kybernetických incidentech a zpravodajských informací (Cyber Information and Intelligence Sharing Initiative), a podpořil rovněž přijetí a implementaci rámce TIBER-EU.

V oblasti dozoru nad systémy TARGET2 a T2S Eurosystém i nadále navazoval na doporučení z předchozích hodnocení. V této souvislosti se zaměřil zejména na opatření k eliminaci faktorů, které se v roce 2020 podílely na vzniku hlavních provozních incidentů. S cílem podpořit efektivní spolupráci s dalšími orgány se zájmem na hladkém fungování T2S také poskytl údaje pro činnost v rámci ujednání o spolupráci v T2S.

Pokud jde o obecný rámec dozoru nad systémově významnými platebními systémy (SIPS), dokončil Eurosystém na základě veřejné konzultace přezkum nařízení o SIPS a v dubnu 2021 vydal revidované znění nařízení. Poté, co byl jako SIPS identifikován i systém MasterCard Clearing Management System, zahájil Eurosystém v souladu s nařízením o SIPS komplexní hodnocení tohoto systému. Eurosystém také monitoroval a vyhodnocoval spuštění modelu kontinuálního hrubého vypořádání pro STEP2-T a (prostřednictvím společného dozoru pod vedením Federálního rezervního systému) také přechod systému CLS Settlement na novou technickou platformu.

Byl dokončen nový rámec dozoru nad elektronickými platebními nástroji, systémy a uspořádáními (PISA)

Pokud jde o platební nástroje a platební systémy, zveřejnil Eurosystém svou sedmou zprávu o podvodech s platebními kartami. Dne 15. listopadu 2021 schválila Rada guvernérů ECB finální podobu rámce Eurosystému pro dozor nad elektronickými platebními nástroji, systémy a uspořádáními (rámec PISA). Eurosystém bude používat rámec PISA (který nahradí „Harmonizovaný přístup k dozoru a standardy dozoru nad platebními nástroji“ a všechny související rámce dozoru nad platebními kartami, přímým inkasem, převody peněz a bezpečnostními cíli pro elektronické peníze) k dohledu nad účastníky trhu, kteří umožňují nebo podporují používání karet, převodů peněz, přímého inkasa, převodů elektronických peněz a digitálních platebních tokenů. Mezi ně kromě tradičních platebních systémů patří i systémy digitálních platebních tokenů i platební uspořádání, která podporují konečné uživatele při převodu hodnot, např. digitální peněženky.

V rámci své úlohy centrální emisní banky v kolegiích orgánů dohledu nad ústředními protistranami (CCP) EU, kterou Eurosystém vykonává v souladu s nařízením o infrastruktuře evropských trhů (EMIR), posuzoval Eurosystém různé návrhy na rozšíření služeb ústředních protistran EU či zásadní změny v postupech řízení jejich rizik. Eurosystém se také podílel na činnosti Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) týkající se dohledu nad ústředními protistranami ze třetích zemí se systémovým významem pro EU (ústřední protistrany Tier 2) a v souladu s čl. 25 odst. 2 písm. c) nařízení EMIR na hodnocení toho, zda některé z clearingových služeb ústředních protistran Tier 2 nemají tak zásadní systémový význam, že by tyto protistrany neměly být uznány k poskytování těchto služeb zúčtovacím členům a obchodním systémům usazeným v EU. Dne 17. prosince 2021 zveřejnil orgán ESMA prohlášení[76] se závěrem, že náklady a rizika spojená s neuznáním služeb ústředních protistran Tier 2 usazených ve Spojeném království by v této fázi převážily nad přínosy pro EU a v reakci na zjištěná rizika a zranitelná místa navrhl soubor opatření.

V návaznosti na přijetí nového nařízení EU o ozdravných postupech a řešení krize centrálních protistran (CCPRR) přispěl Eurosystém k vývoji souvisejících regulatorních norem a obecných pokynů ESMA. Eurosystém se také podílel na vzniku a průběžné činnosti skupin pro přeshraniční krizové řízení CCP jak z eurozóny, tak ze třetích zemí. Účelem těchto skupin je zajistit přiměřenou připravenost na potenciální zahájení řešení krize CCP. Klíčovým aspektem této práce je posouzení, zda se předpokládá, že finanční zdroje CCP budou pro účely řešení krize adekvátní. Tento aspekt je z pohledu emisní centrální banky důležitý, a to zejména vzhledem k významnému riziku likvidity, které by z nedostatečného krytí zdrojů vyplývalo.

V roce 2021 se globální orgány tvořící standardy i nadále zaměřovaly na poznatky získané v období zátěže, jíž byly infrastruktury finančního trhu vystaveny během pandemie. V návaznosti na komplexní přezkum březnových turbulencí na finančních trzích, který provedla Rada pro finanční stabilitu, se ECB zapojila do činnosti společné pracovní skupiny pro marže, jejíž vznik iniciovaly Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry, Výbor pro platební a vypořádací systémy a Basilejský výbor pro bankovní dohled. Co se týče centrálně vypořádávaných derivátových trhů v EU, provedla ECB vlastní analýzy s cílem prozkoumat hlavní příčiny zvyšování počáteční marže během pandemie a přístup centrálních protistran ke zmírnění procykličnosti.

V oblasti vypořádání cenných papírů se Eurosystém jakožto emisní centrální banka v souladu s nařízením EU o centrálních depozitářích cenných papírů (CSDR) podílel na probíhajícím přezkumu a hodnocení centrálních depozitářů cenných papírů (CSD) v EU. Vzhledem k tomu, že je jediným orgánem, který se přímo podílí na hodnocení všech CSD v eurozóně i některých CSD mimo eurozónu, hraje Eurosystém významnou úlohu při prosazování bezpečného a jednotného přístupu a rovných podmínek pro jednotlivé CSD. Eurosystém se také podílel na přezkumu nařízení CSDR. V této souvislosti vydala ECB své stanovisko k pilotnímu režimu technologie sdíleného registru, který představuje jednu ze tří složek balíčku pro oblast digitálních financí iniciovaného Evropskou komisí, jehož cílem je usnadnit přístup k inovativním finančním produktům a zároveň zajistit ochranu spotřebitelů a finanční stabilitu.

4.3 Inovace a integrace tržní infrastruktury a platebních systémů

Aby mohl Eurosystém využívat inovativní potenciál digitalizace a řešit rostoucí výzvy, jimž evropská svrchovanost čelí na trhu plateb, zavedl komplexní strategii pro malé platby.

Jedním z hlavních cílů strategie pro malé platby je podpořit vznik celoevropského řešení pro malé platby prováděné prostřednictvím bezkontaktních platebních zařízení, tj. platby v místě prodeje, a také pro malé mobilní a online platby. Eurosystém vítá iniciativy pro platební řešení, která splňují cíle Eurosystému, a účastní se průběžného dialogu se zástupci zavedených i potenciálních nových iniciativ.

Plné zavedení okamžitých plateb bylo podpořeno řadou různých opatření

Dalším klíčovým cílem je zpřístupnit okamžité platby všem občanům a podnikům v celé Evropě a podpořit jejich zavedení jako nového standardu platebního styku. Z celkového počtu poskytovatelů platebních služeb nabízejících bezhotovostní převody SEPA jich na konci roku 2021 60 % nabízelo také okamžité bezhotovostní převody a okamžité platby představovaly 10,4 % všech bezhotovostních transakcí. K tomu, aby zavádění okamžitých plateb postupovalo rychleji, bude ovšem třeba podniknout další kroky. V roce 2021 nabyla účinnosti opatření, která mají zajistit dosažitelnost okamžitých plateb v rámci celé Evropy (viz kapitola 4.1). V současné době probíhají práce na zavedení okamžitých plateb na bezkontaktních platebních zařízeních pomocí vývoje standardu QR kódů, k nimž budou později přidány i další komunikační technologie.

Za účelem zlepšení přeshraničních plateb mimo eurozónu a EU přispívá Eurosystém k činnosti skupiny G20 a zkoumá vypořádání okamžitých plateb v cizích měnách v rámci služeb systému TARGET (viz kapitola 4.1).

Strategie Eurosystému pro malé platby dále zahrnuje vývoj služeb elektronické identity (eID) a elektronického podpisu (eSignature) s cílem umožnit využití těchto řešení v platebních službách. V zájmu zajištění dosažitelnosti a neutrálního přístupu je řadě nebankovních poskytovatelů platebních služeb jakožto klientům národních centrálních bank Eurosystému poskytován přístup ke konkrétním platebním systémům SEPA.

Souběžně se zaváděním strategie Eurosystému pro malé platby podporuje ECB také vývoj inovativních platebních služeb prostřednictvím otevřeného bankovnictví, tj. tím, že umožňuje třetím stranám nabízet služby k účtu vedenému jinou institucí prostřednictvím otevřených aplikačních programovacích rozhraní (API). Rada pro malé platby v eurech, která je strategickým orgánem na vysoké úrovni, jenž má za úkol podporovat integraci, inovace a konkurenceschopnost malých plateb v eurech v EU, usiluje pod vedením ECB o standardizaci API a snaží se dosáhnout vzájemně přínosné dohody o širším souboru služeb. V roce 2021 vyzvala tato Rada Evropskou radu pro platby, aby vyvinula systém pro přístup k API pro SEPA (SEPA API Access Scheme). V rámci tohoto systému budou dle právních a regulatorních požadavků revidované směrnice PSD2 vymezeny „základní“ služby, zahrnuty mohou být ovšem i „prémiové“ služby s přidanou hodnotou, které bude možné v souvislosti s otevřeným bankovnictvím poskytovat s tím, jak se bude směrnice PSD2 dále přirozeně vyvíjet.

V souladu s cílem prohloubit integraci evropských finančních trhů pokročila Poradní skupina ECB pro tržní infrastruktury pro cenné papíry a zajištění (AMI-SeCo) v harmonizaci služeb po uzavření obchodu. V oblasti řízení zajištění došlo v roce 2021 na evropských trzích k pokroku při definování a zavádění standardů obsažených v souboru jednotných pravidel řízení zajištění pro Evropu (Single Collateral Management Rulebook for Europe, SCoRE). Značný posun byl zaznamenán zejména v oblasti práv a závazků z cenných papírů, kde se AMI-SeCo dohodla s účastníky trhu na dalších aktualizacích příslušných standardů. Eurosystém také pečlivě monitoroval standardy SCoRE prostřednictvím dohodnutého monitorovacího rámce pokrývajícího široké spektrum trhů a zainteresovaných stran.

ECB rovněž zřídila kontaktní skupinu pro trh emitentů dluhových cenných papírů (Debt Issuance Market Contact Group, DIMCG), která má za úkol identifikovat potenciál pro zefektivnění procesu vydávání evropských dluhových cenných papírů. V roce 2021 tato skupina zveřejnila poradní zprávu, která se zabývá hlavními otázkami emise evropských dluhových cenných papírů. Zpráva zjistila, že se proces vydávání evropských dluhových cenných papírů vyznačuje určitými riziky, jakož i neefektivností a nepřiměřenými náklady. Ke snížení této neefektivnosti definovala skupina DIMCG seznam oblastí, ve kterých by celkovou efektivnost emise dluhových cenných papírů v Evropě zlepšila další harmonizace (např. požadavek „poznej svého zákazníka“, alokace ISIN a identifikace investorů).

AMI-SeCo také poskytla Evropské komisi informace o těch aspektech akčního plánu Komise pro unii kapitálových trhů, které se týkají poobchodních operací s cennými papíry, a to zejména zpracování srážkové daně a přezkumu nařízení o centrálních depozitářích cenných papírů.

Box 7
Zkoumání možnosti vydávání digitálního eura

V červenci 2021 rozhodla Rada guvernérů ECB o tom, že bude zahájena průzkumná fáze v rámci projektu digitálního eura.[77] K zavedení digitálního eura by mohlo dojít v důsledku některých změn, jako je například zvyšující se obliba online nákupů a zmenšující se role hotovosti jakožto platebního prostředku. Digitální euro by lidem zajistilo přístup k bezpečnému a všeobecně přijímanému platebnímu prostředku použitelnému i v digitální ekonomice. Představovalo by elektronickou formu peněz vydávaných Eurosystémem, které by byly bezrizikové a dostupné všem občanům pro každodenní platby. Doplňovalo by hotovost, ale nebylo by její náhradou. Zahájení fáze průzkumu znamená, že se Eurosystém na případné vydání digitálního eura připravuje, avšak o jeho zavedení rozhodne až v pozdější fázi.

V průzkumné fázi se Eurosystém zaměří na návrh možných funkcionalit digitálního eura. Ten bude vycházet z potřeb uživatelů, zároveň však bude napomáhat v předcházení nezákonným aktivitám a případným negativním dopadům na finanční stabilitu a měnovou politiku. Během této fáze, která potrvá 24 měsíců, bude třeba zodpovědět klíčové otázky týkající se podoby a distribuce digitálního eura. Budou se zkoumat způsoby použití, k nimž by pro splnění svého účelu mělo digitální euro sloužit. Posoudí se také možné parametry a funkce digitálního eura a související varianty jeho podoby, což bude zahrnovat i tvorbu prototypů a přípravu jeho koncepce. Tato fáze projektu navíc vyhodnotí i možný dopad zavedení digitálního eura na trh a vymezí obchodní model, jenž by si dohlížení zprostředkovatelé měli v prostředí digitálního eura osvojit. V neposlední řadě se bude také zabývat právními otázkami souvisejícími s případným zavedením digitálního eura a zaměří se i na nejvhodnější technická řešení, která by zjištěné problémy eliminovala.

Během tohoto posuzování bude Eurosystém aktivně spolupracovat se zainteresovanými subjekty. Co se týče uživatelů, snaží se ECB porozumět jejich potřebám a preferencím a prostřednictvím specializovaných průzkumů a skupinových diskuzí zapojuje do projektu digitálního eura také občany i obchodníky. Pokud jde o trh, bude jej poradní skupina pro trh digitálního eura informovat o přidané hodnotě, kterou by různorodý okruh subjektů v platebním systému eurozóny mohl se zavedením digitálního eura získat.[78] Nové informace o záležitostech týkajících se digitálního eura bude pravidelně dostávat také Rada pro malé platby v eurech. Kromě toho bude ECB o možnostech podoby digitálního eura pořádat konzultace s odborníky na technologie.[79] Na technické úrovni vyhodnocuje ECB ve spolupráci s útvary Evropské komise širokou škálu politických, právních i technických otázek, které vyplývají z případného zavedení digitálního eura.[80] K pravidelným výměnám názorů dochází také s Evropským parlamentem a s ministry financí zemí eurozóny v rámci Euroskupiny.[81] Na mezinárodní úrovni se ECB účastnila činnosti pracovní skupiny ministrů financí a centrálních bank zemí G7[82] i činnosti mezinárodní skupiny sdružující sedm centrálních bank[83], která spolupracuje s Bankou pro mezinárodní platby na výzkumu digitálních měn centrálních bank určených veřejnosti.[84]

5 Snaha o podporu fungování trhu a finanční služby poskytované ostatním institucím

ECB nadále nabízela operace v amerických dolarech protistranám v eurozóně, čímž poskytovala mechanismus jištění pro tržní financování. V roce 2021 zůstaly v platnosti likviditní linky v eurech, které byly určeny jiným centrálním bankám a byly zřízeny nebo aktivovány v roce 2020. Nebyly zřízeny žádné nové linky.

ECB neintervenovala na devizových trzích, jak je také uvedeno ve čtvrtletních údajích o devizových intervencích, které jsou zveřejňovány na webových stránkách ECB.

Dne 3. ledna 2022 finanční sektor úspěšně dokončil přechod od průměrné jednodenní sazby EONIA ke krátkodobé eurové sazbě ECB (€STR). Pokračoval také v práci na zlepšení robustnosti tržních postupů v oblasti tvorby cen včetně podpory většího využívání sazby €STR.

ECB i v roce 2021 odpovídala za správu různých finančních operací jménem EU a nadále plnila koordinační roli ve vztahu k rámci služeb Eurosystému v oblasti správy rezerv.

5.1 Vývoj tržních operací

Eurové a devizové likviditní linky

Likviditní linky pomáhají ECB plnit její cíl v oblasti cenové stability, bránit nedostatku eurové likvidity a vyhýbat se nežádoucím vedlejším efektům

Jedním z nástrojů měnové politiky ECB jsou likviditní linky, které jí umožňují řešit nedostatečnou dostupnost tržního financování v eurech mimo eurozónu a v cizích měnách, s níž se potýkají protistrany v eurozóně. Likviditní linky přispívají k hladké transmisi měnové politiky tím, že pomáhají zabránit možnému zpřísnění poskytování úvěrů způsobenému nedostatkem cizoměnového financování bank v eurozóně a eskalací nedostatku eurové likvidity do podoby náhlých prodejů aktiv denominovaných v eurech, které by ovlivňovaly finanční podmínky v eurozóně.[85]

Poskytováním eurové likvidity zahraničním centrálním bankám pomáhá ECB předcházet přelévání zahraniční poptávky po eurovém financování do nepřiměřeného zpřísňování finančních podmínek v eurozóně. V roce 2021 nadále existovaly likviditní linky v eurech, které byly zřízeny nebo aktivovány v roce 2020, a nebyly zřízeny žádné nové likviditní linky. Repo facilita Eurosystému (EUREP) zůstala k dispozici široké skupině centrálních bank mimo eurozónu. Dne 4. února 2021 ECB rozhodla prodloužit dočasné eurové likviditní linky s centrálními bankami zemí mimo eurozónu do března 2022. Tabulka 5.1 uvádí eurové likviditní linky, které byly aktivní k 31. prosinci 2021 a na jejichž základě ECB mohla poskytovat zahraničním centrálním bankám likviditu v eurech.

Poskytování cizích měn protistranám v eurozóně snižuje tlak na světových úvěrových trzích. Pomáhá zmírňovat dopady tohoto napětí na nabídku úvěrů domácnostem a podnikům v eurozóně i v zahraničí. V roce 2021 ECB v koordinaci s Federálním rezervním systémem, Bank of Canada, Bank of England, Bank of Japan a švýcarskou centrální bankou poskytovala likviditu v amerických dolarech. Nabízela dvě splatnosti: 7 a 84 dnů. Operace se splatností 84 dnů byly od 1. července 2021 pozastaveny, protože došlo k normalizaci tržních podmínek. Sedmidenní operace nadále sloužily jako mechanismus jištění pro trhy soukromého financování.

Tabulka 5.1

Přehled aktivních likviditních linek ECB

Zdroj: webové stránky ECB.
Poznámka: Tabulka nezahrnuje repo linky uzavřené s centrálními bankami mimo eurozónu v rámci EUREP, pro které ECB nezveřejňuje své protistrany.

Příspěvek ECB k reformě referenčních úrokových sazeb

ECB se nadále podílela na reformě referenčních úrokových sazeb v eurozóně, a to dvěma způsoby: zaprvé poskytovala robustní a spolehlivou referenční sazbu, krátkodobou eurovou sazbu (€STR), a zadruhé působila jako katalyzátor tržních iniciativ tím, že zajišťovala sekretariát pracovní skupiny pro eurové bezrizikové sazby vytvořené soukromým sektorem, a to až do konce původního mandátu skupiny v květnu 2021.

Přechod ze sazby EONIA na sazbu €STR byl úspěšně dokončen

Po několika letech příprav byl úspěšně dokončen přechod ze sazby EONIA na sazbu €STR a sazba EONIA byla naposledy zveřejněna 3. ledna 2022. Tento hladký přechod zahrnoval v minulém roce několik významných mezníků. V říjnu 2021 instituce zajišťující centrální vypořádání na derivátovém trhu, na němž se sazby EONIA využívaly zdaleka nejvíce, provedly jednorázovou konverzi všech nesplacených pozic EONIA na pozice €STR a poté ukončily vypořádávání produktů vázaných na sazbu EONIA. Tento krok pomohl přesunout likviditu na derivátovém trhu směrem k používání sazby €STR a zabránil problémům s těmi derivátovými kontrakty vázanými na sazbu EONIA, které byly splatné až po posledním zveřejnění sazby EONIA 3. ledna 2022. V říjnu 2021 Evropská komise dále označila sazbu €STR za oficiální náhradu sazby EONIA ve smlouvách, které nemají funkční záložní ustanovení.[86] To poskytlo uživatelům sazby EONIA dodatečnou jistotu a snížilo právní rizika před ukončením této referenční sazby.

Vzhledem k robustnosti a reprezentativnosti sazby €STR, kterou potvrdil druhý výroční metodický přezkum provedený ECB, jsou účastníci trhu vybízeni, aby v souladu s pokyny Rady pro finanční stabilitu sazbu používali pro hotovostní i derivátové produkty. S cílem prosazovat a podpořit širší využívání sazby €STR včetně ustanovení o záložních sazbách u kontraktů vázaných na eurovou mezibankovní nabídkovou sazbu (EURIBOR) ECB v dubnu 2021 začala zveřejňovat složené průměrné sazby €STR a složený index (viz box 8).

Prioritou zůstává realizace záložních řešení pro EURIBOR

Pracovní skupina pro eurové bezrizikové sazby vydala v květnu 2021 doporučení ohledně záložních ustanovení ve smlouvách vázaných na EURIBOR a přispěla tak k plánování možného ukončení používání sazby EURIBOR. Po dosažení tohoto významného mezníku převzal od ECB zajišťování sekretariátu pracovní skupiny Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) a došlo k aktualizaci mandátu skupiny. Prioritou je nyní pracovat na implementaci doporučení pro záložní ustanovení pro EURIBOR a zmírňovat dopad ukončení londýnské mezibankovní nabídkové sazby (LIBOR) k 3. lednu 2022 na uživatele v eurozóně.[87] Účastníci trhu by měli sledovat diskuse pracovní skupiny, brát v úvahu její doporučení a analýzy a zvážit jejich uplatnění ve vlastních záložních plánech.

Revidovaný kodex devizového trhu a obnovení prohlášení o jeho dodržování ze strany ESCB

Zveřejnění aktualizovaného kodexu devizového trhu a prohlášení o jeho dodržování ze strany ESCB

V roce 2017 byl zaveden Globální kodex devizového trhu („kodex“), který zahrnuje soubor zásad přijímaných jako osvědčené postupy na devizovém trhu. Jednalo se o přímou a důležitou reakci na nedůvěru na devizovém trhu v důsledku řady případů porušení povinností na trhu a s tím spojených pokut ve výši mnoha miliard amerických dolarů. Globální devizový výbor přezkoumal a aktualizoval zásady kodexu v několika klíčových oblastech, aby zajistil, že kodex zůstane relevantní a udrží krok s vývojem na devizovém trhu. Hlavním důvodem mnoha z těchto aktualizací byla potřeba větší informační otevřenosti a transparentnosti ohledně postupů uplatňovaných při devizových transakcích na stále složitějším trhu. Aktualizovaný kodex byl zveřejněn 15. července 2021. Na procesu přezkumu se významně podílela ECB a její Kontaktní skupina pro devizové trhy. Několik členů této kontaktní skupiny se účastnilo pracovních skupin Globálního devizového výboru a výrazně se podílelo se na přípravě aktualizovaného kodexu. Do budoucna je důležité, aby se všichni účastníci devizového trhu s aktualizovaným kodexem seznámili, vyhodnotili dopady aktualizovaných zásad na svoje činnosti a uvedli tyto činnosti do souladu s kodexem. Členové Evropského systému centrálních bank, který tvoří ECB a národní centrální banky všech členských států EU, již vnitřní přezkum svých činností provedli. Po jeho dokončení 15. února 2022 vydali aktualizované prohlášení o dodržování kodexu.[88]

Zveřejňování informací o devizových intervencích

ECB neintervenovala na devizovém trhu

ECB v roce 2021 neintervenovala na devizovém trhu. Od zavedení eura intervenovala ECB na devizovém trhu dvakrát – v letech 2000 a 2011. Údaje o devizových intervencích jsou zveřejňovány čtvrtletně se zpožděním jednoho čtvrtletí na webových stránkách ECB a v datovém úložišti Statistical Data Warehouse. Informace zveřejňované ve čtvrtletní tabulce jsou zachyceny také v ročním vyjádření ve Výroční zprávě ECB (viz tabulka 5.2). Pokud v příslušném čtvrtletí k žádným devizovým intervencím nedošlo, je tato informace výslovně uvedena.

