TISKOVÁ KONFERENCE

Christine Lagardeová, prezidentka ECB,
Luis de Guindos, viceprezident ECB

Frankfurt nad Mohanem 17. dubna 2025

Dobré odpoledne, společně s panem viceprezidentem Vás vítáme na naší tiskové konferenci.

Rada guvernérů dnes rozhodla snížit všechny tři základní úrokové sazby ECB o 25 bazických bodů. Zejména rozhodnutí snížit sazbu vkladové facility, jejímž prostřednictvím řídíme nastavení měnové politiky, je založeno na našem aktualizovaném hodnocení inflačního výhledu, dynamiky jádrové inflace a síly transmise měnové politiky.

Proces dezinflace je na dobré cestě. Inflace se nadále vyvíjela tak, jak očekávali naši odborníci, když v březnu celková i jádrová inflace klesly. V posledních měsících rovněž znatelně zmírnil růst cen služeb. Většina ukazatelů jádrové inflace naznačuje, že se inflace ustálí na úrovni blízko našeho 2% střednědobého cíle, a to udržitelným způsobem. Růst mezd zmírňuje a zisky částečně tlumí dopad stále zvýšeného růstu mezd na inflaci. Ekonomika eurozóny si dosud vytvářela určitou odolnost vůči celosvětovým šokům, ale výhled růstu se zhoršil kvůli rostoucímu obchodnímu napětí. Větší nejistota pravděpodobně sníží důvěru domácností a podniků a nepříznivá a je dost dobře možné, že rozkolísaná odpověď trhů na obchodní napětí povede ke zpřísnění podmínek financování. Tyto faktory mohou dále tlumit hospodářský výhled eurozóny.

Jsme odhodláni zajistit udržitelnou stabilizaci inflace na našem 2% střednědobém cíli. Obzvlášť za současné situace charakterizované mimořádnou nejistotou budeme při určování odpovídajícího nastavení měnové politiky uplatňovat přístup závislý na údajích a rozhodnutí budou přijímána jen na příslušných zasedáních. Zejména naše rozhodnutí o úrokových sazbách budou vycházet z našeho hodnocení inflačního výhledu zohledňujícího aktuální ekonomické a finanční údaje, dynamiku jádrové inflace a sílu transmise měnové politiky. Předem se nezavazujeme k žádné konkrétní trajektorii vývoje úrokových sazeb.

Dnes přijatá rozhodnutí jsou uvedena v tiskové zprávě, která je dostupná na našich internetových stránkách.

Nyní podrobněji popíšu, jaký vývoj ekonomiky a inflace pozorujeme, a poté vysvětlím naše hodnocení finančních a měnových podmínek.

Hospodářská aktivita

Ekonomický výhled je spojen s mimořádnou nejistotou. Podniky vyvážející z eurozóny čelí novým obchodním bariérám, ačkoli jejich rozsah zůstává nejasný. Narušení mezinárodního obchodu, napětí na finančních trzích a geopolitická nejistota tlumí podnikatelské investice. Spotřebitelé jsou ohledně budoucnosti více obezřetní, a je tedy možné, že budou váhat také s výdaji.

Zároveň ekonomika eurozóny si do určité míry zvyšovala odolnost vůči celosvětovým otřesům. V prvním čtvrtletí ekonomika pravděpodobně rostla a zpracovatelský průmysl vykázal známky stabilizace. Míra nezaměstnanosti se v únoru snížila na 6,1 %, což představuje její nejnižší úroveň od vzniku eura. Silný trh práce, vyšší reálné příjmy a dopad naší měnové politiky by měly podpořit výdaje. Lze očekávat, že důležité politické iniciativy, které byly zahájeny na úrovni jednotlivých států i EU s cílem zvýšit výdaje na obranu a investice do infrastruktury, podpoří zpracovatelský průmysl, což se odráží také v nedávných výběrových šetřeních.

V současném geopolitickém prostředí je dokonce naléhavější, aby fiskální a strukturální politiky zvýšily produktivitu, konkurenceschopnost a odolnost eurozóny. Kompas konkurenceschopnosti Evropské komise poskytuje akční plán s konkrétními opatřeními a jeho návrhy, včetně těch zjednodušujících, by měly být urychleně přijaty. Patří sem dokončení unie úspor a investic podle jasného a ambiciózního časového plánu. Tato unie by měla střadatelům pomoci využívat více příležitostí k investicím a zlepšit přístup podniků k financím, zejména rizikovému kapitálu. Je také důležité rychle vytvořit legislativní rámec, který by připravil základy pro potenciální zavedení digitálního eura. Vlády by měly zajistit udržitelné veřejné finance v souladu s rámcem EU pro správu ekonomických záležitostí a upřednostňovat zásadní prorůstové strukturální reformy a strategické investice.

Inflace

Meziroční inflace v březnu mírně klesla na 2,2 %. Ceny energií klesly o 1,0 % poté, co v únoru mírně vzrostly, zatímco růst cen potravin zrychlil v březnu na 2,9 % poté, co v únoru dosáhl 2,7 %. Růst cen zboží byl stabilní na úrovni 0,6 %. Růst cen služeb v březnu opět zpomalil na 3,5 % a nyní je o půl procentního bodu pod úrovní zaznamenanou na konci loňského roku.