Tabulka 5.2

Devizové intervence ECB

Zdroj: ECB.

Rámec pro zveřejňování informací pokrývá devizové intervence prováděné ECB jednostranně a na základě koordinace s jinými měnovými orgány i devizové intervence „na okraji fluktuačního pásma“ v rámci mechanismu směnných kurzů (ERM II).

5.2 Správa výpůjčních a úvěrových operací EU

ECB odpovídá za správu výpůjčních a úvěrových operací EU v rámci mechanismu střednědobé finanční pomoci (MTFA)[89], evropského mechanismu finanční stabilizace (EFSM)[90], evropského nástroje pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE)[91] a Next Generation EU (NGEU)[92].

ECB zpracovává platby související s různými programy úvěrů EU

Na základě MTFA vypořádala ECB v roce 2021 platby úroků z úvěrů. K 31. prosinci 2021 činila celková částka nevypořádaných operací v rámci této facility 200 mil. EUR. ECB v roce 2021 vypořádala také různé platby a úroky související s úvěry v rámci EFSM. K 31. prosinci 2021 činila celková částka nevypořádaných operací v rámci tohoto mechanismu 46,8 mld. EUR. ECB v roce 2021 zpracovala platby úvěrů v rámci nástroje SURE různým členským státům a související úrokové platby. K 31. prosinci 2021 činila celková částka nevypořádaných operací v rámci tohoto mechanismu 89,6 mld. EUR. ECB v roce 2021 rovněž zpracovala platby úvěrů a grantů různým členským státům v rámci NGEU.

Obdobně ECB odpovídá za správu plateb souvisejících s operacemi v rámci Evropského nástroje finanční stability (EFSF)[93]Evropského mechanismu stability (ESM)[94]. Za EFSF vypořádala ECB v roce 2021 různé platby úroků a poplatků ze dvou úvěrů.

ECB také odpovídá za zpracování všech plateb spojených s dohodou o úvěrové facilitě pro Řecko.[95] K 31. prosinci 2021 činila celková částka nevypořádaných operací v rámci této dohody 50,1 mld. EUR.

5.3 Služby Eurosystému v oblasti správy rezerv

Služby v rámci ERMS poskytuje řada národních centrálních bank Eurosystému

V roce 2021 Eurosystém i nadále nabízel komplexní spektrum finančních služeb spadajících pod rámec správy rezerv (ERMS) vytvořený v roce 2005 pro správu rezervních aktiv zákazníků, která jsou denominována v eurech. Některé národní centrální banky Eurosystému poskytují finanční služby centrálním bankám, měnovým orgánům a orgánům státní správy se sídlem mimo eurozónu a mezinárodním organizacím v souladu s tímto rámcem, harmonizovanými podmínkami a tržními standardy. ECB plní celkovou koordinační roli, monitoruje hladké fungování služeb, prosazuje změny ke zlepšení rámce a připravuje související zprávy pro Radu guvernérů ECB.

V ERMS na konci roku 2021 bylo 265 zákaznických účtů oproti 260 na konci roku 2020. Celková agregovaná aktiva (která zahrnují hotovostní aktiva a cenné papíry) spravovaná v rámci ERMS vzrostla v porovnání s rokem 2020 přibližně o 18 %.

V zájmu jednoznačnosti byla v roce 2021 provedena revize právního rámce ERMS, která zahrnovala aktualizace zaměřené na posílení motivace k transparentnosti při vykazování a ke sdílení informací v rámci Eurosystému v souvislosti s poskytováním služeb ERMS.

6 Vysoká poptávka po hotovosti a nadále nízký počet padělků

ECB a národní centrální banky zemí eurozóny odpovídají za vydávání eurobankovek v požadovaném množství a nominálních hodnotách, za zajištění dostupnosti hotovosti a za zachování důvěry ve společnou měnu. Pandemie COVID-19 ovlivnila platební chování dvěma způsoby. Zaprvé zdůraznila úlohu hotovosti jako uchovatele hodnoty a zadruhé částečně snížila transakční poptávku po hotovosti. Přesto se v roce 2021 počet eurobankovek v oběhu nadále zvyšoval, zatímco počet padělaných bankovek stažených z oběhu zůstal na své historicky nejnižší úrovni. Vzhledem ke skutečnosti, že mnoho spotřebitelů stále dává při placení přednost hotovosti, usiluje Eurosystém o zajištění dostatečného přístupu k hotovosti i jejího přijímání také v nadcházejících letech, což také popisuje ve své hotovostní strategii.

Jakmile bylo v roce 2019 dokončeno zavádění bankovek série Europa, pustil se Eurosystém do příprav vývoje budoucích bankovek.

6.1 Oběh eurobankovek

Počet a hodnota eurobankovek v oběhu se zvýšily, největší podíl měla bankovka 50 EUR

V roce 2021 vzrostl počet eurobankovek v oběhu o 6,5 % a jejich hodnota se zvýšila o 7,7 %. Na konci roku bylo v oběhu 28,2 mld. eurobankovek a jejich celková hodnota činila 1,54 bil. EUR (viz graf 6.1). V hodnotovém vyjádření měla v oběhu nejvyšší podíl bankovka 50 EUR (43,3 %); celková hodnota padesátieurových bankovek v oběhu zhruba odpovídala souhrnné hodnotě bankovek 100 EUR, 200 EUR a 500 EUR (viz graf 6.2).

Graf 6.1

Počet a hodnota eurobankovek v oběhu

(levá osa: mld. EUR; pravá osa: v mld.)

Zdroj: ECB.

Graf 6.2

Hodnota eurobankovek v oběhu podle nominální hodnoty

(mld. EUR)

Zdroj: ECB.

Změny u nominálních hodnot eurobankovek v oběhu byly v roce 2021 i nadále ovlivňovány probíhající pandemií COVID-19 a odlišnými funkcemi hotovosti. Poptávka po bankovkách 200 EUR a 100 EUR, které se využívají také jako uchovatel hodnoty, byla i nadále vysoká a meziročně vzrostla o 33,6 %, resp. 9,0 %. Meziroční růst hodnoty bankovek 50 EUR v hotovostním oběhu činil 7,5 % a souhrnné meziroční tempo růstu hodnoty bankovek 5 až 20 EUR dosáhlo 3,0 %.

ECB a národní centrální banky udržují kvalitu eurobankovek v oběhu na vysoké úrovni

Národní centrální banky Eurosystému ověřily pravost a kvalitu 23,5 mld. bankovek v hodnotě 759,3 mld. EUR, což je jen o něco méně než celkový počet kusů eurobankovek v oběhu. Z celkového množství zpracovaných bankovek bylo v peněžním oběhu opotřebováno 2,9 mld. kusů. Tyto bankovky bylo třeba nahradit a zachovat tak v oběhu pouze bankovky vysoké kvality.

Nárůst počtu euromincí v oběhu

Na konci roku 2021 činil celkový počet euromincí v oběhu 141,2 mld. a jejich hodnota dosahovala 31,2 mld. EUR. V porovnání s koncem roku 2020 vzrostla hodnota euromincí v oběhu o 2,7 %.

6.2 Snadné každodenní zpracovávání eurobankovek

Vzhledem k úloze hotovosti v evropské společnosti se ECB snaží zajistit, aby eurobankovky i nadále plnily svůj účel, snadno se používaly a odolávaly padělání.

Součástí tohoto průběžného úsilí o zachování jen takových eurobankovek, které plní svou funkci, je i získávání pravidelné zpětné vazby od subjektů, jenž eurobankovky zpracovávají. Tato činnost hraje klíčovou úlohu při vývoji budoucích eurobankovek a jejich ochranných prvků. S cílem lépe porozumět tomu, co si zpracovatelé hotovosti myslí o současné podobě eurobankovek, postupech ověřování jejich pravosti a manipulaci s nimi, byl v roce 2021 mezi těmito zpracovateli proveden průzkum.

Respondenty z řad zpracovatelů hotovosti byli lidé ve věku nad 16 let ze všech 19 zemí eurozóny, kteří v rámci své profesionální činnosti pravidelně zpracovávají hotovost. Celkem bylo dotazováno více než 22 000 respondentů.

Vysoká míra spokojenosti se stávající podobou a nominálními hodnotami eurobankovek mezi zpracovateli hotovosti

Průzkum ukázal vysokou míru spokojenosti mezi zpracovateli hotovosti se stávající podobou eurobankovek i jejich nominálními hodnotami. S rozpoznáváním bankovek měli zpracovatelé hotovosti v eurozóně potíže jen výjimečně.

Pravost bankovek je ověřována velmi často (bankovky kontroluje šest z deseti zpracovatelů hotovosti) a respondenti, kteří v poslední době prošli školením, tak činí téměř standardně. Stroje či zařízení k ověřování pravosti bankovek používá (56 %) respondentů. Zpracovatelé hotovosti provádějí zpravidla rychlé ověření pravosti podle jednoho (23 %) či více (39 %) ochranných prvků.

Pro zpracovatele hotovosti je důležitá rychlost a jednoduchost ověření

Hlavním důvodem pro volbu určitého ochranného prvku je rychlost jeho ověření. Důležitá je také jednoduchost kontroly tohoto prvku. Tento závěr platí pro všechny ochranné prvky i nominální hodnoty bankovek.

6.3 Padělání eurobankovek na historicky nízké úrovni

ECB radí veřejnosti, aby věnovala zvýšenou pozornost při přijímání bankovek a používala test rozpoznání pravosti hmatem, nastavením proti světlu a nakloněním

Sestupný trend v padělání eurobankovek pokračoval i v roce 2021, kdy byl zaznamenán další historicky nejnižší podíl padělků na pravých bankovkách v oběhu (viz graf 6.3). Celkový počet padělaných bankovek stažených z oběhu činil 347 000 kusů, což znamená, že na 1 milion pravých bankovek připadalo v průběhu jednoho roku pouze 12 padělků. Kvalita padělků je i nadále nízká, a lze je tedy velmi rychle a snadno odhalit provedením testu rozpoznání pravosti bankovky hmatem, nastavením proti světlu a nakloněním.

Graf 6.3

Počet padělaných eurobankovek na milion pravých eurobankovek v oběhu

(počet kusů na milion)

Zdroj: ECB.

Vývoj budoucích eurobankovek byl již zahájen

Hotovost zůstane v budoucnu důležitá

ECB očekává, že hotovost bude v eurozóně široce používána i v období po roce 2030. Z tohoto důvodu, ale také z důvodu udržení náskoku před padělateli, je nutné připravit zavedení zdokonalených a moderních eurobankovek, které důvěru veřejnosti v eurobankovky upevní a zajistí bezpečnost a komfort jejich používání. Vzhledem k délce a složitosti procesu vývoje budoucích bankovek se již začalo s přípravami tohoto procesu, a to včetně výzkumu a vývoje, pravidelných konzultací se zainteresovanými stranami i širokou veřejností a výroby testovacích bankovek s novými ochrannými prvky.

ECB plánuje podobu budoucích eurobankovek změnit. Součástí procesu návrhu nových bankovek bude i zapracování příspěvků od evropských občanů. ECB očekává, že konečnou podobu návrhů nových eurobankovek vybere v roce 2024.

7 Statistika

ECB za podpory národních centrálních bank vyvíjí, shromažďuje, sestavuje a publikuje širokou škálu statistik a údajů, které jsou nezbytné pro podporu měnové politiky ECB, jakož i úkolů souvisejících s finanční stabilitou a dalších úkolů Evropského systému centrálních bank (ESCB) a Evropské rady pro systémová rizika (ESRB). Tyto statistiky jsou dále využívány veřejnými institucemi, mezinárodními organizacemi, účastníky finančního trhu, médii i širokou veřejností a pomáhají ECB zvýšit transparentnost její práce.

Tato kapitola se zaměřuje na nové statistiky eurozóny, konkrétně na vypracování experimentálních ukazatelů na podporu politiky v oblasti změny klimatu a cenové indexy vlastnického bydlení. Dva boxy se pak zaměřují na nedávné zveřejnění složených průměrných sazeb a indexů €STR a podporu globální standardizace dat.

7.1 Nové a vylepšené statistiky eurozóny

Vývoj makrostatistik nadále plní svůj účel

Rada guvernérů ECB přijala v dubnu 2021 nové obecné zásady v oblasti čtvrtletních finančních účtů.[96] Byly stanoveny nové požadavky na data a prováděcí časový rámec pro čtvrtletní vykazování finančních účtů s novými shrnutími, které se věnují hospodářskému rozvoji a uživatelským požadavkům.

Byly přijaty obecné zásady ECB pro předkládání nových čtvrtletních údajů o finančních účtech

Tyto nové obecné zásady stanoví požadavky pro podrobné vykazování údajů jinými dílčími sektory finančních institucí, aby se zlepšily statistiky podporující sledování nebankovního finančního sektoru v měnových analýzách a analýzách finanční stability. Zavádí se rovněž nové členění finančních nástrojů podle funkčních kategorií platební bilance, což umožní identifikaci přeshraničních transakcí s ohledem na zahraniční přímo investující společnosti a nová rozdělení nástrojů pro důchodové zabezpečení a životní pojištění. Tyto nové statistiky budou od druhého pololetí 2022 zveřejňovány pro uživatele.

Nové nařízení vyžaduje údaje, které zlepší analýzu měnového a úvěrového vývoje

Po přezkumu požadavků na statistická vykazování pro položky rozvah měnových finančních institucí, včetně veřejné konzultace provedené na začátku roku 2020, zveřejnila ECB nové nařízení.[97] Jeho účelem je vyhovět vysoce prioritní poptávce po údajích pro analýzy měnového a úvěrového vývoje. Nařízení dále zavádí úpravy některých stávajících požadavků, definic a rovněž odchylek vykazování tam, kde takové úpravy podpoří lepší integraci s ostatními statistickými soubory údajů.

Rozvíjí se statistická vykazování Eurosystému, která sníží zatížení bank výkaznictvím

Po konzultaci vedené napříč celým bankovním odvětvím schválila Rada guvernérů v prosinci 2021 zahájení fáze plánování Integrovaného rámce výkaznictví (IReF).[98] IReF je určen ke konsolidaci statistických výkazů bank eurozóny, a tím ke snížení jejich zatížení výkaznictvím díky využití digitalizace a efektivnější organizaci sběru a produkce dat. Tento projekt je vyvíjen v úzké spolupráci s ostatními evropskými orgány a jeho dlouhodobým cílem je dosažení další standardizace a integrace v oblasti statistického, obezřetnostního a rezolučního výkaznictví. Spuštění nového rámce výkaznictví se předpokládá v roce 2027.

7.2 Vytvoření experimentálních ukazatelů na podporu politiky v oblasti změny klimatu

Protože změna klimatu bude stále více ovlivňovat hospodářství a finanční systém, schválila Rada guvernérů v červnu 2021 komplexní akční plán[99] na další začlenění témat změny klimatu do svých politik.

Pro analýzu dopadů změny klimatu na hospodářství a finanční systém jsou potřeba údaje a ukazatele

Pro zlepšení analýzy jsou nezbytná granulární data a mezinárodně porovnatelné ukazatele. Plán si proto klade za cíl vytvořit soubor nových experimentálních ukazatelů pro rizika související se změnou klimatu a udržitelné finance finančních institucí – například pro vydávání zelených dluhopisů nebo uhlíkovou stopu – a poté díky dostupnosti a harmonizaci údajů analýzu dopadů změny klimatu postupně vylepšovat.

Statistický výbor ESCB[100] se zavázal vypracovat metodologicky osvědčené postupy a vytvořit experimentální ukazatele pro expozice finančních institucí vůči fyzickým rizikům souvisejícím s klimatem, pro uhlíkovou stopu portfolií a pro udržitelné finance. Údaje zadávané do těchto ukazatelů budou kromě stávajících souborů údajů ECB pocházet z kombinace údajů z veřejných a soukromých zdrojů. Vydání prvního souboru ukazatelů se plánuje na konec roku 2022.

V souvislosti s údaji existuje mnoho výzev, protože trh je v současnosti tvořen různými produkty, jež nejsou zcela harmonizovány. ECB postupně buduje informační základnu s údaji od několika neharmonizovaných poskytovatelů údajů. Její následující kroky se budou opírat o budoucí politiky a iniciativy EU v oblasti taxonomií environmentální udržitelnosti, zveřejňování a výkaznictví, a to včetně standardu zelených dluhopisů.

7.3 Cenové indexy vlastnického bydlení

Předpokládá se, že začlenění nákladů na vlastnické bydlení do HICP zlepší měření inflace…

Po svém přezkumu strategie měnové politiky Rada guvernérů oznámila, že celkový HICP zůstává vhodným indexem pro kvantifikaci cíle cenové stability v eurozóně a zůstane zachován jako cenový index používaný k měření inflace v eurozóně pro účely měnové politiky. ECB se domnívá, že cenová stabilita bude nejlépe zachována zacílením na střednědobou inflaci měřenou HICP ve výši 2 %, přičemž symetrický závazek tento cíl udržovat se jeví jako nežádoucí jak s ohledem na příliš nízkou, tak i příliš vysokou míru inflace. Kromě toho mají náklady na bydlení značný význam také z hlediska nutnosti disponovat širokým zastoupením cen zboží a služeb spotřebovávaných hospodářstvím.[101] Protože si ECB přeje, aby HICP vhodně zastupoval spotřební vzorce domácností eurozóny, navrhla Rada guvernérů kroky pro lepší zachycení nákladů na bydlení v HICP eurozóny.

Pokud jde o bydlení, existují dvě hlavní možnosti: pronájem obydlí, nebo jeho vlastnictví. Zatímco pronájmy jsou do HICP zahrnuty, náklady související s vlastnickým bydlením (owner-occupied housing, OOH) nikoliv. Proto Rada guvernérů požádala o začlenění nákladů OOH do HICP. Jejich začlenění s sebou nicméně nese různé technické a koncepční problémy a v rámci tohoto procesu je rovněž nutné vyřešit, jakou roli zde budou různé instituce EU hrát.

…to se ovšem pojí s metodologickými a technickými výzvami

Jedním z problémů je dvojí povaha bydlení: na první pohled může být koupě domu považována za investici do majetku. Nicméně kupující mohou být vedeni různými záměry: mohou dům využívat pouze pro investiční účely (pronajmou jej), nebo primárně pro spotřebu (bydlet v něm jako vlastníci). Protože vlastníci budou rovněž těžit ze zvyšování hodnoty obydlí během času, bude bydlení využíváno jako investice a zároveň pro spotřebu. Podle tohoto právního základu by se měl HICP zaměřit na spotřební výdaje nezahrnující investice. Jak ovšem ukazují podstatné odchylky při zpracování tohoto tématu v různých členských státech, izolování části spotřeby je z technického hlediska obtížné.

Další problémy souvisí s metodou používanou k měření OOH. ECB při měření OOH podporuje takzvaný přístup čisté akvizice. Pouze tato metoda odpovídá koncepčnímu rámci HICP jakožto měřítka kupní síly, protože nakládá s vlastnickým bydlením stejně jako s jinými dlouhodobými statky. Ceny nových automobilů například zohledňuje v okamžik koupě, přestože bude automobil používán několik dalších let. Přístup čisté akvizice se již používá pro čtvrtletní cenové indexy bydlení obývaného vlastníky (owner-occupied housing price indices, OOHPI) zveřejňované Eurostatem. Cenové indexy OOH vychází pouze z transakcí v sektoru domácností, což je stejné pravidlo jako u HICP. Prodeje rezidenčního bydlení jsou vyloučeny, což znamená, že se OOHPI zaměřují zejména na nově postavené domy a byty. Ty se často nachází na okrajích měst, tedy v místech, kde se ceny mohou vyvíjet jinak než celkové ceny bydlení. Do OOHPI jsou rovněž zahrnuty výdaje související s transakcí (například notářské poplatky) a výdaje související s vlastnictvím (například pojištění, opravy a rekonstrukce bydlení). Výsledkem zaměření se na nákupy nového bydlení je relativně malý počet použitelných transakcí za měsíc. Je proto obtížné vypočítat měsíční cenový index, a to zejména v menších zemích. Vzhledem ke čtvrtletní frekvenci OOHPI a jejich tříměsíčnímu zpoždění (na rozdíl od HICP, který se zveřejňuje na konci vykazovaného měsíce) navíc současný formát těchto indexů nesplňuje požadavky na integraci do HICP.

Rada guvernérů se při provádění přezkumu strategie věnovala všem těmto technickým problémům i způsobům jejich řešení a rozhodla se doporučit plán k začlenění OOH do HICP, a to s využitím přístupu čisté akvizice.[102]

Plán ECB stanoví další kroky pro tvorbu cenových indexů vlastnického bydlení a jejich využití v kombinaci s HICP

Plán ECB navrhl první zavedení interního analytického indexu ECB, který kombinuje HICP s OOHPI. Rovněž byl vyzván Eurostat, aby do roku 2023 zveřejňoval experimentální čtvrtletní HICP zahrnující náklady OOH. Současně bude (zřejmě v roce 2026) spuštěn nezbytný právní rámec zveřejňování oficiálního čtvrtletního indexu. Konečným cílem je možnost brzkého začlenění indexů OOH do HICP v měsíčních intervalech, čímž budou plně použitelné pro účely měnové politiky.

Rada guvernérů také rozhodla, že během přechodného období zůstane hlavním referenčním indexem měnové politiky stávající HICP.[103] Čtvrtletní samostatný cenový index OOH a po svém zavedení také čtvrtletní indexy kombinující HICP a OOH nicméně sehrají důležitou úlohu při poskytování informací pro rozhodování v oblasti měnové politiky.

Box 8
Nové zveřejňování složených průměrných sazeb a indexu €STR

ECB od 15. dubna 2021 zveřejňuje denní složené sazby €STR pro různé doby splatnosti a také složený index €STR. Složené sazby jsou vhodné jako referenční sazby ve finančních kontraktech a jako nouzové sazby pro ostatní referenční sazby. Představují spolehlivou alternativu ostatním dostupným referenčním ukazatelům v mnoha kontraktech, kde se použití složené časové referenční sazby považuje za vhodné.

Sazby se vypočítávají pouze s použitím historických hodnot krátkodobé eurové sazby (€STR), tj. jednodenní referenční úrokové sazby zveřejňované a spravované ECB od října 2019. Složené průměrné sazby €STR se vypočítávají se zpožděním pro standardizované splatnosti 1 týden, 1 měsíc, 3 měsíce, 6 měsíců a 12 měsíců, přičemž se použijí posloupnosti realizovaných sazeb €STR pro každou dobu splatnosti. Složené průměrné sazby €STR se vypočítávají zpětně za standardizovaná období splatnosti 1 týdne, 1 měsíce, 3 měsíců, 6 měsíců a 12 měsíců, přičemž se pro každou dobu splatnosti použije sekvence realizovaných sazeb €STR. Složený index €STR naopak umožňuje výpočet složené průměrné sazby €STR za jakoukoliv jinou než standardní dobu splatnosti. Přesná pravidla výpočtu průměrných sazeb a indexu byla stanovena s přihlédnutím ke zpětné vazbě z veřejné konzultace a jsou většinou sladěna s pravidly jiných centrálních bank zveřejňujících ekvivalentní sazby.[104]

Protože jsou založeny pouze na zjištěných hodnotách sazby €STR, zdědily složené sazby a index také její spolehlivost, která je odvozena z hloubky a likvidity jednodenního peněžního trhu s eurem. Skutečnost, že jsou vypočítány a zveřejňovány ECB podle stejných pravidel jako €STR, znamená, že také pochází z důvěryhodného a spolehlivého zdroje. Obecné zásady ECB k €STR byly změněny výslovně kvůli uznání tohoto nového úkolu ECB a jako rozšíření rámce pravidel €STR pro výpočet a zveřejňování složených průměrných sazeb a indexu €STR v příslušných případech.[105]

Složené průměrné sazby €STR a složený index €STR jsou zveřejňovány každý obchodní den systému TARGET2 v 9:15 CET na informační platformě ECB (MID) a ve statistické databázi ECB (SDW). Kromě denních hodnot pěti sazeb a indexu zveřejňuje ECB také data počátku a konce jednotlivých standardizovaných dob splatnosti, aby byla usnadněna reprodukovatelnost výpočtů.

Box 9
Podpora globální standardizace údajů

Standardizace je nezbytným základem statistického výkaznictví a sestavování přesných a srovnatelných oficiálních statistik. Opora v mezinárodně uznávaných datových standardech, které pomocí standardních identifikátorů propojují různé soubory dat a zajišťují společnou taxonomii napříč různými oblastmi, je pro důvěryhodnost a transparentnost oficiálních statistik klíčová.

ECB se proto významně podílí na globálních snahách o standardizaci, a to od vytváření nových norem až po úpravu těch stávajících, přičemž výrazně přispívá k činnosti Technického výboru 68 ISO, který odpovídá za tvorbu globálních norem pro odvětví finančních služeb. Pracovníci ECB se v posledních letech zúčastnili mnoha zasedání poradních a pracovních skupin zapojených do tvorby či revize různých mezinárodních norem, jež představují základ pro statistické výkaznictví.

Společně s několika národními centrálními bankami hraje ECB rovněž klíčovou úlohu při aktuálním řízení stávajících norem, a to zejména prostřednictvím aktivní účasti ve Výboru pro regulatorní dohled (ROC) a jeho dílčích strukturách. ROC je mezinárodní orgán pověřený dohledem nad:

    • identifikátorem právního subjektu (LEI);
    • jedinečným identifikátorem transakce (UTI);
    • jedinečným identifikátorem produktu (UPI);
    • kritickými datovými prvky (CDE).

LEI se stal v ECB a dalších mezinárodních a národních orgánech standardem pro jedinečnou identifikaci právních subjektů.[106] Jedná se o zásadní zdroj informací o právních subjektech, který se používá jako doplněk ostatních údajů a podporuje různé typy analýz prováděných v rámci ESCB. Přínosy LEI se neomezují jen na jeho použití pro statistické účely a veřejnými orgány, neboť tento identifikátor má širokou škálu využití rovněž ve finančním i nefinančním sektoru.

Stejně jako v případě jiných norem je zásadní, aby byly výše uvedené identifikátory a datové prvky přijaty ve velkém počtu jurisdikcí, neboť jedině tak bude možné naplno využívat jejich předností, snižovat náklady a dosáhnout globální harmonizace.

ECB se rovněž výrazně podílí na správě a vývoji norem podávání zpráv využívaných ve finančním odvětví a v mezinárodních institucích. Konkrétně je ECB garantem normy Statistical Data and Metadata Exchange (SDMX, výměna statistických dat a metadat), což je mezinárodní iniciativa zaměřená na standardizaci výměny statistických dat. ECB předsedá technické pracovní skupině SDMX pro informační model a aktivně přispěla k vývoji nové verze informačního modelu SDMX – SDMX 3.0, který byl oficiálně uveden v roce 2021 na Globální konferenci o SDMX.[107] Jedním z hlavních vylepšení informačního modelu v SDMX 3.0 je podpora výměny mikrodat, včetně celé řady indikátorů a atributů.

ECB se rovněž podílela na činnosti Skupiny pro správu registrace a Skupin pro hodnocení standardů normy ISO 20022, používané mimo jiné k definování zpráv pro komunikaci a datové přenosy mezi finančními institucemi podporujícími procesy související s platbami, obchodováním s cennými papíry a jejich vypořádáním.[108] ISO 20022 podporuje finanční odvětví tím, že poskytuje společnou metodologii pro definování nových zpráv ve finanční komunikaci. Rovněž nabízí společné úložiště, tzv. Datový slovník, kde se ukládají společné komponenty zpráv dostupné pro další opakované použití.

ECB přijala závazek k další podpoře mezinárodních datových norem s cílem dalšího zlepšování transparentnosti finančních trhů a zmírňování systémových rizik.

8 Výzkumné aktivity ECB

Výzkumné aktivity byly v roce 2021 nadále ovlivňovány ekonomickými důsledky pandemie COVID-19. Při hodnocení situace domácností se ukázalo jako vysoce užitečné nové výběrové šetření o očekáváních spotřebitelů. Zároveň pokračovaly ve své práci pravidelné výzkumné programy. Byla vytvořena nová výzkumná skupina pro oblast změny klimatu. Významného pokroku dosáhl program zaměřený na analýzu tvorby cen na základě mikrodat (PRISMA). Vztahy s akademickým světem se během roku 2021 opět zintenzivnily, ale konferenční aktivity byly nadále poněkud omezeny pandemií navzdory tomu, že akce v prezenční formě byly částečně nahrazeny těmi virtuálními.

8.1 Nová výzkumná skupina pro oblast změny klimatu

Výzkum zaměřený na změnu klimatu nabyl na intenzitě a zaměřil se především na implikace změny klimatu pro provádění měnové politiky a vztah mezi změnou klimatu a finančními trhy

V roce 2021 se výzkum v oblasti změny klimatu zintenzivnil v souladu s deklarovaným úmyslem ECB lépe porozumět implikacím změny klimatu pro měnovou politiku a s jejím zesilujícím závazkem přispívat k politikám v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se klimatickému vývoji. Zohledňoval přitom rizika a efekty spojené se změnou klimatu a klimatickými politikami s cílem přispět k plnění mandátu ECB. Zejména zahájila činnost výzkumná skupina Evropského systému centrálních bank (ESCB) pro oblast změn klimatu, a to během druhé poloviny roku 2021. Jejím cílem je usnadnit koordinaci mezi výzkumníky z národních centrálních bank EU a ECB prostřednictvím každoměsíčních výzkumných webinářů, výměny informací i odborných znalostí a plánovaného každoročního workshopu. V roce 2021 tato výzkumná skupina spolupořádala v rámci každoročního workshopu pro výzkumné skupiny ESCB diskusi ke změně klimatu. Ačkoli výzkum zpočátku zaujímal širší pohled na ekonomii změny klimatu, pozornost se zúží na témata těsněji spojená s měnovou politikou.[109]

Jedna z hlavních oblastí výzkumu v ECB se zaměřuje na implikace změny klimatu pro provádění měnové politiky. Například jedna studie analyzovala environmentální důsledky programu nákupu aktiv podnikového sektoru ECB (CSPP).[110] Došla k závěru, že portfolio podnikových dluhopisů ECB je v porovnání s tržním portfoliem akcií vychýleno směrem k uhlíkově náročným sektorům. Ačkoli portfolio ECB z velké části odráží sektorovou strukturu dluhopisových trhů, uhlíkově náročné sektory, jako jsou síťová odvětví a uhlíkově náročné segmenty zpracovatelského průmyslu, se spoléhají více na dluhopisové financování než nízkouhlíkové sektory (viz graf 8.1). Studie přispívá k probíhající debatě o tom, zda by se ECB měla posunout od zásady „tržní neutrality“, kdy složení aktiv v jejím podnikovém portfoliu kopíruje dluhopisový trh, k přístupu zaměřenému na kopírování struktury reálné ekonomiky a tím přesunout těžiště svých nákupů více k firmám v zelenějších sektorech.

Další oblast výzkumu se zabývá vztahem mezi finančními trhy a klimatickou změnou. Jedna studie ukázala, že počet patentovaných inovací nízkouhlíkových technologií je v EU nižší než ve vybraných srovnatelných zemích a je v jednotlivých členských státech velmi různorodý.[111] Velkou část těchto rozdílů lze vysvětlit pomocí rozdílů v investicích do výzkumu a vývoje a obecně v investicích během počáteční fáze rozvoje firem. Tato zjištění poukazují na výzvy, kterým EU čelí při podpoře vývoje technologií zmírňujících klimatické změny, vzhledem k tomu, že celkové výdaje na výzkum a vývoj zaostávají za doporučeními Lisabonské strategie. Studie doporučuje, aby fiskální a měnové politiky podporovaly trhy rizikového kapitálu a investice do výzkumu a vývoje zelených technologií.

Graf 8.1

Podíly ekonomických sektorů na programu CSPP

(podíly sektorů na celkových objemech)

Zdroj: Papoutsi, M., Piazzesi, M. a Schneider, M., „How unconventional is green monetary policy?“, Working Paper Series, ECB, mimeo.
Poznámky: Graf znázorňuje podíly sektorů v ekonomice jako celku a na dluhopisovém trhu společně se sektorovými podíly dluhopisů způsobilých pro CSPP a sektorovými podíly dluhopisů, které ECB nakoupila v programu CSPP. Tržní podíly jsou vyjádřeny jako kapitálové příjmy podle sektorů, tj. přidaná hodnota po odečtení mzdových nákladů. Podíly na dluhopisových trzích odrážejí celkový objem nesplacených dluhopisů. Podíly dluhopisů způsobilých pro účast v CSPP se týkají dluhopisů, které splňují kritéria pro zařazení do CSPP. Z konstrukce sektorových podílů vyplývá, že se všechny dohromady rovnají jedné.

8.2 Ostatní výzkumné programy

Výzkumná pracovní skupina pro měnovou politiku, makroobezřetnostní politiku a finanční stabilitu završila svoji činnost

Výzkumná pracovní skupina pro měnovou politiku, makroobezřetnostní politiku a finanční stabilitu završila v roce 2021 svoji činnost. Její výzkumné aktivity vyústily v řadu analytických poznatků a hospodářskopolitických implikací pro vztah mezi měnovou a makroobezřetnostní politikou. Analyzovala například substituční vztahy mezi podporou nabídky úvěrů ekonomice a riziky pro finanční stabilitu. I když makroobezřetnostní politiky, které omezují systémové riziko, chrání proti závažným finančním recesím, mohou mít negativní dopad tím, že omezí dostupnost úvěrů pro produktivní ekonomické aktivity během období hospodářské expanze. I když jsou měnověpolitické nástroje klíčové pro podporu zprostředkovatelské kapacity bank, mohou mít také nezamýšlené důsledky v podobě zvýšení motivace bank k přijímání rizik.

Správně kalibrované nástroje k posílení odolnosti finančního sektoru by měly tyto substituční vztahy zohledňovat, neboť finanční zdraví bankovního systému ovlivňuje transmisi měnové politiky.

Výzkumný program PRISMA se zabýval heterogenitou inflace napříč příjmovými skupinami domácností

Výzkumný program pro analýzu mikrodat o tvorbě cen PRISMA (Price-setting Microdata Analysis Network) zkoumá tvorbu cen jednotlivých firem a maloobchodníků, a to s použitím mikrodat o cenách. V roce 2021 program analyzoval heterogenitu inflace napříč domácnostmi, která vyplývá z regionálního uspořádání a rozdílů ve spotřebních koších domácností.

Jedna z jeho studií se zabývala heterogenitou inflace napříč příjmovými skupinami domácností. Zjistila výrazné rozdíly v mírách inflace, kterým jednotlivé domácnosti čelí, a to do značné míry v důsledku idiosynkratického výběru produktů v rámci skupin produktů. Domácnosti s nízkými příjmy čelily v poslední dekádě v průměru poněkud vyšší inflaci. Zjištěné rozdíly jsou nicméně malé a liší se napříč zeměmi i v čase. Další studie došla k závěru, že míry inflace, jimž čelí vysokopříjmové domácnosti, jsou citlivější na měnovou politiku.

Výzkumný program pro finance a spotřebu domácností zahájil sběr dat pro další vlnu svého pravidelného výběrového šetření v roce 2021

Výzkumný program pro finance a spotřebu domácností zahájil sběr dat pro další vlnu svého pravidelného výběrového šetření v roce 2021. Výzkum založený na tomto šetření dospěl k závěru, že program nákupu aktiv ECB výrazně snížil míru nezaměstnanosti ve spodní části příjmového rozdělení. Další výzkumné práce se zabývaly implikacemi heterogenity domácností pro transmisi měnové politiky, hromaděním úvěrů na bydlení a hypotečního dluhu a výpůjčním chováním vlastníků bytů či domů.

Pravidelné výzkumné programy nadále koordinovaly výzkum v rámci ESCB

Pravidelné výzkumné programy pokračovaly v koordinování výzkumu v ESCB a v udržování vztahů s akademickými výzkumníky. Tři výzkumné skupiny ESCB se zaměřením „měnová ekonomie“, „mezinárodní makroekonomie, fiskální politika, ekonomie trhu práce, konkurenceschopnost a správa a řízení HMU“ a „finanční stabilita, makroobezřetnostní regulace a mikroobezřetnostní dohled“ pořádaly workshopy na nejnaléhavější témata v těchto oblastech, a to částečně v souvislosti s pandemií. Výzkum například ukázal, že uvolnění makroobezřetnostních rezerv podpořilo poskytování úvěrů domácnostem. Další z jejich workshopů se zabýval střednědobými důsledky pandemie COVID-19 pro realokační efekty v zahraničním obchodě a na trzích práce.

8.3 Konference a publikace

Vztahy s akademickým světem byly nadále poněkud omezeny pandemií...

Vztahy s akademickým světem byly nadále poněkud omezeny pandemií. Ačkoli většina pravidelných konferencí a konzultací se uskutečnila v online podobě, mnohé z nich měly menší rozsah než v předchozích letech, včetně Fóra ECB o centrálním bankovnictví, výroční výzkumné konference ECB a konference ECB o měnové politice. Tyto konference se zabývaly dlouhodobějšími důsledky pandemie COVID-19 a možnostmi reakce hospodářských politik, ale zahrnovaly také inovativní výzkum související s transmisí měnové politiky a strukturami finančního trhu. Pokud jde o další konference, ECB zorganizovala první společné sympozium CEPR, EBRD a ECB na téma „Změna klimatu, finance a zelený růst“, jehož se zúčastnili tvůrci hospodářských politik a akademici z oblasti ekonomie a klimatologie. 11. konference ECB o prognostických technikách se zabývala metodami prognózování v abnormálních dobách.

... zatímco publikační činnost byla i nadále intenzivní

V roce 2021 bylo celkem 126 článků připravených zaměstnanci ECB vydáno v rámci ediční řady ECB s názvem Working Paper Series. Kromě toho byly v rámci edičních řad ECB Occasional Paper Series, Statistics Paper Series a Discussion Paper Series publikovány studie blíže zaměřené na hospodářskou politiku či na metodologii. Publikace Occasional Paper Series zveřejněné v roce 2021 zahrnují zejména řadu studií vypracovaných v rámci přezkumu strategie ECB. Mnoho z výsledků výzkumné činnosti ECB bylo taktéž publikováno v renomovaných akademických časopisech a 14 článků bylo zveřejněno v publikaci ECB Research Bulletin, jejíž cílovou skupinou je širší veřejnost.

Box 10
Fiskální podpora během pandemie – poznatky z nového výběrového šetření ECB o očekáváních spotřebitelů

Pandemie koronaviru měla velmi různorodé ekonomické a finanční dopady na domácnosti a spotřebitele v závislosti na jejich osobní a ekonomické situaci.[112] Panuje obecná shoda, že potřeba finanční podpory domácností se lišila podle jednotlivých zemí, ekonomických sektorů, typů zaměstnání a demografických charakteristik, jako jsou rodinný stav či rodičovství.

Tyto různorodé dopady pandemie představovaly mimořádnou výzvu pro poskytování fiskální podpory cíleným a efektivním způsobem. Vlády jednotlivých zemí eurozóny poskytovaly domácnostem rozsáhlou finanční podporu v řadě forem. Opatření sahala od tradičních prvků systému sociálního zabezpečení, jako jsou automatické stabilizátory a stávající programy sociálního zabezpečení, až po časově ohraničenou podporu příjmů během pandemie včetně nepeněžní podpory (např. rozšířené péče o dítě). Vlády navíc podpořily domácnosti nepřímo prostřednictvím dotací pro firmy, jako byly přímé dotace na pracovní místa a úvěrové záruky a moratoria.

Nové výběrové šetření ECB o očekáváních spotřebitelů (Consumer Expectations Survey, CES) se během roku 2021 ukázalo jako cenný zdroj informací pro sledování ekonomických dopadů těchto hospodářskopolitických opatření. Rozhovory v rámci CES na základě reprezentativních vzorků domácností z šesti největších ekonomik eurozóny (Belgie, Německa, Španělska, Francie, Itálie a Nizozemska) probíhaly prostřednictvím internetu a s měsíční frekvencí. Nabízely tak mezinárodně srovnatelné údaje ve včasné podobě. Výběrové šetření bylo zahájeno pilotní fází v lednu 2020 a do další fáze se posunulo ve druhé polovině roku 2021, přičemž práce pokračují i v roce 2022. V této fázi bude použit rozsáhlejší vzorek a širší pokrytí zemí zahrnující dalších pět zemí eurozóny.

Graf A

Typy vládní podpory v souvislosti s pandemií v roce 2020

(v % respondentů, kteří odpověděli, že podporu obdrželi, podle typu)

Zdroj: Údaje z CES shromážděné v prosinci 2020.
Poznámky: Vážené úhrny. Respondenti byli požádáni, aby odpověděli na otázku „V reakci na šíření koronaviru (COVID-19) zavádí vlády opatření na podporu domácností, pracovníků a podniků. Uveďte prosím, zda Vaše domácnost od ledna 2020 takovou podporu obdržela, v kterémkoli z následujících formulářů.“ Respondenti mohli vybrat více odpovědí ze seznamu přímých a nepřímých podpůrných opatření, jak ukazuje graf na horizontální ose.

Díky šetření CES bylo možné vyhodnotit, jak byla vládní podpora distribuována mezi jednotlivé domácnosti, jaké typy podpory byly k dispozici i jak domácnosti tato fiskální opatření vnímaly. Výsledky například ukázaly, že opatření byla do značné míry zacílená a podporovala domácnosti, které je potřebovaly nejvíce. Jak je patrné z grafu A, pouze necelých 30 % domácností v eurozóně uvedlo, že obdržely určitou formu vládní podpory, zatímco zbývající domácnosti uvedly, že jim žádná podpora nebyla poskytnuta. Kromě toho měly domácnosti ze dvou nejnižších příjmových kvintilů výrazně vyšší podíl respondentů, kteří podporu získali.[113] Nejvýznamnějším typem podpory byla výplata ušlých výdělků ze zaměstnání, kterou dostalo přibližně 6 % respondentů CES.

V rámci šetření byly navíc domácnosti požádány, aby uvedly své hodnocení přiměřenosti fiskálních podpůrných opatření s ohledem na svou finanční situaci bez ohledu na to, zda nějakou formu podpory obdržely. Výsledky naznačují pozitivní vztah mezi tímto hodnocením a spotřebou domácností, jak je vidět např. V grafu B u výdajů na nákup dovolených a zboží krátkodobé spotřeby. Výzkum na základě dat z CES také naznačuje, že toto hodnocení může být důležitým faktorem při stabilizaci spotřeby. Domácnosti, které považují vládní intervence za přiměřené, obvykle utrácí více, zejména za velké položky, jako jsou zájezdy a automobily, což odráží jejich optimističtější vnímání příjmové perspektivy, budoucího přístupu k úvěrům a finančního blahobytu.[114] Tento vývoj však byl zjištěn také u domácností, které podporu vlády nezískaly, což naznačuje, že fiskální opatření mohou mít širší důsledky v tom smyslu, že ovlivňují chování všech domácností a nikoli pouze zamýšlených či skutečných příjemců.

Graf B

Vnímaná přiměřenost vládní podpory v pandemii a spotřeba

(osa x: průměrná vnímaná přiměřenost v intervalu od 0 – „velmi špatná“ do 10 – „velmi dobrá“; osa y: panel a) procento respondentů, kteří v uplynulém měsíci zakoupili dovolenou; panel b) logaritmus spotřeby krátkodobého zboží v uplynulém měsíci)

Zdroj: CES.
Poznámky: Respondenti byli požádáni, aby odpověděli na otázku „Vlády přijímají opatření na poskytování finanční podpory v reakci na šíření koronaviru (COVID-19). Jak hodnotíte přiměřenost těchto opatření pro finanční situaci vaší domácnosti?“. Jejich odpověď se měla pohybovat mezi 0 (velmi špatná) a 10 (velmi dobrá). Celková spotřeba zboží krátkodobé spotřeby je získána z následující čtvrtletně opakované otázky o spotřebě domácnosti za uplynulý měsíc: „Kolik Vaše domácnost během posledního měsíce utratila za zboží a služby u každé z níže uvedených složek?“ Respondenti také každý měsíc dostávají podobnou otázku týkající se nákupů nákladnějšího zboží (např. dovolených) v posledních 30 dnech: „Které z následujících zboží nebo služeb jste za posledních 30 dní zakoupil/a? Prosím vyberte všechny možnosti, které se Vás týkají.“ Poslední údaje jsou za říjen 2021.

9 Právní činnosti a povinnosti

Tato kapitola se zabývá výnosy Soudního dvora Evropské unie v řízeních, která se týkala ECB, poskytuje informace o stanoviscích ECB a případech nesplnění povinnosti konzultovat s ECB návrhy právních předpisů spadajících do oblasti její působnosti a podává zprávu o dodržování zákazu měnového financování a zvýhodněného přístupu, které ECB monitoruje.

9.1 Řízení vedená Soudním dvorem Evropské unie týkající se ECB

Soudní dvůr posílil pozici guvernérů národních centrálních bank podle Protokolu o výsadách a imunitách Evropské unie

Velký senát Soudního dvora dne 30. listopadu 2021 poprvé interpretoval Protokol (č. 7) o výsadách a imunitách Evropské unie ve vztahu ke guvernérům národních centrálních bank (NCB) členských států. Žádost o řízení o předběžné otázce byla učiněna v kontextu trestního řízení vedeného s bývalým guvernérem Latvijas Banka pro trestné činy korupce a praní špinavých peněz (věc C-3/20). Tento rozsudek je důležitý z několika aspektů. Zaprvé, Soudní dvůr objasnil, že guvernéři NCB jakožto členové orgánu ECB požívají imunitu před právními řízeními za činnosti vykonávané z titulu jejich úřední funkce, podobně jako úředníci a další zaměstnanci Unie. Soudní dvůr potvrdil, že je funkce guvernéra NCB charakterizována dvojí profesní úlohou, jejímž výsledkem je hybridní status – jak národního orgánu, tak člena orgánu ECB (viz rovněž spojené věci C 202/18 a C 238/18, Rimšēvičs a ECB v. Lotyšská republika). Zadruhé, imunita v právních řízeních se neomezuje na soudní řízení, ale zahrnuje i trestněprávní vyšetřování. Zatřetí, pokud vnitrostátní orgány v jakékoliv fázi trestněprávního řízení zjistí, že by dotčené chování mohl guvernér NCB spáchat ve své úřední funkci člena orgánu ECB, musí konzultovat ECB. Bude-li se ECB domnívat, že byly činnosti skutečně provedeny v rámci této funkce, musí vnitrostátní orgán požádat ECB, aby guvernéra NCB zbavila imunity. ECB poté sama posoudí, zda toto zbavení imunity neodporuje zájmům Unie. Začtvrté, skutky jako podvod, korupce a praní špinavých peněz spadají mimo soubor povinností člena orgánu ECB. Zapáté, důkaz získaný při trestněprávním vyšetřování guvernéra NCB, na nějž se vztahuje imunita, může být použitý v trestněprávním řízení proti stejnému guvernérovi ve vztahu k činům, na něž se imunita nevztahuje, nebo proti jiným osobám. A na závěr, nepřiměřená trestněprávní vyšetřování nebo řízení související s činy, na něž se nevztahuje imunita, odporují zásadě loajální spolupráce.