Většina ukazatelů jádrové inflace ukazuje na setrvalý návrat inflace k našemu 2% střednědobému cíli. Domácí inflace od konce roku 2024 klesla. Růst mezd postupně zmírňuje. V posledním čtvrtletí 2024 činilo meziroční tempo růstu náhrady na zaměstnance 4,1 %, oproti 4,5 % v předchozím čtvrtletí. Díky rostoucí produktivitě také jednotkové náklady práce rostly pomaleji. Mzdový přehled ECB a informace od podniků naznačují pokles tempa růstu mezd v roce 2025, jak je rovněž uvedeno v březnových projekcích našich odborníků. Jednotkový zisk na konci loňského roku klesal meziročním tempem 1,1 %, což přispělo k nižší domácí inflaci.

Většina ukazatelů dlouhodobějších inflačních očekávání se nadále nachází poblíž 2 %, což potvrzuje udržitelný návrat inflace k našemu cíli.

Hodnocení rizik

Rizika ohrožující hospodářský růst vzrostla. Výrazná eskalace napětí ve světovém obchodu a související nejistota pravděpodobně sníží hospodářský růst eurozóny utlumením vývozu a může zbrzdit investice a spotřebu. Zhoršující se důvěra na finančních trzích by mohla vést k přísnějším podmínkám financování, k nárůstu averze k riziku a snížit ochotu podniků a domácností investovat a spotřebovávat zboží a služby. Jedním z hlavních zdrojů nejistoty rovněž zůstává geopolitické napětí, např. neoprávněná válka Ruska proti Ukrajině a tragický konflikt na Blízkém východě. Zároveň by hospodářský růst posílily výdaje na obranu a infrastrukturní projekty.

Rostoucí narušení světového obchodu zvyšuje nejistotu, pokud jde o výhled inflace v eurozóně. Klesající světové ceny energií a posílení eura by mohly vyvinout další tlak na pokles inflace. Ten by mohla posílit nižší poptávka po vývozu z eurozóny kvůli vyšším clům a přesměrování vývozu ze zemí s nadbytečnou kapacitou do eurozóny. Nepříznivá reakce finančních trhů na obchodní napětí by mohla tlumit domácí poptávku a tím také snížit inflaci. Naproti tomu roztříštěnost globálních dodavatelských řetězců by mohla zvýšit inflaci prostřednictvím nárůstu dovozních cen. Inflaci by mohl ve střednědobém horizontu zvýšit také nárůst výdajů na obranu a infrastrukturu. Extrémní povětrnostní jevy a prohlubující se klimatická krize jako taková by mohly posilovat růst cen potravin více, než se očekává.

Finanční a měnové podmínky

Bezrizikové tržní úrokové sazby v reakci na eskalující obchodní napětí klesly. Po celém světě klesly při vysoké volatilitě kurzy akcií a zvětšily se úrokové spready podnikových dluhopisů. Euro v posledních týdnech posílilo, když se nálada investorů vůči eurozóně ukázala být odolnější než vůči jiným ekonomikám.

Nejnovější oficiální statistiky o poskytování úvěrů podnikům, sestavené před tímto napětím na trzích, nadále naznačovalo, že naše snižování úrokových sazeb podnikům úvěry zlevnilo. Průměrná úroková sazba z nových úvěrů podnikům klesla z lednových 4,3 % na 4,1 % v únoru. Náklady podniků na emisi tržního dluhu klesly v únoru na 3,5 %, ale v poslední době dochází k určitému tlaku na jejich růst. Tempo růstu poskytovaných úvěrů podnikům navíc v únoru opět mírně posílilo na 2,2 %, zatímco objem dluhových cenných papírů emitovaných podniky vzrostl nezměněným tempem 3,2 %.

Úvěrové standardy pro podniky v prvním čtvrtletí 2025 opět mírně zpřísnily, jak se uvádí v našem nejnovějším šetření úvěrových podmínek bank v eurozóně. Podobně jako v minulém čtvrtletí bylo důvodem především to, že banky začínají mít větší obavy z hospodářských rizik, kterým jejich klienti čelí. Poptávka podniků po úvěrech v prvním čtvrtletí mírně vzrostla poté, co v předchozích čtvrtletích docházelo k mírnému zotavení.

Průměrná sazba z nových hypoték, která v únoru činila 3,3 %, v důsledku dřívějšího nárůstu dlouhodobějších tržních sazeb vzrostla. Poskytování hypotečních úvěrů v únoru nadále posilovalo, i když stále utlumeným meziročním tempem 1,5 %, neboť banky zmírnily své úvěrové standardy a poptávka domácností po úvěrech pokračovala ve výrazném růstu.

Závěr

Rada guvernérů dnes rozhodla snížit všechny tři základní úrokové sazby ECB o 25 bazických bodů. Zejména rozhodnutí snížit sazbu vkladové facility, jejímž prostřednictvím řídíme nastavení měnové politiky, je založeno na našem aktualizovaném hodnocení inflačního výhledu, dynamiky jádrové inflace a síly transmise měnové politiky. Jsme odhodláni zajistit udržitelnou stabilizaci inflace na našem 2% střednědobém cíli. Obzvlášť za současné situace charakterizované mimořádnou nejistotou budeme při určování odpovídajícího nastavení měnové politiky uplatňovat přístup závislý na údajích a rozhodnutí budou přijímána jen na příslušných zasedáních. Zejména naše rozhodnutí o úrokových sazbách budou vycházet z našeho hodnocení inflačního výhledu zohledňujícího aktuální ekonomické a finanční údaje, dynamiku jádrové inflace a sílu transmise měnové politiky. Předem se nezavazujeme k žádné konkrétní trajektorii vývoje úrokových sazeb.

V každém případě jsme připraveni všechny své nástroje v rámci svého mandátu upravit, abychom zajistili trvalejší stabilizaci inflace na našem střednědobém cíli a zachovali hladké fungování transmise měnové politiky.

Nyní jsme připraveni odpovědět na vaše otázky.

Doslovné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.