Soudní dvůr souhlasil s ECB, že její posouzení selhání či pravděpodobného selhání představuje přípravný akt postupu řešení krize, a proto nepodléhá samostatnému soudnímu přezkumu

Dne 6. května 2021 vydal Soudní dvůr odvolací rozsudek týkající se přípustnosti žaloby na anulování rozhodnutí, že je úvěrová instituce v selhání nebo pravděpodobném selhání (FOLTF) podle čl. 18 odst. 1 písm. a) nařízení č. 806/2014 (spojené věci C-551/19 P a C-552/19 P, ABLV Bank AS a další v. ECB). Posouzení FOLTF je krokem postupu řešení krize předpokládaným článkem 18 tohoto nařízení, podle něhož přijetí schématu řešení krize podléhá třem kumulativním podmínkám, konkrétně že i) úvěrová instituce je FOLTF, ii) neexistuje žádný důvodný předpoklad, že by tomuto selhání dokázalo v přiměřené lhůtě zabránit jakékoliv alternativní opatření, a iii) řešení krize je nezbytné ve veřejném zájmu. První podmínku může posoudit ECB nebo Jednotný výbor pro řešení krizí (SRB), druhou a třetí podmínku pak SRB.

Soudní dvůr potvrdil závěr Tribunálu uvedený v jeho rozhodnutích ve věcech T-281/18 a T-283/18, že žaloby na anulování podané proti posouzení ECB, že je úvěrová instituce FOLTF, jsou nepřípustné. Soudní dvůr podpořil argumenty ECB a uvedl, že posouzení FOLT jsou přípravnými opatřeními v postupu řešení krizí. Nemají závazný právní účinek, který by výrazně měnil právní postavení úvěrové instituce. Podle Soudního dvora musí být postup řešení krize považován za „za komplexní správní řízení, kterého se účastní více orgánů, a předmětem soudního přezkumu (před unijními soudy) podle čl. 86 odst. 2 tohoto nařízení může být pouze jeho konečný výsledek, vyplývající z výkonu pravomoci SRB“. Posouzení FOLTF prováděné ECB tedy nepodléhá samostatnému soudnímu přezkumu, ale může podléhat incidenčnímu přezkumu v kontextu soudního řízení proti rozhodnutí SRB, kterým končí postup podle článku 18 nařízení č. 806/2014.

9.2 Stanoviska ECB a případy neplnění povinnosti konzultace s ECB

Čl. 127 odst. 4 a čl. 282 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie vyžadují, aby ECB byla konzultována ve věci jakýchkoliv navrhovaných právních předpisů EU nebo návrhů vnitrostátních právních předpisů spadajících do oblasti působnosti ECB. Všechna stanoviska ECB jsou zveřejněna na internetových stránkách EUR-Lex. Stanoviska ECB k navrhovaným právním předpisům EU jsou zveřejňována také v Úředním věstníku Evropské unie. ECB v roce 2021 přijala osm stanovisek k návrhům právních předpisů EU a 32 stanovisek k návrhům vnitrostátních právních předpisů spadajících do oblasti její působnosti.

Zřejmé a závažné případy neplnění povinnosti konzultace s ECB

Byly zaznamenány tři případy nesplnění povinnosti konzultovat návrh právního předpisu[115] s ECB, které se týkaly vnitrostátních právních předpisů. První případ se týkal změny litevského zákoníku práce, která požadovala vyplácení odměny a dalších plateb souvisejících se zaměstnáním na bankovní účet uvedený zaměstnancem. V souladu s minulými stanovisky ECB, kde bylo požadováno splnění podmínky proporcionality, byl tento případ považován za jasný a důležitý vzhledem k jeho potenciálnímu omezujícímu dopadu mimo jiné na platební prostředky v Litvě. Druhý případ souvisel se změnou polského zákona o dani z příjmu fyzických osob, který mimo jiné zaváděl určitá omezení hotovostních plateb pro zákazníky i podniky. V souladu s minulými stanovisky ECB byl tento případ považován za jasný a důležitý vzhledem k jeho potenciálnímu omezujícímu dopadu mimo jiné na platební prostředky v Polsku. Třetí případ se týkal španělského zákona o opatřeních pro prevenci a boj proti daňovým podvodům, který zaváděl limit 1 000 EUR pro hotovostní platby nepodnikajících fyzických osob, které jsou španělskými daňovými rezidenty, podnikajícím subjektům. V souladu s minulými stanovisky ECB byl tento případ považován za jasný a důležitý vzhledem k jeho potenciálnímu negativnímu dopadu na systém hotovostních plateb ve Španělsku.

ECB přijala stanoviska k návrhům právních předpisů EU

ECB přijala sedm stanovisek k návrhům EU týkajícím se inovací v oblastech digitálních financí, zelených financí a umělé inteligence (AI). Týkaly se regulace kryptoaktiv, kybernetické bezpečnosti a digitální provozní odolnosti finančního sektoru, pilotního režimu tržních infrastruktur podle technologie distribuované účetní knihy, výkazů podniků týkajících se udržitelnosti a zelených dluhopisů a poskytování a využívání systémů AI úvěrovými institucemi. Tato stanoviska uváděla obsáhlé postřehy týkající se dopadů těchto inovací na měnovou politiku, tržní infrastruktury a platby, obezřetnostní dohled nad úvěrovými institucemi a finanční stabilitu. ECB rovněž přijala stanovisko varující před návrhem EU požadujícím u služeb spočívajících v převodu měn použití eurových devizových referenčních sazeb vyhlašovaných ECB.

ECB přijala stanoviska k návrhům vnitrostátních právních předpisů

ECB přijala několik stanovisek týkajících se měny a platebních prostředků, včetně vydávání a oběhu eurových bankovek a mincí v Lotyšsku, povinnosti přijímat hotovostní platby v Dánsku a Polsku, ochrany eurových bankovek a mincí před paděláním v Irsku a pravidel zaokrouhlování plateb v eurocentech na Slovensku.

ECB přijala několik stanovisek k návrhům vnitrostátních právních předpisů týkajících se regulace a dohledu nad systémy plateb a/nebo vypořádání cenných papírů v Itálii, Lotyšsku, Litvě a Maďarsku.

ECB přijala mnoho stanovisek k návrhům vnitrostátních předpisů týkajících se národních centrálních bank (NCB), včetně nových úkolů Banco de España týkajících se dohledu nad vydáváním krytých dluhopisů úvěrovými institucemi a splnění požadavků jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA) na straně uživatelů platebních služeb, souladu statutu Българска народна банка (Buharská národní banka) s požadavky na nezávislost centrální banky, zásadní reformy Latvijas Banka, která modernizuje její řídicí struktury a předpokládá začlenění funkcí dohledu a řešení krizí do centrální banky, odpovědnosti Eesti Pank za Estonský úřad finančního dohledu (Finantsinspektsioon), nutnosti refundace nákladů NCB za provádění úkolů státní správy v souladu se zákazem měnového financování, jako například nového úkolu centrální banky Kypru souvisejícího s připraveností v oblasti národní obrany, úkolů centrální banky Irska souvisejících s mincemi a úkolů Oesterreichische Nationalbank ve vztahu k Rakouské daňové radě (Fiskalrat), specifikace mandátu pro Magyar Nemzeti Bank v oblasti environmentální udržitelnosti, výzvy maďarským orgánům, aby Magyar Nemzeti Bank nepřidělovaly úkol poskytovat půjčky v oblasti energetické účinnosti přímo spotřebitelům, souladu půjček Narodowy Bank Polski polskému bankovnímu garančnímu fondu se zákazem měnového financování, zlepšení právního zabezpečení úvěrových operací Narodowy Bank Polski, splnění požadavků Smlouvy u nových úkolů civilního nouzového plánování centrální banky Kypru, souladu příspěvků od Banca d’Italia a Oesterreichische Nationalbank na účast Itálie a Rakouska na programech týkajících se MMF se zákazem měnového financování, navrhovaného úkolu pro Banka Slovenije, aby dohlížela nad souladem uvěrových institucí s požadavky týkajícími se restrukturalizace úvěrů ve švýcarských francích, účasti centrální banky Kypru na monitorování záručního schématu kyperské vlády pro úvěrové instituce během pandemie COVID-19, dopadu požadavků na svobodný přístup k informacím na Oesterreichische Nationalbank a požadavků na minimální rezervy Narodowy Bank Polski.

ECB přijala několik stanovisek k návrhům vnitrostátních právních předpisů týkajících se statistických záležitostí, včetně dat z nadnárodních podnikatelských skupin v Německu, zavedení vnitrostátního identifikačního čísla podniků a registru základních podnikových údajů v Německu, shromažďování statistických údajů týkajících se přeshraničních služeb v Rakousku, shromažďování statistických údajů v Lotyšsku a vykazování údajů souvisejících s úvěry v Belgii.

ECB přijala několik stanovisek k návrhům vnitrostátních právních předpisů týkajících se obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi, včetně dopadu požadavků na svobodný přístup k informacím v Rakousku, dopadu rámce transparentnosti pro smlouvy zahrnující použití veřejných fondů v Portugalsku pro ochranu důvěrných dohledových informací, odložených daňových pohledávek řeckých úvěrových institucí, zakládání estonských úvěrových institucí se základním kapitálem 1–5 milionů EUR, souladu státního auditu estonského orgánu finančního dohledu s nezávislostí charakteristickou pro bankovní dohled, schválení vydání krytých dluhopisů finskými a španělskými úvěrovými institucemi, lhůt pro estonský orgán finančního dohledu nebo ECB pro provedení posouzení vhodnosti členů řídicího orgánu a zaměstnanců v klíčových funkcích v estonských úvěrových institucích, dohledu nad smlouvami o outsourcingu uzavřenými německými úvěrovými institucemi, zavedení nových důvodů pro zahájení procesu odebrání bankovní licence slovinských úvěrových institucí a uznání závěrečného vyrovnání pohledávek a závazků jakožto prvku snižujícího riziko pro úvěrové instituce založené podle lotyšských právních předpisů.

ECB přijala několik stanovisek k návrhům vnitrostátních právních předpisů týkajících se finanční stability, včetně účasti Řeckého fondu finanční stability na zvyšování kapitálu řeckých úvěrových institucí v jiné podobě než preventivní rekapitalizace nebo řešení krizí, makroobezřetnostního mandátu a nástrojů Latvijas Banka, restrukturalizace úvěrů ve švýcarských francích ve Slovinsku, regulace nesouladu splatností u maďarských úvěrů a prosaditelnosti smluv o závěrečném vyrovnání pohledávek a závazků v Lotyšsku.

9.3 Dodržování zákazu měnového financování a zvýhodněného přístupu

Podle čl. 271 písm. d) Smlouvy o fungování Evropské unie je ECB pověřena úkolem sledovat dodržování zákazů plynoucích z článků 123 a 124 Smlouvy a nařízení Rady (ES) č. 3603/93 a 3604/93 ze strany národních centrálních bank členských zemí (NCB). Článek 123 zakazuje ECB a NCB poskytovat vládám a institucím či orgánům EU možnost přečerpání zůstatku bankovních účtů nebo jakýkoli jiný typ úvěru, stejně jako nakupovat na primárním trhu dluhové nástroje emitované těmito institucemi. Článek 124 zakazuje jakékoli opatření nepodložené obezřetným posouzením, které by umožňovalo zvýhodněný přístup vlád a institucí a orgánů EU k finančním institucím. Evropská komise souběžně s Radou guvernérů ECB monitoruje, jak členské státy tato ustanovení dodržují.

ECB také sleduje, jak centrální banky v EU nakupují na sekundárních trzích dluhové nástroje emitované domácím veřejným sektorem, veřejným sektorem jiných členských států a institucemi a orgány EU. V souladu s body odůvodnění nařízení Rady (ES) č. 3603/93 nesmí být akvizice dluhových nástrojů veřejného sektoru na sekundárním trhu využita k obcházení cíle článku 123 Smlouvy. Takové nákupy by se neměly stát formou nepřímého měnového financování veřejného sektoru.

Zákazy stanovené v článku 123 a 124 Smlouvy byly všeobecně dodržovány

Kontrola dodržování zákazů v průběhu roku 2021 provedená ECB potvrdila, že články 123 a 124 Smlouvy byly všeobecně dodržovány.

ECB bude nadále sledovat účast Magyar Nemzeti Bank na budapešťské burze, jelikož její nákup většinového podílu na budapešťské burze v roce 2015 lze stále vnímat jako zdroj obav z hlediska měnového financování.

Irská centrální banka v průběhu roku 2021 snížila aktiva spojená s Irish Bank Resolution Corporation, a to prostřednictvím prodeje dlouhodobých dluhopisů s pohyblivou úrokovou sazbou, což je krok směřující k tomu, aby se těchto aktiv zbavila zcela, jak je to nezbytné. K dalšímu zmírnění vážných obav týkajících se měnového financování by přispělo přiměřeně rychlé pokračování prodejů.

Financování závazků veřejného sektoru vůči MMF prostřednictvím NCB se nepovažuje za měnové financování, pokud jsou výsledkem zahraniční pohledávky, které mají veškeré charakteristiky rezervních aktiv. Z finančních příspěvků, které několik NCB poskytuje prostřednictvím MMF na dluhové úlevy silně zadluženým zemím, ovšem zahraniční pohledávky nevznikají. Tato forma finančních příspěvků NCB na iniciativy MMF proto není kompatibilní se zákazem měnového financování a vyžaduje nápravná opatření.

10 ECB v kontextu EU a v mezinárodním kontextu

ECB v roce 2021 pokračovala v úzkém dialogu se svými evropskými a mezinárodními partnery. Vztah ECB s Evropským parlamentem představuje základní kámen rámce odpovědnosti ECB. ECB po celý rok úzce spolupracovala s Hospodářským a měnovým výborem Evropského parlamentu (ECON) prostřednictvím pravidelných slyšení, korespondence a dalších setkání v kontextu přezkumu strategie ECB a digitálního eura. Mimo Evropu se ECB rovněž konstruktivně angažovala v dialogu s ministerstvy financí a centrálními bankami zemí skupiny G20 a diskusích týkajících se centrálních bank vedených v Mezinárodním měnovém fondu (MMF), jež se zaměřovaly zejména na politickou reakci na podporu celosvětového zotavení z pandemie COVID-19. ECB rovněž svými odbornými znalostmi a názory přispěla ke společným stanoviskům přijatým na mezinárodních fórech Evropskou unií nebo státy eurozóny. Nové všeobecné přidělení zvláštních práv čerpání Mezinárodním měnovým fondem bylo významnou událostí podporující celosvětovou ekonomiku a Eurosystém sehrál svou úlohu při zajištění toho, že bude dobrovolný trh s výměnou zvláštních práv čerpání fungovat správně.

10.1 Odpovědnost ECB

Nezávislost musí být doprovázena přiměřenou úrovní odpovědnosti

Nezávislost Evropské centrální banky zaručená ve Smlouvě o fungování Evropské unie (SFEU) jí umožňuje plnit mandát udržování cenové stability bez politického vměšování. Nezávislost musí být doprovázena přiměřenou úrovní odpovědnosti a Smlouva o fungování Evropské unie stanoví, že ECB je primárně odpovědná Evropskému parlamentu coby orgánu složenému z volených zástupců občanů EU. Účinné plnění závazků ECB v oblasti odpovědnosti vůči Evropskému parlamentu pro ECB je, a nadále bude, povinností. Dialog s Evropským parlamentem umožňuje, aby ECB vysvětlovala své činnosti zástupcům občanů EU a naslouchala jejich obavám. Praxe odpovědnosti ECB se flexibilně rozvíjí nad rámec požadavků stanovených v čl. 284 odst. 3 SFEU. Tyto požadavky jsou dále doplněny o soudní přezkum Soudním dvorem Evropské unie.

Vzájemné vztahy s Evropským parlamentem

V roce 2021 se prezidentka ECB zúčastnila čtyř pravidelných slyšení výboru ECON a v únoru plenární diskuse o výroční zprávě ECB za rok 2019. Viceprezident ECB v dubnu 2021 prezentoval ve výboru ECON Výroční zprávu ECB za rok 2020. ECB zveřejnila svou odpověď na podněty Evropského parlamentu, které tvořily součást jeho usnesení k výroční zprávě za rok 2019. ECB v roce 2021 rovněž odpověděla na 46 písemných otázek poslanců Evropského parlamentu.

Kromě těchto běžných vzájemných vztahů ECB rovněž úzce spolupracovala s výborem ECON v kontextu přezkumu strategie ECB a digitálního eura (viz box 11). Delegace členů ECON se v únoru zúčastnila pravidelné každoroční návštěvy ECB, která v roce 2021 proběhla virtuálně. ECB dále v květnu uspořádala v rámci slyšení další virtuální návštěvu týkající se přezkumu strategie ECB a digitálního eura, které se zúčastnili prezidentka ECB a členové Výkonné rady Philip R. Lane a Fabio Panetta. Po oznámení výsledků přezkumu své strategie uspořádala ECB dne 8. července rovněž setkání s výborem ECON, aby vysvětlila novou strategii měnové politiky a odpověděla na otázky členů výboru ECON.

Podle nejnovějšího průzkumu Eurobarometr podporuje euro 79 % respondentů v eurozóně a 47 % z nich spíše důvěřuje ECB.[116] To představuje nárůst obou ukazatelů na předpandemickou úroveň (podzim 2019) a v porovnání s předchozími krizovými etapami vyznívá příznivě. Tato zlepšení naznačují, že občané oceňují práci ECB v reakci na pandemickou krizi a současné zlepšení její komunikace vůči občanům. ECB bude pokračovat ve své snaze o konstruktivní dialog s Evropským parlamentem a občany, aby vysvětlovala svá rozhodnutí a naslouchala jejich obavám.

10.2 Mezinárodní vztahy

G20

ECB se konstruktivně podílela na iniciativách skupiny G20 zaměřených na zvládnutí krize COVID-19, změny klimatu a problémy ve finančním sektoru

Ministři financí a guvernéři centrálních bank zemí skupiny G20 při několika příležitostech zdůraznili, že budou nadále používat všechny dostupné nástroje pro zvládnutí pandemie COVID-19, a to tak dlouho, jak to bude nutné. Při pohledu do budoucnosti zdůraznila skupina G20 nutnost stále cílenější podpory zaměřené na inkluzivní, digitální, ekologickou a udržitelnou obnovu a schválila víceletý dobrovolný plán pro udržitelné finance. Pokud jde o problémy finančního sektoru, skupina G20 začala uplatňovat plán na zlepšení přeshraničních plateb a jednala o digitálních měnách centrálních bank a globálních stablecoinech. Skupina G20 rovněž konstatovala nutnost zvýšení odolnosti sektoru nebankovního finančního zprostředkování, včetně fondů peněžního trhu, a schválila příslušné pracovní programy pro další práci Rady pro finanční stabilitu. Skupina G20 dále schválila významnou dohodu v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj o reformě mezinárodního zdanění. Pokud jde o podporu zranitelných zemí, skupina G20 pracovala na vyřešení dluhových zranitelných míst prostřednictvím Společného rámce pro zacházení s dluhy mimo iniciativu pro pozastavení nákladů na dluhovou službu.

Hospodářskopolitické otázky týkající se MMF a mezinárodní finanční architektury

Nové iniciativy MMF na podporu jeho členů při řešení dopadů pandemie

MMF zůstává ústředním prvkem reakce mezinárodního společenství na pandemii. Jeho celková úvěrová podpora se od března 2020 rozšířila na téměř polovinu jeho členů, zejména na nízkopříjmové země (LIC). I přes objem poskytovaných úvěrů jsou prostředky MMF nadále přiměřené, ale jsou nepřetržitě monitorovány. Významnou událostí pro celosvětovou ekonomiku byla v létě 2021 všeobecná alokace zvláštních práv čerpání (SDRs) Mezinárodního měnového fondu, která dosáhla historické výše (viz box 12). Na výročním zasedání v roce 2021 bylo dosaženo široké shody o přistoupení k dobrovolnému přesměrování SDR ze strany členských států se silnými externími pozicemi ve prospěch LIC a zranitelných středně příjmových zemí, včetně využití nového svěřenského fondu pro odolnost a udržitelnost (RST) spravovaného MMF, který bude navržen a vytvořen v blízké budoucnosti. Aby mohly centrální banky ESCB půjčovat SDR do RST, musí si tato SDR zachovat status rezervních aktiv, což předpokládá dostatečnou likviditu a nízkou úvěrovou rizikovost pohledávek centrální banky.

Vzhledem k dopadu pandemie na dluhovou situaci mnoha zemí se MMF v rámci své činnosti nadále věnuje otázkám souvisejícím se zadlužením. Cenný příspěvek k přezkumu dluhových politik MMF poskytla pracovní skupina Výboru pro mezinárodní vztahy ESCB ve zprávě o roli MMF v rámci restrukturalizace státního dluhu. Soubor doporučení uvedený ve zprávě se věnoval zejména politikám MMF týkajícím se poskytování úvěrů zemím, jež jsou v prodlení se splátkami.

S tím, jak se země zotavují z krize, se bude zvyšovat význam dohledu MMF, protože země očekávají poradenství ohledně přechodu na zelenou, inkluzivní a digitální obnovu. MMF v květnu 2021 dokončil Komplexní přezkum dohledu a Přezkum programu hodnocení finančního sektoru. Rovněž navrhl strategii pro řešení politických výzev v oblasti změny klimatu. MMF v roce 2022 dokončí přezkum svého Institucionálního náhledu na liberalizaci a řízení kapitálových toků z roku 2012 (který za stanovených podmínek umožňuje využití opatření k řízení kapitálových toků).

Box 11
Vzájemná komunikace s evropskými politiky ohledně projektu digitálního eura

Sladění evropských orgánů a institucí při respektování jejich příslušných mandátů a nezávislosti bude jedním z klíčových faktorů pro úspěch digitálního eura. Evropský parlament a další evropské instituce přivítaly práci Eurosystému na digitálním euru,[117] zatímco ECB usiluje o úzké zapojení politiků EU, jež se zintenzivnilo od zahájení výzkumné fáze projektu digitálního eura.[118] Budou pokračovat pravidelné výměny informací zaměřené na významné koncepční otázky a politicky relevantní aspekty digitálního eura, aby bylo zajištěno, že se názory Evropského parlamentu a dalších evropských politiků promítnou do diskusí Eurosystému.[119] Na základě návrhu Evropské komise rozhodnou společné zákonodárné orgány Unie o všech nezbytných změnách právního rámce EU.

Pokračuje technická spolupráce s Evropskou komisí. ECB a služby Evropské komise společně od ledna 2021 přezkoumávají na technické úrovni celou řadu politických, právních a technických otázek vyplývajících z možného zavedení digitálního eura, přičemž jsou respektovány jejich příslušné mandáty a nezávislost zaručené Smlouvami.[120] Tato společná skupina se ukázala být cenným fórem pro výměnu a sladění názorů o aspektech digitálního eura.

ECB si po celý rok 2021 vyměňovala názory na digitální euro s Evropským parlamentem. Člen Výkonné rady ECB Fabio Panetta diskutoval v dubnu a v listopadu o práci ECB na digitálním euru s Hospodářským a měnovým výborem (ECON).[121] Pravidelná slyšení prezidentky ECB, plenární rozprava o usnesení Evropského parlamentu o výroční zprávě ECB za rok 2020 a virtuální návštěva členů výboru ECON v ECB poskytly poslancům EP další příležitosti, jak se dozvědět více o projektu digitálního eura. Prezidentka ECB kromě toho ve svých odpovědích na různé písemné dotazy poslanců EP uvedla názory ECB týkající se digitálního eura.[122]

Ministři financí eurozóny projednávali euro jako digitální měnu při několika příležitostech. Euroskupina zhodnotila stav diskusí o digitálním euru v dubnu a červenci 2021, přičemž bylo dohodnuto, že se budou konat pravidelné debaty o dopadech digitálního eura.[123] První z těchto debat ministrů, jíž předcházel technický odborný seminář s členskými státy, se uskutečnila v listopadu 2021 a zabývala se politickými cíli a využitími digitálního eura v globálním kontextu.[124]

Box 12
Přidělování nových zvláštních práv čerpání z perspektivy Eurosystému

S cílem přispět k řešení dlouhodobé globální potřeby rezerv, posílit globální likviditu a pomoci zemím lépe zvládnout pandemickou krizi nabyla dne 23. srpna 2021 účinnosti nová všeobecná alokace zvláštních práv čerpání (SDR)[125] Mezinárodního měnového fondu (MMF), jež odpovídá 650 miliardám USD. Jedná se zhruba o trojnásobek částky současných SDR. Všechny členské státy MMF včetně všech zemí EU získaly SDR v poměru podle splacených kvót MMF. ECB nezískala SDR, protože není členem MMF. Může ale provádět transakce v SDR, jelikož je tzv. předepsaným držitelem SDR.

Země mohou držet SDR jako součást svých rezervních aktiv, nebo je mohou převést na volně směnitelné měny. Tento převod se realizuje převážně na trhu s SDR, kterého se účastní ti členové MMF, kteří se dohodli na koupi a prodeji SDR a podepsali dohody o jejich dobrovolném obchodování (VTA). MMF působí jako prostředník, který dává dohromady prodávající a kupující SDR. Dobře fungující trh s SDR podporuje naplnění cíle nové alokace. Před samotným provedením alokace se proto centrální banky Eurosystému dohodly, že revidují své VTA s cílem poměrného navýšení celkové absorpční kapacity a úpravy několika provozních prvků za účelem lepší harmonizace v rámci Eurosystému. Hladké fungování VTA se rovněž stane předpokladem pro efektivitu svěřenského fondu pro odolnost a udržitelnost spravovaného MMF, který bude naplánován a vytvořen v blízké budoucnosti.

Ke konci roku 2021 mělo dohody VTA uzavřeno 35 členských zemí MMF (včetně 17 států eurozóny, když VTA v nedávné době nově podepsala Litva a Estonsko) a jeden předepsaný držitel (ECB), kteří poskytují celkovou kupní kapacitu[126] ve výši 240 miliard SDR a prodejní kapacitu ve výši 123 miliard SDR. Eurosystém tak hraje soudržnou úlohu v globální snaze o zajištění likvidity a podporu obnovy po pandemii.

11 Udržitelnost v oblasti ochrany životního prostředí, sociálních otázek a správy a řízení v ECB

V roce 2021 se ECB zavázala začít podávat ucelenějším způsobem informace interním i externím zainteresovaným stranám o důležitých tématech, která se týkají udržitelnosti v oblasti ochrany životního prostředí, sociálních otázek a správy a řízení (ESG). ECB proto zahájila činnost na rozšíření svého stávajícího rámce pro podávání zpráv o životním prostředí tak, aby zahrnoval oblasti správy a řízení i sociální a zaměstnanecké záležitosti, a to s přihlédnutím k požadavkům směrnice o nefinančním výkaznictví.[127]Tato kapitola shrnuje přístup ECB k těmto tématům, která byla identifikována prostřednictvím hodnocení významnosti. Tento proces byl zásadní jak pro definování obsahu výkaznictví, tak pro informování o nadcházejícím přezkumu provozní strategie ECB s cílem dále integrovat udržitelnost do správy a řízení organizace.

11.1 Řízení udržitelnosti a souvisejících dopadů a rizik

V roce 2021 ECB identifikovala svá klíčová témata v oblasti udržitelnosti prostřednictvím hodnocení významnosti, které koordinovala interní pracovní skupina sdružující relevantní složky z celé organizace. První část hodnocení se týkala výběru témat udržitelnosti vycházejících ze stávajících obecných zásad, standardů a referenčních hodnot udržitelnosti a z analýzy kontextu ECB a očekávání příslušných zainteresovaných stran. Druhá část zahrnovala aktivní spolupráci s interními a externími partnery, včetně zástupců národních centrálních bank, evropských institucí a některých klíčových externích poskytovatelů služeb ECB.

V roce 2021 provedla ECB první hodnocení významnosti s cílem určit svá klíčová environmentální a společenská témata a témata související se správou a řízením

Relevantnost (tj. významnost) jednotlivých témat byla hodnocena s ohledem na vnitřní i vnější perspektivy podle toho, jak otázky udržitelnosti organizaci ovlivňují a jaký má organizace vliv na společnost a životní prostředí. Zjištěná významná témata pak byla představena Výkonné radě a použita k definování klíčových témat pro výroční zprávu (viz obrázek 11.1).

Obrázek 11.1

Významná témata ECB z hlediska udržitelnosti

Zdroj: ECB.

ECB se také zabývá riziky udržitelnosti v rámci správy a řízení svých operačních rizik. Jak je podrobněji uvedeno v části o řízení rizik v roční účetní závěrce, řízení operačního rizika je nedílnou součástí struktury správy a řízení ECB.[128] ECB zavedla postupy řízení, které usnadňují účinné řešení všech operačních rizik včetně rizik a příležitostí ESG.

V praxi se rizika a příležitosti ESG posuzují mimo jiné v rámci každoroční aktualizace rizik a odolnosti. Jsou brány v úvahu při hodnocení vznikajících trendů z environmentálního hlediska, přičemž toto hodnocení slouží jako podklad pro jednání s vrcholným vedením. Zohledňují se také při zjišťování a hodnocení operačních rizik, incidentů a kontrol a jejich řešení, hlášení a sledování organizačními složkami, a to buď v rámci každoročních procesů nebo ad hoc během roku jako součást každodenního řízení.

11.2 Posilování etiky a integrity

ECB aktivně podporovala povědomí svých zaměstnanců v oblasti etiky

ECB připravila nové iniciativy, jako je týden informovanosti o etice a dny otevřených dveří pro nové zaměstnance na téma etika, i specializovaná školení, jejichž cílem bylo zaměstnancům efektivněji a udržitelněji pravidla etiky přiblížit. Všichni nově přijatí zaměstnanci absolvují povinný e-learningový kurz „Being ethical“ („Jak jednat eticky“). Tyto iniciativy dále posilují stávající etický rámec pro všechny zaměstnance, který je základem závazku ECB podporovat integritu, řádnou správu a řízení a nejvyšší etické standardy. Zaměstnanci ECB jsou o stávajícím rámci informováni a využívají jej: kancelář pro compliance, správu a řízení, což je útvar odpovědný za sledování dodržování pravidel etiky, správy a řízení ze strany ECB, v roce 2021 odpověděla na více než 2 000 dotazů k široké řadě témat. Podíl dotazů zaslaných zaměstnanci z centrálního bankovnictví byl téměř stejný jako podíl dotazů zaměstnanců bankovního dohledu. Téměř 60 % dotazů se týkalo soukromých finančních transakcí zaměstnanců, následovaly dotazy související s externí činností a omezeními po skončení pracovního poměru (viz graf 11.1). Kontroly compliance provedené s podporou externí auditorské firmy potvrdily, že zaměstnanci ECB a členové vysoce postavených orgánů ECB pravidla pro soukromé finanční transakce dodržují.

Graf 11.1

Přehled dotazů přijatých v roce 2021 od zaměstnanců ECB

(počet dotazů)

Zdroj: ECB.

Rok 2021 byl prvním celým rokem fungování nástroje pro oznámení porušení pravidel (whistleblowing). Jedná se o nástroj pro online digitální hlášení, který funguje od října 2020 a umožňuje zaměstnancům oznamovat možná porušení pracovních povinností. Během roku byla předložena anonymní i podepsaná oznámení (jak prostřednictvím nástroje pro oznámení porušení pravidel, tak i dalšími způsoby), která se zabývala širokou škálou témat – od porušení předpisů souvisejících s důstojností v práci až po podvod či zneužití finančních prostředků. Všechna oznámení podléhají předběžnému posouzení, na jehož základě mohou být učiněny další kroky. V případě vysoce postavených úředníků ECB Etický výbor ECB nadále poskytoval poradenství k provádění jednotného kodexu chování a před zveřejněním na internetových stránkách ECB přezkoumal prohlášení členů Výkonné rady, Rady guvernérů a Rady dohledu o střetu zájmů. Během roku 2021 vydal Etický výbor také zvýšený počet stanovisek, z nichž se většina týkala činností, které úředníci ECB vykonávají jako soukromé osoby, a činností po ukončení pracovního poměru.[129]

Revidované etické obecné zásady dále prohloubí a harmonizují etické režimy národních centrálních bank Eurosystému a vnitrostátních příslušných orgánů

Na úrovni Eurosystému a jednotného mechanismu dohledu (SSM) přijala Rada guvernérů v důsledku pravidelného přezkumu nové etické obecné zásady[130], které stanoví přísnější standardy integrity pro všechny centrální banky a vnitrostátní příslušné orgány eurozóny. S cílem účinněji řešit střety zájmů tyto obecné zásady posilují ustanovení týkající se činnosti před zahájením pracovního poměru a po jeho skončení a pravidla týkající se soukromých finančních transakcí. Centrální banky Eurosystému, přičemž vnitrostátní příslušné orgány musí nové požadavky zavést do 18 měsíců.

Tento přezkum provedla pracovní skupina pro etiku a compliance – fórum, které bylo v roce 2021 transformováno do konference pro etiku a compliance. Rada guvernérů došla k závěru, že tato forma bude lépe odrážet trvalý charakter pracovní skupiny, její záběr v celém Eurosystému a SSM a rostoucí význam oblasti etiky a compliance obecně.

Na mezinárodní úrovni byla ECB poctěna výsadou pořádat 13. výroční zasedání Etické sítě multilaterálních organizací (ENMO), které bylo zahájeno prezidentkou ECB a zúčastnili se jej vedoucí pracovníci působící v oblasti etiky z více než 40 multilaterálních mezivládních institucí, aby diskutovali o osvědčených postupech, aktuálních etických otázkách a výzvách, jimž čelí.

11.3 Zvyšování transparentnosti a spolupráce s veřejností

„Stále pracujeme na tom, abychom byli více srozumitelní pro obyvatele eurozóny, jejichž každodenní život je ovlivňován našimi opatřeními“, prezidentka ECB Christine Lagardeová, 2021

V roce 2021 učinila ECB významné kroky k tomu, aby byla široké veřejnosti více srozumitelná, zejména prostřednictvím svých inovací v komunikaci měnové politiky (viz box 3). Zároveň pokračovala v úsilí proměňovat výzvy představované pandemií v příležitosti a vytvářela nové způsoby, jak oslovit různé cílové skupiny. Nadále plnila svůj závazek dostupnosti dokumentů, což je základní složka její transparentnosti a odpovědnosti, a zapojila se do spolupráce s občany, aby lépe porozuměli úloze ECB a důvodům jejích rozhodnutí.

Komunikační vazby během pandemie: posílení online komunikace se širokou veřejností

S cílem posílit svou přítomnost v online prostředí a dosáhnout lepší srozumitelnosti pro širší veřejnost provedla ECB v roce 2021 zásadní změnu designu svých internetových stránek. Internetové stránky ECBinternetové stránky bankovního dohledu nyní mají novou podobu s modernizovaným pojetím a zdokonalenou navigací, a to i pro mobilní zařízení. Tento nový návrh vychází z moderních přístupů k digitálnímu pojetí, se zaměřením na přesvědčivost vizualizací, větší čtivost a poutavý způsob představení práce ECB a bankovního dohledu ECB. Velké části internetových stránek, zejména rozcestníkové stránky pro různá témata, jsou k dispozici ve 24 úředních jazycích EU. Po spuštění nových internetových stránek ECB se návštěvnost zejména těchto rozcestníků více než zdvojnásobila.

Moderní komunikační formáty, jako je blog ECB a podcast ECB, byly nadále atraktivním a úspěšným prostředkem sdílení informací o pohledech tvůrců politik na klíčová témata, jako jsou nejnovější rozhodnutí ECB, digitální euro nebo úloha centrálních bank při boji se změnou klimatu. Podcast ECB si získal větší počet posluchačů a zaujal zejména mladší publikum. Jeho epizody se týkaly široké škály témat, včetně inflace, využití zvířecích příměrů v komunikaci o centrálním bankovnictví, žen ve vedení organizací a genderové rovnosti. Například epizoda, během níž proběhla diskuse mezi prezidentkou ECB Christine Lagardeovou, předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a ministryní financí Spojených států Janet Yellenovou na téma posílení postavení žen, inkluzivního ekonomické zotavení z pandemie COVID-19 a transatlantické spolupráce, byla přehrána 22 909krát.

Během pandemie představovaly kanály ECB na sociálních sítích další prostředek pro přímou komunikaci s veřejností a její oslovení. V roce 2021 se počet uživatelů sociálních sítí sledujících ECB zvýšil celkem o 15 %. „Nejčastější otázky na Twitteru“, které proběhly v dubnu 2021 se členkou Výkonné rady Isabel Schnabelovou, stanovily nový rekord, kdy její odpovědi zaznamenaly téměř dva miliony zhlédnutí. Tato akce jí umožnila zodpovědět dotazy občanů k řadě témat – od záporných úrokových sazeb až po rady pro ženy, které mají zájem o profesní dráhu v ECB.

S cílem dále zvýšit snahu oslovit občany a vysvětlovat jim politiku ECB i v případě omezení fyzických kontaktů v souvislosti s pandemií rozšířilo návštěvnické centrum ECB přístup ke svým virtuálním přednáškám pro širokou veřejnost a doplnilo je novými aktivitami, jako jsou virtuální prezentace centra a předem nahrané přednášky.

Virtuální přednáška návštěvnického centra

Prosazování transparentnosti a oslovení občanů

ECB splnila svůj závazek zajistit transparentnost a hledala nové možnosti, jak občany EU oslovit

Režim přístupu veřejnosti k dokumentům ECB je jedním z důležitých nástrojů podpory její politiky transparentnosti. Cílem tohoto režimu je zvýšit transparentnost a demokratickou legitimitu ECB tím, že široké veřejnosti poskytuje přístup k dokumentům ECB a současně zajišťuje odpovídající ochranu její nezávislosti a fungování. ECB z vlastního podnětu aktivně podporovala a zaváděla zveřejňování dokumentů – od historických dokumentů před vznikem ECB až po dokumenty, které jsou předmětem zájmu široké veřejnosti. V neposlední řadě bylo zveřejňování dokumentů na žádost veřejnosti stále více používáno jako způsob prohlubování závazku ECB k transparentnosti a jeho prosazování v praxi. Pokud jde o vyřizování žádostí veřejnosti o přístup k dokumentům, evropský veřejný ochránce práv neshledal žádná pochybení.

V září 2021 spustila ECB nástroj Zeptejte se nás, což je nová internetová stránka pro dotazy veřejnosti. Tento nový nástroj usnadňuje ECB interakci s občany tím, že lidem zjednodušuje kontakt s ECB a přímo a aktivně nabízí informace, na které se zájemci běžně ptají. Tým ECB pro dotazy veřejnosti zpracoval v roce 2021 celkem 25 189 dotazů, přičemž občanům dal možnost se vyjádřit, vyslechl jejich obavy a očekávání a srozumitelně vysvětloval mandát, úkoly a rozhodnutí ECB.

Internetová stránka „Zeptejte se nás“

V roce 2021 se pravidelně konala také řada seminářů ECB pro občanskou společnost. Tří akcí se zúčastnili zástupci organizací občanské společnosti na evropské úrovni. Ti měli příležitost vyměňovat si názory s odborníky ECB na různá témata – od makroekonomického vývoje v eurozóně, přes strategii ECB pro malé platby až po výsledek přezkumu strategie ECB.

11.4 Podpora odolnosti, postavení a rozmanitosti našeho zaměstnaneckého kolektivu

To, jakým způsobem ECB funguje, závisí nejvíce na jejích zaměstnancích, a proto se k práci pro Evropu snaží získat a rozvíjet rozmanitou základnu talentů. Za tímto účelem zavedla ECB řadu opatření a rámců, jejichž prostřednictvím může své zaměstnance více zapojit a posílit jejich postavení a zároveň zajistit jejich spokojenost s prací, odolnost a celkovou spokojenost po celou dobu jejich profesní dráhy. Tato opatření se také přizpůsobují vnějším změnám a doprovází tak úsilí ECB o rozvoj inkluzivních pracovních podmínek, které zaměstnancům umožňují dosáhnout špičkové úrovně a zároveň ECB pomáhají plnit její mandát.

Celková spokojenost a rozvoj

Důraz na duševní zdraví, sounáležitost a rovnováhu mezi profesním a soukromým životem

V důsledku pandemie pracovali zaměstnanci ECB v roce 2021 převážně na dálku. Na fyzické a duševní zdraví, týmovou sounáležitost a pracovní podmínky zaměstnanců ECB se tak zaměřilo mnoho jejích organizačních činností.

Tři krátká šetření s průměrnou účastí 60 % se zaměřila na duševní zdraví kolegů a jejich týmovou sounáležitost a získala také zpětnou vazbu k podpůrným opatřením ECB. Průzkum z února 2021 zaznamenal nejnižší hodnocení zaměstnanců týkající se jejich celkové spokojenosti a rovnováhy mezi profesním a soukromým životem. Dva následující průzkumy (z června a listopadu) vykazovaly zlepšení díky návazným opatřením ECB a celkové změně dynamiky pandemie.

ECB zahájila několik iniciativ zabývajících se obavami, které zaměstnanci v průzkumech vyslovili. Virtuální centrum celkové spokojenosti nabízelo rozšířené služby sociálního poradenství, školení a dvakrát týdně také webináře na téma zdraví a celkové spokojenosti, které byly přístupné všem zaměstnancům, a tyto programy doplnilo pěti tematickými, interně produkovanými podcasty. Spokojenost zaměstnanců s rozhodnutími ECB týkajícími se jejich zdraví a bezpečnosti se ve všech třech průzkumech pohybovala kolem 80 %.

Očkovací program proti onemocnění COVID-19

ECB zajistila svým zaměstnancům a jejich rodinám a také poradcům, jejichž přítomnost na pracovišti byla nezbytná, očkování proti onemocnění COVID-19, které prováděl na místě a zdarma Německý červený kříž. Celkem bylo během léta plně očkováno přibližně 2 000 osob a v prosinci 2021 proběhlo dalších 400 očkování, včetně posilovacích dávek. Podle interního průzkumu, kterého se zúčastnilo 65 % všech zaměstnanců, bylo plně očkováno 91 % respondentů.

Nová opatření k začlenění nově nastupujících pracovníků

V roce 2021 ECB úspěšně zaškolila přibližně 850 nových pracovníků. Pandemie neúměrně zasáhla mladší a nové pracovníky po celém světě. Na zranitelnost této skupiny v prostředí práce na dálku poukázaly také průzkumy mezi zaměstnanci. Ve snaze tuto situaci zmírnit ECB upravila svůj zaškolovací program a k zajištění celkové spokojenosti vytvořila pro danou skupinu speciální balíček opatření.

Vedoucí pracovníci prošli školeními, aby kolegům pomohli snáze se začlenit na dálku, a pro nováčky byla zorganizována speciální návazná setkání. ECB společně s dalšími orgány Evropského systému centrálních bank (ESCB) a jednotného mechanismu dohledu (SSM) také spustila online hru pro nové pracovníky zaměřenou na spolupráci. Hra byla navržena tak, aby přivítala nové zaměstnance na celém evropském kontinentu a pomohla navázat kontakt přibližně 2 000 osob ze 30 různých institucí.

Přeměna vzdělávacích a rozvojových iniciativ

Od počátku pandemie ECB u svých vzdělávacích a rozvojových iniciativ přešla z převážně prezenční formy na zcela dálkovou. V průběhu roku 2021 tento přístup umožnil zaměstnancům ECB pokračovat v jejich profesionálním rozvoji prostřednictvím 1 421 distančních kurzů na řadu různých témat, od dovedností odborných po ty týkající se chování. Byl spuštěn zvláštní program pro vedení zaměstnanců v dálkovém a hybridním prostředí a vedoucí pracovníci mohli také využít individuálního nebo skupinového poradenství.

Rok 2021 byl druhým rokem provádění nového kariérního rámce ECB a první příležitostí k posouzení jeho fungování. Za tímto účelem proběhlo jeho rozsáhlé hodnocení, které potvrdilo jeho pozitivní dopad. Náš přístup upřednostnění interního talentu vedl k vyššímu poměru povýšení a míra horizontální mobility dosáhla historického maxima. Uvedené hodnocení také pomohlo určit způsoby, jimiž bychom mohli efektivitu rámce dále zvýšit.

Rozmanitost a inkluze

Strategie ECB pro rovnost žen a mužů pro období 2020–2026 stanovila ambiciózní cíle pro jejich zastoupení, které byly doprovázeny podpůrnými opatřeními týkajícími se náboru a povýšení, kultury a odpovědnosti, rozvoje vedoucích pracovníků a pružnosti pracovních podmínek. V roce 2021 ECB navrhla nový systém mentorství a zavedla obecné pokyny pro vedoucí pracovníky týkající se rozdělování úkolů se zásadním kariérním vlivem. Rovněž schválila zdvojnásobení počtu dnů mimořádné dovolené po narození dítěte či adopci pro druhého pečovatele s cílem podpořit všechny rodiny a dosáhnout vyváženějšího podílu rodinných povinností.

Podpora inkluzivního pracovního prostředí

Kromě genderové diverzity se ECB ve spolupráci se šesti skupinami pro rozmanitost rovněž snažila o rozvoj inkluzivního pracovního prostředí zvyšováním povědomí a podporováním začlenění různých skupin, jakými jsou například kolegové s různými druhy zdravotního postižení, kolegové z kulturně rozmanitých prostředí a komunita LGBT+. V roce 2021 ECB zahájila program inkluzivního vedení pro své vedoucí pracovníky spolu s několika dalšími e-learningovými moduly pro všechny zaměstnance s cílem posunout chování jednotlivců k inkluzivnější kultuře uvnitř ECB. Tyto iniciativy se rozmanitostí a inkluzí zabývaly z různých úhlů pohledu a zahrnovaly témata, jakými jsou například aspekty rozmanitosti, podvědomá předpojatost a důstojnost v práci.

Zveřejňování údajů o státní příslušnosti

ECB je přední evropskou institucí a její zaměstnanci pocházejí ze všech 27 zemí EU.[131] Za účelem zvýšení transparentnosti v jedné ze svých hlavních oblastí rozmanitosti se ECB rozhodla zveřejnit údaje o státní příslušnosti[132] všech svých zaměstnanců. Řídicí pracovníci jsou dále uvedeni znovu jako samostatná kategorie (viz tabulka 11.1). Aktuální údaje budou poskytovány v této zprávě každý rok.

Tabulka 11.1

Podíl zaměstnanců a řídicích pracovníků ECB podle státní příslušnosti

Zdroj: ECB.
Poznámky: Tabulka 11.1 ukazuje podíl zaměstnanců a řídicích pracovníků ECB podle státní příslušnosti; v případě zaměstnanců s vícero státními příslušnostmi se započítávají všechny. Položka „Všichni zaměstnanci“ vykazuje stav zaměstnanců, včetně řídicích pracovníků, v pracovním poměru na dobu neurčitou, na dobu určitou s možností změny na smlouvu na dobu neurčitou a na dobu určitou bez možnosti změny na smlouvu na dobu neurčitou k 31. prosinci 2021. Položka „Řídicí pracovníci“ zahrnuje platové třídy I až M. Součty mohou překročit 100 % v důsledku zaokrouhlování.

Nový kanál pro řešení konfliktů

Zřízení funkce pro mediační služby

V roce 2021 ECB také rozhodla o zřízení specializované funkce pro mediační služby, jejíž činnost bude mít povahu veřejného ochránce práv. Tato nová funkce bude nezávislá. Zprostředkovatelé budou pomáhat řešit pracovní spory s nejvyšší mírou důvěry a nestrannosti. Mediační služby budou dostupné všem zaměstnancům, kteří je mohou kontaktovat kdykoli a bez nutnosti dodržovat jakýkoli formální postup. Využití mediačních služeb bude dobrovolné. Tento nový neformální kanál doplní stávající formální a neformální kanály pro řešení sporů.

11.5 Řešení dopadů změny klimatu a dopadů na životní prostředí

Činnosti týkající se změny klimatu jsou pro ECB jednou z klíčových priorit a budou pokračovat i v následujících letech. ECB tedy podnikla konkrétní kroky s cílem zintenzivnit své iniciativy na tomto poli v rámci svého mandátu a oblastí své působnosti. Tato kapitola obsahuje přehled hlavních výsledků a činností ECB v této oblasti a představuje budoucí činnosti: zaprvé popisuje činnost v hlavních strategických tematických oblastech centra pro změnu klimatu (CCC) (viz box 13); zadruhé popisuje příspěvek ECB k evropské a mezinárodní debatě o politikách a v neposlední řadě hodnotí činnosti probíhající v dalších organizačních složkách ECB.

Aktuální informace o činnostech ECB v oblasti změny klimatu

Řešení klimatických rizik pro finanční stabilitu, bankovní dohled a obezřetnostní rámec

V oblasti finanční stability a obezřetnostní politiky se ECB zaměřila na to, jak řešit klimatická rizika a případně je začlenit do obezřetnostního rámce, jak vypracovat rámec pro sledování rizik včetně měření klimatických rizik a expozic finančního systému a jak posílit výhledová hodnocení dopadu klimatických rizik na finanční zprostředkovatele (např. prostřednictvím speciálních klimatických zátěžových testů). Tato tematická oblast se také zabývá dopadem zmírňujících a adaptačních politik na finanční instituce a trhy, aby porozuměly tomu, jak mohou nejlépe podporovat zelenou transformaci a zmírňovat makroekonomické náklady spojené se změnou klimatu. ECB pravidelně sleduje a vyhodnocuje klimatická rizika pro finanční instituce a podniky ve své publikaci Financial Stability Review[133] a ve zprávách ECB/ESRB.[134] V září 2021 zveřejnila ECB metodiku a výsledky klimatického zátěžového testu celé ekonomiky.[135] Test bude také využit pro účely dohledového klimatického zátěžového testu v roce 2022, který bankovní dohled ECB provede za účelem ověření připravenosti bank na hodnocení klimatických rizik.[136] V oblasti bankovního dohledu zveřejnila ECB v listopadu 2020 všeobecné zásady o klimatických a environmentálních rizicích. V roce 2021 vyzvala banky, aby s ohledem na tyto zásady provedly vlastní hodnocení a připravily akční plány. V roce 2022 provede bankovní dohled ECB úplný dohledový přezkum postupů bank v oblasti řízení rizik a zveřejňování informací.

Začlenění klimatických rizik do makroekonomických modelů a aspektů měnové politiky

V oblasti makroekonomické analýzy a měnové politiky posuzuje ECB makroekonomická rizika vyplývající ze změny klimatu a politik a jejich důsledky pro makroekonomické projekce pracovníků a hodnocení rizik, a to i pokud jde o transmisi měnové politiky.[137] V této souvislosti pracovníci ECB pozorně sledují makroekonomický vývoj spojený se systémem EU pro obchodování s emisemi[138] a analyzují makroekonomické a strukturální důsledky přechodových opatření přijatých na vnitrostátní a evropské úrovni. V souladu s akčním plánem (viz box 2) je cílem této tematické oblasti začlenit klimatická rizika do „stěžejních“ makroekonomických modelů ECB. Plán předpokládá vývoj nových modelů pro zkoumání konkrétních otázek souvisejících s klimatem, které jsou pro makroekonomický vývoj a měnovou politiku rozhodné. Probíhá také analýza, jejímž cílem je lépe porozumět tomu, jak změna klimatu ovlivňuje transmisi měnové politiky. Do této oblasti patří také koncepční práce na tom, jak zohlednit změnu klimatu v operacích měnové politiky ECB, včetně hodnocení potenciálních výchylek tržní alokace při neefektivitách trhu a výhod a nevýhod alternativních alokací.

Zahrnutí aspektů změny klimatu do prováděcího rámce měnové politiky

Podle rámce Eurosystému pro řízení operací na finančním trhu a řízení rizik pracuje ECB na provádění dohodnutého akčního plánu souvisejícího se změnou klimatu s cílem zahrnout aspekty změny klimatu do prováděcího rámce měnové politiky (viz box 2). ECB analyzuje finanční rizika pro Eurosystém vyplývající z jeho měnověpolitických expozic, mimo jiné prostřednictvím klimatického zátěžového testu rozvahy Eurosystému. V roce 2021 se tato oblast soustředila na vypracování akčního plánu, který byl později schválen Radou guvernérů. Od té doby byla zahájena práce na přípravě konkrétního provádění dohodnutého harmonogramu akčního plánu. Kromě toho začala ECB jako zajištění a při svých nákupech aktiv přijímat určité dluhopisy s kupónovými platbami navázanými na cíle udržitelnosti.[139] Eurosystém také oznámil společný postoj k zásadám udržitelného a odpovědného investování (SRI) v souvislosti se změnou klimatu pro portfolia v eurech nevztahující se k měnové politice a zahájil v rámci celého Eurosystému výběrové řízení na vhodné poskytovatele datových služeb. Informace související s klimatem, které se týkají těchto portfolií a programu ECB pro nákup aktiv podnikového sektoru, začne Eurosystém zveřejňovat v prvním čtvrtletí roku 2023.

Příspěvky ECB k iniciativám EU týkajícím se změny klimatu

V oblasti politik a finanční regulace na úrovni EU a mezinárodní úrovni přispívá ECB k iniciativám EU, jako jsou Zelená dohoda pro Evropu, právní předpisy EU v oblasti udržitelných financí a iniciativy na mezinárodních fórech. V této souvislosti ECB v roce 2021 přispěla do programu politik EU tím, že zveřejnila dvě právní stanoviska k legislativním návrhům týkajícím se směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti[140] a k nařízení o evropských zelených dluhopisech.[141] Jako člen platformy pro udržitelné finance se ECB podílela na rozvoji rámce taxonomie EU a zlepšila jeho využitelnost pro bankovní sektor. ECB také přispěla k vývoji standardů EU pro podávání zpráv o udržitelnosti v kontextu projektové pracovní skupiny Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví (EFRAG). ECB také výrazně podpořila obnovení agendy udržitelných financí na mezinárodních fórech (zejména v rámci skupin G7, G20 a obnovené pracovní skupiny G20 pro udržitelné finance). Zdůraznila také potřebu věrohodných a mezinárodně konzistentních regulatorních rámců pro udržitelné finance a podpořila zřízení Rady pro mezinárodní standardy udržitelnosti Nadací pro mezinárodní standardy účetního výkaznictví (dále též „IFRS“).

Vypracování ukazatelů souvisejících s klimatem

Cílem práce na údajích o změně klimatu je dodání ukazatelů souvisejících s klimatem týkajících se fyzického rizika, uhlíkové stopy a nástrojů udržitelných financí, jak je uvedeno v akčním plánu týkajícím se změny klimatu. V současné době probíhají průzkumné práce na tvorbě těchto ukazatelů, které zahrnují těsnou spolupráci v rámci ESCB a s dalšími evropskými a mezinárodními organizacemi. Činnost související s údaji o změně klimatu se zabývá také různými způsoby hodnocení a sdílení údajů o změně klimatu (v současnosti poskytovaných převážně externími prodejci tržních údajů) používanými v celé ECB k zajištění plné sladěnosti a spolupráce s koncovými uživateli. Tato činnost také sleduje vývoj vnějších údajů o změně klimatu na evropských a mezinárodních fórech.

Zveřejnění závazku ECB k opatřením v oblasti změny klimatu

Vedle výše popsaných strategických tematických oblastí vyvíjí ECB za koordinace centra pro změnu klimatu souhrnná témata, která jsou důležitá pro ECB samotnou a obecněji se týkají Eurosystému a evropských i mezinárodních fór. U příležitosti konference OSN v roce 2021 o změně klimatu (COP26) zveřejnila ECB svůj závazek k opatřením v oblasti změny klimatu přispět v rámci své působnosti k rozhodným krokům tvůrců politik za účelem provádění Pařížské dohody a zmírnění následků změny klimatu.

Aktivní účast ECB na mezinárodních fórech týkajících se otázek souvisejících s klimatem

V roce 2021 se ECB aktivně podílela na činnosti Sítě centrálních bank a orgánů dohledu pro zelenější finanční systém (NGFS).[142] Významně přispěla k činnosti ve všech pěti specializovaných oblastech (mikroobezřetnostní a dohledová oblast, makrofinanční oblast, oblast posílení zelených financí, oblast doplňování chybějících údajů a oblast výzkumu) a v pracovní skupině pro oblast práva. ECB také přispěla k činnosti pracovní skupiny na vysoké úrovni Basilejského výboru pro bankovní dohled, která se zaměřuje na finanční rizika související se změnou klimatu[143], jež pracuje na lepším porozumění a případné změně tří pilířů rámce Basel.[144] Na mezinárodní úrovni se ECB aktivně připojila ke třem aktivitám Rady pro finanční stabilitu, které se zabývají otázkami souvisejícími s klimatem (konkrétně k aktivitám Stálého výboru pro spolupráci v oblasti dohledu a regulace, pracovní skupiny pro klimatická rizika a Stálého výboru pro hodnocení zranitelných míst), k aktivitám Výboru Irvinga Fishera pro statistiku centrálních bank (který působí pod záštitou Banky pro mezinárodní platby) a k iniciativě G20 Data Gaps Initiative, která podporuje celosvětovou harmonizaci a dostupnost údajů souvisejících s klimatem. Na evropské úrovni se ECB podílela na činnosti Sítě pro udržitelné finance Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) a podskupin EBA pro transparentnost a vykazování.

Výzkum ECB v oblasti změny klimatu a další probíhající iniciativy

V oblasti změny klimatu realizují pracovníci ECB stále více výzkumných projektů. V roce 2021 byla v řadě ECB Working Paper Series zveřejněna řada výzkumných prací.[145]

Pokud jde o infrastruktury finančních trhů (FMI) a platby, ECB ve spolupráci s ostatními národními centrálními bankami eurozóny a Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy nadále pracovala na možném dopadu environmentálních rizik na FMI, s počátečním zaměřením na ústřední protistrany (CCP). V rámci třetí výroční konference o řízení rizik ústředních protistran, kterou organizovaly Deutsche Bundesbank, Federální rezervní banka v Chicagu a ECB, byla klimatická rizika na finančních trzích jedním z důležitých průřezových témat, která se jich týkala.

ECB provádí studii životního cyklu hotovostních plateb v eurozóně s cílem vyhodnotit možné dopady druhé série eurobankovek na životní prostředí. Kromě toho prováděla politiky a výzkumné činnosti s cílem minimalizovat dopad výroby eurobankovek na životní prostředí. Mezi tyto politiky patřil program udržitelné bavlny, v němž se ECB zavázala zvýšit objem udržitelné bavlny v bankovkách na 100 %. ECB prováděla roční monitoring ochrany životního prostředí v oblasti výroby bankovek a identifikovala zlepšení v nakládání s odpady.

Rozšíření vlastní udržitelnosti ECB

Pokud jde o vlastní udržitelnost, ECB si klade za cíl dále rozšířit svou činnost v oblasti udržitelnosti a souvisejících procesů výkaznictví. Tato oblast činnosti zahrnuje také rozvoj systému environmentálního řízení ECB a sledování uhlíkové stopy ECB tak, jak je popsáno v poslední části této kapitoly.

Box 13
Centrum ECB pro změnu klimatu – organizace, správa a řízení

Jelikož ECB posiluje své iniciativy v oblasti klimatu, ustavila v roce 2021 centrum pro změnu klimatu (CCC), jehož účelem je podporovat strukturovaný přístup ke koordinaci a strategickému plánování ECB v oblasti změny klimatu. Vzhledem k velkému významu klimatických otázek v širší debatě o politikách bylo také rozhodnuto, že je nezbytné posílit správu a řízení a vyhradit zdroje, aby byla zajištěna schopnost ECB významně přispívat k úsilí v této oblasti jak v Evropě, tak i v mezinárodním měřítku. CCC také usiluje o posílení koordinace a spolupráce mezi ECB a národními centrálními bankami Eurosystému.

Celkovým cílem CCC je navrhnout a řídit klimatickou strategii ECB, určovat priority a vytvořit vizi pro její klimatickou agendu. Za tímto účelem se CCC bude spoléhat na rozsáhlé znalosti a odborné zkušenosti jednotlivých organizačních složek ECB a zároveň zajistí soudružnost a koordinaci napříč celou institucí. K dosažení těchto cílů byly CCC svěřeny čtyři hlavní úkoly:

  • podporovat činnost všech organizačních složek ECB a klíčových zúčastněných stran při provádění strategie v oblasti změny klimatu,
  • koordinovat externí i interní činnosti při řešení klimatických problémů, zajistit celkové sladění komunikace a hledat synergie,
  • zdokonalit sdílení informací a komunikaci za účelem zvýšení povědomí o úsilí ECB v oblasti změny klimatu v rámci instituce i mimo ni,
  • propojit organizační složky a externí zúčastněné strany s cílem podporovat spolupráci v oblasti změny klimatu.

CCC byla ustavena jako nová samostatná organizační složka v rámci útvaru poradců Výkonné rady a je odpovědná přímo prezidentovi ECB. Pracovní náplň CCC je organizována v rámci šesti strategických tematických oblastí, které zahrnují probíhající činnosti napříč ECB související se změnou klimatu, jimiž jsou: finanční stabilita a obezřetnostní politika, makroekonomická analýza a měnová politika, operace na finančním trhu a řízení rizik, unijní a mezinárodní politika a finanční regulace, údaje a udržitelnost podniků. CCC dále přispívá ke spolupráci a sdílení informací v rámci dalších víceoborových činností týkajících se změny klimatu v oblasti výzkumu, tržní infrastruktury a plateb, práva a bankovek.

Přehled řízení a organizace těchto šesti tematických oblastí CCC je uveden v obrázku A.

Obrázek A

Organizace a řízení centra ECB pro změnu klimatu

1) Některé iniciativy v oblasti obezřetnostní politiky budou vycházet z podnětů a rozhodnutí Rady dohledu.

Řešení organizační stopy ECB

ECB chce plnit svou úlohu při snižování dopadů své činnosti jako organizace. Zavázala se sladit své cíle v oblasti snižování emisí oxidu uhličitého s cílem Pařížské dohody a omezit tak nárůst teploty ve světě na 1,5°C nad úroveň před průmyslovou revolucí. K dosažení cílů v oblasti snížení emisí jako referenční hodnoty na vědeckém základě vyžaduje tento závazek snížení emisí oxidu uhličitého ECB z výchozí hodnoty pro rok 2019 o 46 % do roku 2030[146]. Nový soubor ambiciózních cílů a opatření na období let 2022–2024 bude zveřejněn v environmentálním prohlášení ECB na rok 2022.

Snížení uhlíkové stopy ECB

Za účelem řízení svých dopadů na životní prostředí zavedla ECB v roce 2007 environmentální politiku a v roce 2010 vytvořila systém environmentálního řízení v souladu se systémem environmentálního řízení a auditu EU (EMAS) a standardem ISO 14001. Tento systematický přístup pomohl v letech 2008 a 2019 snížit vykazovanou uhlíkovou stopu ECB o 37 %, a to i přes značný nárůst počtu pracovišť. Toto snížení bylo ještě výraznější v roce 2020, a to zejména v důsledku zastavení činností spojených s cestováním v souvislosti s pandemií COVID-19.

Systém environmentálního řízení zavádí tým zelené ECB pod vedením environmentálního koordinátora a environmentálního poradce, kteří pravidelně podávají zprávy Výkonné radě prostřednictvím vrchního ředitele pro oblast služeb. Koordinaci s dalšími organizačními složkami podporuje skupina zhruba 60 environmentálních zástupců za účasti zeleného týmu ECB na pracovních činnostech v oblasti organizační udržitelnosti v rámci centra pro změnu klimatu.

ECB každoročně informuje o svých výsledcích a cílech ochrany životního prostředí ve svém environmentálním prohlášení.[147] Součástí publikace jsou informace o dopadech na životní prostředí v souladu s EMAS a protokolem o skleníkových plynech. V důsledku nejnovějšího hodnocení své uhlíkové stopy začne ECB od roku 2022 podávat zprávy o dalších nepřímých dopadech ve svém hodnotovém řetězci, jako jsou nakupované zboží a služby, aktiva IT, stavební práce, emise spojené s prací z domova, získávání energií a cestování návštěvníků na konference. Vykazování těchto dodatečných prvků bude zahrnovat ještě užší spolupráci s poskytovateli služeb prostřednictvím uplatňování obecných zásad ECB pro udržitelné zadávání zakázek.

Navzdory pandemii COVID-19 byla v roce 2021 zavedena v oblasti ochrany životního prostředí řada zlepšení. ECB např. zavedla obecné zásady pro udržitelné pořádání akcí a omezení počtu fyzických zasedání na 50 % plánovaných zasedání v průběhu jednoho roku s cílem omezit po pandemii emise vznikající cestováním příslušných pracovních skupin. Stejně jako v předchozích dvou letech kompenzovala ECB své zbytkové emise za předchozí rok, které nebylo možné omezit pomocí preventivních opatření, a to podporou projektů pro kompenzaci uhlíkové stopy podle certifikace Gold Standard.

Dále ECB v souladu se společným postojem Eurosystému nadále rozšiřovala strategie SRI ve svých portfoliích nevztahujících se k měnové politice.[148]

Ve svém penzijním fondu zaměstnanců, který je pasivně spravován dvěma externími správci aktiv, uplatňuje ECB politiku udržitelného a odpovědného investování založenou na omezených výjimkách a na pokynech o hlasování v zastoupení, které zahrnují environmentální a sociální standardy i standardy správy a řízení. Hlasování v zastoupení je delegováno na dva externí správce aktiv, kteří nezávisle uplatňují svou vlastní politiku při vydávání pokynů k hlasování v zastoupení, pokud jde o akcie držené v penzijním fondu ECB. V roce 2020 byly všechny konvenční benchmarkové indexy akciových trhů, které penzijní fond zaměstnanců sledoval, nahrazeny nízkouhlíkovými ekvivalenty, což snížilo uhlíkovou stopu akciových portfolií o více než 60 %. Na začátku roku 2022 ECB rovněž nahradila konvenční referenční index, který sledují její fondy podnikových dluhopisů, referenční hodnotou navázanou na Pařížskou dohodu, a stala se tak jednou z prvních institucí, které přijaly nejlepší tržní postupy z hlediska nařízení, pokud jde o referenční hodnoty EU spjaté s klimatem. Tato referenční hodnota navázaná na Pařížskou dohodu vedla k počátečnímu snížení emisí oxidu uhličitého fondů ECB o 50 %, po němž bude v následujících letech pokračovat další setrvalé snižování alespoň o 7 % ročně. ECB bude i nadále zkoumat možnost rozšíření nízkouhlíkových indexů na ostatní třídy aktiv s pevným výnosem v rámci svého penzijního fondu, aby dále přispěla ke snížení své uhlíkové stopy. Správu a řízení záležitostí souvisejících s penzijním pojištěním v ECB schvaluje Výkonná rada, které poskytuje doporučení Investiční výbor ve složení penzijního fondu.

Ve svém portfoliu vlastních prostředků uplatňuje ECB tematickou strategii udržitelného a odpovědného investování, která se zaměřuje na zvyšování podílu zelených cenných papírů. V roce 2021 se tento podíl zvýšil na 7,6 % prostřednictvím dvoustranných nákupů zelených cenných papírů a prostřednictvím investic do sdružení eurových zelených dluhopisů pro centrální banky, kterou v lednu 2021 spustila Banka pro mezinárodní platby (BISIP G2).[149] Na konci září 2021 investovala BISIP G2 do zelených dluhopisů, jejichž výnosy jsou používány k financování projektů v následujících hlavních kategoriích: 30 % v čisté dopravě, 21 % ve správě zásobování vodou a správě odpadních vod a 20 % v obnovitelných zdrojích energie.

Dopad na životní prostředí, který lze připsat podílu ECB na tomto fondu, se odhaduje ve výši ekvivalentu oxidu uhličitého nevypuštěného ze 49 401 osobních automobilů provozovaných během jednoho roku a uspořené energie a vyrobené obnovitelné energie odpovídající 23 392 domům.

12 Seznamte se s našimi lidmi

Předchozí kapitoly výroční zprávy ECB poskytují podrobný a věcný přehled hlavních činností a výsledků ECB, kterých dosáhla v oblasti své působnosti v roce 2021. V mnoha případech byly tyto úspěchy možné jen díky spolupráci mezi kolegy z různých organizačních složek, v rámci Eurosystému a ESCB, a dokonce i mimo něj. Následující příběhy našich kolegů poskytují obrázek o této spolupráci a o tom, jak v praxi přispívají k úspěchům ECB.

Ursel Baumannová, zástupkyně vedoucího odboru, generální ředitelství pro měnovou politiku

Po dobu přezkumu strategie měnové politiky ECB v letech 2020–2021 jsem byla vyslána do projektové kanceláře pro přezkum strategie. Jednalo se o malý, ale vysoce efektivní tým kolegů s velmi různorodými dovednostmi (v oblasti ekonomie, tvorby návrhů textů, koordinace, projektového řízení, IT a komunikace), který byl vytvořen za účelem koordinace a formování činností spojených s přezkumem.

Přezkum provázela ohromná spolupráce mezi více než 650 pracovníky Eurosystému, a to jak z ECB, tak z národních centrálních bank eurozóny. Většina podpůrných analytických činností v otázkách hospodářské a měnové politiky probíhala prostřednictvím společných pracovních skupin, jejichž výsledky byly později zveřejněny v ediční řadě Occasional Paper Series věnující se také přezkumu strategie ECB. Byla jsem jedním z vedoucích pracovní skupiny pro inflační očekávání, což bylo opravdu náročné vzhledem k nutnosti pracovat na dálku. Tuto nevýhodu se nám však podařilo překonat díky vysoké motivaci pracovníků a jejich velkému odhodlání poskytnout v omezeném časovém období nejlepší možnou analýzu.

Celkově díky spolupráci a inkluzi dosáhl přezkum (přinejmenším) dvou cílů: zaprvé byly posíleny analytické výsledky, na nichž je založena nová strategie měnové politiky ECB, a to zajištěním otevřenosti vůči různým názorům; a zadruhé se zvýšila důvěra mezi zaměstnanci a tvůrci politik v Radě guvernérů. Bylo nesmírně naplňující vidět, jak se rozhodnutí pomalu utvářela a nakonec byla nová strategie jednomyslně schválena.

Alexandra Calmucová, vedoucí odbornice na provozní odolnost, vrchní ředitelství pro oblast služeb, útvar pro operační riziko a kontinuitu provozu

Přizpůsobování se stále se vyvíjející pandemii je pro mnohé organizace náročným úkolem. V ECB jsme využili koordinované reakce díky plodné mezioborové spolupráci v rámci týmu pro řešení incidentů (IRT).[150]

Od vypuknutí pandemie tým IRT aktivně sleduje situaci ve Frankfurtu, v Německu a Evropě a doporučil pracovní uspořádání a ochranná opatření v souladu s vývojem a obecnými zásadami, které vydaly příslušné orgány. Všichni zúčastnění přispěli svými odbornými znalostmi v zájmu všech zaměstnanců i ECB jako celku.

Mojí úlohou bylo koordinovat podskupiny týmu IRT a vypracovat společná doporučení pro Výkonnou radu. Velmi brzy po vypuknutí pandemie jsme si uvědomili, že to bude běh na dlouhou trať. Jsem mimořádně vděčná všem v týmu IRT, že se tohoto náročného úkolu zhostili. Navzdory virtuálnímu uspořádání se nám podařilo jako celku dobře spolupracovat. S velkým potěšením můžeme říci, že jsme doposud uspořádali více než 111 jednání týmu IRT a vydali 270 doporučení, a nadále prokazujeme velké odhodlání a nadšení.

Guy-Charles Marhic, zástupce ECB v Londýně, generální ředitelství pro mezinárodní a evropské vztahy

Svých nových úkolů jako zástupce ECB v Londýně jsem se ujal 1. února 2021. Po brexitu zůstává Spojené království významným hospodářským a finančním partnerem EU a ECB musí vývoj ve Spojeném království sledovat, aby mohla vykonávat svůj mandát. Mezi hlavní cíle kanceláře zástupce ECB patří monitorování předpisů a opatření týkajících se Spojeného království, sledování tamního finančního sektoru a ekonomických trendů, shromažďování informací o názorech orgánů Spojeného království a vysvětlování politik ECB a institucionálních reforem EU našim partnerům ve Spojeném království.

Od příjezdu do Londýna jsem navázal celou řadu kontaktů jak ve veřejném sektoru (např. V Bank of England, na ministerstvu financí a se zástupci národních centrálních bank zemí EU a dalších centrálních bank), tak v soukromém sektoru (např. V bankách, obchodních asociacích a analytických střediscích). Podávám zprávy ECB a často spolupracuji s vedoucími pracovníky a zaměstnanci z více organizačních složek odpovědných za mezinárodní vztahy, platební styk, finanční stabilitu a bankovní dohled.

Kancelář ECB se nachází v budově Delegace Evropské unie ve Spojeném království. To mi dává příležitost poznat nové kolegy, pořádat jednání a spolupracovat s nimi, pokud je to možné. Vzájemně se doplňovat je důležité, protože několik zaměstnanců delegace EU se také zajímá o vývoj právních předpisů, makroekonomiky a politik ve Spojeném království.

María Soledad Ramos Possentiová, analytička pro compliance, správu a řízení, kancelář pro compliance, správu a řízení, generální ředitelství pro sekretariát

Jako členka týmu pro etiku a integritu kanceláře pro compliance, správu a řízení a tajemnice konference pro etiku a compliance úzce spolupracujeme s kolegy v rámci Eurosystému a jednotného mechanismu dohledu (SSM). Shromáždění konference pro etiku a compliance (v současné době probíhají virtuálně) jsou skvělou příležitostí, jak udržet kontakt s kolegy z ostatních institucí, vzájemně si vyměňovat praktické zkušenosti a poučit se z nich a spolupracovat na vývoji dalších norem týkajících se etiky a compliance.

Nedávno jsem pracovala na náročném projektu, jehož cílem bylo zvýšit a sladit standardy integrity v jednotlivých institucích Eurosystému a SSM. Potěšilo nás, když Rada guvernérů tuto práci v listopadu 2021 schválila přijetím revidovaných etických obecných zásad, čímž skončil dlouhý proces, jehož součástí byly někdy i složité diskuse. Nakonec jsme dospěli ke společnému názoru, že náš veřejný mandát vyžaduje, abychom uplatňovali etický rámec v souladu s nejnovějším vývojem a pomohli tak zachovat důvěru občanů v Eurosystém a SSM. Díky konstruktivnímu týmovému duchu mezi účastníky konference (včetně podpory získané od kolegů v rámci ECB) jsme mohli společně pracovat a dosáhnout solidního výsledku. Nyní se těším na další spolupráci v rámci konference při zavádění revidovaných etických obecných zásad, což pro nás v ECB bude znamenat nutnost přezkoumat náš vlastní etický rámec.

Fabio Tamburrini, ekonom, centrum pro změnu klimatu

Začátkem roku 2021 zřídila ECB centrum pro změnu klimatu, které sdružuje činnosti týkající se klimatických témat v různých částech banky. Poté, co jsem pracoval déle než čtyři roky na generálním ředitelství pro mezinárodní a evropské vztahy v oblasti udržitelných financí, jsem velmi usiloval o to, abych se mohl podílet na tomto novém projektu a pomáhat při formování novému týmu a řízení programu ECB v oblasti klimatu. Vzhledem k průřezové povaze tohoto tématu je centrum organizováno kolem šesti oblastí, které zahrnují různé činnosti banky související s klimatem. Já vedu pracovní skupinu zabývající se unijními a mezinárodními politikami a finanční regulací. Koordinuji tak příspěvky ECB k opatřením EU v oblasti klimatu, k právním předpisům EU v oblasti udržitelných financí a k iniciativám na mezinárodních fórech, jako jsou skupiny G7 a G20. Velká část mé práce zahrnuje spolupráci s orgány EU a mezinárodními organizacemi. Mám-li jmenovat pouze jednu, jsem členem platformy EU pro udržitelné finance, která poskytuje Evropské komisi poradenství při provádění taxonomie EU a agendy EU v oblasti udržitelných financí. Práce v centru pro změnu klimatu je velmi naplňující: spojuje v sobě pružnost a týmového ducha začínající společnosti s vědomím, že pracujeme na řešení největší společenské výzvy naší doby.

Gijsbert ter Kuile, vedoucí týmu, právní poradenství, sekretariát Rady dohledu, a předseda rady duhové sítě ECB

Jako právní poradce bankovního dohledu ECB přispívám k bezpečnosti a zdraví úvěrových institucí. Je to naplňující, protože vytváříme lepší budoucnost pro Evropu a příští generace. S mou prací pro duhovou síť ECB, jejímž jsem předsedou, je to stejně tak. Spolu s dalšími členy rady usilujeme o dosažení pracovního prostředí, ve kterém se kolegové LGBT+ budou cítit vítaní a přijímaní a v němž jsou politiky a pravidla inkluzivní pro kolegy LGBT+.

Snažíme se také o to, aby na našem pracovišti byly ctěny všechny aspekty rozmanitosti. Za tímto účelem spolupracujeme s ostatními sítěmi ECB pro rozmanitost (ty se zaměřují na osoby se zdravotním postižením, etnickou příslušnost a kulturu, rodiče a gender) a s výborem zaměstnanců a generálním ředitelstvím pro lidské zdroje. Pravidelně se setkáváme a společně zvyšujeme povědomí našich kolegů o různých aspektech rozmanitosti – protože různorodí jsme všichni. Například já jsem cis muž, Holanďan s indonéskými kořeny, občan EU, gay, právník a rodič.

Duhová síť aktivně navazuje kontakty s kolegy z národních centrálních bank a orgánů dohledu. Naším členem se může stát kdokoli, kdo pracuje pro ECB, ESCB a SSM, bez ohledu na to, zda se považuje za heterosexuála nebo LGBT+. Společně vytváříme hrdou, barevnou a evropskou budoucnost!

Roční účetní závěrka

https://www.ecb.europa.eu/pub/annual/annual-accounts/html/ecb.annualaccounts2021~5130ce3be2.cs.html

Konsolidovaná rozvaha Eurosystému k 31. prosinci 2021

https://www.ecb.europa.eu/pub/annual/balance/html/ecb.eurosystembalancesheet2021~f9edd2ff57.cs.html

© Evropská centrální banka, 2022

Poštovní adresa 60640 Frankfurt am Main, Německo
Telefon: +49 69 1344 0
Internetové stránky: www.ecb.europa.eu

Všechna práva vyhrazena. Reprodukce pro vzdělávací a nekomerční účely je povolena za předpokladu, že je uveden zdroj.

Uzávěrka statistických údajů pro tuto zprávu proběhla 24. února 2022 (výjimky jsou výslovně uvedeny).

Vysvětlení specifické terminologie je k dispozici ve slovníčku pojmů ECB (pouze v anglickém jazyce).

HTML ISBN 978-92-899-5062-6, ISSN 1830-2947, doi:10.2866/15879, QB-AA-22-001-CS-Q


  1. Kapitola 1.2 odráží odhady údajů národních účtů publikované Eurostatem 8. března 2022.
  2. Tyto údaje je třeba interpretovat s jistou obezřetností, neboť mohou v důsledku probíhajících změn v šetření pracovních sil v EU podléhat větším revizím, než je obvyklé.
  3. V prosinci 2021 klesl počet osob v programech na záchranu pracovních míst na zhruba 1,4 % pracovní síly, zatímco v lednu 2021 činil 6,6 %; svého maxima na úrovni 19,8 % dosáhl v dubnu 2020.
  4. Vzhledem k tomu, že oficiální údaje na úrovni kvalifikace jsou k dispozici pouze na sezonně neočištěném základě, za předpandemické období se pro účely srovnání považuje třetí čtvrtletí roku 2019.
  5. Nastavení fiskální politiky odráží směr a velikost stimulu z fiskální politiky do ekonomiky nad rámec automatické reakce veřejných financí na hospodářský cyklus. Měří se zde změnou cyklicky očištěného primárního salda bez státní podpory finančního sektoru. Vzhledem k tomu, že vyšší rozpočtové příjmy související s dotacemi z rozpočtu EU v rámci NGEU nemají na poptávku tlumící dopad, cyklicky očištěné primární saldo se v tomto kontextu upraví tak, aby tyto příjmy vyloučilo. Více informací o konceptu fiskální pozice v eurozóně obsahuje článek „The euro area fiscal stance“, Ekonomický bulletin, č. 4, ECB, 2016.
  6. Viz také box „2021 HICP weights and their implications for the measurement of inflation“, Ekonomický bulletin, č. 2, ECB, 2021
  7. Viz box „Consumption patterns and inflation measurement issues during the COVID-19 pandemic“, Ekonomický bulletin, č. 7, ECB, 2020.
  8. Popis ukazatelů jádrové inflace viz článek „Measures of underlying inflation for the euro area“, Ekonomický bulletin, č. 4, ECB, 2018.
  9. Viz také box „Assessing wage dynamics during the COVID-19 pandemic: can data on negotiated wages help?“, Ekonomický bulletin, č. 8, ECB, 2020.
  10. Viz také box „Results of a special survey of professional forecasters on the ECB’s new monetary policy strategy“, Ekonomický bulletin, č. 7, ECB, 2021
  11. Viz také box „Decomposing market-based measures of inflation compensation into inflation expectations and risk premia“, Ekonomický bulletin, č. 8, ECB, 2021.
  12. Viz také článek „Owner-occupied housing and inflation measurement“, Ekonomický bulletin, č. 1, ECB, 2022.
  13. Viz také box „Recent dynamics in energy inflation: the role of base effects and taxes“, Ekonomický bulletin, č. 3, ECB, 2021.
  14. Dopad ukončení snížené sazby DPH je odhadnut na zhruba 0,3 procentního bodu v lednu 2021, na zhruba 0,3 procentního bodu v červenci 2021 a na zhruba −0,3 procentního bodu v lednu 2022 (za všechny měsíce se dopad týká roční sazby ve srovnání s předchozím měsícem). Odhad vychází z hodnocení skutečné transmise, které zveřejnila Deutsche Bundesbank v „Měsíční zprávě“, sv. 72, č. 11, Deutsche Bundesbank, listopad 2020.
  15. Vysoké ceny uhlíku (tj. ceny emisních povolenek) vyvolané zelenou politikou znamenají, že se plyn stal oblíbenou náhradou větrné energie v případě nedostatečné produkce kvůli povětrnostním podmínkám, neboť produkuje méně emisí než ostatní paliva, zejména než uhlí.
  16. Viz boxy „What is driving the recent surge in shipping costs“, Ekonomický bulletin, č. 3, ECB, 2021, „The semiconductor shortage and its implication for euro area trade, production and prices“, Ekonomický bulletin, č. 4, ECB, 2021, a „Sources of supply chain disruptions and their impact on euro area manufacturing“, Ekonomický bulletin, č. 8, ECB, 2021.
  17. Podrobnější pohled na vývoj výrobních cen v eurozóně a jejich dopad na spotřebitelské ceny viz box „Recent developments in pipeline pressures for non-energy industrial goods inflation in the euro area“, Ekonomický bulletin, č. 5, ECB, 2021.
  18. Během lockdownu byly ceny těchto položek vystaveny poněkud vyšší nejistotě měření, neboť je nebylo možné vždy shromáždit, a byly tedy odhadnuty (tj. imputovány), viz také hlavní text kapitoly 1.4. Podrobnější analýza spotřebitelských cen položek v kategorii cestovního ruchu viz box s názvem „Prices for travel during the COVID-19 pandemic: is there commonality across countries and items?“, Ekonomický bulletin, č. 1, ECB, 2021.
  19. V prosinci 2020 Rada guvernérů změnila nastavení svých měnověpolitických nástrojů takto: zaprvé, sazby pro hlavní refinanční operace (0,00 %), mezní zápůjční facilitu (0,25 %) a vkladovou facilitu (−0,50 %) zůstaly beze změny. Rada guvernérů oznámila, že očekává, že základní úrokové sazby ECB zůstanou na současné nebo nižší úrovni do doby, než zaznamená, že výhled inflace v horizontu projekcí výrazně konverguje k úrovni dostatečně blízké 2 %, ale pod touto hodnotou, a že se tato konvergence konzistentně promítá do vývoje jádrové inflace. Zadruhé, objem nouzového pandemického programu nákupu aktiv (PEPP) byl zvýšen o 500 mld. EUR na celkových 1 850 mld. EUR a horizont čistých nákupů byl prodloužen nejméně do konce března 2022. Rada guvernérů konstatovala, že v každém případě bude provádět čisté nákupy, dokud neusoudí, že etapa koronavirové krize skončila. Reinvestice splátek jistiny ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci PEPP byly prodlouženy nejméně do konce roku 2023. Zatřetí, byly upraveny podmínky třetí série cílených dlouhodobějších refinančních operací (TLTRO III). Začtvrté, platnost opatření zmírňujících požadavky na zajištění přijatých 7. a 22. dubna 2020 byla prodloužena do června 2022. Zapáté, Rada guvernérů oznámila, že v roce 2021 budou nabídnuty čtyři další nouzové pandemické dlouhodobější refinanční operace (PELTRO). Zašesté konstatovala, že čisté nákupy v rámci programu nákupu aktiv (APP) budou pokračovat v měsíčním objemu 20 mld. EUR a že budou probíhat tak dlouho, jak bude nezbytné, aby podpořily akomodační dopad sazeb měnové politiky, a že skončí krátce předtím, než Rada guvernérů zahájí zvyšování základních úrokových sazeb ECB. Rada guvernérů také oznámila, že hodlá nadále v plném rozsahu reinvestovat jistiny ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci programu APP po delší dobu od chvíle, kdy začne zvyšovat základní úrokové sazby ECB, a v každém případě tak dlouho, jak to bude nezbytné k udržení příznivých podmínek likvidity a výrazné míry měnové akomodace. Zasedmé, Rada guvernérů konstatovala, že repo facilita Eurosystému pro centrální banky (EUREP) a všechny dočasné swapové a repo linky s centrálními bankami zemí mimo eurozónu budou prodlouženy do března 2022. Uvedla rovněž, že pravidelné zápůjční operace budou nadále prováděny jako nabídková řízení s pevnou sazbou a s plným přidělením za stávajících podmínek tak dlouho, jak to bude nezbytné.
  20. Viz první poznámka pod čarou v kapitole 2.1.
  21. Viz „The financial risk management of the Eurosystem’s monetary policy operations“, ECB, červenec 2015.
  22. Viz také stránka „Asset purchase programmes“ na internetových stránkách ECB.
  23. Cenné papíry kryté aktivy musí mít nejméně dvě úvěrová hodnocení.
  24. V rámci opatření ke zmírnění požadavků na zajištění úvěrových operací Eurosystému zavedených v dubnu 2020 v reakci na pandemii COVID-19 Rada guvernérů od tohoto požadavku dočasně upustila rovněž u obchodovatelných dluhových cenných papírů emitovaných Řeckou republikou, které jsou mobilizovány jako zajištění. Dále rozhodla, že obchodovatelná aktiva a emitenti těchto aktiv, kteří k 7. dubnu 2020 splňovali minimální požadavky na úvěrovou kvalitu pro způsobilost zajištění (BBB- pro všechna aktiva s výjimkou cenných papírů krytých aktivy), budou nadále způsobilí i v případě snížení úvěrového hodnocení, pokud jejich úvěrové hodnocení zůstane na harmonizované ratingové stupnici Eurosystému na stupni úvěrové kvality 5 nebo vyšším (CQS 5 odpovídá ratingu BB).
  25. Viz čl. 138 odst. 3 písm. b) obecných zásad Evropské centrální banky (EU) 2015/510 ze dne 19. prosince 2014 o provádění rámce měnové politiky Eurosystému (ECB/2014/60) (Úř. věst. L 91, 2.4.2015, s. 3).
  26. Úplné prohlášení ke strategiipřehled strategie měnové politiky ECB jsou k dispozici na internetových stránkách ECB.
  27. Podrobnější analýza je k dispozici v dokumentu Pracovní skupiny pro cíl cenové stability „The ECB’s price stability framework: past experience, and current and future challenges“, Occasional Paper Series, č. 269, ECB, září 2021.
  28. Viz Pracovní skupina pro nástroje měnové politiky, „Assessing the efficient, efficiency and potential side effects of the ECB’s monetary policy instruments since 2014“, Occasional Paper Series, č. 278, ECB, září 2021, revidováno v prosinci 2021.
  29. Viz Pracovní skupina pro měření inflace, „Inflation measurement and its assessment in the ECB’s monetary policy strategy review“, Occasional Paper Series, č. 265, ECB, září 2021.
  30. Přezkum strategie ukázal, že měnová politika ovlivňuje různé skupiny ve společnosti rozdílně. Nepříznivé události snižují spotřebu chudších domácností více než těch bohatších a po takových událostech trvá oživení výhledu zaměstnanosti chudších domácností déle. Udržování nižších úrokových sazeb po delší dobu v takových situacích pomáhá čelit dlouhodobé nezaměstnanosti méně majetných domácností. Viz Pracovní skupina pro zaměstnanost, „Employment and the conduct of monetary policy in the euro area“, Occasional Paper Series, č. 275, ECB, září 2021.
  31. Viz Pracovní skupina pro makroobezřetnostní politiku, měnovou politiku a finanční stabilitu, „The role of financial stability considerations in monetary policy and the interaction with macroprudential policy in the euro area“, Occasional Paper Series, č. 272, ECB, září 2021.
  32. Viz Pracovní skupina pro změnu klimatu, „Climate change and monetary policy in the euro area“, Occasional Paper Series, č. 271, ECB, září 2021.
  33. Viz přehled akcí z cyklu ECB Vám naslouchá, které v celé eurozóně pořádaly ECB a národní centrální banky.
  34. Pracovní skupina pro měnověpolitickou komunikaci, „Clear, consistent and engaging: ECB monetary policy communication in a changing world “, Occasional Paper Series, č. 274, ECB, září 2021, revidováno v prosinci 2021.
  35. Ehrmann, M., Georgarakos, D. a Kenny, G., „Credibility gains from communicating with the public: evidence from the ECB’s new monetary policy strategy“, Working Paper Series, ECB, mimeo.
  36. Viz „ECB decides not to extend dividend recommendation beyond September 2021“, tisková zpráva, bankovní dohled ECB, 23. července 2021.
  37. Viz tematický čánek B „Climate-related risks to financial stability“, Financial Stability Review, ECB, květen 2021.
  38. Dle čl. 5 nařízení o SSM má ECB v této oblasti důležitou roli a zvláštní pravomoci.
  39. Viz prohlášení o strategii měnové politiky ECBpřehled i pracovní projekt na téma makroobezřetnostní politiky, měnové politiky a finanční stability, „The role of financial stability considerations in monetary policy and the interaction with macroprudential policy in the euro area“, Occasional Paper Series, č. 272, ECB, září 2021. Viz také box nazvaný „The role of financial stability in the ECB’s new monetary policy strategy“, Financial Stability Review, ECB, listopad 2021.
  40. Během recese může měnová politika stabilizovat ekonomiku (a snížit tak ztráty finančního sektoru) i inflaci, což snižuje riziko vzniku dluhové deflační spirály. Co je však zásadní, může také zabránit runům na banky a nuceným výprodejům v obdobích přímé finanční zátěže.
  41. Viz publikace ECB Financial Stability Review z listopadu 2021.
  42. Na Kypru, v Litvě a Portugalsku byla tato opatření podpořena současným odsunutím postupného zavádění rezerv pro jiné systémově významné instituce (J-SVI). Makroobezřetnostní orgány také doladily opatření v oblasti rezidenčních nemovitostí, jejichž cílem je zabránit nezamýšlenému prohloubení hospodářského cyklu a zachovat odolnost bank a dlužníků. Viz box 3 článku „The euro area housing market during the COVID-19 pandemic“, Ekonomický bulletin, č. 7, ECB, listopad 2021.
  43. V březnu 2020 ECB doporučila bankám, aby se zdržely výplaty dividend a zpětného odkupu akcií alespoň do 1. října 2020 (v červenci 2020 toto doporučení prodloužila do 1. ledna 2021 a v prosinci 2020 banky vyzvala, aby zvážily omezení nebo se zcela zdržely hotovostních dividend do konce září 2021), a umožnila bankám dočasně provozovat svou činnost pod úrovní kapitálu definovanou pokyny pro Pilíř 2 a bezpečnostní kapitálové rezervy nejméně do konce roku 2022. Termín, do kterého se banky mají vrátit zpět na hodnoty uvedené v pokynech pro Pilíř 2, podmínila ECB ekonomickými podmínkami. Tento časový harmonogram potvrdila i zjištění zátěžového testu Evropského orgánu pro bankovnictví pro rok 2021. Viz „ECB Banking Supervision provides temporary capital and operational relief in reaction to coronavirus“, tisková zpráva, 12. března 2020; „ECB asks banks not to pay dividends until at least October 2020“, tisková zpráva, 27. března 2020; „ECB asks banks to refrain from or limit dividends until September 2021“, tisková zpráva, 15. prosince 2020; a často kladené dotazy k dohledovým opatřením ECB v reakci na koronavirus. ECB zrušila omezení ohledně výplaty dividend a odkupu akcií k 30. září 2021.
  44. V Bulharsku nabudou účinnosti dvě po sobě jdoucí zvýšení stávající kladné sazby v říjnu 2022 a v lednu 2023, zatímco v Estonsku bude toto zvýšení účinné v prosinci 2022.
  45. V Litvě bude sektorová rezerva ke krytí systémového rizika pokrývat všechny retailové expozice vůči fyzickým osobám, které jsou zajištěné rezidenčními nemovitostmi, a bude účinná od července 2022.
  46. O tomto opatření bylo rozhodnuto v roce 2020, ale jeho provádění bylo odloženo na počátku krize způsobené pandemií COVID-19.
  47. Kromě výše uvedených opatření některé orgány upravily rezervy pro J-SVI a nově nastavily nebo zrušily kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika, aby uvedly rezervy do souladu se změnami ve směrnici o kapitálových požadavcích. ECB na svých internetových stránkách zveřejňuje přehled makroobezřetnostních opatření, která byla ECB oznámena a která byla zavedena nebo veřejně oznámena v zemích spadajících pod bankovní dohled ECB.
  48. Viz kapitola 5 publikace ECB Financial Stability Review z listopadu 2021.
  49. S ohledem na legislativní přezkum makroobezřetnostního rámce EU zaslala Evropská komise v červenci 2021 Evropské radě pro systémová rizika, Evropskému orgánu pro bankovnictví a ECB žádost o radu. Poskytnuté rady se mají týkat: i) podoby a fungování rámce pro rezervy, ii) chybějících nebo překonaných nástrojů, iii) úvah o vnitřním trhu a iv) globálních rizik.
  50. ESRB je odpovědná za makroobezřetnostní dohled nad finančním systémem EU a za prevenci a zmírňování systémových rizik.
  51. Pracovní skupina ESRB zveřejnila v únoru 2021 zprávu o dopadech, které pro finanční stabilitu představují fiskální opatření na ochranu reálné ekonomiky zavedená v souvislosti s pandemií COVID-19, a v září 2021 pak aktualizaci sledování těchto dopadů.
  52. Zpráva Lower for longer – macroprudential policy issues arising from the low interest rate environment byla publikována v červnu 2021.
  53. Tato činnost zahrnovala šesté vydání publikace EU Non-bank Financial Intermediation Risk Monitor a v červenci 2021 vydání zprávy Issues note on systemic vulnerabilities of and preliminary policy considerations to reform money market funds se zaměřením na souvislosti regulatorního rámce EU.
  54. Zpráva o riziku v souvislosti s klimatem a finanční stabilitě byla zveřejněna v červenci 2021.
  55. To zahrnovalo přípravu nepříznivých scénářů pro celoevropský zátěžový test pojišťovacího sektoru Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) pro rok 2021, celoevropský zátěžový test centrálních protistran orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) pro rok 2021 a celoevropský zátěžový test bankovního sektoru pro rok 2021 koordinovaný Evropským orgánem pro bankovnictví.
  56. Zpráva o makroobezřetnostní politice byla zveřejněna v prosinci 2021.
  57. Zpráva o překrývajících se kapitálových požadavcích byla zveřejněna v prosinci 2021.
  58. Celkový kmenový kapitál Tier 1 (CET1) požadovaný ke splnění požadavku na bezpečnostní kapitálovou rezervu rozšířenou o proticyklickou kapitálovou rezervu pro danou instituci, rezervu pro G-SVI (rezervu pro globální systémově významné instituce), rezervu J-SVI (rezervu pro jiné systémově významné instituce) a případně rezervu ke krytí systémového rizika. Ve smyslu článku 128 směrnice o kapitálových požadavcích.
  59. Pokud ukazatel CET1 banky klesne pod součet kapitálových požadavků podle Pilíře 1 a Pilíře 2 a kombinované kapitálové rezervy – úroveň označovanou jako „aktivační bod pro MDA“­, musí banka vypočítat minimální rozdělitelnou částku, která omezuje případné výplaty kapitálu ve formě dividend, zpětného odkupu akcií a bonusů. Čím větší je rozdíl mezi ukazatelem CET1 banky a aktivačním bodem pro MDA, tím menší částku smí banka vyplatit.
  60. Kapitálová rezerva, jejímž cílem je zajistit akumulaci dostatečného kapitálu ze strany úvěrových institucí v období nadměrného úvěrového růstu tak, aby byly schopné absorbovat ztráty v období zátěže. Musí být splněna prostřednictvím kapitálu CET1. Rezerva je specifická pro jednotlivé instituce a vypočítá se jako vážený průměr sazeb proticyklické kapitálové rezervy, které platí v zemích, kde se nacházejí úvěrové expozice dané instituce.
  61. Kapitálová rezerva aplikovaná na finančním sektor, resp. jednu či více podsložek sektoru, s cílem předcházet makroobezřetnostním nebo systémovým rizikům a tato rizika zmírňovat. Musí být splněna prostřednictvím kapitálu CET1 a může se použít na všechny expozice nebo na podmnožinu expozic.
  62. Viz tematický článek a nazvaný „Bank capital buffers and lending in the euro area during the pandemic“, Financial Stability Review, ECB, listopad 2021.
  63. Primární statistika ECB pro měnové finanční instituce, pojišťovny a penzijní fondy a investiční fondy.
  64. Na základě účtů eurozóny a primární statistiky ECB; viz také publikace ECB Financial Stability Review, listopad 2020, graf 4.1.
  65. Viz „Holistic Review of the March Market Turmoil“, Rada pro finanční stabilitu, 17. listopadu 2020.
  66. Viz „Policy Proposals to Enhance Money Market Fund Resilience – Final Report“, Rada pro finanční stabilitu, 11. října 2021.
  67. Viz „Mind the liquidity gap: a discussion of money market fund reform proposals“ a „Assessing the impact of a mandatory public debt quota for private debt money market funds“, Macroprudential Bulletin, č. 16, ECB, 21. ledna 2022.
  68. Viz BCBS, CPMI a IOSCO, „Consultative report: Review of margining practices“, Banka pro mezinárodní platby a Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry, říjen 2021.
  69. Viz dopis od ECB a Evropského orgánu pro bankovnictví a rovněž společný dopis Evropské komisi od několika vnitrostátních orgánů v EU vyzývající k úplné implementaci reforem Basel III, oba ze 7. září 2021, a vystoupení předsedy Rady dohledu ECB Andrey Enriy na on-line konferenci Marco Fanno Alumni dne 3. května 2021 nazvané „Basel III implementation: the last mile is always the hardest“ (Implementace Basel III: poslední úsek je vždy nejobtížnější).
  70. Viz „Basel III reforms: impact study and key recommendations“, Evropský orgán pro bankovnictví, prosinec 2019, „Macroeconomic impact of Basel III finalisation on the euro area“, Macroprudential Bulletin, č. 14, ECB, červenec 2021, a „Basel III Reforms: Updated Impact Study“, Evropský orgán pro bankovnictví, 2020.
  71. Viz „Strengthening banks’ resilience in the banking union“ (Zvýšení odolnosti bank v bankovní unii), projev členky Rady dohledu ECB Kerstin af Jochnickové na Konferenci o finanční stabilitě 2021, Berlín, 19. listopadu 2021.
  72. Macroprudential Bulletin, č. 12, ECB, 2021.
  73. Pozorování Projektového týmu ECB/ESRB pro monitorování klimatických rizik „Climate-related risk and financial stability“, ECB, červenec 2021.
  74. Macroprudential Bulletin, č. 15, ECB, říjen 2021.
  75. V roce 2020 vykázal počet plateb v systému TARGET2 ve srovnání s rokem 2019 velmi nízký růst (+1,0 %), neboť výrazný pokles zaznamenaný po vypuknutí pandemie COVID-19 (o 5,7 % ve druhém čtvrtletí roku 2020 v porovnání se stejným čtvrtletím roku 2019) byl kompenzován růstem v prvním a posledním čtvrtletí roku.
  76. Viz „ESMA concludes Tier 2 CCP assessment under Article 25(2c) of EMIR“, veřejné prohlášení, ESMA, 17. prosince 2021.
  77. Viz „Eurosystem launches digital euro project“, tisková zpráva, ECB, 14. července 2021.
  78. Viz „ECB announces member of digital Euro Market Advisory Group“, tisková zpráva, ECB, 25. října 2021.
  79. Viz „Experts invited to join technical talks on digital euro“, MIP NEWS, ECB, 15. října 2021.
  80. Viz „ECB intensifies technical work on digital euro with the European Commission“, ECB, MIP NEWS, 19. ledna 2021.
  81. Viz Box 11 o spolupráci ECB s evropskými zákonodárci na projektu digitálního eura.
  82. Viz G7 Public Policy Principles for Retail Central Bank Digital Currencies, 14. října 2021.
  83. Bank of Canada, Bank of England, Bank of Japan, ECB, Federální rezervní systém, Sveriges Riksbank a Švýcarská národní banka.
  84. Viz Banka pro mezinárodní platby, Central bank digital currencies: financial stability implications, září 2021, zejména Executive summary a zprávy System design and interoperability, User needs and adoptionFinancial stability implications.
  85. Viz také Panetta, F. a Schnabel, I., „The provision of euro liquidity through the ECB’s swap and repo operations“, The ECB Blog, ECB, 19. srpna 2020.
  86. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/1848 ze dne 21. října 2021 o stanovení náhrady za referenční hodnotu průměrné jednodenní eurové sazby (C/2021/7487) (Úř. věst. L 374, 22.10.2021, s. 6).
  87. K 3. lednu 2022 byla tato sazba ukončena pro CHF a EUR spolu s ukončením dolarových sazeb LIBOR pro některé splatnosti. Navíc sazby pro JPY a GBP ve stejný den ztratily reprezentativnost, což omezilo jejich používání.
  88. Standardizované „Prohlášení o dodržování kodexu“ umožňuje účastníkům trhu prokázat, že uznávají osvědčené postupy stanovené Globálním kodexem devizového trhu a zavazují se jej dodržovat.
  89. Podle čl. 141 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, článků 17, 21.2, 43.1 a 46.1 statutu ESCB a článku 9 nařízení Rady (ES) č. 332/2002 ze dne 18. února 2002.
  90. Podle čl. 122 odst. 2 a čl. 132 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, článků 17 a 21 statutu ESCB a článku 8 nařízení Rady (EU) č. 407/2010 ze dne 11. května 2010.
  91. V souladu s články 17 a 21 statutu ESCB (spolu s článkem 10 nařízení Rady (EU) 2020/672 ze dne 19. května 2020 o zřízení evropského nástroje pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE) v důsledku rozšíření onemocnění COVID-19).
  92. V souladu s články 17 a 21 statutu ESCB (společně s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost).
  93. V souladu s články 17 a 21 statutu ESCB (společně s čl. 3 odst. 5 rámcové dohody o EFSF).
  94. V souladu s články 17 a 21 statutu ESCB (společně s článkem 5.12.1 všeobecných podmínek ke smlouvám o finanční pomoci ESM).
  95. V souvislosti s dohodou o mechanismu úvěrů mezi členskými státy, jejichž měnou je euro (kromě Německa a Řecka), a Kreditanstalt für Wiederaufbau (jednající ve veřejném zájmu v souladu s pokyny Spolkové republiky Německo, která jí poskytuje záruku) jako věřiteli a Řeckou republikou jako dlužníkem a Bank of Greece jako zástupcem dlužníka a v souladu s články 17 a 21.2 statutu ESCB a článkem 2 rozhodnutí Evropské centrální banky ze dne 10. května 2010 o správě sdružených dvoustranných úvěrů ve prospěch Řecké republiky a o změně rozhodnutí ECB/2007/7 (ECB/2010/4) (Úř. věst. L 119, 13.5.2010, s. 24).
  96. Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2021/827 ze dne 29. dubna 2021, kterými se mění obecné zásady ECB/2013/24 o statistické zpravodajské povinnosti stanovené Evropskou centrální bankou v oblasti čtvrtletních finančních účtů (ECB/2021/20) (Úř. věst. L 184, 29.11.2007, s. 4).
  97. Nařízení (EU) 2021/379 Evropské centrální banky ze dne 22. ledna 2021 o rozvahových položkách úvěrových institucí a sektoru měnových finančních institucí (přepracované znění) (ECB/2021/2) (Úř. věst. L 73, 3.3.2021, s. 16).
  98. Viz „ECB moves towards harmonising statistical reporting to ease burden for banks and improve analysis“, tisková zpráva, 17. prosinec 2021.
  99. Viz „ECB presents action plan to include climate change considerations in its monetary policy strategy“, tisková zpráva, ECB, 8. července 2021.
  100. Výbor vychází ze zprávy Odborné skupiny pro změnu klimatu a statistiky při Statistickém výboru ESCB, která byla dokončena na sklonku roku 2020.
  101. To se odrazilo také na portálu ECB Vám naslouchá a v usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. února 2021 o výroční zprávě Evropské centrální banky za rok 2020.
  102. Tento přístup spoléhá na ceny transakcí spíše než na imputované nájemné, a pravděpodobně tak zlepší informační obsah HICP a bude lépe vyhovovat zájmům občanů eurozóny, jejichž většina by preferovala silnější a realističtější zastoupení nákladů na bydlení.
  103. Současný cenový index vlastnického bydlení nesplňuje požadavky na včasnost, četnost a potřebu oddělení složky spotřeby od složky investic. ECB proto podporuje další výzkumné projekty optimálních postupů měření. Ty by se měly rovněž zaměřovat na lepší izolaci složky spotřeby od investiční složky, přičemž pro měnovou politiku je relevantní složka spotřeby.
  104. Složené průměrné sazby a index €STR, Pravidla pro výpočet a zveřejňování, ECB, 2021.
  105. Obecné zásady (EU) 2021/565 Evropské centrální banky ze dne 17. března 2021, kterými se mění obecné zásady (EU) 2019/1265 o krátkodobé eurové sazbě (€STR) (ECB/2021/10) (Úř. věst. L 119, 7.4.2021, s. 128).
  106. Úplný seznam najdete v dokumentu Regulatory uses of the LEI; viz rovněž ESRB, „The benefits of the Legal Entity Identifier for monitoring systemic risk“, Occasional Paper Series, č. 18, září 2021.
  107. Osmá Globální konference o SDMX se uskutečnila ve dnech 27.–30. září 2021. ECB se aktivně podílela na přípravě a organizaci akce. Konference byla příležitostí pro předvedení úspěšné implementace standardu SDMX vnitrostátními a mezinárodními organizacemi v různých fázích životního cyklu dat. ECB předsedala zvláštnímu zasedání o použití SDMX pro modernizaci statistických procesů a IT infrastruktury.
  108. Tato norma se původně používala zejména pro zprávy o platbách, ovšem nyní se vztahuje na různé obchodní procesy ve finančním sektoru, včetně výkazů předkládaných veřejným orgánům.
  109. Na těchto webinářích již byla prezentována řada výzkumných článků pracovníků národních centrálních bank, např. Faiella, I., Lavecchia, L. Michelangeli, V. a Mistretta, A., „A micro-founded climate stress test on the financial vulnerability of Italian households and firms“, Occasional Papers, č. 639, Banca d’Italia, říjen 2021; Bernard, R., Tzamourani, P. a Weber, M., „Climate Change and Individual Behavior“, Discussion Papers, č. 01, Deutsche Bundesbank, 2022; a von Kalckreuth, U. „Carbon costs: Towards a system of indicators for the carbon impact of products, enterprises and industries“, Deutsche Bundesbank, 2021.
  110. Papoutsi, M., Piazzesi, M. a Schneider, M., „How unconventional is green monetary policy?“, Working Paper Series, ECB, mimeo.
  111. Aghion, P., Boneva, L., Breckenfelder, J., Laeven, L., Olovsson, C., Popov, A. a Rancoita E., „Financial markets and ‚green‘ innovation“, Discussion Paper Series, ECB, mimeo.
  112. Viz Christelis, D., Georgarakos, D., Jappelli, T. a Kenny, G., „How has the COVID-19 crisis affected different households’ consumption in the euro area?“, Research Bulletin, č. 84, ECB, 31. května 2021.
  113. Viz také Lane, P., „Expectations surveys: a tool for research and monetary policy“, úvodní poznámky na druhé společné konferenci ECB a Federal Reserve Bank of New York, 11. listopadu 2021.
  114. Viz Georgarakos, D. a Kenny, G., „Household spending and fiscal support during the COVID-19 pandemic: Insights from a new consumer survey“, článek prezentovaný na druhé společné konferenci ECB a Federal Reserve Bank of New York na téma „Expectations surveys: a tool for research and monetary policy“, 11. listopadu 2021.
  115. Případy nesplnění povinnosti zahrnují: i) případy, kdy vnitrostátní orgán nepředal ECB ke konzultaci návrhy právních předpisů spadajících do působnosti ECB, a ii) případy, kdy vnitrostátní orgán formálně konzultoval ECB, ale neposkytl jí dostatek času k přezkoumání návrhů právních předpisů a k přijetí stanoviska před schválením těchto předpisů.
  116. Viz Evropská komise, Standardní Eurobarometer 95 – jaro 2021, září 2021.
  117. Viz prohlášení členů Eurosummitu ze dne 25. března 2021, písemné shrnutí zasedání Euroskupiny ze dne 21. května 2021, závěry ze zasedání Evropské rady ke sdělení Komise o „Strategii maloobchodních plateb pro Evropskou unii“ ze dne 8. března 2021, usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. února 2021 o výroční zprávě ECB za rok 2020 a sdělení Evropské komise ze dne 19. ledna 2021 s názvem „Evropský hospodářský a finanční systém: podpora otevřenosti, síly a odolnosti“.
  118. Viz „Eurosystem launches digital euro project“, tisková zpráva, ECB, 14. července 2021.
  119. Viz dopis Fabia Panetty poslankyni EP Ireně Tinagliové o rozhodnutí Rady guvernérů ECB o zahájení průzkumné fáze projektu digitálního eura.
  120. Viz „ECB intensifies technical work on digital euro with the European Commission“ (ECB zintenzivňuje technické práce na digitálním euru ve spolupráci s Evropskou komisí), MIP NEWS, ECB, 19. ledna 2021.
  121. Viz Panetta, F., „A digital euro to meet the expectations of Europeans“, úvodní poznámky na zasedání výboru ECON Evropského parlamentu, Frankfurt nad Mohanem, 14. dubna 2021 a „Designing a digital euro for the retail payments landscape of tomorrow“, úvodní poznámky na zasedání výboru ECON Evropského parlamentu, Brusel, 18. listopadu 2021.
  122. Viz dopis prezidentky ECB poslancům EP Marcovi Zannimu, Francesce Donatové, Valentinu Grantovi a Antoniovi Marii Rinaldimu ze dne 22. prosince 2020; dopis prezidentky ECB poslanci EP Chrisi MacManusovi ze dne 21. ledna 2021; dopis prezidentky ECB poslankyni EP Julii Lechanteuxové ze dne 5. února 2021 a dopis prezidentky ECB poslanci EP Gunnaru Beckovi ze dne 29. října 2021.
  123. Viz poznámky a písemné shrnutí předsedy Euroskupiny po setkáních Euroskupiny ve dnech 16. dubna 2021 (poznámky, písemný souhrn) a 12. července 2021 (poznámky, písemný souhrn).
  124. Viz poznámky a písemný souhrn předsedy Euroskupiny po setkání ze dne 8. listopadu 2021.
  125. SDR je mezinárodním rezervním aktivem, které MMF vytvořil v roce 1969. Jedná se o potenciální pohledávku členů MMF týkající se volně použitelných měn a její hodnota vychází z koše pěti měn (americký dolar, euro, čínský jüan, japonský jen, libra šterlinků).
  126. Kapacita pro přizpůsobení prodejů a případně akvizic SDR z perspektivy iniciujících subjektů.
  127. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/95/EU ze dne 22. října 2014, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o uvádění nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými podniky a skupinami (Úř. věst. L 330, 15.11.2014, s. 1).
  128. Další informace o struktuře správy a řízení ECB jsou k dispozici na internetových stránkách ECB.
  129. Stanoviska Etického výboru k výdělečným činnostem a střetům zájmů po skončení funkčního období jsou zveřejňována na internetových stránkách ECB.
  130. Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2021/2253 ze dne 2. listopadu 2021, kterými se stanoví zásady etického rámce Eurosystému (ECB/2021/49) (Úř. věst. L 454, 17.12.2021, s. 7) a obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2021/2256 ze dne 2. listopadu 2021, kterými se stanoví zásady etického rámce jednotného mechanismu dohledu (ECB/2021/50) (Úř. věst. L 454, 17.12.2021, s. 21).
  131. Přestože Spojené království již není členským státem EU, britská státní příslušnost je zahrnuta z důvodu kontinuity.
  132. Údaje vycházejí z vlastního prohlášení zaměstnanců o státní příslušnosti. ECB od svých zaměstnanců požaduje nahlásit státní příslušnost alespoň jednoho členského státu EU, ale v případě německé státní příslušnosti je její nahlášení povinné pro účely stanovení příspěvků.
  133. Viz Financial Stability Review, Evropská centrální banka, květen 2019, a Financial Stability Review, Evropská centrální banka, květen 2021.
  134. Viz pozorování Projektového týmu ECB/ESRB pro monitorování klimatických rizik „Climate-related risk and financial stability“, ECB, červenec 2021.
  135. Viz „ECB economy-wide climate stress test – methodology and results“, Occasional Paper Series, č. 281, ECB, září 2021.
  136. Viz „Climate risk stress test – SSM stress test 2022“, zpráva bankovního dohledu ECB, říjen 2021.
  137. Viz Pracovní skupina pro změnu klimatu, „Climate change and monetary policy in the euro area“, Occasional Paper Series, č. 271, ECB, září 2021.
  138. Viz box „EU emissions allowance prices in the context of the ECB’s climate change action plan“, Ekonomický bulletin č. 6, ECB.
  139. Viz „ECB to accept sustainability-linked bonds as collateral“, tisková zpráva, ECB, 22. září 2020.
  140. Viz stanovisko Evropské centrální banky ze dne 7. Září 2021 k návrhu směrnice, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, směrnice 2004/109/ES, směrnice 2006/43/ES a nařízení (EU) č. 537/2014, pokud jde o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (CON/2021/27) (Úř. věst. C 446, 3.11.2021, s. 2).
  141. Viz stanovisko Evropské centrální banky ze dne 5. listopadu 2021 k návrhu nařízení o evropských zelených dluhopisech (CON/2021/30) (Úř. věst. C 27, 19.1.2022, s. 4).
  142. Předsedající Frank Elderson, člen Výkonné rady ECB; ECB je rovněž jedním ze členů Řídicího výboru NGFS.
  143. Spolupředsedající Frank Elderson, člen Výkonné rady ECB.
  144. Rámec Basel sestává ze tří pilířů, přičemž 1. pilíř je součástí rámce, který stanovuje pravidla pro výpočet regulatorních kapitálových požadavků k úvěrovému, operačnímu a tržnímu riziku, čímž doplňuje makroobezřetnostní krytí zahrnující kapitálové rezervy. 2. pilíř součástí rámce, který stanovuje pravidla pro řízení rizik a dohled, zatímco 3. pilíř stanovuje požadavky na zveřejňování informací bankami s cílem zvýšit disciplínu na trhu. Přehled tří pilířů viz Basel Committee on Banking Supervision reforms – Basel III Summary Table.
  145. Bijnens, G., Hutchinson, J., Konings, J. a Saint-Guilhem, A., „The interplay between green policy, prices electricity, financial restrictions and jobs: Firm-level evidence“, Working Paper Series, č. 2537, ECB, 2021; Ciccarelli, M. a Marotta, F., „Demand or supply?An empirical exploration of the effects of climate change on the macroeconomy “, Working Paper Series, č. 2608, ECB, 2021; Pagliari, M., „LSIs’ exposures to climate change related risks: An approach to assess physical risks“, Working Paper Series, č. 2517, ECB, 2021; Pagliari, M. a Ferrari, M., „No country is an island: International cooperation and climate change“, Working Paper Series, č. 2568, ECB, 2021; Reghezza, A., Altunbas, Y., Marques, D., d’Acri, C. a Spaggiari, M., „Do banks fuel climate change?“, Working Paper Series, č. 2550, ECB, 2021;
    Carbone, S., Giuzio, M., Kapadia, S., Krämer, J., Nyholm, K. a Vozian, K., „The low-carbon transition, climate commitments and firm credit risk“, Working Paper Series, č. 2631, ECB, 2021.
  146. Výsledky rozšíření rozsahu vykazování uhlíkové stopy ECB a finalizované cíle v oblasti snižování emisí oxidu uhličitého budou zveřejněny v environmentálním prohlášení ECB na rok 2022.
  147. Viz materiál 2021 update of the ECB’s Environmental Statement, který obsahuje podrobnější přehled.
  148. Viz „Eurosystem agrees on common stance for climate change-related sustainable investments in non-monetary policy portfolios“, tisková zpráva, ECB, 4. února 2021.
  149. Viz „ECB to invest in Bank for International Settlements’ green bond fund“, tisková zpráva, ECB, 25. ledna 2021.
  150. IRT je tým zahrnující různé funkční složky vedený útvarem pro operační riziko a kontinuitu provozu, který má flexibilní složení a je součástí struktury odpovědí ECB v rámci řízení kritických incidentů. Během pandemie COVID-19 byl tým IRT složen ze zástupců generálního ředitelství pro lidské zdroje, včetně lékařských poradců, dále výboru pro ochranu zdraví zaměstnanců a jejich bezpečnost, ředitelství pro vnitřní záležitosti, generálního ředitelství pro informační systémy, generálního ředitelství pro komunikaci, generálního ředitelství pro právní záležitosti, útvaru pro operační riziko a kontinuitu provozu a generálního ředitelství pro tržní operace, generálního ředitelství pro infrastrukturu a platební systémy a jednotného mechanismu dohledu.